|
|
Celistvost jako výchozí předpoklad pro chápání významu zprostředkovaného architektonickým jazykem
Kinnert, Filip ; Löw, Jiří (oponent) ; Michl, Jan (oponent) ; Horáček, Martin (vedoucí práce)
Je možné dnes vnímat významuplnost míst a architektonických forem bez symbolického odkazování? Je možné hovořit o duchu místa a životě ve věcech bez kýčovitého sentimentu? Tato práce přistupuje k architektuře jako k uměle budované součásti životního prostředí, a zabývá se tím, jak se my lidé k tomuto kontextu vztahujeme nejen jeho dotvářením, ale i naplňováním vnitřní potřeby smyslu. Jistý způsob myšlení a vnímání orientovaný hlavně na užitnost, nás zaměstnává a vzdaluje přemírou abstraktních konceptů, což nám znemožňuje, se s naším prostředím bytostně propojovat. S tím souvisí i ztráta oduševnělých míst, neschopnost taková místa nově vytvářet nebo se s nimi identifikovat. Výchozím bodem pro tuto práci je studium teorií architekta a teoretika Christophera Alexandera, jehož pojetí celistvosti překonává zdánlivé vydělení z přírody, nebo oddělení subjektu od objektivní skutečnosti. To nám umožňuje nově přistupovat k životu a životnímu prostředí jinak než jako k mechanismu. Z této polohy pak studium architektonického jazyka spočívá v rozpoznávání významů architektonických forem, které náleží rovině arbitrárního kulturního kódu a těch, které se na nic neodkazují, ale přece nám zprostředkují smysl a jsou hodnotami samy o sobě. Druhé zmíněné významy, které jsou vlastní prožitku subjektivity, nám pomáhá zvědomovat např. umění. Jsou nám však přístupné v každodenní zkušenosti, v našemu způsobu bydlení a tvorbě míst, díky zkušenosti domova. Na této cestě rozpoznávání si pomáhám díly předních představitelů fenomenologického proudu v architektuře a také odborníky v oblasti filosofie, umění a vědy, kteří v rámci svého oboru poznání došli ke stejnému či analogickému základnímu předpokladu celistvosti. Induktivní metodou, srovnáním a logickou argumentací dokládám jejich ideovou spřízněnost a doplňuji je o vlastní pozorování na konkrétních příkladech. Celek této práce pak nabízím jako příspěvek do diskuse o sjednocené teorii architektury. Za další přínos studované látky považuji příležitost citlivě navazovat na bohatost architektonického dědictví bez striktního vymezování se tzv. „novotvarem“ a úzkostlivého napodobování forem „historických“. Převážně teoretickou práci doplňuji i o vlastní empirický výzkum, v němž poukazuji na to, že některé nevizuální charakteristiky mohou mít stejnou nebo větší důležitost v hodnocení míry celistvosti (života) než vizuální komplexita forem. Tím zpřesňuji některé závěry předních badatelů, kteří se věnují kvantitativnímu zkoumání celistvosti.
|
|
|
Člověk a město - filosofické a kulturně-antropologické aspekty problému
Panoušková, Markéta ; Semrádová, Ilona (vedoucí práce) ; Hogenová, Anna (oponent) ; Kalábová, Helena (oponent)
SHRNUTÍ Disertační práce se věnuje filosofickým aspektům vztahu člověka k městu. Hlavními metodami práce jsou interpretace textů spjatých s městem a filosoficky inspirovaná analýza sepětí člověka s městem jako lidsky budovaným, obývaným, sdíleným místem a časem a s jeho žitými fenomény. Nejprve je předvedeno, jakým způsobem se tématikou města zabývali badatelé z oblasti filosofie a dalších společenských věd. Téma města nacházíme v díle řady filosofů: Například J. A. Komenskému slouží jako symbol lidské situovanosti v životě, M. Foucaultovi jako východisko k politickofilosofické analýze moci, E. Lévinasovi k výkladu viny, trestu a odpovědnosti. Pro pochopení fenoménu města jsou důležité i poznatky sociologů, architektů, urbanistů, historiků architektury. V jejich dílech lze navíc najít přesahy do filosofického myšlení, například Bernard Lepetit přispívá k problematice časovosti města pojmem "stopa", Jan Gehl výkladem vnímání okolí a výzvou k uplatňování lidského měřítka ve městech přispívá k filosofické reflexi lidské svobody uprostřed města. Pozornost je věnována filosofii architektury. Saul Fischer dokládá naše zjištění, že architektuře se filosofové věnují zřídka a definuje jednotlivé problémy filosofie architektury, z nichž mnohé se týkají etiky architektů. Jako příspěvek k filosofii architektury lze...
|
host ::
RSS.