Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 42 záznamů.  předchozí11 - 20dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Kytice literární a filmová aneb Problémy filmové adaptace a pokus o nalezení kýče
Havlíková, Anna ; Činátlová, Blanka (vedoucí práce) ; Mravcová, Marie (oponent)
Cílem této bakalářské práce je srovnání dvou odlišných médií, literatury a filmu, konkrétně Erbenovy a Brabcovy Kytice, a zároveň odhalení kýče ve filmovém zpracování. V první části se bakalářská práce zabývá problematikou filmových adaptací literárních děl, přičemž se soustřeďuje na otevřené a uzavřené adaptace, dále na způsob interpretace literárního textu, jakožto předlohy filmu, na sémiotiku filmu a nakonec na filmového vypravěče. Na literaturu i na film se práce snaží pohlížet z naratologického hlediska, obě média chápe jako textové typy, které aktualizují narativ. Druhá část je věnována problematice kýče, přičemž je popsána jeho etymologie, historie a v neposlední řadě jeho obecná definice. Třetí část práce nejprve interpretuje Erbenovu Kytici, pokračuje srovnáním dvou odlišných médií, přičemž se snaží popsat způsob adaptace literárního díla do filmové podoby a porovnat vypravěče těchto dvou médií. Zároveň se snaží nalézt projevy kýče. Klíčová slova Karel Jaromír Erben, František Antonín Brabec, Kytice, filmová adaptace, kýč.
Funkce násilí ve filmech a jeho přijímání novináři
Haugwitz, Daniel ; Štoll, