|
|
Global Imbalances Reflected in the Eurozone's Accounting
Pleticha, Petr ; Janský, Petr (vedoucí práce) ; Paulus, Michal (oponent)
V této práci zkoumám nesrovnalosti mezi vývojem mezinárodní investiční pozice a čistým investičním příjmem států Eurozóny. K jejich analýze využívám konceptu temné hmoty, který umožňuje tyto nesrovnalosti kvantifikovat. Tato studie má dva cíle: představit alternativní pohled na vývoj mezinárodní investiční pozice Eurozóny a ověřit platnost myšlenky temné hmoty rozborem její interakce s hlavními ekonomickými veličinami jako například se směnným kurzem či s cenou energií. Předchozí studie byly převážně zaměřeny na Spojené státy americké a nesoustředily se na temnou hmotu v širším ekonomickém kontextu. Doposud se pak žádná studie nezabývala původem chování temné hmoty. Výsledky této práce odhalují předvídatelné chování temné hmoty, ačkoliv navzdory mým očekáváním její kolísání zřejmě není ovlivněno vývojem směnného kurzu. Po započítání temné hmoty se i mezinárodní investiční pozice Eurozóny jeví optimističtěji, a rozptyluje tak obavy o neudržitelnosti jejího vývoje. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Beyond Global Imbalances: Gross capital flows and the role of Shadow Banking
Václavíček, Tomáš ; Teplý, Petr (vedoucí práce) ; Jakubík, Petr (oponent)
Tato studie se zabývá empirickou analýzou stínového bankovnictví a jeho dopadů na mezinárodní toky kapitálu. Navazuje na nově vznikající literaturu o stínovém bankovnictví a na empirickou literaturu zaměřenou na globální nerovnováhy a kapitálové toky. Cílem této práce je testování tří hypotéz, které postupně propojují mezinárodní toky kapitálu s dostupností úvěrů, přeshraničními pasivy bank a se stínovým bankovnictvím. Druhá a třetí hypotéza jsou testovány na hrubých tocích kapitálu, které oproti čistým tokům kapitálu lépe zachycují aktivity spojené s financováním. Výsledky analýzy naznačují, že stínové bankovnictví je spojené s vyššími hrubými toky kapitálu v obdobích, kdy tento sektor roste. Avšak v obdobích, kdy se růst stínového bankovnictví zastavuje nebo objem jeho aktivit klesá, tyto toky mají tendenci zamrznout. Kapitálové toky dále ovlivňuje diferenciál růstu ekonomiky a globální averze k riziku. Klasifikace E44, G20, G23, F32, F34, F21, F65 Klíčová slova stínové bankovnictví, globální nerovnováhy, kapitálové toky, finanční stabilita E-mail autora E-mail vedoucího práce tomas.vaclavicek@gmail.com petr.teply@fsv.cuni.cz
|
|
|
Global Imbalances Reflected in the Eurozone's Accounting
Pleticha, Petr ; Janský, Petr (vedoucí práce) ; Paulus, Michal (oponent)
V této práci zkoumám nesrovnalosti mezi vývojem mezinárodní investiční pozice a čistým investičním příjmem států Eurozóny. K jejich analýze využívám konceptu temné hmoty, který umožňuje tyto nesrovnalosti kvantifikovat. Tato studie má dva cíle: představit alternativní pohled na vývoj mezinárodní investiční pozice Eurozóny a ověřit platnost myšlenky temné hmoty rozborem její interakce s hlavními ekonomickými veličinami jako například se směnným kurzem či s cenou energií. Předchozí studie byly převážně zaměřeny na Spojené státy americké a nesoustředily se na temnou hmotu v širším ekonomickém kontextu. Doposud se pak žádná studie nezabývala původem chování temné hmoty. Výsledky této práce odhalují předvídatelné chování temné hmoty, ačkoliv navzdory mým očekáváním její kolísání zřejmě není ovlivněno vývojem směnného kurzu. Po započítání temné hmoty se i mezinárodní investiční pozice Eurozóny jeví optimističtěji, a rozptyluje tak obavy o neudržitelnosti jejího vývoje. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Investiční prostředí Arabského poloostrova v kontextu globálních nerovnováh
Pohnanová, Petra ; Hnát, Pavel (vedoucí práce) ; Jiránková, Martina (oponent)
Ve své práci zjišťuji, jak velký vliv má investiční a makroekonomické prostředí trhů arabských exportérů na to, jak země "Gulf Cooperation Council" nakládají s příjmy z exportu uhlovodíků. Ráda bych odpověděla na otázku, zda své finanční prostředky investují v domácích ekonomikách nebo na trzích v jiných částech světa. Pokusím se upozornit na slabé stránky investičního prostředí a na možnosti nápravy, které by vedly k posílení vnitřní i vnější rovnováhy a současně ke zvýšení konkurenceschopnosti států GCC v globální ekonomice.
