|
|
Metody stanovení radiologických dopadů v potravních řetězcích
Tesař, Jakub ; Bartusková,, Miluše (oponent) ; Havránková, Barbora (vedoucí práce)
Diplomova´ pra´ce poda´va´ uceleny´ přehled o metoda´ch stanovení radiologicky´ch dopadů v potravních řetězcích. Popisuje stanovení radionuklidů v potravina´ch za obvykle´ radiační situace a za mimořádne´ radiační situace. V prakticke´ části jsou modelova´ny dvě radiační uda´losti a to radiační uda´lost na u´zemí ČR a radiační uda´lost na u´zemí jine´ho sta´tu a její dopad na ČR. Na za´věr jsou obě modelove´ situace porovna´ny.
|
|
|
Mikroplasty v mořských plodech a jejich dopad na lidské zdraví
Formanová, Michaela
Tato bakalářská práce shrnuje současné poznatky týkající se akumulace mikrometrových plastových částic v mořské fauně a vlivu těchto částic na mořské organismy. Příjem mikroplastů byl prokázán v laboratorních a přirozených podmínkách u řady mořských organismů včetně zooplanktonu, ústřic, slávek a krevet. Mikroplastové částice jsou přednášeny z nižších taxonomických úrovní na vyšší pomocí trofického přenosu. Modelový transport v rámci potravní sítě byl zkoumán u mořského kraba, který byl krmen slávkami kontaminovanými mikroplasty. Mikrometrové plastové fragmenty byly schopny proniknout z gastrointestinálního traktu do okolních tkání kraba. Velká pozornost je věnována výzkumu mikroplastů jako potencionálních vektorů přenosu nebezpečných chemikálií. Důsledky mikroplastové kontaminace na potravní síť a zdraví člověka zatím nejsou dostatečně prozkoumány a vyžadují další studie.
|
|
|
Plýtvání potravinami v České republice
MAURICOVÁ, Aneta
Cílem bakalářské práce je představit téma plýtvání potravinami, a to jak v kontextu udržitelného rozvoje, tak i z pohledu obecných "zdrojů" plýtvání a České republiky. Budou identifikovány hlavní oblasti nehospodárného nakládání s potravinami a také možnosti jejich alternativního využití. Hlavní metodou, která bude používána je literární rešerše. Praktická práce bude věnována průzkumům na úrovni domácností u konečného spotřebitele. Využitím analytického přístupu vyhodnocení sesbíraných dat se získají odpovědi na otázky týkající se problematiky plýtvání ze strany spotřebitelů. Práce se zabývá i redukcí plýtvání potravinami ve všech částech potravinového řetězce od primární produkce po domácnosti. Věnuje se také potravinovým bankám. Dále jsou v práci uvedeny dopady, které sebou plýtvání přináší a okrajově je zmíněna i legislativa. Na závěr jsou uvedeny aktivity probíhající proti plýtvání a také některé příklady řešení tohoto problému jak ve světě, tak v České republice.
|
|
|
Plýtvání potravinami v České republice
MAURICOVÁ, Aneta
Cílem bakalářské práce je představit téma plýtvání potravinami, a to jak v kontextu udržitelného rozvoje, tak i z pohledu obecných "zdrojů" plýtvání a České republiky. Budou identifikovány hlavní oblasti nehospodárného nakládání s potravinami a také možnosti jejich alternativního využití. Hlavní metodou, která bude používána je literární rešerše. Praktická práce bude věnována průzkumům na úrovni domácností u konečného spotřebitele. Využitím analytického přístupu vyhodnocení sesbíraných dat se získají odpovědi na otázky týkající se problematiky plýtvání ze strany spotřebitelů. Práce se zabývá i redukcí plýtvání potravinami ve všech částech potravinového řetězce od primární produkce po domácnosti. Věnuje se také potravinovým bankám. Dále jsou v práci uvedeny dopady, které sebou plýtvání přináší a okrajově je zmíněna i legislativa. Na závěr jsou uvedeny aktivity probíhající proti plýtvání a také některé příklady řešení tohoto problému jak ve světě, tak v České republice.
|
|
|
Problematika plýtvání potravinami
Vozábová, Aneta ; Cimler, Petr (vedoucí práce) ; Hommerová, Dita (oponent)
Tato práce se zabývá problematikou plýtvání potravinami z celosvětového hlediska. Cílem práce je komplexní shrnutí této problematiky z dostupných světových zdrojů i na základě vlastních zkušeností z praxe v zařízeních veřejného stravování. V práci jsou vymezeny oblasti plýtvání v rámci potravinového řetězce, určeny ekonomické, sociální a environmentální důsledky plynoucí z nešetrného nakládání s potravinami a popsány organizace a společnosti zabývající se předcházením plýtvání potravinami. Zároveň jsou poskytnuta doporučení k prevenci vzniku potravinového odpadu v domácnostech. Praktická část práce analyzuje potravinový odpad v českých domácnostech, měřený po dobu jednoho týdne.
