|
|
Vertikální zelené stěny
Utíkalová, Ivana ; Dulenčín, Juraj (oponent) ; Novotný, Marek (oponent) ; Košíčková, Ivana (vedoucí práce)
ABSTRAKT Pojmy vertikální zahrady, vertikální stěny, zelené stěny, živé stěny nebo zelené fasády lze označit jako názvy pro pěstování rostlin umístěných ve vertikální rovině, díky kterým se zakrývají stěny či sloupy různých objektů. Jsou definovány pod názvem vertikálně situované rostlinné výsadby, které dle použitých taxonů lze aplikovat do interiéru i exteriéru. Současná architektura stále více hledá způsoby, jak vracet zeleň do lidských sídel, a vertikální zahrady jsou jedním z řešení, která dokáží reagovat i na nedostatek volných ploch pro zeleň, zejména při řešení zástavby uvnitř sídelních celků a vracet tak alespoň část přírody do vnitřního prostoru měst a obcí. V neposlední řadě systémová řešení vertikálních zahrad pro vytvoření vegetačních svislých stěn v interiéru a na fasádách objektů nabízí možnost zhotovení rozmanitých a z architektonického hlediska zajímavých ploch trvale porostlých vegetací. Disertační práce se věnuje tématu ozeleňování fasád, zejména pomocí systémů nespojených s volnou půdou – tzv. vertikálními zahradami. Jelikož jsou poznatky k této problematice zatím málo zdokumentované a realizací zelených fasád těchto systémů v naší republice zatím není mnoho, jsem se na základě těchto skutečností rozhodla vytvořit vlastní reálný model fasádního systému vegetačních vertikálních stěn v klimatických podmínkách České republiky s místními taxony rostlin. V prvotní fázi práce je provedena analýza dostupných systémů zelených stěn a navržen plošný panel vertikální zelené stěny. V následující fázi je pak pomocí sledování růstu rostlin a měření teplot na zelené fasádě konkrétního objektu ověřován vliv těchto stěn na teplotu obvodového pláště a okolí budovy v porovnání s fasádou bez zeleně. Vyhodnocení experimentů a získané poznatky poskytly informaci, jak zelená fasáda ovlivňuje své okolí a jaký by mohla mít vliv nejen na tepelnou pohodu objektu v jednotlivých ročních obdobích.
|
|
|
Návrh elektrochemických senzorů s integrovaným potenciostatickým systémem
Uhlár, Martin ; Novotný, Marek (oponent) ; Adámek, Martin (vedoucí práce)
Výzkum využitelnosti elektrochemických senzorů v kombinaci s aplikačně definovanými elektronickými obvody je v současnosti velmi rychle se rozvíjející oblastí senzoriky. Snaha o vytvoření parametrově a vlastnostmi jedinečných zařízení je stále běžnější praxí v oblasti návrhu a realizace přístrojů založených na technologickém vývoji oboru mikroelektroniky. Zvyšování možností detekovatelnosti stále nižších koncentrací volných radikálů v roztoku (v našem případě těžkých kovů), rozšiřování efektivního odstupu výstupního signálu od šumu nebo měřících možnosti daného typu zařízení jsou vždy hlavními cíly při realizaci nového typu zařízení. Hlavním cílem diplomové práce je návrh designu senzoru, jeho realizace a provedení experimentálního měření s prototypem senzoru, založeným na technologii tlustých vrstev, pro zjištění, zda bylo dosaženo předpokládaného funkčního spojení senzoru a obvodu, a především zvýšena reprodukovatelnost výsledků měření. Inovace měřícího zařízení spočívá ve zlepšení výstupních vlastností pomocí integrace potenciostatu v obvodu ASIC (IMAM CHIP) a tím odstranění parazitních vlivů, které ovlivňují přesnost měření.
|
|
|
Kontaktování polovodičových čipů
Mareš, Petr ; Vaško, Cyril (oponent) ; Novotný, Marek (vedoucí práce)
Práce se zabývá kontaktováním polovodičových čipů metodou wirebonding. Úvodní kapitoly se věnují technice propojování čipů s okolím a materiálům k tomu používaným. Značná část této práce je věnována simulaci drátkových spojů v programu Ansys. Simulace se zabývají zkoumáním termomechanického namáhání drátků a proudovou hustotou na kontaktovacích ploškách.Výsledky provedených simulací jsou zjišťovány se zaměřením na spolehlivost a zatižitelnost jednotlivých drátkových spojů. Součástí této práce je také praktické měření proudové zatižitelnosti drátkových spojení. V závěru práce bylo zkoumáno jak se změní proudová zatižitelnost drátků po aplikaci lepidla na kontakt.
