|
|
Stanovení aktivních látek v medu
Jelénková, Zuzana ; Kubešová,, Jitka (oponent) ; Márová, Ivana (vedoucí práce)
Předložená diplomová práce byla zaměřena na stanovení biologicky aktivních látek v medu. Bylo analyzováno 26 vzorků medu, 1 vzorek propolisu a 1 vzorek mateří kašičky. Medy byly stočeny v letech 2006 a 2007 a zakoupeny v maloobchodní síti, ve specializovaných prodejnách a přímo u včelaře. Vzorky byly analyzovány pomocí metod titračních a spektrofotometrických, metodou RP-HPLC a metodou LC/MS. Studie byla zaměřena zejména na analýzu antioxidantů. Z antioxidantů byly analyzovány tyto skupiny: flavonoidy, katechiny, karotenoidy, vitaminy. Pro ověření kvality medu byl ve vzorcích stanoven obsah hydroxymethylfurfuralu. Průměrné hodnoty celkové antioxidační kapacity se pohybovaly v rozmezí (12,75-137,49) mmol .100 g-1. Průměrné hodnoty celkových polyfenolů se pohybovaly v rozmezí (8,51-61,34) mg .100 g-1 a průměrné hodnoty celkových flavonoidů se pohybovaly v rozmezí (0,75-6,04) mg .100 g-1. Z flavonoidů medy obsahovaly (41,83-585,10) g .100 g-1 rutinu, (9,30-313,40) g .100 g-1 myricetinu, (6,05-171,90) g .100 g-1 luteolinu, (3,19-436,37) g .100 g-1 quercetinu, (2,10-242,66) g .100 g-1 apigeninu, (0,15-105,12) g .100 g-1 kaempferolu a (0,07-17,52) mg .100 g-1 naringeninu. Z katechinů bylo v medech změřeno (5,98-310) g .100 g-1 katechinu, (17,77-486,29) g .100 g-1 epikatechinu, (0,18-64,90) g .100 g-1 katechin galátu a (0,59-140,56) g .100 g-1 epikatechin galátu. Z lipofilních látek medy obsahovaly nejvíce tokoferol - (29,20-8531,17) g .100 g-1. Obsah kyseliny askorbové se pohyboval v rozmezí (0,65-4,65) mg .100 g-1. Obsah hydroxymethylfurfuralu se pohyboval v rozmezí (0,26-4,06) mg .100 g-1. Jeden výrobek nevyhověl normě. Metodou LC/MS byl v lesním medu detekován luteolin, naringenin, protokatechinová kyselina, kávová kyselina a p-kumarová kyselina, v květovém medu navíc pak kyanidin a pinocembrin. Nejvíce biologicky aktivních látek obsahovaly medy jednodruhové, nepatrně méně pak medy květové smíšené a medy lesní. Nejméně biologicky aktivních látek obsahovaly medy akátové.
|
|
|
Možnosti stanovení vybraných flavonoidů
Smělá, Margita ; Vitoulová, Eva (oponent) ; Vespalcová, Milena (vedoucí práce)
Teoretická část bakalářské práce se zabývá popisem vybraných flavonoidů: apigeninu, kvercetinu, luteolinu, kaempferolu, rutinu a myricetinu a možnostmi jejich stanovení. V úvodní části jsou popsány charakteristické vlastnosti a účinky jednotlivých flavonoidů. Další kapitola je věnována principům separačních metod, zejména vysokoúčinné kapalinové chromatografii a kapilární elektroforéze. Největší pozornost je věnována literárnímu přehledu stanovení výše uvedených flavonoidních sloučenin kapalinovou chromatografií a kapilární elektroforézou. V praktické části je popsán sběr a příprava rostlinného matriálu pro extrakci flavonoidů. Bílé a modré hrozny byly ihned po oddělení od keře zmrazeny na suchém ledu, zpracovány v dusíkové atmosféře a lyofilizovány.
