Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 6 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Proměna formy a obsahu fotografie s nástupem mobilní fotografie a sociálních sítí
Shupikova, Alina ; Láb, Filip (vedoucí práce) ; Štefaniková, Sandra (oponent)
Tato práce se zabývá proměnou, ke které došlo ve fotografii vlivem nástupu mobilní fotografie a sociálních sítí. Výchozí je předpoklad, že rapidní nástup sociálních sítí, principu sdílení a využití stále se zlepšující technologie mobilní fotografie pravděpodobně způsobil určitou proměnu jak v samotné fotografii, tak i v její funkci a ve způsobu, jakým je vnímána. Pro zúžení poměrně obšírného pole zkoumání se práce především zaměřuje na novinářskou fotografii a způsob, jakým je pro fotoreportáž možné využít sociální síť Instagramu, určenou pro sdílení mobilní fotografie. Objektem zkoumání v praktické části je případová studie využití této sociální sítě magazínem TIME pro dokumentaci hurikánu Sandy v roce 2012. Tento inovativní přístup k fotografické reportáži je srovnáván s klasickou metodou fotodokumentace, kterou magazín TIME využil u událostí podobného charakteru v letech 2005 a 2011. Cílem práce je popsat, jakým způsobem a zda se fotografie změnila a v jakých aspektech k tomu došlo.
Dokumentární fotografie: Život s Alzheimerovou chorobou
Arltová, Martina ; Géla, František (vedoucí práce) ; Silverio, Robert (oponent)
Tato bakalářská práce se zaměřuje na život Domova se zvláštním režimem v Břevnici pro klienty s Alzheimerovou chorobou a jinými typy demencí v průběhu jednoho roku, zaznamenaný pomocí dokumentární fotografie. Zařízení sídlí v malé vesnici na Havlíčkobrodsku. Žije v něm okolo dvaceti klientů v různých stupních demence a Alzheimerovy choroby. Stará se o ně tým pečovatelek doplněný o aktivizační pracovnici. Teoretická část práce se zabývá vývojem a etickými otázkami sociální fotografie, do které dokument z prostředí ústavu spadá. Představuje vybrané světové a české autory sociálního dokumentu. V další kapitole práce klade otázku, za jakých podmínek je fotografování duševně nemocných etické. Nakonec se zabývá využitím fotografie v souvislosti s mentálními poruchami. Popisuje tvorbu fotografů, trpících duševním onemocněním, využití fotografie při diagnostice pacientů v psychiatrické léčebně a fotografii jako metodu arteterapie. Hlavní, praktickou část práce představuje fotokniha. Obsahuje soubor dokumentárních fotografií, které zobrazují život klientů a personálu v Domově se zvláštním režimem. Tyto fotografie jsou doplněny o snímky, které pořídil jeden z břevnických seniorů.
Subkultury v dokumentární fotografii: Modern primitivism (praktická práce)
Součková, Barbora ; Géla, František (vedoucí práce) ; Štefaniková, Sandra (oponent)
Tato praktická bakalářská práce se zaměřuje na zobrazení subkultury moderního primitivismu a tělesných modifikací v dokumentární fotografii. Jako tělesné modifikace lze označit praktiky zdobení těla, při kterých je různou měrou narušována integrita lidské kůže, většinou nevratně. Hnutí moderního primitivismu je s tělesnými modifikacemi úzce spjaté, protože ve své filozofii vychází z rituálního a spirituálního pojetí těchto zákroků a hledá v nich hlubší významy. V České republice se hnutí rozvinulo v Praze v roce 2004 se vznikem tetovacího a piercingového studia Hell a česká komunita je s ním i do současnosti úzce spjatá. Práce se zabývá definicí žánru dokumentární fotografie a žánru fotografie reportážní. Dále charakterizuje subkulturu a zaměřuje se na její zobrazení v české dokumentární a novinářské fotografii a popisuje ji na vybraných příkladech. Hlavní část této práce představuje fotokniha, která byla pro účely praktické části této práce vytvořena. Obsahuje soubor dokumentárně-reportážních fotografií, které mapují českou subkulturu a představují její vybrané členy.
Proměna formy a obsahu fotografie s nástupem mobilní fotografie a sociálních sítí
Shupikova, Alina ; Láb, Filip (vedoucí práce) ; Štefaniková, Sandra (oponent)
Tato práce se zabývá proměnou, ke které došlo ve fotografii vlivem nástupu mobilní fotografie a sociálních sítí. Výchozí je předpoklad, že rapidní nástup sociálních sítí, principu sdílení a využití stále se zlepšující technologie mobilní fotografie pravděpodobně způsobil určitou proměnu jak v samotné fotografii, tak i v její funkci a ve způsobu, jakým je vnímána. Pro zúžení poměrně obšírného pole zkoumání se práce především zaměřuje na novinářskou fotografii a způsob, jakým je pro fotoreportáž možné využít sociální síť Instagramu, určenou pro sdílení mobilní fotografie. Objektem zkoumání v praktické části je případová studie využití této sociální sítě magazínem TIME pro dokumentaci hurikánu Sandy v roce 2012. Tento inovativní přístup k fotografické reportáži je srovnáván s klasickou metodou fotodokumentace, kterou magazín TIME využil u událostí podobného charakteru v letech 2005 a 2011. Cílem práce je popsat, jakým způsobem a zda se fotografie změnila a v jakých aspektech k tomu došlo.
A photo-essay and a reportage photography on the Internet versions of the world-known newspapers or news magazines
Šinková, Veronika ; Lábová, Alena (vedoucí práce) ; Turek, Pavel (oponent)
Koniec 21. storočia sa niesol v znamení veľkých technologických zmien. Tieto zmeny zasiahli aj oblasť fotografie a to najmä príchodom digitálnej fotografie a internetu. V tomto období sa zároveň printové média začínajú ocitať na pomedzí krízy a web sa veľmi rýchlo stáva novým populárnym zdrojom mediálneho obsahu. Oblasť fotožurnalistiky je jednou z prvých, ktorá na tieto zmeny reaguje vytvorením multimediálnych sekcií v rámci on-line denníkov a týždenníkov. Bakalárska práca "Fotoesej a fotoreportáž v internetových verziách svetových denníkov či týždenníkov" sa venuje práve prechodu fotografie zo stránok novín na stránky webu. Celá práca je potom rozdelená do teoretickej a analytickej časti. Prvá kapitola práce je zameraná na samotné zmeny, ktoré tento prechod priniesol- od vytvorenia občianskej žurnalistiky až po otázku autorských práv. Ďalej sú v práci zadefinované pojmy fotoesej a fotoreportáž, ktoré sú dôležitou súčasťou druhej polovice textu. Analytická časť, ktorej základom je obsahová analýza, následne skúma štyri vybrané fotoeseje a fotoreportáže amerického týždenníka Time. Postupnou komparáciou internetovej a printovej verzie časopisu Time nakoniec práca poskytuje praktické závery, ktoré vyplývajú z prechodu fotografie a fotožurnalistiky na internet.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.