|
|
Historizující ornament v díle Josefa Mánesa
Kuthanová, Kateřina ; Kubík, Viktor (vedoucí práce) ; Pech, Milan (oponent)
Ústřední pozornost je v rámci práce soustředěna na životní dílo českého umělce Josefa Mánesa (1820−1871), a to především na ta díla, která obsahují historizující ornament. Hlavním cílem práce je typologické vymezení jednotlivých motivů historizujících ornamentů v díle J. Mánesa s upřesněním zdrojů jejich inspirace. Dalším cílem práce je taktéž shrnutí literatury k tématu, soupis všech Mánesových děl obsahujících ornamentální výzdobu a dokumentace sledovaných okruhů problémů v příslušeném obrazovém materiálu.
|
|
|
Architektura socialistického realismu v Čechách
Hornoková, Barbora ; Czumalo, Vladimír (vedoucí práce) ; Bendová, Eva (oponent)
The student will compile a thesis about the period of dogmatic socialist realism in czech architecture in 1950s. The student will start with a definition of this style, will try to reconstruct a theoretical resources and fundamental parts of socialist realism and then determine the pre-stages in the architecture before the second world war. The attention will be focused on influnces and imports from The Soviet Union including the journeys of czechoslovakia architects there between 1920s-1930s and in 1950s. Own architecture production of dogmatic socialist realism in Czechoslovakia will be shown on chosen buildings in Prague (hotel Jalta, hotel International…). From this selection the student will determine its specifications and if it is possible to infer them based on the comparsion with the other buildings in Czechoslovakia. Keywords architecture, socialist realism, Prague, 1950s, ideology, The Soviet Union, historicism
|
|
|
Vilová architektura v Praze na přelomu 19. a 20. století jako nový fenomén bydlení ve středoevropském kontextu.
Klingerová, Ester ; Czumalo, Vladimír (vedoucí práce) ; Bendová, Eva (oponent)
Bakalářská práce se zabývá pražskými rodinnými vilami z konce 19. a začátku 20. století s přihlédnutím k evropskému kontextu. V této době se začal utvářet nový vztah k moderní architektuře. Všímá si projevů secese, moderny a využití lidových prvků v architektuře rodinných vil. První část práce se zabývá kompilací literárních zdrojů, která je teoretickým základem pro další kapitoly. Druhá část se věnuje prvním rodinným vilám, které byly postaveny na území dnešní Prahy. Práce přehledně pojednává o architektonické tvorbě čtyř architektů, z nichž někteří z nich byli i stavebníky. Ti si nechali na přelomu tísíciletí postavit nebo vyprojektovat rodinné domy, které nesou výše uvedené nové znaky. Práce pojednává zejména o rodinných vilách Jana Kotěry, Jana Kouly, Karla Vítězslava Maška a Dušana Samuela Jurkoviče. Práce si klade za cíl vytvořit představu o tom, jaký význam měl rodinný dům v počátcích moderní architektury, z jakých inspiračních zdrojů architekti vycházeli a kdo byli typičtí stavebníci.
