|
|
Štíty domů v oblasti Jizerských hor
Bernardová, Anna ; Procházka, Lubomír (vedoucí práce) ; Křížek, Jiří (oponent)
Předkládaná práce se zabývá tématikou lidové architektury v Jizerských horách se zaměřením na štíty domů. První část práce seznamuje čtenáře s tématem a dosavadním výzkumem v dané oblasti. V dalších kapitolách je představena architektura severních Čech a konkrétně pak Jizerských hor. Toto téma je obsaženo včetně popisu vývoje osídlení. Další část práce se věnuje štítu domu a typům jeho výzdoby v severních Čechách, v Jizerských horách a zaměřuje se na lomenice a dřevěné bedněné štíty včetně menších zdobných prvků, dále na břidlicové a eternitové skládané štíty a také na okna a jejich úpravu. Závěrečná část práce pak předkládá zpracovaný terénní výzkum, který probíhal v jizerskohorských lokalitách Karlov a Bílý Potok. Obsažen je popis obou obcí včetně jejich historie a dále popis zachovaných hodnotných objektů. Na přiloženém CD je zpracovaný fotografický katalog. Následuje zhodnocení terénního výzkumu a jeho zasazení do předcházející teoretické části.
|
|
|
Josef Václav Scheybal: Dokumentátor a sběratel
Svobodová, Jana ; Pospíšil, Aleš (vedoucí práce) ; Šmied, Miroslav (oponent)
Diplomové práce se věnuje osobnosti Josefa Václava Scheybala (1928 - 2001) a jeho působení převážně v severních Čechách. Pokouší se zachytit všechny stránky Scheybalovy osobnosti, neboť byl malířem, grafikem, ilustrátorem, historikem umění a etnografem. Byl znalcem lidové architektury a plastiky, lidového mobiliáře, technických zařízení, lidového oděvu, grafiky, lidových písní; byl tvůrcem řady expozic. Zároveň spolupracoval s Ústavem pro etnografii a folkloristiku, účastnil se etnografických výzkumů po celé republice, jejichž výsledky pravidelně publikoval. Jeho zaměření na lidovou architekturu vyústilo v celoživotní badatelskou a dokumentátorskou práci. Shromáždil hodnotné dílo kresebných dokumentů, publikací o lidové architektuře i volné tvorby v plenéru. Diplomová práce zahrnuje i jeho rodinu, otce Josefa Scheybala a manželku Janu Scheybalovou. Klíčová slova Scheybal, etnograf, sběratel, dokumentátor, lidové stavby, lidová architektura, lidový kroj, severní Čechy, Pojizeří
|
|
|
Porovnání historického vývoje lidové architektury v České republice a v zahraničí
KRÁLOVÁ, Štěpánka
Záměrem této bakalářské práce je vypracovat ucelený souhrn informací o vývojových aspektech lidové architektury na území Čech. Práce je členěna do několika kapitol, z nichž každá má přehledně přiblížit vývoj lidové architektury. Práce obsahuje stručné nastínění průběhu osidlování českých zemí, dále popis architektonického vzhledu lidových obydlí, rozbor jednotlivých konstrukčních a materiálových řešení staveb, popis typických prvků lidové architektury, shrnutí faktorů ovlivňujících vývoj obytných domů v jednotlivých regionech Čech, přehled typů domů charakteristických pro určité oblasti naší země a specifikaci jejich podoby. Zároveň tato práce porovnává a vyhodnocuje odlišnosti a podobnosti naší lidové architektury s Maďarskem jako vybranou zahraniční lokalitou.
|
|
|
Mapování prvků lidové architektury ve vybrané lokalitě
JORDÁNOVÁ, Jana
Tato diplomová práce, která je rozdělena na dvě části, se zabývá lidovou architekturou. Předmětem teoretické části je přehled o lidové architektuře na území ČR a vymezení základních pojmů, jež se týkají této problematiky. Praktická část se zabývá zejména popisem a zdokumentováním identifikovaných objektů lidové architektury ve zvolené lokalitě, konkrétně obce Záboří.
|
|
|
Mapování prvků drobné lidové architektury v mikroregionu Stražiště
NOVOTNÝ, Marek
Tato diplomová práce se zabývá mapováním drobné lidové architektury, jako jsou kříže, kapličky a boží muka, na území mikroregionu Stražiště. Úvodní část práce obsahuje teoretický úvod do lidové architektury. Další část se zabývá typologizací drobné lidové architektury, jejím původem, funkcemi a důvody zániku. Třetí část práce se věnuje terénnímu výzkumu, během kterého došlo k fotodokumentaci jednotlivých objektů a zapsání potřebných atributů. Na základě získaných informací byl vytvořen katalog, který najdeme na přiloženém CD. Poslední část práce se zabývá vybranými objekty v jednotlivých katastrálních územích a s nimi spojenými statistikami.
|
|
| |
|
|
Obnova struktury městské zástavby v historickém centru Strážnice
Selnarová, Elisabeth ; Plášil, Jiří (oponent) ; Boháč, Ivo (vedoucí práce)
Diplomová práce s názvem obnova struktury městské zástavby v historickém centru Strážnice uzavírá rámec modulového tématu – Tradice lidové architektury v současné vesnické zástavbě. Byla vytipována lokalita v památkové zóně města Strážnice a dotvořena chybějící struktura v historickém centru města. Investorem byl vysloven požadavek na návrh místa pro setkávání členů Klubu důchodců a zdravotně postižených. Diplomová práce předkládá detailní rozbor širších vztahů v území a urbanisticko-architektonickou studii nově navržených objektů.