|
|
|
Využití kapilární elektroforézy pro stanovení vybrané skupiny flavonoidů
Tran Xuan, Tiep ; Mravcová, Ludmila (oponent) ; Řezáčová, Veronika (vedoucí práce)
V posledních letech se znovu dostalo do popředí zájmu široké veřejnosti užívání přírodních léčivých vlastností rostlin. Tyto léčivé rostliny se pro své terapeutické vlastnosti běžně využívají v alternativních metodách léčby u méně závažných onemocnění. Tato diplomová práce se zabývá stanovováním polyfenolových kyselin v extraktech z aronie, třapatkovky, migrénovníku a pupečníku. Jedním z cílů diplomové práce bylo srovnat množství polyfenolových kyselin v jednotlivých rostlinách s jejich s antioxidačními vlastnostmi. Teoretická část zahrnuje obecné představení flavonoidů, uvedení do problematiky polyfenolových kyselin, představení principů kapilární zónové elektroforézy a souhrn vybraných zahraničních studií pro stanovení flavonoidů. Důležitou kapitolou teoretické části je popis jednotlivých rostlin s vysvětlením jejich možného terapeutického využití. Experimentální část se věnuje procesu optimalizace elektroforetického stanovení vybraných polyfenolových kyselin a vyhodnocení jejich obsahu. Bylo zjištěno, že v extraktech se šest zástupců polyfenolových kyselin vyskytuje v minimálních množství, často pod limitem kvantifikace či detekce metody.
|
|
|
Využití vzácných olejů v kosmetice
Pilipenco, Alina ; Szotkowski, Martin (oponent) ; Němcová, Andrea (vedoucí práce)
Cílem této bakalářské práce bylo zkoumání vzácných olejů. V práci byly charakterizovány oleje z vybraných rostlin (mák, konopí, ostropestřec) z hlediska obsahu aktivních fenolických látek, složení mastných kyselin, antioxidační a antimikrobiální účinky. První část práce je literární rešerší na zadané téma, která obsahuje následující části: univerzální chemické složení rostlinných olejů, charakteristiky a účinků netradičních rostlinných olejů a způsobů jejich získávání ke kosmetickým účelům. Experimentální část je především zaměřena na základní analýzu vybraných složek olejů a na základě získaných výsledků návrh využití v kosmetice, konkrétně přípravu sprchového oleje. Na závěr je uveden přehled všech vlastností vybraných olejů, jejich praktické využití a zhodnocení z ohledu na jejich aplikace v kosmetice.
|
|
|
Účinky vybraných peptidů na jednobuněčnou řasu Chlamydomonas reinhardtii
Avdeeva, Olga
V předložené práci byla prováděna aplikace modifikovaných novicidinových peptidů NVCAA a NVCHH na jednobuněčnou řasu Chlamydomonas reinhardtii. Cílem studie bylo zjistit minimální inhibiční koncentrace testovaných peptidů na bakterie Escherichia coli s následnou aplikací na jednobuněčnou řasu Chlamydomonas reinhardtii. Posouzení vlivu testovaných peptidu na řasu bylo prováděno pomocí spektrofotometrických analýz: obsahu chlorofylu A a chlorofylu B, celkového obsahu flavonoidů, celkové antioxidační kapacity a pomocí metody DPPH ASSAY. Molekulární změny Chlamydomonas reinhardtii byly stanoveny sledováním množství izolované RNA a exprese genů APX1, APX2, CAT1, CAT2 pomocí metody Real-time PCR. Statisticky zpracovaná data ukázala, že aplikace peptidů NVCAA a NVCHH vyvolaly značný stres řasy a tím zvýšila exprese genů zodpovědných za snížení oxidačního stresu.
|
|
|
Vliv zpracování borůvek na obsah biologicky aktivních látek
Balaščáková, Viktória
Tato diplomová práce se zabývá vlivem zpracování a skladování borůvek na obsah bioaktivních látek. Cílem práce bylo stanovit a porovnat obsahy bioaktivních látek v 6 typech uskladnění a zpracování borůvek. Pomocí spektrofotometrických analýz byl stanoven obsah polyfenolů, flavonoidů, celková antioxidační kapacita stanovená metodou TEAC a celková antioxidační kapacita metodou DPPH ve zmrazených, sušených v troubě, lyofilizovaných, skladovaných při 6 °C a špatně skladovaných borůvek odrůdy Brigitta. Nejvyšší obsah flavonoidů byl stanoven v lyofilizovaných vzorcích a nejnižší obsah flavonoidů byl stanoven v mražených vzorcích. Při stanovení antioxidační kapacity metodou TEAC byl stanoven nejvyšší obsah v lyofilizovaných vzorcích. Druhý nejvyšší obsah metodou TEAC byl stanoven ve vzorcích sušených v troubě. Skladované vzorky v mrazničce byly stanoveny s nejnižším obsahem antioxidační kapacity metodou TEAC. Nejvyšší antioxidační vlastnosti vůči volným radikálům, které byly stanoveny metodou DPPH, měly vzorky sušené v troubě. Druhý nejvyšší obsah antioxidační kapacity metodou DPPH byl stanoven v lyofilizovaných vzorcích. Naopak ve vzorcích mražených při - 80 °C a - 20 °C byla stanovena nejnižší hodnota antioxidační kapacity metodou DPPH. Rozdíl v hodnotách mezi lyofilizovanými vzorky a vzorky sušenými v troubě byl při stanovení metodou DPPH velmi malý. Z výsledků vyplývá, že proces lyofilizace byl vyhodnocen v mé práci jako nejvhodnější pro zachování biologicky aktivních látek v borůvkách.