|
|
|
Zemský ústav pro choromyslné v Praze-Bohnicích. Architektura a historie
Krušina, Jan ; Biegel, Richard (vedoucí práce) ; Macek, Petr (oponent)
Práce se zabývá architekturou a historií rozlehlého areálu dnešní Psychiatrické nemocnice v Bohnicích, která byla postavena v několika etapách mezi lety 1905-1925, s přihlédnutím k osobnosti architekta Václava Roštlapila (1856-1930), který se jako výrazná osobnost podílel na některých reprezentativních stavbách areálu. Úvodní část je věnována zrodu nového oboru psychiatrie v prostředí Všeobecné nemocnice na Novém Městě v Praze, a především zrodu nové typologie v rámci architektury, která se pak postupně šířila do spádových oblastí Čech. Stať práce objasňuje okolnosti vzniku pražského ústavu v Bohnicích a na základě studia archivních materiálů, literatury a vlastního areálu se pokouší analyzovat prameny jeho podoby. Hledá inspirační zdroje a zasazuje bohnický areál do historických souvislostí. Psychiatrickou nemocnici v Bohnicích chápe jako výjimečně dobře dochovaný příklad této typologie nejen v měřítku jednotlivých budov, ale především v měřítku celého urbanistického uspořádání s nezaměnitelným Geniem Loci. Klíčová slova Architektura, přelom 19. a 20. století, secese, historismus, psychiatrické léčebny, Václav Roštlapil, Psychiatrická nemocnice Bohnice
|
|
|
Chrám Pokrovu přesvaté Bohorodice Marfo-marijského kláštera v Moskvě
Tiagusheva, Tatiana ; Czumalo, Vladimír (vedoucí práce) ; Pech, Milan (oponent)
Předmětem diplomové práce je chrám Pokrovu přesvaté Bohorodice Marfo-marijského kláštera v Moskvě, rané dílo z let 1908-1912, jemuž zatím nebyla v české odborné literatuře věnována žádná pozornost. Zvláštní kapitola je věnována dějinám Marfo-Marijského kláštera, osobnosti jeho zakladatelky a klášternímu životu. Chrám je uchopen analytickým popisem jako specifický Gesamtkunstwerk v jednotě architektury, malířské a sochařské výzdoby a jejich ikonografie. Analýza a interpretace architektury chrámu se zaměřily především na práci s odkazy k tradiční ruské architektuře. Samostatné podkapitoly objasnily místo chrámu v díle Alexeje Viktoroviče Ščuseva a Michaila Vasiljeviče Něstěrova. Součástí práce je obrazová příloha obsahující dokumentaci chrámu a fotografický materiál.
|
|
|
František Mikš a jeho sakrální architektonická tvorba
Kovářová, Lenka ; Macek, Petr (vedoucí práce) ; Biegel, Richard (oponent)
Cílem této diplomové práce bylo zabývat se osobou Františka Mikše a určit, sepsat, poznat a zhodnotit z umělecko-historického hlediska jeho sakrální architektonické dílo. Jelikož tato osobnost nebyla nikdy podrobněji zkoumána, musela jsem v první fázi vyhledávat archivní a další prameny. Prozkoumala jsem přístupné fondy, které s tématem mohly souviset, v Archivu hlavního města Pra- hy, Národním archivu, Státním oblastním archivu v Praze, v Kolíně a v Berouně, archivu Institutu pro plánování a rozvoje hl. m. Prahy, Památníku národního písemnictví, Podlipanském muzeu v Českém Brodě a v dalších. Užitečné infor- mace i obrazový materiál se mi podařilo najít i v dobových periodikách, např. Architektonický obzor, Technický obzor, Stavitelské listy, Zlatá Praha, atd. Podařilo se mi objevit nemalý objem písemností a četných architektonických plánů k Mikšovým projektům. Samotný text práce je rozdělen do dvanácti kapitol, včetně úvodu a závě- ru. Za úvod je zařazena biografická část popisující život architekta s ohledem na jeho architektonickou tvorbu. Jeho ostatní produkce (kostelní mobiliář, …) je zde zmíněna jen okrajově, neboť tuto oblast je třeba podrobit samostatnému detailnímu průzkumu. Každá z ostatních devíti kapitol je věnována vždy jedno- mu sakrálnímu objektu, jehož výstavbu či obnovu Mikš...
|
|
|
Historizující ornament v díle Josefa Mánesa
Kuthanová, Kateřina ; Kubík, Viktor (vedoucí práce) ; Pech, Milan (oponent)
Ústřední pozornost je v rámci práce soustředěna na životní dílo českého umělce Josefa Mánesa (1820−1871), a to především na ta díla, která obsahují historizující ornament. Hlavním cílem práce je typologické vymezení jednotlivých motivů historizujících ornamentů v díle J. Mánesa s upřesněním zdrojů jejich inspirace. Dalším cílem práce je taktéž shrnutí literatury k tématu, soupis všech Mánesových děl obsahujících ornamentální výzdobu a dokumentace sledovaných okruhů problémů v příslušeném obrazovém materiálu.
