|
|
Pilotové základy - energetické piloty
Hoza, Martin ; Leiter, Augustin (oponent) ; Glisníková, Věra (vedoucí práce)
V současnosti, kdy je stále více kladen důraz na ekologii, a do popředí se dostávají obnovitelné zdroje energie, se využívání geotermální energie jeví jako jedna z vhodných alternativ. Cílem práce je vysvětlit funkci tepelných čerpadel na principu země – voda, zmínit faktory ovlivňující účinnost systému a pojednat o technologii provádění energopilot. Dále se práce věnuje rizikům spojených s teplotním ovlivňováním základové půdy a ukázkám realizací.
|
|
|
Využití nízkopotenciálních zdrojů tepla v elektroenergetice
Dobiáš, Jiří ; Radil, Lukáš (oponent) ; Bartošík, Tomáš (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá využitím nízkopotenciálních zdrojů tepla v elektroenergetice. Zmiňuje se v první řadě o konkrétních nízkopotenciálních zdrojích tepla, o jejich rozdělení podle původu a kde se dají takové zdroje nalézt. Další část práce se zabývá technologiemi, využívající nízkopotenciální teplo pro výrobu tepla o vyšší teplotní hladině a pro výrobu elektrické energie. Pojednává se zde o tepelném čerpadlu, regeneračním ohřevu, Stirlingově motoru, solárních kolektorech, Peltierových článcích aj. Dále je o jejich využití v praxi. Poslední kapitola se zabývá nahrazením ohříváku v regeneračním ohřevu ohřevem ze solárních kolektorů. Jedná se tak o využití obnovitelného zdroje energie. Provedou se technické a ekonomické výpočty pro reálnou využitelnost takého záměru.
|
|
|
Zdroje elektrické energie v ČR se zaměřením na využívání biomasy
Vacek, Tomáš ; Liedermann, Pavel (oponent) ; Špaček, Jaroslav (vedoucí práce)
Cílem této práce je seznámení s jednotlivými druhy zdrojů elektrické energie v České republice, jejich výkonovou a výrobní bilancí, dále pak se stupni regulace od zdroje (v našem případě elektrárnou ) ,až po spotřebič . Tato práce se zabývá rozdělení elektráren ,jejich výkony a množstvím elektrické energie dodané do sítě . Jako v celém světě, tak i na našem území jsou stále jako palivo do elektráren nejčastěji používány neobnovitelné fosilní paliva (uhlí, ropa, zemní plyn), jejichž zásoby se nezadržitelně ztenčují. Zároveň jsou zdrojem oxidu uhličitého, který škodí atmosféře a dochází ke globálnímu oteplování. Daleko šetrnější k životnímu prostředí je jaderná elektrárna, která nevypouští škodlivé látky do ovzduší a je schopna vyprodukovat velké množství elektrické energie. Avšak problém nastává s vyhořelým palivem a jeho uložením. Jaderná energetika má společnou vlastnost s obnovitelnými zdroji energie - obě jsou vůči životnímu prostředí maximálně ohleduplné. Jaderné elektrárny však navíc disponují dostatečnou energetickou kapacitou a s nástupem reaktorů čtvrté generace budou schopny vyrábět elektřinu z již použitého jaderného paliva. Stále více je kladen důraz na obnovitelné zdroje energie, které jsou daleko šetrnější k životnímu prostředí. Výhledově společnost ČEZ, jakožto největší producent elektrické energie počítá s větším využitím Vodní energie, která se již dnes hojně využívá pro přehradní popřípadě přečerpávající elektrárny.Další energie považovaná za ekologickou formu je energie geotermální a solární (fotovoltaická). Další ekologické formy v naší zeměpisné poloze nemají natolik silný potenciál, abychom jsme se mohli na tyto zdroje spoléhat. Geotermální energie je nejvíce využívána například na Islandu, kde je dostatek vyvěrajících pramenů o vysoké teplotě. Dnes nejvíce diskutovaná energie jako zdroj elektrické energie, je energie biomasy. Jedná se o využití dřevní hmoty, například odpadky z lesní činnosti, z dřevovýroby, nebo spalování odpadů z předešlé lidské produkce či odpadů rostlinného a živočišného původu . Tato biomasa je vhodná jako palivo do tepelných elektráren.