|
|
|
Bydlení seniorů - Křenovice
Leharová, Alexandra ; Plášil, Jiří (oponent) ; Boháč, Ivo (vedoucí práce)
Hlavním cílem práce bylo najít ideální řešení pro danou lokalitu v obci Křenovice a navrhnout zde bydlení pro seniory. Okolí navrhovaného území nabízí dobrou funkční vybavenost a dobrou dostupnost centra obce a veřejné dopravy. V docházkové vzdálenosti se nachází potraviny, restaurace a cukrárna, pošta, obecní úřad a všeobecný lékař, ale i sportovní zařízení. Blízkost těchto funkcí je velkou výhodou zvláště pro osoby s omezenou schopností pohybu. Dalším atraktivním aspektem je snadná přístupnost okolní přírody. Urbanistický návrh vychází z myšlenky přirozeného pohybu člověka a jeho vnímání prostoru. Člověk má rád určitý řád, který je pro něj přehledný a někam ubíhající, ale na druhou stranu lze lidské oko snadno oklamat, a tak i řadovou zástavbu můžeme narušit ustupující fasádou, ale lidské oko bude prostor stále vnímat jako ulici. Na druhou stranu je nutné do striktní zástavby zasadit prvek, který by přísnou geometrii rozbil a dodal místu špetku přírody, která slovo „pravoúhlost“ nezná. V případě návrhu je to uměle vytvořený rybník v centru území. Kolem se nachází hlavní pěší trasy, kterými se lze dostat na obě nádraží, obecní úřad, do centra obce, školka, aj. Území se dělí obecně na dvě části - na část obytnou, která je situována v klidnější části území za obecním úřadem v blízkosti zahrad u řadové rodinné zástavby z východní strany, a na část společenskou, která je naopak situována v hlučnějších částech území (hospoda, venkovní hřiště školky). Architektonické řešení se snaží o připomenutí lidové architektury, která z obce díky, velké výstavbě typizovaných domů zmizela a to hlavně z důvodů suburbanizace. Ale samozřejmě to není jen novou výstavbou, často se krásné domky zkazí různými přílepky, které nemají žádnou estetickou hodnotu. Bylo potřeba se zaměřit na prvky a znaky lidové architektury, které jsou pro oblast Křenovic typické a ty pak přeformulovat podle svého cítění do moderní architektury. Jako hlavními pojmy, které vnímám pro návrh, jako dominantní jsou: náves, ulicový typ zástavby, racionální obdélníky, proporce, horizontální členění a sedlový typ střechy. Více o konceptu návrhu se zmiňuji v brožuře „Lidová architektura“. Navrženy jsou tři typy objektů pro bydlení: dům č. 1, dům č. 2, dům č. 3 a kavárna. Kromě domu č. 3 jsou všechny objekty jednopodlažní. Sedlová střecha se vyskytuje u domů s kombinací zelených plochých střech, které jsou situovány směrem do zahrad, tím ulicová linie střech zůstává neporušena. Kavárna má plochou zelenou střechu, a to především protože občanská zástavba kolem má střechy také ploché, a proto se snažím spíše dodržet linii vzhledem k okolí. Samotná sedlová střecha by zde byla i zbytečností.
|
|
|
Didaktické zpracování návštěvy Valašského muzea v přírodě
Malíková, Erika ; Dvořáková, Michaela (vedoucí práce) ; Dvořáková, Markéta (oponent)
Základem diplomové práce Didaktické zpracování návštěvy Valašského muzea v přírodě je popis objektů tří areálů Valašského muzea v přírodě - Valašské dědiny, Dřevěného městečka a Mlýnské doliny - z hlediska jejich funkčního využití. Tato teoretická část je dále doplněna informacemi k vymezení, historii a specifikům oblasti Valašska a informacemi vztahujícími se k muzeím v přírodě. Praktická část diplomové práce se zaměřuje na návštěvu Valašského muzea v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm z didaktického hlediska. Jsou zde popsány výchovně vzdělávací programy, které je možno se žáky v rámci této instituce navštívit, a důležitý je návrh návštěvy Valašského muzea v přírodě za použití průvodcovských pracovních listů, které jsou součástí diplomové práce. Především praktická část práce má vést k naplnění jejího samotného cíle, kterým je upozornění na zajímavou oblast Valašska a snaha rozšířit znalosti a informace o ní prostřednictvím školní výuky.
|
|
|
Transformace druhého bydlení v CHKO Kokořínsko
Šulcová, Petra ; Fialová, Dana (vedoucí práce) ; Vágner, Jiří (oponent)
Hlavní náplní této práce je druhé bydlení, které je součástí cestovního ruchu a rekreace a je velmi oblíbenou formou trávení volného času. Cílem předkládané diplomové práce je sledování proměn druhého bydlení v mělnické části CHKO Kokořínsko. Důraz je kladen na porovnání druhého bydlení v sudetské a nesudetské části zkoumané oblasti CHKO Kokořínsko. Oblast nepatřila od začátku mezi významné oblasti druhého bydlení, ale po druhé světové válce došlo k jeho rozvoji, a to zejména chalupaření. Práce je strukturována do několika částí a jednotlivé části předkládané práce jsou významné z hlediska pochopení problematiky druhého bydlení ve sledované oblasti. Práce se věnuje historii druhého bydlení na Kokořínsku, charakteristice Sudet, charakteristice území z hlediska rozvoje a možné lokalizace druhého bydlení. V práci byly využity metody terénního průzkumu, dotazníkového šetření a práce se statistickými zdroji dat. Klíčová slova: druhé bydlení, CHKO Kokořínsko, lidová architektura, Sudety
|
host ::
RSS.