|
|
Komparace povídek Stefana Grabińského a Edgara Allana Poea
Slováková, Lenka ; Benešová, Michala (vedoucí práce) ; Kolmanová, Simona (oponent)
Tato bakalářská práce s názvem Komparace povídek Stefana Grabińského a Edgara Allana Poea si klade za cíl vymezit a porovnat zejména hororové znaky a motivy u obou autorů. Samotnému rozboru předchází dvě kapitoly zaměřené na život autorů a vymezení literáních žánrů, které se dají na jejich tvorbu aplikovat, případně motivy z jiných žánrů. V této části budou použity zejména texty Tworczość literacka Stefana Grabińskiego (Artur Hutnikiewicz), Cień wielkiej tajemnicy (Marek Adamiec), Edgar Allan Poe (Roger Asselineau) a Rozbité zrcadlo (Martin Hilský). V analytické části bakalářská práce vymezí přístup obou autorů k charakteristice postav a poukáže na odlišnou práci s prostorem a časem s pomocí využití sbírek V domě Sáry a jiné povídky (Stefan Grabiński), Jáma a kyvadlo (Edgar Allan Poe) and Povídky (Edgar Allan Poe). Hlavním cílem byla snaha najít jak podobné, tak odlišné motivy a porovnat práci obou autorů s hororovým žánrem. Výsledku práce bylo dosaženo komparativní analýzou povídkové tvorby Stefana Grabińského a Edgara Allana Poea.
|
|
|
Frankenstein: proměny fantastična a hrůzy ve filmových adaptacích a na divadle
Ševčíková, Michaela ; Činátlová, Blanka (vedoucí práce) ; Hrbata, Zdeněk (oponent)
Magisterská diplomová práce předkládá komparaci motivů a obrazů fantastična a hrůzy v románu Frankenstein neboli Moderní Prométheus Mary Shelleyové a v jeho filmových a divadelních adaptacích a sleduje jejich proměny. Zabývá se nejen samotnými teoretickými problémy fantastična, hrůzy a adaptace, ale zejména frankensteinovským mýtem a jeho vlivem na utváření těchto obrazů v daných textech. Práce mapuje vývoj fantastických a hrůzných obrazů od literárního textu směrem k vizuálním a performativním médiím. Proměnu těchto obrazů pozoruje ve třech filmových adaptacích, které natočili režiséři J. Searlse Dawley (1910), James Whale (1931) a Kenneth Branagh (1994), a jedné divadelní hry, již napsal Nick Dear a režie se ujal Danny Boyle (2011). Klíčová slova: Frankenstein, frankensteinovský mýtus, fantastično, fantastika, hrůza, horor, adaptace
|
|
| |
|
|
Od hororové postavy k dívčímu idolu. Postava upíra v současné literatuře pro mládež
Koubová, Denisa ; Píšová, Ina (vedoucí práce) ; Brožová, Věra (oponent)
Diplomová práce se věnuje vývoji postavy upíra v literatuře pro mládež. Jejím cílem není postihnout všechny dostupné knihy o upírech, ale vybírá pouze nejzajímavější reprezentace postavy v jednotlivých obdobích. Sleduje, která díla mají na současnou podobu postavy největší vliv a snaží se popsat určitou vývojovou linii. Vybranými díly jsou Upír, Carmilla, Dracula, Interview s upírem, Upíří deníky, Pravá krev, Stmívání, Škola noci, Vampýrská akademie a Upíří internát. Tyto knihy rozděluje podle jednotlivých koncepcí postavy upíra (její vnější znaky, charakterové vlastnosti, narativní role). V úvodu práce je stručně popsán antropologický kontext tématu, zejména původ postavy v evropské lidové slovesnosti. Dále se práce zabývá žánry, které se nejvíce uplatňují v upíří literatuře, a obecnou charakteristikou postavy v literárním díle. Po samotné analýze popisující proměnu postavy od její naturalistické podoby do podoby civilizované/domestikované se v závěru věnuje upírovi jako literárnímu symbolu.
|
|
|
Comparison of lives and works of E. A. Poe and Stephen King/ What can make people write horror stories?