|
|
|
Vodíková paliva
Umlauf, Martin ; Bébar, Ladislav (oponent) ; Jícha, Jaroslav (vedoucí práce)
Cílem této bakalářské práce je vytvoření základní rešerše k problematice konzervace energie z obnovitelných zdrojů. Hlavním cílem práce je posouzení vodíkových paliv získaných pomocí elektrické energie elektrolýzou vody. V úvodní části je práce zaměřena na výrobu energie z obnovitelných zdrojů a možnosti její akumulace. V další části jsou popsány způsoby výroby vodíku a využití vodíku jako paliva pro spalovací motory. Pozornost je věnována jednotlivým konstrukčním uspořádáním spalovacích motorů na vodík. V závěrečné části práce jsou porovnány spalovací motory, spalující různá paliva z hlediska emisí. Taktéž jsou porovnány náklady na ujetý kilometr osobního automobilu při použití různých paliv. V poslední kapitole je proveden orientační výpočet výroby vodíku elektrolýzou vody z energie získané z fotovoltaické elektrárny.
|
|
|
Možnosti využití geotermální energie
Kohut, Vojtěch ; Bogdálek, Jan (oponent) ; Pospíšil, Jiří (vedoucí práce)
Cílem této bakalářské práce je provést rešerži dostupné literatury, na jejímž základě se čtenář seznámí s možnostmi praktického využití geotermální energie. Geotermální energie pochází z nitra naší planety. Jako taková se řadí mezi tzv. obnovitelné zdroje energie. Práce popisuje přímé využití tepla pro systémy zásobování tepelnou energií a výrobu elektrické energie v geotermálních elektrárnách. Je také pojednáno o možnostech využití nízkopotenciální geotermální energie pomocí tepelných čerpadel.
|
|
|
Legislativní a ekonomické aspekty využití obnovitelných zdrojů energie
Vondra, Marek ; Katolický, Jaroslav (oponent) ; Jaroš, Michal (vedoucí práce)
Cílem předložené práce je stručné nastínění legislativních a ekonomických otázek spojených s výrobou energie z obnovitelných zdrojů. Potenciální investor by měl být po přečtení práce srozuměn s hlavními plusy a mínusy využívání jednotlivých obnovitelných zdrojů. Práce má rešeršní charakter a snaží se poskytnout základní informace pro možnou přípravu investičního projektu. Obnovitelné zdroje energie se stali nedílnou součástí energetického trhu, přestože za konvenčními zdroji z hlediska rentability zaostávají. Důvodem je podpora těchto zdrojů ze strany Evropské unie, která počítá s nárůstem jejich využívání. Podpora se však s časem mění, stejně jako dostupné technologie, místní podmínky a mnoho dalších faktorů majících vliv na aktuální investiční atraktivitu jednotlivých obnovitelných zdrojů. Všechny tyto skutečnosti musí investor uvážit. Současný stav nahrává využívání energie z biomasy, a to jak v domácnostech, tak ve velkých spalovnách a kogeneračních jednotkách. Elektřinu lze s výhodou vyrábět v menších fotovoltaických a vodních elektrárnách. Roste význam tepelných čerpadel. Na ústupu jsou zřejmě větší fotovoltaické parky, pomalý růst zaznamenají větrné elektrárny.
