|
|
ANALÝZA PROSTOROVÉ MOBILITY OBYVATEL MĚSTA VODŇANY
HOMOLKA, David
Bakalářská práce se zabývá každodenní prostorovou mobilitou obyvatel města Vodňany v okrese Strakonice, v Jihočeském kraji. V teoretické části se věnuji rozboru odborné literatury na téma prostorové mobility, geografii dopravy, geografii času a je zde uvedena charakteristika města. V praktické části je představena metodika sběru dat, který probíhal dotazníkovým šetřením v jednotlivých domácnostech. Následuje vyhodnocení výsledků výzkumu a jednotlivých hypotéz s pomocí tabulek a grafů, které jsou komparovány s výsledky již proběhlých výzkumů na podobné téma u nás i v zahraničí. Jako hlavní ukazatele pro vyhodnocení prostorové mobility byly použity počet cest, vzdálenost a čas strávený na cestě. Na základě výsledků byly prokázány odlišné vzorce prostorového chování mezi ženami a muži, které vykonávají více cest na kratší vzdálenosti v menších časových intervalech než muži. Z výsledků vyplynula zřetelná převaha užívání automobilu oproti veřejné dopravě s tím, že využití automobilů nemělo ve zkoumaném vzorku stoupající tendenci s vyššími příjmy. V závěru jsou shrnuty všechny výsledky a poznatky.
|
|
|
Každodenní život a volnočasové aktivity středoškoláků v Rychnově nad Kněžnou
Kasper, Tomáš ; Novák, Jakub (vedoucí práce) ; Pospíšilová, Lucie (oponent)
Diplomová práce zkoumá vztah mezi prostorovou mobilitou studentů středních škol a způsobem trávení jejich volného času. Jako sledované území je zvoleno město Rychnov nad Kněžnou a jeho spádový region, ze kterého středoškoláci do škol dojíždí. Téma práce svým zaměřením propojuje oblasti zájmu geografie, sociologie, psychologie, a je proto v teoretické části diskutováno z perspektivy těchto vědních oborů. Jedná se o geografii času, resp. časoprostorovou mobilitu a význam pojmu volný čas v životě mládeže zkoumaný zejména sociology a psychology. Empirickou část tvoří výzkum v podobě dotazníkového šetření, kombinovaný s deníkovými záznamy studentů třetího ročníku všech tří středních škol v Rychnově nad Kněžnou. Účelem šetření je zachytit aktivity respondentů během jednoho všedního dne v prostoru a čase. Zvláštní pozornost je věnována způsobu trávení volného času. Tyto aktivity, jsou dále konfrontovány se skutečnou nabídkou volnočasových služeb v regionu. Předmětem dotazníkového šetření jsou rovněž ty služby volného času, které mládež v Rychnově nad Kněžnou postrádá.
|
|
|
Sociální prostředí transformujícího se Karlína
Korytářová, Jana ; Ouředníček, Martin (vedoucí práce) ; Ptáček, Pavel (oponent)
Cílem mé diplomové práce je poznání sociálního prostředí pražské čtvrti Karlín, jedné z nejdynamičtější části vnitřní Prahy, která v posledních patnácti letech prochází transformaci nejen fyzické, ale také své sociální struktury. Práce používá koncept sociálního prostředí, podle něhož se sociální prostředí skládá ze sociální struktury a sociálního klimatu lokality. Prostřednictvím analýzy sociální, fyzické a funkční struktury a výzkumem denních rytmů se snaží o určení hlavních rytmizátorů, hlubší poznání procesů a klíčových okamžiků během dne, jež lokalitu strukturují, zachycení proměny funkčního využití lokality během dne a fluktuace sociálních skupin, které lokalitu užívají. Výzkum se zaměřuje na tři vybrané základní sídelní jednotky: Karlín - západ, Rohanský ostrov a Za Invalidovnou. Každá z těchto lokalit má svůj denní rytmus, který je strukturován bydlícím a dočasně přítomným obyvatelstvem, a odlišné sociální prostředí, jež se vzájemně ovlivňují, jsou na sobě závislá a vytváří celkový charakter celé čtvrti Karlín. Práce se snaží o prohloubení a kritické zhodnocení stávající metodologie. Klíčová slova Karlín, Praha, sociální prostředí, sociální klima, sociální struktura, denní rytmus, rytmizátor, lokalita, mobilita, geografie času.
