|
|
Přestavby dentálního fenotypu hrabošů v průběhu současného glaciálního cyklu
Putalová, Tereza ; Horáček, Ivan (vedoucí práce) ; Kuneš, Petr (oponent)
Technikami detailní morfometrické analýzy byl zpracován rozsáhlý soubor dentálního materiálu hrabošů ze tří vrstevných sledů zachycujících poměry v závěru posledního glaciálu a v počátečních úsecích holocenu (35 - 8 ky B.P.). Hlavní pozornost byla věnována fosilnímu záznamu lokality Býčí skála, dokumentujícímu úsek dramatických přestaveb společenstev na hranici pleistocen/holocen (12,4-8,4 ky BP) s mimořádným rozlišením. Bylo ukázáno, že souběžně se změnami struktury společenstev dochází u všech sledovaných druhů hrabošovitých k různým přestavbám fenotypových charakteristik. Přes druhově specifické odlišnosti je obecným trendem radikální změna fenotypové dynamiky v závěru mladšího dryasu a na počátku preboreálu (11.7-11 kyBP). Neméně výrazný předěl fenotypového vývoje nastává pak v závěru preboreálu a počátkem boreálu, v úseku charakterisovaném nejvyšší intensitou změn ve složení společenstev a přestavbě environmentálních charakteristik. Druhy Clethrionomys glareolus, Microtus arvalis, M.agrestis a Arvicola terrestris, tvořící jádro společenstev preboreálního úseku, vykazují během preboreálu (ll-9,3 ky BP) výrazné fluktuace abundančních i fenotypových charakteristik související pravděpodobně s opakovanými invazemi genotypově odlišných populací. Klíčová slova: Paleontologie, evoluce, hraboši, zuby,...
|
|
|
Vývoj savčích společenstev během klimatických změn v kvartéru
Havlová, Tereza ; Mazuch, Martin (vedoucí práce) ; Nývltová Fišáková, Miriam (oponent)
Během kvartéru docházelo k cyklickému střídání teplých a chladných období - interglaciálů a glaciálů. Za posledních 2,5 milionu let proběhlo osmnáct až dvacet těchto cyklů. Tyto klimatické změny ovlivňované mimo jiné také Milankovičovými cykly působily na výšku mořské hladiny, rozlohu zalednění nebo rozložení vegetačních pásem. Všechny tyto faktory ovlivňovaly společenstva savců, jejich rozšíření, migrace a také vymírání některých skupin. Během glaciálů se zvětšovala plocha kontinentálních i horských ledovců a zároveň docházelo k poklesu hladiny oceánu. To během těchto chladných období umožnilo mnohým druhům savců průnik na nová území díky vzniku pevninských mostů. Proto mohli savci z jindy izolovaných oblastí vzájemně ovlivňovat. Během teplých intergalciálů naopak docházelo k ústupu ledovců a v důsledku zvýšení hladiny oceánu k přerušení migračních cest přes pevninské mosty. Mnohé, převážně ostrovní, populace tak byly izolovány a často se vyvinuly v nové endemické druhy. Klíčová slova: glaciál, interglaciál, klimatické změny, rozšíření, migrace, vymírání
|
|
|
Factors influencing butterfly diversity of the species-rich Submediterranean region
BARTOŇOVÁ, Alena
Disertace (v angličtině) se zabývá historií, současným stavem a ochranou motýlí diverzity submediteránních trávníků a palearktických stepí. Práce je uvedena rešerší na téma historie stepního biomu v Eurasii v průběhu třetihor a čtvrtohor. Skládá se ze tří studií. První studie popisuje motýlí společenstva a biotopové preference specializovaného stepního motýla Proterebia afra ve dvou reliktních stepních oblastech na Balkáně. Druhá a třetí studie jsou založeny na genetických datech a vzorcích z celých areálů rozšíření, a zabývají se fylogeografií dvou stepních motýlů, P. afra a Pseudophilotes bavius, kteří osidlují irano-anatolský region, Balkán a také severněji umístěné palearktické stepi.
|
|
|
Pozůstatek lesa z přelomu glaciálu a holocénu: dendroekologická a paleobotanická rekonstrukce
Moravcová, Alice ; Šamonil, Pavel (vedoucí práce) ; Rybníček, Michal (oponent)
Pozůstatek lesa, který je tvořen subfosilními stromy borovice lesní, pohřbený ve vrstvách rašelinných sedimentů na severním okraji CHKO Křivoklátska ve středních Čechách představuje pro území České republiky zcela unikátní nález. Přináší nové možnosti pro rekonstrukci palaeoenvironmentálních a s ním spojených klimatických změn v průběhu pozdního glaciálu a časného holocénu. K datování subfosilních stromů bylo využito metody dendrochronologie a radiokarbonového datování. Na základě výsledků radiokarbonového datování lze určit existenci lesního porostu do období přibližně 12000 - 10300 cal yr BP. Výsledky dendrochronologického datování poskytly dvě kontinuální časově neukotvené chronologie. Chronologie RD4, která je dlouhá 200 let, pochází z mladšího dryasu. Chronologie RD6, dlouhá 300 let, pochází z období preboreálu. Letokruhová analýza přinesla poznatky o růstové dynamice lesního porostu. Hydrologický režim byl identifikován jako hlavní disturbanční faktor, který ovlivňoval růst stromů. Dokládají to synchronní fáze poklesů v růstu u synchronizovaných letokruhových sérií. Vysoká hladina spodní vody byla i hlavním příčinou jejich zániku, což nasvědčují výsledky makrozbytkové analýzy. Působení hydrologického režimu bylo do značné míry ovlivňováno mikrostanovištními rozdíly v topografii, což je...