|
|
|
Nejistota nepřímého měření určená metodou Monte Carlo
Novotný, Marek ; Havlíková, Marie (oponent) ; Šedivá, Soňa (vedoucí práce)
Bakalářská práce se zabývá určováním nejistot měření, především s ohledem na nepřímá měření. Je zde teoreticky rozebrán a prakticky realizován výpočet nejistoty koeficientu víceotvorové rychlostní sondy Annubar 485 dvěma způsoby. Prvním způsobem je výpočet nejistoty klasickou metodou a druhým způsobem je stanovení nejistoty pomocí metody Monte Carlo.
|
|
|
Snižování třecích ztrát kontaktních dvojic
Novotný, Marek ; Raffai, Peter (oponent) ; Maršálek, Ondřej (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá problematikou mechanické účinnosti kontaktních dvojic v aplikaci na klikový mechanismus spalovacího motoru. Úvodní část pojednává o účinnosti spalovacího motoru jako celku, dále pak popisuje oblasti, kde primárně dochází k mechanickým ztrátám. Další kapitoly popisují mechanismus vzniku třecích ztrát, hlavní faktory ovlivňující jejich výši a nejmodernější způsoby zvyšování mechanické účinnosti. V závěrečné části jsou uvedeny základní výpočetní vztahy popisující velikost mechanických ztrát. Práce má za úkol seznámit čtenáře s významností mechanické účinnosti v oblasti spalovacích motorů.
|
|
| |
|
| |
|
|
Programy pro výpočet nejistoty měření metodou Monte Carlo
Novotný, Marek ; Havlíková, Marie (oponent) ; Šedivá, Soňa (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá stanovováním nejistot nepřímých měření. Zaměřuje se pře-devším na generátory náhodných čísel v softwarech umožňujících výpočet nejistot mě-ření metodou Monte Carlo. Dále se zaměřuje na výpočet nejistot nepřímého měření, jak metodou Monte Carlo, tak i klasickou numerickou metodou. Praktická část práce pojed-nává o ověření náhodnosti generátorů čísel obsažených v různých softwarech. Dále se zabývá stanovením nejistot nepřímého měření proudu oběma výše zmiňovanými meto-dami a následným porovnáním a zhodnocením dosažených výsledků.
|
|
|
Tvorba modulu Virtuální laboratoře
Volf, Lukáš ; Novotný, Marek (oponent) ; Vaško, Cyril (vedoucí práce)
Virtuální laboratoř je projekt, jehož cílem je vytvoření moderního výukového prostředku, který by měl pomoci studentům oboru mikroelektroniky, ale nejen jim, pochopit problematiku technologií povrchové montáže a pouzdření v elektronice Vlastní práce se zabývá rozborem jedné z podstatných součástí projektu, kterou je tvorba interaktivních animací usnadňujících pochopení dané problematiky. V práci jsou popsány dílčí technologické postupy a jejich následná aplikace do interaktivního multimediálního formátu.
|
|
|
Vyhodnocení vlivu tvaru otvorů clonek na výsledný tlak na dráze sekundárních elektronů v detektoru pomocí systému CAE
Novotný, Marek ; Špinka, Jiří (oponent) ; Maxa, Jiří (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá problematikou elektronové mikroskopie. Zkoumaným zařízením je environmentální rastrovací elektronový mikroskop (EREM), konkrétně scintilační detektor tohoto mikroskopu. Je zde řešen vliv profilu otvorů v clonkách na výsledný tlak a proudění plynu na dráze sekundárních elektronů u detektoru. Úvodní část práce seznamuje s mikroskopií obecně, se zaměřením na elektronovou mikroskopií. Z elektronové mikroskopie pak především rastrovacím mikroskopem, protože zkoumání probíhá právě na environmentálním rastrovacím elektronovém mikroskopu. Další část pojednává o obecných principech dynamiky plynů, tak i o metodě konečných objemů. O konkrétním použitém softwaru a nastavení jednotlivých parametrů pro výpočet pojednává další část. Na začátku výpočtu je použito pět základních profilů otvorů v clonkách pro tlak 1000 Pa v komoře vzorku. Pro modelování jednotlivých tvarů je použit 3D parametrický modelář SolidWorks. Analýza proudění sekundárních elektronů detektorem je provedena za pomoci modulu Cosmos FloWorks. Z naměřených modelů je vybrán nejvíce vyhovující typ clonek. Další část práce se zabývá proměřením vybraného typu clonek pro více tlaků v komoře vzorku a to pro tlak 200, 400, 600, 800 a 1000 Pa. Výstupem tohoto zkoumání jsou jak modely tlaku a rychlosti proudění uvnitř detektoru, tak graficky zpracované hodnoty při použití jednotlivých clonek resp. jednoho druhu clonky při různých tlacích. Výrobní výkresy jednotlivých clonek, stejně jako vypočítané modely, jsou uvedeny v příloze práce.
|
host ::
RSS.