Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 6 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Mapy panství a jejich význam pro studium historických krajin a poddanských měst
Tůmová, Martina ; Semotanová, Eva (vedoucí práce) ; Frajer, Jindřich (oponent) ; Šantrůčková, Markéta (oponent)
Dizertační práce se zabývá poznáním a rekonstrukcí historické krajiny raného až vrcholného novověku s využitím dosud málo vytěžovaných kartografických pramenů, map panství z 18. a první poloviny 19. století. Hledá odpovědi na otázky, k jakým proměnám krajiny v uvedeném období došlo a dokumentuje je zejména na příkladu poddanských měst v Čechách. Dizertační práce má interdisciplinární charakter. Snaží se přispět k výzkumům historické geografie a tematicky se zařadit do konceptu studia historických krajin (od identifikace a dokumentace k pochopení významů jejích proměn). Využívá však i přístupů historické kartografie, a to při výzkumu, analýze a zpracování dosud opomíjených kartografických pramenů - zdrojů informací o minulosti. Pozornost při studiu historických krajin i dějin měst byla dosud věnována spíše mladšímu období od poloviny 19. století, a to především z důvodu dostupnosti, převážně širších možností zpracování potřebných historických pramenů (topograficky přesnějších starých map a plánů srovnávacího charakteru) a přesnosti jejich výpovědní hodnoty. Starší období do poloviny 19. století byla studována zejména v pracích historiků. V urbánních dějinách se zaměřovala zvláště na formování středověkých (královských) měst, bez ohledu na využití kartografických pramenů. Dizertační práce se proto snaží...
Kartometrická a semiotická analýza Vogtovy mapy Čech
Marvanová, Pavlína ; Bayer, Tomáš (vedoucí práce) ; Čábelka, Miroslav (oponent)
Kartometrická a semiotická analýza Vogtovy mapy Čech Abstrakt Cílem této práce je kompletně analyzovat historickou mapu Čech, kterou vytvořil v roce 1712 Mauritius Vogt. První část práce se zabývá samotnou osobností kartografa a jeho dalšími díly. V druhé části celkově analyzuji mapu i všechny prvky mapového rámu. Mapa je hodnocena i z hlediska kartometrie. Dále následuje semiotická analýza mapového klíče s porovnáním s dalšími historickými mapami Čech. Jako poslední srovnávám všechna vydání Vogtovy mapy. V rámci práce je také na základě Vogtovy mapy vytvořena mapa v prostředí GIS. Klíčová slova: Vogtova mapa, staré mapy Čech, analýza, kartometrie, sémiotika, vektorizace
Metodika vytvoření a využití historických prostorových dat v prostředí GIS: Administrativní hranice katastrálních území a urbanistických obvodů Prahy
Ouředníček, Martin ; Kupková, Lucie ; Pospíšilová, Lucie ; Šimon, Martin ; Riška, Martin ; Svoboda, Peter ; Soukup, Matěj ; Marvanová, Pavlína
Cílem předkládané certifikované metodiky je popsat vytvoření prostorových dat (administrativních hranic) k jednotlivým rokům sčítání lidu (populačních cenzů) na území hlavního města Prahy v letech 1921−2011 tak, aby bylo možno navržený postup realizovat podle tohoto popisu opakovaně v budoucnosti. Hlavním účelem projektu NAKI je vytvořit podklady pro historické hranice katastrálních území (popř. i obvodů a základních sídelních jednotek) v letech populačních cenzů a tyto hranice následně využít pro zobrazení historických statistických dat ve struktuře platné v rozhodných okamžicích populačních cenzů. Některé GIS vrstvy byly již vytvořeny v moderní době a byly pouze převzaty ze zdrojů ČÚZK a ČSÚ (1991−2011). Ostatní podklady bylo nutno vyhledat v archivech a následně kartograficky zpracovat. Postup práce a jednotlivé aktivity směřující k vytvoření shp souborů pro využití v GIS jsou popsány v předkládané metodice.
Plný text: Stáhnout plný textPDF
Metodika vytvoření a využití historických prostorových dat v prostředí GIS: Administrativní hranice okresů v České republice
Ouředníček, Martin ; Kupková, Lucie ; Pospíšilová, Lucie ; Šimon, Martin ; Svoboda, Peter ; Soukup, Matěj ; Marvanová, Pavlína ; Křivka, Martin
Cílem předkládané certifikované metodiky je popsat vytvoření prostorových dat (administrativních hranic) k jednotlivým rokům sčítání lidu (populačních cenzů) na území současné České republiky v letech 1921-2011 tak, aby bylo možno navržený postup realizovat podle tohoto popisu opakovaně v budoucnosti. Hlavním účelem je vytvořit podklady pro historické hranice okresů a krajů v letech populačních cenzů a tyto hranice následně využít pro zobrazení historických statistických dat ve struktuře platné v rozhodných okamžicích populačních cenzů. Některé GIS vrstvy byly již vytvořeny v moderní době a byly pouze převzaty ze zdrojů ČÚZK a ČSÚ (1991−2011). Pro ostatní roky bylo nutno v archivech vyhledat mapové podklady a následně je kartograficky zpracovat. Postup práce a jednotlivé aktivity směřující k vytvoření shp souborů pro využití v GIS jsou popsány v předkládané metodice.
Plný text: Stáhnout plný textPDF
"Všestranně použitelný, výjimečně svědomitý, přesný a spolehlivý důstojník": zapomenutý historický kartograf a archivář Josef Paldus a jeho podíl na československo-rakouské archivní rozluce
Chodějovská, Eva
Dosud bylo známo mnoho detailů o životě Josefa Palduse (1863-1937), ale nebyla k dispozici jeho kompletní bibliografie ani taková biografie, která by zahrnula všechna období jeho života a bohaté aktivity. Cílem této studie je zaplnit tyto mezery. Josef Paldus, voják, který sloužil v Rakouském státním archivu v oddělení kartografie (Kriegsarchiv), se podílel na československo-rakouské archivní rozluce a byl jedním z nejdůležitějších spolupracovníků Zdeňka Wirtha ve dvacátých a třicátých letech. Celoživotně se také podílel na vlastivědné a spolkové činnosti ve svém rodném městě Jablonci nad Nisou.
Jak se vyrovnat s polohovou nepřesností starých map?
Soukup, Lubomír
Téma tohoto příspěvku se týká využití výsledků historických studií a jejich interpretace. Často se totiž stává, že při srovnávání mapových děl vzniklých v různých dobách, dochází k polohovým nesouladům. V takových případech bývá někdy obtížné rozhodnout, zda zjištěný nesoulad je způsoben nepřesností starých map nebo zda skutečně došlo k nějaké reálné změně v krajině. Tyto problémy lze řešit pomocí teorie pravděpodobnosti a matematické statistiky. Matematická statistika tak může přispět ke zvýšení objektivity závěrů historicko-kartografických bádání.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.