Kopečná, Kateřina ; Ženíšek, Jakub (vedoucí práce) ; Chalupský, Petr (oponent)
Bakalářská práce se zabývá srovnáním životů a děl Edgara Allana Poea a Stephena Kinga. V teoretické části práce je představen žánr hororu společně s uvedením stručných životopisů obou spisovatelů. Hlavní část se soustředí na analogie mezi životy obou autorů a na tématiku a motivy společné pro jejich díla. Poe a King patří mezi celosvětově nejznámější hororové spisovatele a kromě očividných vnějších podobností jako je národnost a výběr žánru existuje v jejich životech mnoho obdobných událostí a vlivů, které mohly silně působit na literární tvorbu. Práce se hlouběji zabývá právě těmito aspekty a snaží se je dát do kontextu s jejich díly. Poslední část propojuje získané poznatky a zkoumá, jestli na základě uvedených informací může existovat něco, co člověka může "nutit" psát hororové příběhy.
|
|
|
Vývoj fantastiky jako literárního žánru, dnešní fantasy trend a jeho vliv na knihovny a knižní trh v České republice
Vašíčková, Zuzana ; Buřilová, Marcela (vedoucí práce) ; Hubrtová, Jitka (oponent)
Práce se zaměřuje na historický vývoj fantastické literatury jako literárního žánru, od počátku novověku do současnosti. Tento vývoj je sledován v zahraničí i v České republice. Kromě vývoje zde můžeme nalézt i definice jednotlivých žánrů. Dále práce sleduje, jak se se současným trendem obliby fantastické literatury potýkají veřejné knihovny. Zmíněny jsou zde problémy spojené s popisem dokumentů, stavba fondu, akvizice, ale i výhody plynoucí z obliby žánru - kdy knihovny fantastiku využívají ke své propagaci. V závěru práce v krátkosti mapuje současný stav knižního trhu a jeho podíl, který zabírá fantastická literatura. V přílohách je pak možné najít orientační výčet subžánrů fantastiky.
|
|
|
Svědkové nezbytných věcí
FRIMLOVÁ, Kateřina
Tato bakalářská práce se zabývá především rozborem a komparací psychologického románu Václava Řezáče Svědek a románu Stephena Kinga Nezbytné věci. Práce uvádí stručné informace o obou autorech a jejich díle. Následovně se zaměřuje na analýzu díla Svědek a Nezbytné věci, obzvláště z hlediska využití postav, zasazení do prostoru a také způsobu práce s jazykovou stránkou románů. Důležitou částí práce je komparace děl na základě žánrového zařazení.
|
|
| |
|
|
Prvky hororového žánru v povídkách Raye Bradburyho
HLADKÝ, Martin
Práce se zabývá interpretací hororových prvků ve vybraných povídkách Raye Bradburyho. Teoretický úvod přibližuje základní rysy gotického románu a zamýšlí se nad vazbami mezi touto literární tradicí a žánrem science fiction (např. význam románu Frankenstein). Vlastní literární analýza zahrnuje konkrétní tematické okruhy, odrážející zkoumané souvislosti (ztráta identity, odcizení, otázka paměti, téma života a smrti, přítomnost tajemství). Práce se pokouší posoudit i způsob vyvolávání napětí a sugestivní atmosféry (význam prostředí).
|
|
|
Horror Atmosphere in E. A. Poe's stories
KAŠPAROVÁ, Tereza
Cílem této bakalářské práce je popsat prostředky, kterými Edgar Allan Poe vytváří hororovou atmosféru ve svých povídkách. První část práce pojednává o tématech, tedy těch nejzjevnějších prostředcích, které Poe užívá. Popisovaná jsou čtyři hlavní témata, která se v povídkách vyskytují nejčastěji a mají největší účinek na čtenáře. V druhé části se práce zabývá umístěním, zasazením děje. Třetí a poslední část práce je zaměřená na styl vyprávění.
|
host ::
RSS.