|
|
|
Metody stanovení radiologických dopadů v potravních řetězcích
Tesař, Jakub ; Bartusková,, Miluše (oponent) ; Havránková, Barbora (vedoucí práce)
Diplomova´ pra´ce poda´va´ uceleny´ přehled o metoda´ch stanovení radiologicky´ch dopadů v potravních řetězcích. Popisuje stanovení radionuklidů v potravina´ch za obvykle´ radiační situace a za mimořádne´ radiační situace. V prakticke´ části jsou modelova´ny dvě radiační uda´losti a to radiační uda´lost na u´zemí ČR a radiační uda´lost na u´zemí jine´ho sta´tu a její dopad na ČR. Na za´věr jsou obě modelove´ situace porovna´ny.
|
|
|
Systém kontroly kvality a bezpečnosti potravin v České republice
Krauz, Kamil ; Švarc, Zbyněk (vedoucí práce) ; Vavrečka, Jan (oponent)
Diplomová práce popisuje způsob zajištění bezpečnosti a kvality potravin v České republice, potažmo v Evropské unii. V práci je vysvětleno, jak je z pohledu práva nahlíženo na potravinu v průběhu celého potravinového řetězce. Práce popisuje všechny druhy potravin a zaměřuje se na požadavky na bezpečnost a kvalitu, které jsou v české a evropské legislativě stanoveny na provozovatele potravinářských podniků. Pojem potravina je zde zpracován z obou hledisek, a to bezpečnosti - hodnocení kontaminace - i kvality - výživová hodnota a značky kvality. Součástí práce je také kapitola pojednávající o certifikaci systémů řízení jakosti výroby potravin a kapitola o aktuálních potravinových kauzách (Metanol, polská technická sůl, koňské lasagne).
|
|
|
Regulace dodavatelsko-odběratelských vztahů v potravinářském řetězci
Mokrejšová, Veronika ; Zadražilová, Dana (vedoucí práce) ; Klosová, Anna (oponent) ; Zeman, Jiří (oponent) ; Vyhnálek, Petr (oponent)
Tato práce se zabývá dodavatelsko-odběratelskými vztahy v potravinářském řetězci a možnostmi jejich regulace. Cílem je zhodnotit dopady regulace dodavatelsko-odběratelských vztahů prostřednictvím Zákona o významné tržní síle a jejím zneužití na subjekty v potravinářském řetězci a případně navrhnout alternativní řešení regulace těchto vztahů. V práci je stanovena následující hypotéza: Zákon o významné tržní síle nevede ke změně poměru sil mezi dodavateli a odběrateli. Práce je rozdělena do pěti logických celků. První z nich vymezuje problematiku dodavatelsko-odběratelských vztahů, zejména tzv. "nekalých" praktik. Důraz je kladen na přístup Evropské komise a posuzování "nekalosti" dle dopadu na spotřebitele, investice a hospodářskou soutěž. Ze srovnání podílů na trhu a rentabilit vyplývá, že dodavatelský sektor jako celek není proti maloobchodu znevýhodněn, vyjednávací převahu mohou mít obchodníci spíše vůči vybraným dodavatelům z řad malých a středních podniků. Za "nekalé" jsou pak, i na základě mikroekonomické analýzy, považovány retroaktivní změny a nadměrné přenášení rizik na obchodního partnera. Druhá část mapuje způsoby regulace pomocí tvrdých a měkkých prvků práva na úrovni EU, jejích jednotlivých členských států se zvláštním důrazem na Českou republiku a Zákon č. 395/2009 Sb. o významné tržní síle při prodeji zemědělských a potravinářských produktů a jejím zneužití. Výsledkem je konstatování, že regulace je v EU nestejnorodá a v různých zemích přináší různé výsledky. Třetí celek nastoluje možnosti samoregulace prostřednictvím společenské odpovědnosti firem, přičemž hlavní potenciál řešení dodavatelsko-odběratelských vztahů vidí v aplikaci stakeholder dialogu, ve kterém smluvní strany společně hledají příčiny protichůdných pozic, které se skrývají v jejich potřebách a zájmech, a snaží se identifikovat společné potřeby a vytvořit sdílenou hodnotu, která ve prospěch obou vytvořenou hodnotu zvyšuje, místo aby ji přerozdělovala ve prospěch jednoho z nich. Čtvrtá část přináší výsledky výzkumu mezi maloobchodníky, dodavateli obchodních řetězců a zemědělci, jejich názory na zákon o významné tržní síle, na změny, které přinesl, a také na jednotlivé "nekalé" praktiky. Bylo zjištěno, že dodavatelům zákon příliš nepomohl, postavení při vyjednávání zlepšil pouze u nepatrné části respondentů a nesplnil ani úlohu ochrany malých a středních podniků. Praxe dodavatelsko-odběratelských vztahů zůstává po úpravě právních formulací ve smlouvách téměř stejná jako před účinností zákona, jedinou významnou změnou je zkrácení lhůty splatnosti na 30 dní, které ovšem mnohým dodavatelům nevyhovuje. Zemědělců se zákon nedotkl, maloobchodníci jej chápou jako překážku v podnikání a nadbytečnou regulaci. Tato část tedy potvrzuje hypotézu této práce. Poslední část práce navrhuje řešení problematiky prostřednictvím zapojení mnoha zainteresovaných stran od samotných obchodních partnerů (samoregulace), přes stát (regulace univerzálním zákonem), až po zákazníky, nevládní neziskové organizace a média (vytvoření poptávky po zodpovědném chování podniků).
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.