|
|
Analýza sladké papriky různého geografického původu
Fiala, Petr ; Mikulíková, Renata (oponent) ; Diviš, Pavel (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá stanovením základních nutričních parametrů 26 vzorků mleté papriky z několika států a vyhodnocuje vliv geografického původu na chemické složení mleté papriky. Celkový počet 19 nutričních parametrů byl naměřen pokročilými analytickými metodami (ICP OES, HPLC DAD, HPLC ELSD) spolu s dalšími laboratorními technikami. Výsledná data byla statisticky zpracována pomocí metod analýzy rozptylu (ANOVA), shlukové analýzy, analýzy hlavních komponent (PCA) a diskriminační analýzy (DA). Na základě statistického vyhodnocení bylo potvrzeno, že chemické složení mleté papriky je ovlivněno geografickým původem. Analýzou rozptylu (ANOVA) bylo stanoveno, že 14 parametrů se v rámci evropské, indické a čínské podoblasti statisticky vzájemně lišilo (p
|
|
|
Studium geografické autenticity moravských bílých vín
Horáková, Kristýna ; Křikala, Jakub (oponent) ; Diviš, Pavel (vedoucí práce)
Cílem této bakalářské práce bylo ověření geografické autenticity moravských bílých vín na základě prvkového složení. Měření bylo doplněno o analýzu organických, fenolických a antioxidačních látek ve vínech. K elementární analýze byly použity dvě spektormetrické techniky, a to hmotnostní a optická emisní spektrometrie s indukčně vázaným plazmatem (ICP-MS a ICP-OES). Koncentrace organických kyselin byla měřena na iontovém chromatografu s vodivostním detektorem (IC), fenolické látky byly měřeny pomocí kapalinového chromatografu s detekcí na diodovém poli (HPLC-DAD), obsah celkových fenolů metodou TPC a antioxidační aktivita metodou TEAC byly měřeny pomocí skektrofotometru. Celkem bylo proměřeno 33 vzorků vín ze čtyř moravských podoblastí. Pro účel rozdělení vzorků vín do jednotlivých skupin byla naměřená data nejprve upravena pomocí Grubbsova testu na odlehlé hodnoty, z upravených dat byly vytvořeny boxové grafy znázorňující maximální, minimální a průměrné hodnoty jednotlivých parametrů pro dané podoblasti. Dále byl soubor dat protříděn pomocí analýzy rozptylu (ANOVA), která vybrala ze 47 měřených parametrů 12 statisticky významných pro rozdělení vín do skupin. Pomocí vícerozměrných statistických metod (analýza hlavních komponent (PCA) a diskriminační analýza (DA)) byly sestaveny matematické modely k rozdělení moravských vín podle geografického původu. Úspěšnost diskriminačního testu byla 96,97 %. Křížový validační test vykazoval 81,82 % úspěšnost klasifikace neznámých vzorků.
|
|
|
Studium geografické autenticity moravských červených vín
Bidmonová, Karolína ; Punčochářová, Lenka (oponent) ; Pořízka, Jaromír (vedoucí práce)
V této bakalářské práci je diskutováno o možnosti využití analytických metod ke stanovení prvkového profilu vína a ke zjištění fenolických látek ve víně. V teoretické části jsou popsány české a moravské podoblasti, chemické složení vína, autenticita a metody posuzování autenticity vína. Další část obsahuje stručný popis analytických metod, které byly využity v experimentální části. Experimentální část se zabývá stanovení prvkového profilu vína pomocí hmotnostní a opticky emisní spektrometrie, stanovením fenolických látek pomocí vysoce účinné kapalinové chromatografie, stanovením antioxidační aktivity a celkového obsahu fenolických látek. Pro účely klasifikace vzorků vín do skupin byly využity vícerozměrné statistické metody (shluková analýza, analýza hlavních komponent, analýza rozptylu a diskriminační analýza) s cílem oddělení skupin dle geografického původu.
