|
|
Zpráva o finanční stabilitě 2007
Česká národní banka
Zpráva analyzuje rizika pro finanční stabilitu České republiky pro nejbližší období na základě předchozího i očekávaného vývoje v reálném a finančním sektoru. Analýza je založena na pokročilém zátěžovém testování a ekonomických modelech. Zpráva obsahuje tři alternativní scénáře nepříznivého vývoje a testování jejich dopadu na finanční sektor.
Plný text:  PDF
|
|
|
Zpráva o finanční stabilitě 2006
Česká národní banka
Zpráva nářízená zákonem platným od roku 2006 pojednává o vývoji na finančním trhu v ČR i v zahraničí, o stavu nebankovních institucí a domácností ve spojení s finančími organizacemi. Dále se zaměřuje na trh s nemovitostmi a jedna kapitola je věnována samotným finančním institucím bankovního i nebankovního sektoru. Obsahuje čtyři články o problematice finanční stability.
Plný text: PDF
|
|
|
Zpráva o finanční stabilitě 2005
Česká národní banka
Zpráva pojednává o vývoji na finančním trhu v ČR i v zahraničí, o stavu nebankovních institucí a domácností ve spojení s finančími organizacemi. Obsahuje analýzu finančního sektoru a čtyři články o problematice finanční stability.
Plný text: PDF
|
|
|
Zpráva o finanční stabilitě 2004
Česká národní banka
Zpráva pojednává o vývoji na finančním trhu v ČR i v zahraničí, o stavu nebankovních institucí ve spojení s finančími organizacemi. Zabývá se rizikem destabilizujících faktorů a jejich případnými následky.
Plný text: PDF
|
|
|
Personal finances
Herchl, Peter ; Moravec, Lukáš (vedoucí práce)
Cílem bakalářské práce je objasniť hlavní faktory ovlivňující alokaci osobních financí, hlavní zásady finančního plánování, finanční gramotnost a další základní nástroje a vztahy ovlivňující osobní finance. Aplikační část vychází z pokusu o vytvoření alternativního finančního plánu a portfolia na konkrétní fyzické osobě.
|
|
|
Spekulativní bubliny na finančních trzích
Petr, Jiří ; Veselá, Jitka (vedoucí práce)
Bakalářská práce se zabývá spekulativními bublinami na kapitálových trzích. Jejím cílem je analyzovat příčiny a průběh bublin a jejich vliv na reálnou ekonomiku. Problematika je zpracována v teoretické i praktické rovině. První kapitola je věnována definici a rozdělení bublin. Teoretická část vychází z iracionálního pohledu na bubliny a důraz je kladen především na psychologickou analýzu a oblast behaviorálních financí. Stěžejní částí této práce je třetí kapitola, kde analyzuji konkrétní příklady bublin a vymezuji jejich příčiny.
|
|
|
Teorie behavioráních financí
Vopasek, Luboš ; Kuncl, Martin (vedoucí práce)
Teorie behaviorálních financí je spojením psychologie a finanční teorie. Cílem práce je popsat základní psychologické faktory ovlivňující ekonomické a finanční rozhodování jedinců. Bakalářská práce se zaměřuje také na tzv. finanční anomálie, což jsou jevy pozorované v chování finančních trhů, které do značné míry odporují závěrům tradiční finanční teorie, především pak teorii efektivních trhů. Práce se pak dále snaží tyto dvě oblasti spojit a vysvětlit zmíněné odchylky v chování trhů právě pomocí behaviorálních financí.
|
|
|
Omezení výdajů státního rozpočtu ČR v letech 2008-2010
Hlisnikovská, Eva ; Urbánek, Václav (vedoucí práce) ; Kubík, Rudolf (oponent)
Cílem bakalářské práce je rozlišení dopadů systemické finanční krize a daňové politiky státu na příjmovou stranu státního rozpočtu ČR v období 2008-2010. Věnuji se teoretickému rozboru vzniku finančních krizí a analyzuji původ i průběh nejzávažnější globální finanční krize od Velké hospodářské deprese. To vše v návaznosti na hospodářskou situaci a vývoj veřejných financí v USA a ve vybraných zemích EU včetně Islandu. Stěžejní část práce charakterizuje ekonomickou pozici České republiky v krizovém období a její stav veřejných financí. Podrobně se zaměřuji na státní rozpočty z let 2009 a 2010. Detailní rozbor dat na příjmové straně SR a znalost daňového systému ve zmiňovaných letech mi dal pevný základ pro analýzu hlavního cíle práce. Daňová reforma z let 2008 se podstatným způsobem podílela na velikosti schodku státního rozpočtu. Nejvíce ovlivnila plnění daně z příjmů fyzických osob. V závěru jsou shrnuty reformní snahy stávající vlády k omezení veřejných výdajů, zhodnocení dopadů těchto změn na veřejnost a možnosti řešení deficitu veřejných financí.