|
|
|
Každodenní mobilita dětí: případová studie města Stochova
Křížová, Veronika ; Frydrych, Pavel (vedoucí práce) ; Dvořáková, Nina (oponent)
Každodenní mobilitě dětí je v posledních letech věnováno v akademické sféře více prostoru, jelikož došlo k různým transformacím, které každodenní mobilitu zásadně ovlivnily. Tyto změny s sebou nesou řadu problémů spojených s poklesem aktivních způsobů cestování u dětí a nárůstu institucionalizované dětské hry. Cílem této práce je zjistit vzorce každodenní mobility a pravidelné volnočasové aktivity dětí ve městě Stochově. Město Stochov bylo vybráno pro případovou studii, jelikož nabízí prostředí, které může nezávislou mobilitu dětí podporovat. Výzkum byl proveden formou časoprostorových deníků doplněných o zákresy do map, jejichž následnou analýzou byly objeveny souvislosti mezi jednotlivými záznamy a odhaleny vzorce každodenní mobility dětí ve městě Stochově. Teoretickým východiskem práce jsou koncepty geografie času, především pak prostor aktivit a stanice. Z výsledků studie vyplynulo, že děti ve městě Stochově mají vysokou nezávislou mobilitu a využívají zejména aktivních způsobů dopravy. Zaznamenané stanice a aktivity dětí se koncentrovaly především do stejného urbánního systému, ve kterém mají bydliště či školu a jejichž prostor aktivit nabýval průměrné velikosti 1 713 metrů. Z volnočasových aktivit se děti věnovaly především těm sportovním, zároveň však za těmito aktivitami jako jedinými...
|
|
|
Percepce prostoru a aplikace pocitových map na území města Milevska
HEJNOVÁ, Kateřina
Hlavním tématem bakalářské práce jsou pocitové mapy a jejich aplikace na území města Milevska. Sestrojení pocitových map a jejich analýza tvoří druhou část této práce, které předchází vymezení možných náhledů na percepci prostoru a faktory, které vnímání a pohyb v prostoru ovlivňují. Dále je součástí kvalifikační práce také vymezení vzniku pocitových map a jejich možnost aplikace nejen na území České republiky. Vzniklé pocitové mapy by se, jako mnohé další, mohly stát podkladem pro rozvoj sledovaného území, který má možnost ovlivnit široká veřejnost.
|
|
|
Sociální prostředí transformujícího se Karlína
Korytářová, Jana ; Ouředníček, Martin (vedoucí práce) ; Ptáček, Pavel (oponent)
Cílem mé diplomové práce je poznání sociálního prostředí pražské čtvrti Karlín, jedné z nejdynamičtější části vnitřní Prahy, která v posledních patnácti letech prochází transformaci nejen fyzické, ale také své sociální struktury. Práce používá koncept sociálního prostředí, podle něhož se sociální prostředí skládá ze sociální struktury a sociálního klimatu lokality. Prostřednictvím analýzy sociální, fyzické a funkční struktury a výzkumem denních rytmů se snaží o určení hlavních rytmizátorů, hlubší poznání procesů a klíčových okamžiků během dne, jež lokalitu strukturují, zachycení proměny funkčního využití lokality během dne a fluktuace sociálních skupin, které lokalitu užívají. Výzkum se zaměřuje na tři vybrané základní sídelní jednotky: Karlín - západ, Rohanský ostrov a Za Invalidovnou. Každá z těchto lokalit má svůj denní rytmus, který je strukturován bydlícím a dočasně přítomným obyvatelstvem, a odlišné sociální prostředí, jež se vzájemně ovlivňují, jsou na sobě závislá a vytváří celkový charakter celé čtvrti Karlín. Práce se snaží o prohloubení a kritické zhodnocení stávající metodologie. Klíčová slova Karlín, Praha, sociální prostředí, sociální klima, sociální struktura, denní rytmus, rytmizátor, lokalita, mobilita, geografie času.
|
|
|
Škola jako rytmizátor každodenního života v zázemí Plzně
Bicanová, Stanislava ; Ouředníček, Martin (vedoucí práce) ; Osman, Robert (oponent)
Hlavním cílem diplomové práce je poukázat na problematiku míst a každodenních cest aktérů, které jsou vytvářeny prostřednictvím jejich opakujících se rutinních aktivity. Tyto aktivity jsou pod vlivem vyšších řádů pravidel, které v práci představují tzv. rytmizátory. Součástí práce je nejen představit časoprostorové koncepty, ale pokusit se také o jejich aplikaci. Práce vychází ze základního konceptu místa a jeho strukturace, stejně jako ze života samotných aktérů, kteří místo utvářejí. Důležitou roli v těchto konceptech hrají rytmizátory, ovládající průběh všedního dne lokalizovaném v místě a také průběh všedního dne v životě aktéra. Stěžejním rytmizátorem se stává instituce základní školy, která je pojícím prvkem mezi jednotlivými částmi práce. V souvislosti s probíhajícím procesem suburbanizace a skutečností měnícího se životního stylu a demografického složení v zázemí větších měst, je zde naznačen současně se měnící nadlokální vliv rytmizátorů základních škol v Plzni a jejím zázemí. Práce se dále snaží nahlédnout do detailu konkrétního místa, obce, kde se jednotlivé rytmizátory projevují a vytvářejí tzv. polyrytmicitu místa, rytmy lokalizované, ale také rytmizátory působící v různých řádovostních úrovních, přesto s lokálním dopadem. S vědomím, že právě aktéry je možné pokládat za původce,...
