|
|
Filosofie umění a masové kultury v pojetí T. W. Adorna, W. Benjamina a H.-G. Gadamera
Horneková, Šárka ; Novák, Aleš (vedoucí práce) ; Váša, Ondřej (oponent)
Práce přináší kriticko-filosofický pohled na problematiku umění a masové kultury v současné společnosti. Opírá se o myšlenky H.-G. Gadamera, T. W. Adorna a W. Benjamina. Provádí shrnutí jejich myšlenek se zaměřením na umění jako na příklad humanitně-vědního zkoumání v případě H.- G. Gadamera, na kritiku kulturního průmyslu a jeho zásadní roli v myšlení T. W. Adorna a na problematiku technické reprodukovatelnosti uměleckých děl v eseji W. Benjamina. Práce se zaměřuje na zjištění současné společenské funkce masové kultury, na její vnitřní členění, na problematiku její kvality s přihlédnutím k tomu, nakolik se tato jeví jako užitečná. Nosným tématem se nakonec ukazuje být fenomén vzdělanosti. Klíčová slova: Filosofická antropologie, filosofie umění, kultura a společnost, masová kultura.
|
|
|
Filosofie umění a masové kultury v pojetí T. W. Adorna, W. Benjamina a H.-G. Gadamera
Horneková, Šárka ; Novák, Aleš (vedoucí práce) ; Váša, Ondřej (oponent)
Práce přináší kriticko-filosofický pohled na problematiku umění a masové kultury v současné společnosti. Opírá se o myšlenky H.-G. Gadamera, T. W. Adorna a W. Benjamina. Provádí shrnutí jejich myšlenek se zaměřením na umění jako na příklad humanitně-vědního zkoumání v případě H.- G. Gadamera, na kritiku kulturního průmyslu a jeho zásadní roli v myšlení T. W. Adorna a na problematiku technické reprodukovatelnosti uměleckých děl v eseji W. Benjamina. Práce se zaměřuje na zjištění současné společenské funkce masové kultury, na její vnitřní členění, na problematiku její kvality s přihlédnutím k tomu, nakolik se tato jeví jako užitečná. Nosným tématem se nakonec ukazuje být fenomén vzdělanosti. Klíčová slova: Filosofická antropologie, filosofie umění, kultura a společnost, masová kultura.
|
|
|
Umění v Patočkově filosofii 30. až 50. let
Jankovec, Boris ; Petříček, Miroslav (vedoucí práce) ; Ševčík, Miloš (oponent)
Následující písemná práce je pokusem o interpretaci filosofického náhledu Jana Patočky na umění, tak jak se tento náhled ve své nerozvinuté podobě ohlašuje v rámci tzv. strahovské pozůstalosti. Strahovské pozůstalost je soubor doposud nevydaných filosofických textů, které Patočka napsal zhruba z let 1939 až 1945 a nikdy nedal k oficiálnímu tisku a zveřejnění. Filosof Jan Patočka, u nás i v zahraničí známí zejména jako myslitel rozvíjející myšlenky svých velkých učitelů Edmunda Husserla a Martina Heideggera, v rámci pozůstalosti k problematice umění odkazuje jaksi jen sekundárně. Avšak i přesto některé z odkazů k umění, které je možno v rámci pozůstalosti nalézt, v sobě obsahují velkou potenci pro další interpretaci. Interpretace těchto Patočkových odkazů k umění, vyžadující zasazení do širšího celku Patočkova myšlení, zejména přispívá k poznání vývoje Patočkovy filosofie umění, plněji rozvinuté až v jeho pozdním díle, v 60. letech dvacátého století.
|
|
| |
host ::
RSS.