|
|
|
Využití analytických technik a chemometrie k autentifikaci vín
Pořízka, Jaromír ; Karovičová, Jolana (oponent) ; Jarošová, Alžběta (oponent) ; Diviš, Pavel (vedoucí práce)
Tato dizertační práce se zabývá využitím analytických technik ke stanovení prvkového profilu vín doplněné o analýzu vybraných polyfenolických látek. Pro účely prvkové analýzy byly použity dvě spektrometrické techniky a to Hmotnostní a Optická emisní spektrometrie s indukčně vázaným plazmatem (ICP-MS a ICP-OES). Analýza organických konstituentů ve víně byla provedena kapalinovém chromatografu s detekcí na diodovém poli (HPLC-DAD). Na základě znalostí o chemickém složení známých vzorků vín byly z těchto dat pomocí vícerozměrných statistických metod (shluková analýza, analýza hlavních komponent a kanonická diskriminační analýza) sestaveny matematické modely ke klasifikaci moravských vín dle geografického původu a odrůdy. Pro diskriminaci a klasifikaci moravských vín do 4 moravských vinařských podoblastí byly vytvořeny dva separátní modely pro bílá a červená vína. Úspěšnost klasifikace známých vzorků bílých vín byla 100% a u červených model pracoval s 96,43% úspěšností. Křížový validační test poté pomocí vytvořených modelů vykazoval 95% úspěšnost klasifikace neznámých vzorků bílých vín a 82,15% vzorků červených. Dále byl vytvořen matematický model pro odrůdovou klasifikaci vín, založený na prvkovém profilu zdrojových vzorků vín. Odrůdy vín Müller Thurgau, Ryzlink rýnský a Veltlínské zelené byly od sebe diskriminovány na základě 8 prvkových parametrů. Bylo dosaženo 95,83% diskriminace vstupních vzorků a 70,83% úspěšné klasifikace neznámých vzorků. Poslední oblast, do které byl směřován výzkum, se zabývala vyhodnocením možností využití prvkové analýzy a analýzy celkové antioxidační aktivity k určení agrotechnického systému produkce hroznů. Bylo zjištěno, že prvky jako je Cu, Zn a Mn mohou sloužit jako diskriminační parametry pro rozdělování vín dle systému produkce hroznů. Tyto rozdíly jsou pravděpodobně způsobeny tím, že každá agrotechnika využívá k ochraně rozdílných přístupů v aplikaci ochranných látek. Rozdíly v antioxidační aktivitě biovín a vín z hroznů z integrované produkce nevykazovaly statisticky významné rozdíly.
|
|
|
Analýza sladké papriky různého geografického původu
Fiala, Petr ; Mikulíková, Renata (oponent) ; Diviš, Pavel (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá stanovením základních nutričních parametrů 26 vzorků mleté papriky z několika států a vyhodnocuje vliv geografického původu na chemické složení mleté papriky. Celkový počet 19 nutričních parametrů byl naměřen pokročilými analytickými metodami (ICP OES, HPLC DAD, HPLC ELSD) spolu s dalšími laboratorními technikami. Výsledná data byla statisticky zpracována pomocí metod analýzy rozptylu (ANOVA), shlukové analýzy, analýzy hlavních komponent (PCA) a diskriminační analýzy (DA). Na základě statistického vyhodnocení bylo potvrzeno, že chemické složení mleté papriky je ovlivněno geografickým původem. Analýzou rozptylu (ANOVA) bylo stanoveno, že 14 parametrů se v rámci evropské, indické a čínské podoblasti statisticky vzájemně lišilo (p
|
|
|
Studium geografické autenticity moravských bílých vín
Horáková, Kristýna ; Křikala, Jakub (oponent) ; Diviš, Pavel (vedoucí práce)
Cílem této bakalářské práce bylo ověření geografické autenticity moravských bílých vín na základě prvkového složení. Měření bylo doplněno o analýzu organických, fenolických a antioxidačních látek ve vínech. K elementární analýze byly použity dvě spektormetrické techniky, a to hmotnostní a optická emisní spektrometrie s indukčně vázaným plazmatem (ICP-MS a ICP-OES). Koncentrace organických kyselin byla měřena na iontovém chromatografu s vodivostním detektorem (IC), fenolické látky byly měřeny pomocí kapalinového chromatografu s detekcí na diodovém poli (HPLC-DAD), obsah celkových fenolů metodou TPC a antioxidační aktivita metodou TEAC byly měřeny pomocí skektrofotometru. Celkem bylo proměřeno 33 vzorků vín ze čtyř moravských podoblastí. Pro účel rozdělení vzorků vín do jednotlivých skupin byla naměřená data nejprve upravena pomocí Grubbsova testu na odlehlé hodnoty, z upravených dat byly vytvořeny boxové grafy znázorňující maximální, minimální a průměrné hodnoty jednotlivých parametrů pro dané podoblasti. Dále byl soubor dat protříděn pomocí analýzy rozptylu (ANOVA), která vybrala ze 47 měřených parametrů 12 statisticky významných pro rozdělení vín do skupin. Pomocí vícerozměrných statistických metod (analýza hlavních komponent (PCA) a diskriminační analýza (DA)) byly sestaveny matematické modely k rozdělení moravských vín podle geografického původu. Úspěšnost diskriminačního testu byla 96,97 %. Křížový validační test vykazoval 81,82 % úspěšnost klasifikace neznámých vzorků.