|
|
|
Biologicky významné látky v bylinných čajích u čeledi hvězdnicovité
Stejskalová, Lenka
Význam bylinek a bylinných čajů je často zkoumaným tématem. Rostlinný materiál je zdrojem velkého množství různorodých složek, u kterých je prokázán příznivý vliv na lidský organismus. Tyto látky jsou schopny napomáhat při prevenci a případně léčbě některých lidských onemocnění. K úplnému pochopení fungování jednotlivých rostlin je zapotřebí znát obsah jednotlivých skupiny biologicky aktivních látek. Tato diplomová práce s názvem „Biologicky významné látky v bylinných čajích u čeledi hvězdnicovité“ v první časti popisuje a definuje bylinné čaje a ekologické zemědělství. Dále popisuje čeleď hvězdnicovité (Asteraceae) a konkrétněji se věnuje vybraným druhům této čeledi. Mezi vybrané zástupce patří měsíček lékařský (Calendula officinalis), heřmánek pravý (Matricaria chamomilla L.), podběl lékařský (Tussilago farfara L.) a třapatka nachová (Echinacea purpurea). Spotřeba bylinných čajů je v současné době vysoká a stále roste, proto je potřebné znát složení využívaných rostlin. Konkrétní zástupci byly vybráni pro jejich oblíbenost a hojné využívání při přípravě bylinných čajů. U každého zástupce je krátký botanický popis a popis obsažených látek. V další kapitole teoretické části jsou popsány fenolické látky, jejich stanovení a vliv na lidské zdraví. Podrobněji je popsána skupina flavonoidů, která je podskupinou fenolických látek. Poslední část literární rešerše popisuje pojem antioxidantů, volných radikálů a metody stanovení antioxidační aktivity. Praktická část této diplomové práce je zaměřena na stanovení celkového obsahu polyfenolů, celkového obsahu flavonoidů a stanovení celkové antioxidační kapacity. Tyto skupiny byly vybrány k měření, protože se jedná o látky vykazující účinky na lidské zdraví. Všechny tyto skupiny jsou stanovovány spektrofotometricky. Podstatou této práce bylo zjistit, zda je obsah těchto sloučenin shodný u vzorků pocházejících z rozdílných produkcí. Proto byl od každého zástupce zkoumán jeden vzorek pocházející z ekologického zemědělství (pod označením „BIO“) a jeden vzorek pocházející ze zemědělství konvenčního. Tyto dva vzorky byly pak následné statisticky porovnány.
|
|
|
Stanovení biologicky aktivních látek v čerstvých ovocných šťávách
Františová, Gabriela
Ovoce je cenným zdrojem biologicky aktivních látek. Tyto látky jsou často obsaženy v minoritním množství. Velký podíl v ovoci tvoří sacharidy. V rámci této práce byly stanovovány obsahy vitaminu C, polyfenolů, flavonoidů, glukózy, fruktózy a sacharózy v čerstvých ovocných šťávách. Aronie, jahody, josta, maliny, ostružiny, hrozny bílé a modré, rybíz bílý a červený pocházely ze soukromé zahrady, borůvky byly sbírány ve volné přírodě. Ke stanovení koncentrací vitaminu C a sacharidů byla využita metoda HPLC. Celkové obsahy polyfenolů a flavonoidů byly stanoveny pomocí spektrofotometrie. Z biologicky aktivních látek byly v ovocných šťávách nejvíce zastoupeny polyfenoly. Nejvyšší obsahy polyfenolů a flavonoidů byly zaznamenány u aronie (7905,81 ± 622,65 mg/l a 4714,82 ± 667,37 mg/l). Nejvýznamnějším zdrojem vitaminu C byla josta (721,90 ± 1,79 mg/l). Nejvyšších koncentrací dosahovala fruktóza v bílých hroznech (93,81 ± 3,74 g/l). Nejvyšší obsah glukózy byl zaznamenán v aronii (83,95 ± 4,80 g/l) a bílých hroznech (90,94 ± 3,48 g/l). Sacharóza byla detekována v jahodách, jostě a malinách.