|
|
|
Časoprostorová mobilita vysokoškolských studentů ve městě České Budějovice
POJSL, Lukáš
Diplomová práce se zabývá problematikou časoprostorové mobility vysokoškolských studentů v rámci města České Budějovice. Výzkum byl proveden na základě sběru dat skrze tři metody, kombinující různé přístupy k časoprostorové mobilitě. První metodou bylo dotazníkové šetření, zastupující tradiční způsob sběru informací. Kategorii moderních metod tvořily GPS lokátory a chytrá mobilní zařízení využívající aplikace se záznamem pohybu. Cílem bylo kvalitativní srovnání zmíněných metod v praxi a zhodnocení jejich dalšího potenciálu ve výzkumu časoprostorové mobility. Dále pak celková analýza časoprostorové mobility vysokoškolských studentů ve městském prostředí Českých Budějovic s důrazem na koncept svazků. Jednotlivé výsledky jsou podloženy obrazovými a mapovými materiály, vytvořenými v geografických informačních systémech. Závěrečná kapitola shrnuje získané poznatky a výsledná měření týkající se časoprostorové mobility vysokoškolských studentů v Českých Budějovicích.
|
|
|
Každodenní život a volnočasové aktivity středoškoláků v Rychnově nad Kněžnou
Kasper, Tomáš ; Novák, Jakub (vedoucí práce) ; Pospíšilová, Lucie (oponent)
Diplomová práce zkoumá vztah mezi prostorovou mobilitou studentů středních škol a způsobem trávení jejich volného času. Jako sledované území je zvoleno město Rychnov nad Kněžnou a jeho spádový region, ze kterého středoškoláci do škol dojíždí. Téma práce svým zaměřením propojuje oblasti zájmu geografie, sociologie, psychologie, a je proto v teoretické části diskutováno z perspektivy těchto vědních oborů. Jedná se o geografii času, resp. časoprostorovou mobilitu a význam pojmu volný čas v životě mládeže zkoumaný zejména sociology a psychology. Empirickou část tvoří výzkum v podobě dotazníkového šetření, kombinovaný s deníkovými záznamy studentů třetího ročníku všech tří středních škol v Rychnově nad Kněžnou. Účelem šetření je zachytit aktivity respondentů během jednoho všedního dne v prostoru a čase. Zvláštní pozornost je věnována způsobu trávení volného času. Tyto aktivity, jsou dále konfrontovány se skutečnou nabídkou volnočasových služeb v regionu. Předmětem dotazníkového šetření jsou rovněž ty služby volného času, které mládež v Rychnově nad Kněžnou postrádá.
|
|
|
Každodenní prostorová mobilita obyvatel v regionu Žďár nad Sázavou: analýza vybraných procesů a jejich geografických podmíněností
MAREK, Jan
Cílem bakalářské práce bylo sledovat každodenní prostorovou mobilitu obyvatel ORP Žďár nad Sázavou. Potřebná data byla získána prostřednictvím dotazníkového šetření za jednotlivé domácnosti zvoleného mikroregionu. Byly získávány údaje týkající se charakteristik vybraných domácností a jejich jednotlivých členů společně se záznamy cest zúčastněných za dané referenční dny (pondělí, středa, sobota). Na základě výsledků šetření byla vypracována analýza zvolených procesů a jejich geografických podmíněností. Zároveň byly výsledky porovnány s domácími i zahraničními pracemi zabývajícími se touto problematikou. Samotný výzkum se tedy zabýval rozdíly v mobilitě daných skupin obyvatel rozdělených dle věku, ekonomické aktivity apod. Tyto skupiny jsou charakteristické rozdílným dopravním chováním v prostoru. Z výsledků je patrná genderová diference, ženy podnikají vyšší počet cest, ale průměrně na kratší vzdálenosti než muži. Nejčastěji cestují lidé za prací a školou, tyto cesty jsou významné především v pracovních dnech, o víkendu převažují volnočasové aktivity a aktivity spojené s cestou za službami. Z hlediska ekonomické aktivity je vyzdvižena problematika odlišnosti v mobilním chování vysokoškolských studentů spojená s nedenní dojížďkou za studiem. Práce se také zabývá intenzitou chodu časoprostorové mobility během dne s důrazem na odlišnosti pracovních a víkendových dnů. Analytická část je doplněna o grafické výstupy a tabulky.
|
host ::
RSS.