|
|
|
Vliv asijské krize na pozici asijských tygrů v současné krizi
Bříza, Pavel ; Hnát, Pavel (vedoucí práce) ; Jiránková, Martina (oponent)
Práce se zabývá vlivem asijské krize na pozici asijských tygrů v současné krizi. Cílem práce je na základě komparace reakcí hospodářských politik asijských tygrů na dopady asijské a současné krize určit hlavní důvody, díky kterým tyto země poměrně rychle současnou krizi překonaly. Práce je rozdělena na tři kapitoly. V první kapitole jsou uvedeny hlavní příčiny vzniku asijské měnové a finanční krize, analyzován průběh krize a její dopady na asijské nově industrializované země. Druhá kapitola popisuje hospodářský vývoj zemí v období mezi krizemi. Jsou zde zhodnocena stabilizační opatření přijatá v rámci překonání asijské krize. Dále se druhá kapitola zabývá analýzou hospodářské politiky zemí jihovýchodní Asie, které v reakci na asijskou krizi začaly akumulovat obrovské devizové rezervy. Země svými politikami přispěly k prohloubení globálních nerovnováh, které souvisí se vznikem současné krize. Třetí kapitola je věnována současné krizi. Stejně jako v první části jsou v ní objasněny hlavní příčiny vzniku krize, popsán průběh krize v zemích jihovýchodní Asie a poté rozebrány nejvýznamnější stabilizační opatření, která asijským tygrům krizi pomohla překonat.
|
|
|
Významné ekonomické události pohledem platební bilance USA a její specifika
Trampota, Simon ; Šíma, Ondřej (vedoucí práce) ; Pour, Jiří (oponent)
Primárním cílem bakalářské práce je seznámit čtenáře s platební bilancí Spojených států, jejími specifiky a následně s její pomocí interpretovat dopad klíčových událostí. Práce je rozdělená do tří hlavních částí. První část se věnuje teorii platební bilance a jednotlivým jejím účtům. Část druhá pojednává konkrétně o platební bilanci USA. Nejprve je pozornost věnována celkovému vývoji, následuje zmínka o vztahu veřejného dluhu a deficitu běžného účtu. Součástí je taktéž problematika amerického dolaru v pozici hlavní rezervní měny. Závěr druhé části je spojen s tematikou globálních nerovnováh a paradoxem investiční pozice USA. Náplní části třetí jsou jednotlivé události, jejich příčiny a důsledky, nejvíce prostoru je věnováno hypoteční a světové finanční krizi. Smyslem závěrečné kapitoly je zprostředkovat pohled na tyto události prostřednictvím platební bilance USA.
|
|
|
The origins of global imbalances
Brůha, Jan ; Podpiera, Jiří
V tomto článku autoři studují pomocí dynamického modelu všeobecné rovnováhy odezvu globální ekonomiky s nerovnoměrně rozvinutými regiony na pokles investičních a obchodních nákladů. Ukazují, že pokles těchto nakladů způsobuje vzrůst přímých zahraničních investic v nerozvinutém regionu a vzrůst spotřeby v rozvinutém regionu. Z toho vyplývá, že pokles investičních a obchodních nákladů mohl být příčinou tzv. globálních nerovnováh pozorovaných na přelomu milénia.