|
|
|
Sekundární metabolity mechorostů
Štěpán, Michal ; Soldán, Zdeněk (vedoucí práce) ; Skýbová, Jana (oponent)
Mechorosty jsou velmi starou skupinou rostlin, které je připisováno prvenství při přechodu rostlin na souš. Aby tento přechod rostlin na souš byl možný, bylo zapotřebí, aby vyvinuly strategie v boji proti různým vnějším faktorů prostředí. A těmito prostředky, pro účinný boj proti boji na souši, jsou různé sekundární metabolity. Je samozřejmé, že tímto vývoj různých ochranných mechanismů neskončil. V podmínkách, v kterých žijí mechy, je zapotřebí bojovat proti různým houbám a bakteriím. V boji s těmito organismy samozřejmě využívají také různých sekundárních metabolitů. Sekundární metabolity mechorostů jsou velice zajímavým a málo prozkoumaným odvětvím. V této práci jsou zahrnuty informace týkající se sekundárních metabolitů mechorostů a jejich analýzy a také možnosti využití izolovaných sekundárních metabolitů. Jsou zde zahrnuty jak začátky výzkumu sekundárních metabolitů od jednoho z prvních izolovaných terpenů, kterým byl marchantin u Marchantia polymorpha, až po dnešní studie, zaměřující se na objev nových sekundárních metabolitů přímo u vybraných zástupců mechorostů a samozřejmě jejich využitelnost v lidské činnosti. Z různých zahraničních publikací bylo potvrzeno, že mechorosty produkují specifické sekundární metabolity, které se nacházejí jen u vybraných mechorostů a ne u vyšších rostlin....
|
|
|
Stanovení nutričních hodnot a antioxidační kapacity různých jedlých okopanin
Ciffrová, Karolína ; Bendová, Agáta (oponent) ; Němcová, Andrea (vedoucí práce)
Bakalářská práce pojednává o vybraných okopaninách. Konkrétně se zabývá jejich nutričním složením, antioxidační kapacitou a využitím ve zdravém stravování. Bylo zkoumáno osm vybraných okopanin, jako zástupci brambor byly vybrány brambory varného typu A, B a C, červené brambory, batáty a fialové brambory. Zbylé dvě okopaniny zastupují topinambury a maniok. Bakalářská práce obsahuje teoretickou část, kde se nachází základní charakteristika okopanin a brambor. Popis a složení nutričních látek, které obsahují. Zejména to jsou bílkoviny, sacharidy, tuky, vitamíny a antioxidační vlastnosti. Dále obecné charakteristiky použitých metod pro analýzu. Experimentální část je založena na konkrétních analýzách, jsou zde uvedeny postupy, výsledky, použité chemikálie a laboratorní vybavení na stanovení základních nutričních hodnot a antioxidační kapacity těchto vybraných okopanin. Stanovuje se tedy celkový obsah sušiny, který se ve vybraných okopaninách pohybuje okolo 23 %. Vyšší obsah sušiny byl stanoven u manioku a to na 35 %. Obsah hrubých bílkovin stanovených metodou podle Kjeldahla se pohybuje v rozmezí 6,5–9,9 %. Gravimetricky stanovená vláknina v daných okopaninách vyšla v rozmezí 0,27–0,91 %. Dále je stanoven obsah škrobu, který je výrazně vyšší u manioku (46 %) než u ostatních okopanin. V batátech a topinamburech místo obsahu škrobu byl stanoven obsah inulinu, tato hodnota je výrazná u topinamburu (258,58 g/kg). Extrakcí podle Soxhleta byl stanoven obsah tuků v gramech na 100 gramů sušiny. Výrazný obsah tuků byl stanoven u batátů (12,6 g/100 g). Z vyextrahovaných tuků byl stanoven profil mastných kyselin, jako obsah nasycených (SFA), mononenasycených (MUFA) a polynenasycených mastných kyselin (PUFA). Celkové a redukující sacharidy stanovené spektrofotometrickou metodou byly měřeny zvlášť ve slupce a dužině okopanin. Antioxidační kapacita byla stanovena pomocí hodnot antioxidační aktivity, koncentrace polyfenolů a flavonoidů. Z vitamínů byl stanoven vitamín C, vitamín E pouze u brambor varného typu B, C a fialových brambor. Pro batáty byl stanoven betakaroten na 540,56 g/g. Naměřené a vypočítané výsledky jsou vyneseny do grafů. Nakonec je pojednání o závěrech jednotlivých metod.
|
host ::
RSS.