|
|
|
Posouzení možnosti připojení kogenerační výrobny 138 MW v Prostějově
Vacek, Tomáš ; Opat, Jaroslav (oponent) ; Bátora, Branislav (vedoucí práce)
Cílem této práce je posouzení možnosti pripojení kogeneracní výrobny 138 MW, která je ve stavu plánování. Tato výrobna má být pripojena do rozvodny 110 kV v Prostejove a sloužit k výrobe jak elektrické energie, tak tepelné energie pro blízké okolí. V této práci se budeme zabývat jednak rešením ustáleného stavu stávající síte o napetové hladine 110 kV, tak i vlivy plánované výrobny na tuto sít. Kogeneracní výroba vykazuje oproti výrobe elektrické energie vyšší úcinnost premeny energií v celém procesu výroby díky výrobe jak tepelné, tak i elektrické energie z primárních zdroju paliva. Jak v celém svete, tak i na našem území jsou stále jako palivo do elektráren nejcasteji používány neobnovitelné fosilní paliva (uhlí, ropa, zemní plyn), jejichž zásoby se postupne snižují. Zároven jsou zdrojem oxidu uhlicitého, který škodí atmosfére a dochází ke globálnímu oteplování. Daleko šetrnejší k životnímu prostredí je jaderná elektrárna, která nevypouští škodlivé látky do ovzduší a je schopna vyprodukovat velké množství elektrické energie. Avšak problém nastává s vyhorelým palivem a jeho uložením. Jaderná energetika má spolecnou vlastnost s obnovitelnými zdroji energie - obe jsou vuci životnímu prostredí maximálne ohleduplné. Jaderné elektrárny však navíc disponují dostatecnou energetickou kapacitou a s nástupem reaktoru ctvrté generace budou schopny vyrábet elektrinu z již použitého jaderného paliva. Stále více je kladen duraz na obnovitelné zdroje energie, které jsou daleko šetrnejší k životnímu prostredí. Výhledove spolecnost CEZ, jakožto nejvetší producent elektrické energie pocítá s vetším využitím vodní energie, která se již dnes hojne využívá jako prehradní elektrárny, nebo precerpávací. Další energie považovaná za ekologickou formu je energie geotermální a solární (fotovoltaická). Ovšem tyto ekologické formy v naší zemepisné poloze nemají natolik silný potenciál, abychom jsme se mohli na tyto zdroje spoléhat. Další problematikou je dodávání výkonu do síte závislé na pocasí. Geotermální energie je nejvíce využívána napríklad na Islandu, kde je dostatek vyverajících pramenu o vysoké teplote. Dnes nejvíce diskutovaná energie jako zdroj elektrické energie, je energie biomasy. Jedná se o využití drevní hmoty, napríklad odpad z lesní cinnosti, z drevovýroby, nebo spalování odpadu z predešlé lidské produkce ci odpadu rostlinného a živocišného puvodu . Tato biomasa je vhodná jako palivo do tepelných elektráren.
|
|
|
Obnovitelné zdroje energie v ČR
Truhlář, Marek ; Fortelný, Zdeněk (oponent) ; Chroboczek, Libor (vedoucí práce)
Obsahem bakalářské práce je odborná rešerše zabývající se využitím obnovitelných zdrojů energie v České republice. V první části práce jsou popsány jednotlivé druhy obnovitelných zdrojů energie. Ke každému druhu je uveden princip, využití, potenciál v ČR a výhody a nevýhody jednotlivých. Ve druhé části je práce zaměřena hlavně na využití sluneční energie v podmínkách ČR. Je popsán současný stav fotovoltaiky u nás, používané typy solárních kolektorů a fotovoltaických článků. V závěru práce je popsána fotovoltaická elektrárna v Otrokovicích.
|
|
|
Alternativní zdroje energie
Stránský, Jaroslav ; Moskalík, Jiří (oponent) ; Škvařil, Jan (vedoucí práce)
V této práci jsem se pokusil shrnout současný stav světových energetických zdrojů, které používáme k přeměně na elektrickou energii. Je zde řešena otázka náhrady docházejících zásob fosilních paliv a redukce vypouštění skleníkových plynů. Vhodnou náhradu hledám v oblasti alternativních zdrojů energie, mezi které jsem zahrnul energii Slunce, vody, větru, geotermální energii, využití tepelných čerpadel, energii spalování, jadernou energii, palivové články a použití vodíku. O každém nahrazujícím zdroji se dozvíte o jeho historii, výhodách a nevýhodách, principu funkce zařízení, která energii transformují, a o porovnání potenciálu, který je využitelný v ČR a ve světě.
|
|
|
Návrh systému pro využití nízkopoteciálního tepla
Kučera, Roman ; Bartoň, Jan (oponent) ; Mastný, Petr (vedoucí práce)
Bakalářská práce se zabývá problematikou nízkopotenciálního tepla z pohledu energetiky, jeho zdroji a následným využitím. V první řadě se zmiňuje o původu těchto zdrojů a uvádí, kde můžeme takové zdroje najít. Jsou zde zmíněny technologie, které dokáží s tímto teplem pracovat, například tepelná čerpadla a solární kolektory. V další části se práce zabývá využitím odpadního tepla pro vytápění a výrobu elektrické energie. V poslední části je pak představen projekt, který řeší konkrétní návrh systému pro vytápění objektu odpadním teplem.
|
host ::
RSS.