|
| |
|
|
The effect of oxidative stress on gametes and early embryos concerning assisted reproductive techniques in human
Kapsdorferová, Viktória ; Krylov, Vladimír (vedoucí práce) ; Frolíková, Michaela (oponent)
Jedným z faktorov ovplyvňujúcich úspešný výsledok asistovanej reprodukcie môže byť oxidatívny stres (OS) charakterizovaný narušením rovnováhy medzi prooxidantmi a antioxidantmi práve v prospech prooxidantov. Významnými prooxidantmi sú reaktívne formy kyslíka (ROS) radikálovej aj neradikálovej povahy s vysokou reaktivitou a silnými oxidačnými účinkami na biologické substráty. Zdrojmi ROS a OS sú techniky asistovanej reprodukcie (ART) a viaceré exogénne zdroje, ktorým sú gaméty a rané embryá počas in vitro manipulácie vystavené. Nadprodukcia ROS je asociovaná s viacerými negatívnymi vplyvmi na bunkovej a molekulovej úrovni. Na druhú stranu, ROS sú bežnou súčasťou bunkového metabolizmu a významnými signálnymi molekulami participujúcimi na procesoch potrebných pre fyziologický vývoj gamét a raných embryí. Stratégie zníženia OS by tak mohli viesť k zlepšeniu výsledkov asistovanej reprodukcie. Cieľom tejto bakalárskej práce je podať súhrnný prehľad literatúry zameranej na identifikáciu zdrojov ROS a OS, ich pôsobenia na gaméty a rané embryá, a taktiež na možnosti zníženia OS a zlepšenia samotných kultivačných podmienok v rámci ART u človeka. Kľúčové slová: oxidatívny stres, reaktívne formy kyslíka, gaméty, rané embryo, asistovaná reprodukcia, človek
|
|
|
Epignetic Modifications of the Sperm and the Application in Clinical Practice of Human Assisted Reproduction Therapy
Štiavnická, Miriama ; Nevoral, Jan (vedoucí práce) ; Kloudová, Soňa (oponent) ; Vašíček, Jaromír (oponent)
Základ zdravého embryonálního vývoje je položen už v průběhu gametogeneze. V současné době, v souladu s nárůstem procenta párů, které nemohu počít dítě přirozenou cestou, centra asistované reprodukce zaznamenávají svůj rozmach. Právě proto, porozumění biologie gamet a toho, co předávají embryu, je klíčem k léčbě neplodných párů a cestou k zdravému embryonálnímu vývoji. Proto se tato studie zaměřuje na epigenetický kód gamet, s prediktivním potenciálem, a na faktory, které epigenetický kód utváří. V souladu s předpokladem, že jsou vybrané molekulární faktory použitelné jako markéry kvality, byl studován vliv environmentálního polutantu bisfenolu S (BPS) na kvalitu zárodečných buněk a spermií s cílem identifikovat markery kvality gamet, použitelné pro screening spermií a jejich selekci pro účely asistované reprodukce. Pro dosáhnutí daných cílů byly použity vzorky lidských spermií, zárodečné buňky experimentálních myší kmene ICR a kančí spermie. Vzorky byly podrobeny analýzám pomocí průtokové cytometrie, immunocytochemie a western blotu. Experimentální práce byla schválena Etickou komisí FN Plzeň, resp. probíhala v souladu se schváleným projektem pokusu na experimentálních zvířatech. Studie provedená na lidských spermiích detekovala metylovaný histon H3 na lysinu K4 (H3K4me2) jako potencionální...
|
|
|
Právní problematika zárodečných buněk ve vztahu k asistované reprodukci
Stieranková, Aneta ; Frinta, Ondřej (vedoucí práce) ; Thöndel, Alexandr (oponent)
Práce se zabývá problematikou asistované reprodukce s konkrétním zaměřením na zárodečné buňky a některé otázky, které jsou s nimi spojené. Pro lepší pochopení rozporuplných názorů a pohledů na konkrétní problematiku je porovnána česká právní úprava s britskou právní úpravou. Následně je pak v každém jednotlivém případě uvedeno vyhodnocení toho, která země pojala daný problém lépe, především za využití komparativní metody. Úvod práce se věnuje asistované reprodukci obecně, a to zejména z hlediska vymezení pojmů a historického vývoje této problematiky. Následně je vymezen základní právní rámec pro asistovanou reprodukci jak v České republice, tak ve Velké Británii. Krátce jsou též shrnuty nejzákladnější požadavky, které jsou na dárce zárodečných buněk v obou zemích kladeny. Z hlediska konkrétních problémů pojících se k zárodečným buňkám, se větší část práce soustředí na anonymitu dárců spermatu, zejména pak na shrnutí nejdůležitějších argumentů jejích odpůrců a na následné vyvrácení těchto argumentů. Závěrem této kapitoly je pak odůvodnění toho, proč by podle mého názoru anonymita dárců spermatu měla být zachována. Další část je věnována finanční odměně za darování zárodečných buněk, její přípustnosti a výši. V této kapitole je zejména shrnuta argumentace odpůrců poskytování finančních odměn. Na...
|
|
|
Má dítě vzniklé uměle, z darovaných gamet, přirozené právo na poznání svých biologických rodičů?
TOŠNEROVÁ, Jana
Práce se zabývá problematikou asistované reprodukce, etickými aspekty této léčby neplodnosti a zejména hledá odpověď na otázku, zda mají děti vzniklé z darovaných gamet přirozené právo poznat své biologické rodiče, tedy dárce gamet. V práci je věnována pozornost tématu neplodnosti a popisu některých metod asistované reprodukce. Důraz je kladen na postavení dítěte vzniklého z gamet, zejména s ohledem na jeho přirozené právo poznat dárce. Právo poznat dárce gamet, z nichž dítě vzniklo, mají děti v zemích, v nichž není dárcovství anonymní. K těmto zemím Česká republika nepatří. Při hledání odpovědi na otázku, zda se v případě těchto dětí jedná o přirozené právo znát totožnost dárce, je vycházeno z toho, jak je v obecné rovině pojímán přirozený zákon, a taktéž z bio-psycho-sociálních potřeb, které děti mají. Součástí práce je i popis průzkumného šetření realizovaného v jedné z reprodukčních klinik. V něm se neplodné páry vyjadřovaly k tématu dárcovství a možnosti přiznat dětem přirozené právo poznat své biologické rodiče.
|
host ::
RSS.