|
|
|
Přestavby dentálního fenotypu hrabošů v průběhu současného glaciálního cyklu
Putalová, Tereza ; Horáček, Ivan (vedoucí práce) ; Kuneš, Petr (oponent)
Technikami detailní morfometrické analýzy byl zpracován rozsáhlý soubor dentálního materiálu hrabošů ze tří vrstevných sledů zachycujících poměry v závěru posledního glaciálu a v počátečních úsecích holocenu (35 - 8 ky B.P.). Hlavní pozornost byla věnována fosilnímu záznamu lokality Býčí skála, dokumentujícímu úsek dramatických přestaveb společenstev na hranici pleistocen/holocen (12,4-8,4 ky BP) s mimořádným rozlišením. Bylo ukázáno, že souběžně se změnami struktury společenstev dochází u všech sledovaných druhů hrabošovitých k různým přestavbám fenotypových charakteristik. Přes druhově specifické odlišnosti je obecným trendem radikální změna fenotypové dynamiky v závěru mladšího dryasu a na počátku preboreálu (11.7-11 kyBP). Neméně výrazný předěl fenotypového vývoje nastává pak v závěru preboreálu a počátkem boreálu, v úseku charakterisovaném nejvyšší intensitou změn ve složení společenstev a přestavbě environmentálních charakteristik. Druhy Clethrionomys glareolus, Microtus arvalis, M.agrestis a Arvicola terrestris, tvořící jádro společenstev preboreálního úseku, vykazují během preboreálu (ll-9,3 ky BP) výrazné fluktuace abundančních i fenotypových charakteristik související pravděpodobně s opakovanými invazemi genotypově odlišných populací. Klíčová slova: Paleontologie, evoluce, hraboši, zuby,...
|
|
|
Role severních refugií ve fylogeografii Evropy
Benešová, Markéta ; Hulva, Pavel (vedoucí práce) ; Janko, Karel (oponent)
Střídání dob ledových a meziledových výrazně ovlivňuje rozšíření druhů již stovky tisíc let. Podle tradiční představy se temperátní druhy během glaciálu stahovaly do refugií na jih Evropy, do Mediteránu, odkud po oteplení rekolonizovaly severně položené části areálu. Dle nových poznatků ale mnoho druhů mohlo mít refugia i severněji od těchto klasických refugií, např. ve střední Evropě. Severní refugia se často nacházela v blízkosti pohoří nebo ve skalnatých masivech. Některé druhy jsou ale natolik přizpůsobivé, že i během ledových dob žily kontinuálně severně od jižních refugií v chladných oblastech. I chladnomilné druhy se ale stahují do refugií, ale namísto glaciálů mají rozšíření omezené v meziledových dobách. Buď se stáhnou na sever Evropy nebo u nich dochází k posunu stanovišť do vyšších nadmořských výšek. Druhy mohou mít refugia i podle gradientu oceánické-kontinentální klima. Ve většině zmíněných typů refugií dochází často ke komplikovaným demografickým procesům spojeným se zmenšením populační velikosti a dalšími jevy, které mohou vyústit ve speciační proces.
|
|
|
Vývoj savčích společenstev během klimatických změn v kvartéru
Havlová, Tereza ; Mazuch, Martin (vedoucí práce) ; Nývltová Fišáková, Miriam (oponent)
Během kvartéru docházelo k cyklickému střídání teplých a chladných období - interglaciálů a glaciálů. Za posledních 2,5 milionu let proběhlo osmnáct až dvacet těchto cyklů. Tyto klimatické změny ovlivňované mimo jiné také Milankovičovými cykly působily na výšku mořské hladiny, rozlohu zalednění nebo rozložení vegetačních pásem. Všechny tyto faktory ovlivňovaly společenstva savců, jejich rozšíření, migrace a také vymírání některých skupin. Během glaciálů se zvětšovala plocha kontinentálních i horských ledovců a zároveň docházelo k poklesu hladiny oceánu. To během těchto chladných období umožnilo mnohým druhům savců průnik na nová území díky vzniku pevninských mostů. Proto mohli savci z jindy izolovaných oblastí vzájemně ovlivňovat. Během teplých intergalciálů naopak docházelo k ústupu ledovců a v důsledku zvýšení hladiny oceánu k přerušení migračních cest přes pevninské mosty. Mnohé, převážně ostrovní, populace tak byly izolovány a často se vyvinuly v nové endemické druhy. Klíčová slova: glaciál, interglaciál, klimatické změny, rozšíření, migrace, vymírání
|
host ::
RSS.