|
|
Vnímání strategií práce s obecně-geografickou mapou žáky různého věku
Poldová, Viktorie ; Trokšiar, David (vedoucí práce) ; Machová, Daniela (oponent)
Bakalářská práce se zabývá strategiemi používanými při práci s mapou a jejich vnímáním žáky různého věku. Pro výzkum byla vybrána obecně-geografická mapa, se kterou se žáci často setkávají v hodinách geografie. Celkem 92 žáků 6. a 9. tříd a posledního ročníku SŠ se účastnilo experimentu zahrnujícího test a dotazník. Oční kamera využívaná během testu umožnila získat reálné strategie, zatímco strategie vnímané žáky byly získány za pomoci dotazníku. Vnímané strategie byly kvalitativně i kvantitativně zpracovávány a zkoumány z hlediska čtyř dimenzí, tj. repertoáru, distribuce, adaptability a efektivity. Výsledky odhalily široký repertoár vnímaných strategií a nejčastěji uváděné typy strategií. Největší repertoár se ukázal u žáků v posledním ročníku SŠ, zatímco nejmenší u žáků 6. ročníku. Na základě distribuce typů strategií v úlohách a používání potřebných prvků v uvedené strategii prokázali nejvyšší schopnost přizpůsobovat své vnímané strategie studenti posledního ročníku SŠ, naopak nejnižší žáci 6. ročníku. Pro hodnocení efektivity byly stanoveny ideální nejrychlejší a nejpřesnější strategie. Přes problematičnost zkoumání efektivity u vnímaných strategií bylo zjištěno, že žáci ve většině úloh upřednostnili rychlejší strategie, ale uváděli i neefektivní strategie. Nejefektivnější strategie volili...
|
|
|
Možnosti využití prvků waldorfské a montessori pedagogiky ve výuce zeměpisu na běžných školách
Frančíková, Barbora ; Matějček, Tomáš (vedoucí práce) ; Jelen, Jakub (oponent)
Bakalářská práce zkoumá, které prvky waldorfské a montessori pedagogiky využívají učitelé zeměpisu při výuce na běžných školách, a dále identifikuje případné bariéry pro využívání těchto prvků. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. Teoretická část se nejprve věnuje definici alternativní školy. Stručně se zabývá vznikem a vývojem alternativních škol, jejich vlastnostmi, funkcemi a typologií. Tato část obsahuje také především informace o dvou vybraných typech alternativních škol - waldorfské a montessori. Pozornost je věnována charakteristice hlavních znaků těchto škol, jejich vývoji, rozšíření a organizaci výuky. Jsou vylíčeny hlavní prvky a principy, které by mohly přinést obohacení do tradiční výuky zeměpisu. V praktické části je provedeno šetření pomocí metody polostrukturovaného rozhovoru s vybranými učiteli. Získané informace jsou analyzovány s cílem identifikovat bariéry, které brání začleňování waldorfských a montessori prvků do výuky zeměpisu na běžných školách, a zároveň je zjištěno, které prvky učitelé používají. Klíčová slova: Waldorf, montessori, alternativní škola, tradiční škola, geografické vzdělávání, integrace alternativních prvků
|
|
|
Pohled studentů učitelství geografie na využití umělé inteligence ve vzdělávání
Balvín, Vojtěch ; Krajňáková, Lenka (vedoucí práce) ; Cimová, Tereza (oponent)
Bakalářská práce se zabývá pohledem studentů geografie na umělou inteligenci. Hlavním cílem práce je zjistit, jak studenti magisterského studia učitelství geografie vnímají umělou inteligenci a její využití při studiu a výuce. Pro dosažení vytyčeného cíle byla využita metoda polostrukturovaného interview, kterého se celkem zúčastnilo dvanáct studentů. Vyhodnocení výpovědí respondentů bylo dosaženo pomocí metody obsahové analýzy. Z výzkumných zjištění vyplývá, že většina respondentů má na umělou inteligenci pozitivní pohled a minimálně jednou ji každý tázaný student během studia použil. Během studia je jimi nejvíce využívána k psaní seminárních prací a vyhledávání informací. Při výuce na základních nebo středních školách je pak studenty umělá inteligence využívána hlavně k přípravě hodin a materiálů do hodin. Respondenti se sami snaží prohlubovat své znalosti a dovednosti ohledně umělé inteligence. Také by rádi navštívili kurzy, kde by jim byly předány základy správné práce s umělou inteligencí.