|
|
|
Studium geografické autenticity moravských červených vín
Bidmonová, Karolína ; Punčochářová, Lenka (oponent) ; Pořízka, Jaromír (vedoucí práce)
V této bakalářské práci je diskutováno o možnosti využití analytických metod ke stanovení prvkového profilu vína a ke zjištění fenolických látek ve víně. V teoretické části jsou popsány české a moravské podoblasti, chemické složení vína, autenticita a metody posuzování autenticity vína. Další část obsahuje stručný popis analytických metod, které byly využity v experimentální části. Experimentální část se zabývá stanovení prvkového profilu vína pomocí hmotnostní a opticky emisní spektrometrie, stanovením fenolických látek pomocí vysoce účinné kapalinové chromatografie, stanovením antioxidační aktivity a celkového obsahu fenolických látek. Pro účely klasifikace vzorků vín do skupin byly využity vícerozměrné statistické metody (shluková analýza, analýza hlavních komponent, analýza rozptylu a diskriminační analýza) s cílem oddělení skupin dle geografického původu.
|
|
|
Využití analytických technik a chemometrie k autentifikaci vín
Pořízka, Jaromír ; Karovičová, Jolana (oponent) ; Jarošová, Alžběta (oponent) ; Diviš, Pavel (vedoucí práce)
Tato dizertační práce se zabývá využitím analytických technik ke stanovení prvkového profilu vín doplněné o analýzu vybraných polyfenolických látek. Pro účely prvkové analýzy byly použity dvě spektrometrické techniky a to Hmotnostní a Optická emisní spektrometrie s indukčně vázaným plazmatem (ICP-MS a ICP-OES). Analýza organických konstituentů ve víně byla provedena kapalinovém chromatografu s detekcí na diodovém poli (HPLC-DAD). Na základě znalostí o chemickém složení známých vzorků vín byly z těchto dat pomocí vícerozměrných statistických metod (shluková analýza, analýza hlavních komponent a kanonická diskriminační analýza) sestaveny matematické modely ke klasifikaci moravských vín dle geografického původu a odrůdy. Pro diskriminaci a klasifikaci moravských vín do 4 moravských vinařských podoblastí byly vytvořeny dva separátní modely pro bílá a červená vína. Úspěšnost klasifikace známých vzorků bílých vín byla 100% a u červených model pracoval s 96,43% úspěšností. Křížový validační test poté pomocí vytvořených modelů vykazoval 95% úspěšnost klasifikace neznámých vzorků bílých vín a 82,15% vzorků červených. Dále byl vytvořen matematický model pro odrůdovou klasifikaci vín, založený na prvkovém profilu zdrojových vzorků vín. Odrůdy vín Müller Thurgau, Ryzlink rýnský a Veltlínské zelené byly od sebe diskriminovány na základě 8 prvkových parametrů. Bylo dosaženo 95,83% diskriminace vstupních vzorků a 70,83% úspěšné klasifikace neznámých vzorků. Poslední oblast, do které byl směřován výzkum, se zabývala vyhodnocením možností využití prvkové analýzy a analýzy celkové antioxidační aktivity k určení agrotechnického systému produkce hroznů. Bylo zjištěno, že prvky jako je Cu, Zn a Mn mohou sloužit jako diskriminační parametry pro rozdělování vín dle systému produkce hroznů. Tyto rozdíly jsou pravděpodobně způsobeny tím, že každá agrotechnika využívá k ochraně rozdílných přístupů v aplikaci ochranných látek. Rozdíly v antioxidační aktivitě biovín a vín z hroznů z integrované produkce nevykazovaly statisticky významné rozdíly.
|
|
|
Vliv původu okouna říčního (Perca fluviatilis) na rychlost jeho růstu v larvální periodě života při odchovu v laboratorních podmínkách
SMRT, Jakub
Cílem práce bylo ověřit hypotézu, která se sestává z myšlenky, že geografický původ okouna říčního (Perca fluviatilis L.) má vliv na jeho adaptaci na podmínky intenzivní akvakultury a jeho růst v těchto podmínkách. V pokusu byli testováni okouni do stáří 56 dnů. Testovalo se 18 populací okounů, 6 z České republiky, 5 z Polska, 3 z Německa, 2 z Finska a populace z Bulharska a Slovenska. Pokusem se zjistilo, že geografický původ ryb má vliv na jejich adaptaci a růst. Jako nejlepší skupina se jevila finská populace z jezera Valkajarvi (463 ? 21 mg), jako nejhorší pak polská populace Zator (238 ? 26 mg). Polská populace vykázala na konci pokusu o 48,6 % menší hmotnost oproti skupině z Finska.
|
|
| |
host ::
RSS.