|
|
|
Osobní finance
Žák, Vojtěch ; Coufal, Libor (vedoucí práce)
V práci se snažím zamyslet nad potřebami znalostí o finančních produktech, věnuji se základním trendům přetrvávajících na našem trhu a popisuji vybrané kategorie finančních instrumentů od spoření, investic a pojištění až po úvěry.
|
|
|
Uživatelská rizika auditovaných účetních závěrek
Kmoch, Štěpán ; Müllerová, Libuše (vedoucí práce) ; Roubíčková, Jaroslava (oponent) ; Šebestíková, Viola (oponent)
Účetní závěrka představuje komplexní a standardizovaný dokument s finančními informacemi o společnosti. Tento dokument je společnostmi povinně zveřejňován ve Sbírce listin a vzhledem k tomu, že dokumenty jsou do Sbírky listin ukládány v elektronické podobě a jsou následně volně přístupné, je zpravidla každá účetní závěrka dostupná širokému okruhu jejích potenciálních uživatelů. Uživatele účetní závěrky je možné dělit podle jejich vztahu k účetní závěrce a podle úrovně jejich účetních znalostí. Důvěra uživatelů v informace uvedené v účetní závěrce je zcela jistě vyšší, pokud byla účetní závěrka předmětem auditu. Uživatel účetní závěrky totiž nemá možnost detailní kontroly informací v ní uvedených (nemůže komunikovat s managementem společnosti, nahlížet do prvotních dokladů, atd.). Audit v tomto případě představuje pojistku správnosti informací uvedených v účetní závěrce a také potvrzení, že účetní závěrka byla podrobena nestrannému zkoumání ze strany auditora. Tyto skutečnosti zvyšují důvěru uživatele v účetní závěrku a to je i cíl auditu účetní závěrky jak ho definují Mezinárodní auditorské standardy. V souladu s Mezinárodními auditorskými standardy auditor předpokládá, že uživatel účetní závěrky má přiměřenou znalost účetnictví a je ochotný studovat účetní závěrku s přiměřeným úsilím. Auditor své ověřování provádí s určitou hladinou významnosti, která ale nemusí odpovídat hladině významnosti uživatele. Riziko v tomto případě představuje případ, kdy je hladina významnosti uživatele nižší, než jaká je hladina významnosti stanovená auditorem. Uživatel účetní závěrky má sice omezené možnosti kontroly informací v ní uvedených, může ale ověřit provázanosti informací v jednotlivých částech účetní závěrky a konfrontovat účetní závěrku s informacemi z jiných dostupných zdrojů. Má disertační práce se skládá z teoretické a praktické části. V teoretické části práce jsou popsány možné kontroly, které může uživatel účetní závěrky provést, a v praktické části jsou tyto kontroly aplikovány na účetních závěrkách čtyř tuzemských společností. Předmětem zkoumání byly účetní závěrky za roky 2006 až 2009. Cílem bylo mimo identifikace rizik v těchto závěrkách z pohledu uživatele i sledování jejich vývoje v čase. Předmětem práce byla současně i kontrola formální správnosti výroků auditora ke sledovaným závěrkám (jsem zapsaný jako auditor v seznamu auditorů vedeném Komorou auditorů České republiky, a proto mohu tuto kontrolu provést). Předmětem práce nebyla kontrola věcné správnosti zprávy auditora, taková kontrola není ve své podstatě bez možnosti nahlédnout do spisu auditora ani možná. Zkoumáním vybraných účetních závěrek jsem identifikoval několik oblastí, které z pohledu uživatele účetní závěrky představovaly riziko chyby v účetní závěrce. Jednalo se především o problematiku předpokladu nepřetržitého trvání společnosti v dohledné budoucnosti, problematiku úplnosti rezerv a opravných položek a o možné nadhodnocení finančních investic společností a souvisejících pohledávek za dceřinými společnostmi. Uživatel účetní závěrky by tak pro objektivní posouzení účetní závěrky a pro její plné porozumění měl hledat i další informace o společnosti z volně přístupních zdrojů a provést srovnání s účetními závěrkami společností podnikajících ve stejném odvětví. Výše uvedené rizikové oblasti nebyly v přílohách účetních závěrek dostatečně komentovány, to následně vyvolává dotazy na straně uživatele účetní závěrky a snižuje jeho důvěru v informace uvedené v účetní závěrce. Domnívám se, že je třeba změnit přístup auditu, nemělo by stačit pouze to, že účetní závěrka neobsahuje významné nesprávnosti, účetní závěrka by neměla vyvolávat ani dodatečné dotazy ze strany jejich uživatelů.
|
host ::
RSS.