|
|
|
Strategie práce s obecně geografickou mapou jako zdrojem informací
Trokšiar, David
Diplomová práce se zabývá tématem mapových dovedností, v jejichž rámci byly hlavním předmětem zájmu strategie používané při analýze mapy. Vhodným druhem mapy pro studii byla ve školních atlasech běžná obecně-geografická mapa. Cílem této studie je zhodnotit dovednost analýzy obecně-geografické mapy z hlediska dimenzí strategií, tj. repertoáru, distribuci, efektivitě a přizpůsobivosti. Vzorek 20 studentů středních škol absolvoval experiment s oční kamerou, který se skládal z testu a dotazníku. Data z oční kamery byla kvalitativně i kvantitativně zpracována tak, aby bylo možné získat informace o každé z dimenzí strategií. Výsledky prokázaly rozmanitost repertoáru používaných strategií při analýze obecně- geografické mapy a současně poukázaly i na nejčastěji vybírané strategie. Studenti v některých případech používali v rámci řešení jedné úlohy více strategií a v rámci jejich distribuce byly zjištěny nejfrekventovanější kombinace strategií. Efektivita strategií byla hodnocena na základě úspěšnosti řešení a délky trvání strategií, která je ovlivněna typem prvků, respektive obsahem, se kterým studenti pracovali. Data také prokázala schopnost studentů přizpůsobit se typu úlohy vložením dalších potřebných prvků do použité strategie nebo využít strategie jiného typu. Technologie oční kamery se prokázala...
|
|
|
Úspěšnost a strategie studentů při práci s mapou a faktory je ovlivňující
Havelková, Lenka ; Hanus, Martin (vedoucí práce) ; Knecht, Petr (oponent) ; Bláha, Jan Daniel (oponent)
V dnešní době jsou nám čím dál častěji informace předkládány ve formě rozmanitých grafických materiálů. Mezi stěžejní prostředky vizualizace informací patří kromě grafů či schémat rovněž mapy. Přitom mapy jsou velmi komplexní reprezentací a pro efektivní práci s nimi je nutné porozumět množství konceptů a mít osvojené dovednosti a strategie práce s nimi. Z toho důvodu je důležité, aby v průběhu vzdělávání byla mapám věnována dostatečná pozornost. Pro z tohoto pohledu kvalitní výuku je nicméně nezbytné nejdříve dostatečně porozumět procesu práce s mapou a faktorům, které jej i jeho úspěšnost ovlivňují. Obecným záměrem této disertační práce proto je rozvinout toto porozumění. Konkrétněji si práce klade čtyři hlavní cíle. Jedním z těchto cílů je identifikovat úroveň mapových dovedností českých žáků a studentů při práci s tematickými mapami, které zejména v posledních letech nabývají na popularitě. Avšak běžně obsahují více či méně závažné kartografické nedostatky, které mohou mimo jiné zapříčiňovat vznik mylných představ jak o mapách samotných, tak i o jevech a územích, které znázorňují. Následně je hlavním cílem práce identifikovat a charakterizovat odlišné strategie při řešení úloh vyžadujících práci s tematickou mapou, které se pro žáky ukážou jako obtížné. Jak v případě úrovně mapových dovedností...
|
|
|
Využití aplikace Mapovedovednosti.cz ve výuce zeměpisu
Králíčková, Anna-Marie ; Hanus, Martin (vedoucí práce) ; Měkota, Tomáš (oponent)
V rámci geografického vzdělávání je potřeba rozvíjet mapové dovednosti. Zároveň je vhodné do výuky zařazovat také moderní technologie. V návaznosti na to vznikla online aplikace Mapovedovednosti.cz. Stejně jako u jiných didaktických prostředků je i v případě této vzdělávací aplikace vhodné zjišťovat, jak uživatelé tento prostředek využívají. S tímto záměrem byla zpracována tato bakalářská práce. Hlavním cílem výzkumu bylo zjištění způsobu využití aplikace Mapovedovednosti.cz ve školní praxi tzn. při plánování, realizaci a hodnocení výuky. K zisku dat bylo využito dotazníkové šetření. Respondenty dotazníku byli registrovaní uživatelé aplikace s učitelským účtem, na který byla navázána alespoň jedna třída s aktivními žáky. Tedy s žáky, kteří v aplikaci již vyplnili alespoň jednu úlohu. Takto bylo vybráno a osloveno celkem 90 respondentů, z nichž 23 dotazník vyplnilo. Z odpovědí učitelů vyplynulo, že aplikace je zpravidla využívána přímo v hodinách zeměpisu k samostatné práci. Četnost využívání je však omezena technickou vybaveností škol. Při rozvoji mapových dovedností aplikace slouží buď jako doplněk k jiným materiálům, nebo je hlavním nástrojem jejich rozvoje. Rozvoj dovedností je zaznamenáván ve výsledcích žáků a z nasbíraných dat bylo možné usoudit, že s výsledky žáků učitelé dále pracují.