|
|
|
Z písaře ministerským radou: Působení Jiřího Mařánka v kinematografii čtyricátých a padesátých let
Kupková, Marika ; Klimeš, Ivan (vedoucí práce) ; Skopal, P. (oponent) ; Heczková, Libuše (oponent)
Práce pojednává o působení Jiřího Mařánka ve vedení filmového odboru Ministerstva informací v letech 1945-1948. Jeho ministerské angažmá souvisí s dobovým posílením významu literární přípravy filmu a souvisejícího státního dramaturgického dozoru. Jiří Mařánek patří do okruhu spisovatelů, které spojovala jednak příslušnost k mezi- válečným avantgardním hnutím, jednak poválečné angažmá v mocenském aparátu, jež ukončily politické a hospodářské změny na přelomu čtyřicátých a padesátých let. Jeho profesní osud vypovídá o proměnách kulturní politiky státu, o institucionálním vývoji kinematografie a o vztazích literárního a filmového oboru. Vypovídá o tom, co pro tehdejšího literáta znamenalo úspěšné profesní uplatnění a v jakém figurovalo vztahu vůči kinematografii. Sledujeme tedy relativně krátkou, ale převratnou epizodu spisovatele a penzionovaného úředníka v pozici ministerského rady, jejíž příčiny a průběh se ale snažíme zasadit do složité sítě historicko společenských souvislostí i osobních motivací. Orientace na osobnost, kterou nenárokujeme historickou jedinečností, zásadní mocenskou rolí nebo zvláštním společenským významem nám usnadňuje zprostředkovat sledované společenské dění v jeho nejednoznačnosti a rozporuplnosti. Spíše než ucelenou biografii Jiřího Mařánka představujeme vybrané kapitoly z...
|
|
|
Klasicismus v české architektuře 19. a 20. století
Ďurža, Karel ; Czumalo, Vladimír (vedoucí práce) ; Šmied, Miroslav (oponent)
Studie zpracuje téma klasicismu v širším smyslu tohoto pojmu na materiálu české architektury. V úvodní kapitole pojmově vymezí klasické, klasicismus a neoklasicismus. Samostatně stručně pojedná o formování klasického kánonu v Evropě a nastíní vývoj klasicismů v dějinách české architektury v evropském kontextu. Systematicky pak v samostatných kapitolách zpracuje problematiku klasicismu 1. poloviny 19. století, období přísného a pozdního historismu a rané a vrcholné moderny. Zvláštní pozornost bude věnovat tématu klasického v českém myšlení o umění v meziválečném období a v letech okupace. Po analýze klasicizujících tendencí v architektuře socialistického realismu stanoví základní klasicizující snahy ve druhé polovině 20. století a na počátku století 21. Závěrečná kapitola na základě vybraných příkladů identifikuje rysy, které lze považovat za specifické pro klasicismus v české architektuře.
|
|
|
Novogotika v pražské sakrální architektuře
Marešová, Marie ; Czumalo, Vladimír (vedoucí práce) ; Pech, Milan (oponent)
Bakalářská práce se zabývá novogotikou v pražské sakrální architektuře na materiálu dvou kostelů nových pražských měst. První část je věnována vývoji Prahy v 19. století a postavení katolické církve jako stavebníka v tomto období, druhá shrnuje pojetí gotické architektury v dějinách umění a problematiku historismu v architektuře. Jádro práce pak tvoří analýza dvou kostelů v kontextu tří nových pražských měst, kostela sv. Ludmily na Královských Vinohradech a kostela sv. Antonína Paduánského v Holešovicích-Bubnech. V závěrečné kapitole jsou shrnuty základní charakteristiky novogotiky v pražské sakrální architektuře, vyvozené z komparace uvedených kostelů.
|
host ::
RSS.