Plný text:  PDF
|
|
|
Devizové rezervy v tranzitivních ekonomikách
Parmová, Jana ; Brůna, Karel (vedoucí práce) ; Petrušová, Martina (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá rolí devizových rezerv v tranzitivních ekonomikách. Hlavní pozornost je věnována trendům posledních let v oblasti devizových rezerv. Na jednotlivé rozebírané problémy je nahlíženo zejména v kontextu akumulace devizových rezerv, která se stala typickou pro většinu rozvíjejících se zemí. V první části je popsán význam devizových rezerv v jednotlivých fázích transformace ekonomik. Práce se zabývá i jejich významem v různých systémech měnových kurzů. Rozebrán je i vliv devizových rezerv na fungování centrálních bank a provádění měnové politiky. Ve druhé části je na devizové rezervy nahlíženo podle původu jejich vzniku a v souvislosti s tím je popisován jejich vztah k čisté investiční pozici. Podrobněji je v práci vysvětlena problematika globální nerovnováhy a její spojení s růstem devizových rezerv v některých zemích. Ve čtvrté, praktické části jsou pak analyzovány vybrané oblasti z problematiky devizových rezerv na skutečných datech České republiky, Polska a Maďarska
|
|
|
Vztahy USA a Číny na běžném a finančním účtu platební bilance
Šebestová, Kateřina ; Hnát, Pavel (vedoucí práce) ; Jiránková, Martina (oponent)
Cílem práce je analýza vztahu USA a Číny na běžném a finančním účtu platební bilance z kvantitativního i kvalitativního hlediska a vyhodnocení dopadu vzájemných operací na jejich vnější rovnováhu. Dílčím cílem práce je vytvořit vstupní analýzu pro hodnocení globálních nerovnováh běžných účtů, jejichž jádro vytváří současný stav vnějších nerovnováh a vzájemných obchodních a investičních vztahů mezi oběma zeměmi. Práce je rozdělena do dvou stěžejních kapitol. První kapitola je teoretická a je rozdělena do dvou částí. První část je věnována vymezení jednotlivých komponentů platební bilance (běžný, finanční a kapitálový účet), faktorům, které je ovlivňují, a jakým způsobem jsou vzájemně propojeny. Struktura platební bilance vychází z metodiky Mezinárodního měnového fondu. Ve druhé části první kapitoly jsou představeny stěžejní přístupy k platební bilanci, a to důchodový, cenový, monetární a portfoliový. Druhá kapitola představuje analýzu vztahů v rámci platební bilance a opět je rozdělena do dvou částí. V první části druhé kapitoly jsou hodnoceny vztahy na běžném účtu se zaměřením na vztah domácích úspor a investic, processing trade a vliv čínské měnové politiky na vzájemné obchodní vztahy. Druhá část druhé kapitoly přibližuje vztahy na finančním účtu, zejména čínskou držbu devizových rezerv, americký federální dluh a charakter investičních toků mezi oběma ekonomikami.
|
|
|
Globální nerovnováhy v kontextu vývoje kurzu amerického dolaru
Doležal, Martin ; Hnát, Pavel (vedoucí práce) ; Jiránková, Martina (oponent)
Práce pojednává o vývoji a stavu globálních nerovnováh v současné světové ekonomice v návaznosti na změnách kurzu amerického dolaru. Z tohoto pohledu se nejprve zaměřuje na současnou diverzifikaci světové ekonomiky s cílem objasnit postavení amerického měnového systému ve sféře globálních nerovnováh, dále pak na dlouhodobé tendence vývoje amerického dolaru jako hlavní světové měny a v konečné fázi se práce soustředí na změny v hospodářské politice hlavních aktérů globálních nerovnováh a na návrh možného řešení těchto disbalancí ve světové ekonomice.
|
host ::
RSS.