|
|
|
Geologická mapa jako zdroj studentských otázek
Flašar, Jan ; Hanus, Martin (vedoucí práce) ; Matějka, Dobroslav (oponent)
Metoda výzkumu "studentských otázek" neboli "student generated questions" (SGQ) je metodou, kterou můžeme zkoumat způsob chápání a řešení problému, např. prostřednictvím práce s mapou. Forma, četnost, typ atd. pokládaných otázek může pomoci analyzovat nejen řešené téma, ale můžeme prozkoumat i rozdíly v chápání a způsobu přemýšlení u jednotlivých skupin respondentů. V rámci této práce byly zkoumány otázky, které si kladou studenti gymnázia při práci s geologickou mapou Česka a lokální geologickou mapu (mapou Prahy). Hlavním cílem práce bylo zjistit, zda se otázky pokládané studenty liší mezi jednotlivými skupinami respondentů (podle věku, pohlaví, ročníku atd.) a zda se liší u jednotlivých typů map. Získané otázky byly rozřazeny do kategorií a byla zjišťována frekvence otázek v různých těchto kategoriích. Dále byly jednotlivé otázky přiřazeny k odpovídajícím mapovým dovednostem, které jsou nezbytné pro formulaci otázky. Bylo zjištěno, že mladší studenti výrazně více pokládají otázky týkající se mapového zobrazení; zatímco starší studenti se zajímají i o geologický obsah a způsob vzniku mapy. Také se projevil rozdíl mezi mapou Česka a Prahy. Z mapy Česka dokázali studenti získat mnohem více informací, poznatky analyzovali a interpretovali a kladli více otázek odpovídající vyšším úrovním mapových...
|
|
|
Každodennost ve výuce regionální geografie
Benešová, Markéta ; Matějček, Tomáš (vedoucí práce) ; Cimová, Tereza (oponent)
Cílem diplomové práce je zjistit potenciál využití fenoménu každodennosti ve výuce regionální geografie. V teoretické části je představen pojem každodennost z různých pohledů a dále se zaměřujeme na jeho propojení s geografií. V praktické části práce je navrženo a ve výuce vyzkoušeno několik aktivit vycházejících z příběhů každodenního života obyvatel vybraného regionu. Šetření bylo provedeno pomocí metod kvalitativního výzkumu - zdrojem dat byly zápisy ze zúčastněného pozorování vedeného během výuky a odevzdané výstupy žáků (v podobě pracovních listů či krátkého dotazníku). Tato data byla následně analyzována a výsledky podrobené diskuzi, ve které byly konfrontovány s naplněním příslušných cílů. Závěr práce obsahuje mimo jiné návrhy dalšího možného geografického výzkumu v oblasti každodennosti. klíčová slova: každodennost, regionální geografie, geografie všedního dne, geografické vzdělávání, kvalitativní výzkum
|
|
|
Vliv kartografické vyjadřovací metody na úroveň mapových dovedností žáků
Havelková, Lenka ; Hanus, Martin (vedoucí práce) ; Bláha, Jan Daniel (oponent)
Předkládaná diplomová práce se zabývá, v českém prostředí aktuální, problematikou mapových dovedností. Na rozdíl od dosavadních realizovaných empirických studií se specificky věnuje dovednostem práce s tematickými mapami a zaměřuje se na žáky středních škol a studenty geograficky zaměřených vysokoškolských oborů. Vzhledem k výrazné různorodosti využívaných vyjadřovacích prostředků na tematických mapách je hlavním cílem této práce především identifikovat a zdůvodnit vliv užité kartografické vyjadřovací metody na úroveň dovednosti práce s těmito důležitými zdroji informací. Pro naplnění tohoto cíle bylo, mimo jiné z důvodu nedostatečného množství odborné literatury zaměřující se na tuto problematiku, nutné se uvedené problematice věnovat nejen v rovině realizovaného/dosaženého kurikula, ale i v rovině zamýšleného/projektového kurikula a využít několika odlišných výzkumných metod. Na rešerši literatury zabývající se tematickou kartografií, mapovými dovednostmi a testováním jejich úrovně proto navázalo vytvoření modelu dílčích mapových dovedností uplatňujících se při práci s tematickými mapami. Ten byl dále využit při tvorbě a interpretaci výsledků didaktického testu. Obdobně byla pro potřeby plošného testování realizována obsahová analýza učebnic zeměpisu a školních zeměpisných atlasů zaměřená na...
|
|
|
Problematika lýkožrouta smrkového v NP Šumava - aplikace do geografického vzdělávání
Faflák, Jiří ; Matějček, Tomáš (vedoucí práce) ; Král, Luboš (oponent)
Problematika lýkožrouta smrkového v NP Šumava - aplikace do geografického vzdělávání Abstrakt Bakalářská práce se věnuje lýkožroutu smrkovému s důrazem na možné postupy při řešení kalamitních stavů v NP Šumava a aplikaci textů pojednávajících o tomto problému do výuky zeměpisu. Kalamity způsobené lýkožroutem smrkovým jsou dlouhodobým problémem nepůvodních smrkových monokultur, které nejen na Šumavě nahradily původní smíšené lesy. Názory na způsob řešení kalamitních stavů se často liší a je dosti obtížné posoudit jejich objektivnost. Metoda čtení textů je vhodná při zařazení tohoto tématu do geografického vzdělávání. Aktivním čtením textů v hodinách zeměpisu studenti rozvíjí schopnost kritického myšlení a utvářejí si vlastní názor. Soubor předložených textů zahrnující různé pohledy na řešení kůrovcové kalamity na Šumavě pomůže učiteli při rozvoji uvedených schopností u studentů. Texty jsou rozděleny do tří názorových skupin podle navrhovaného řešení. Součástí práce je rovněž CD s texty, se kterými může učitel pracovat a upravovat je podle potřeby.
|
host ::
RSS.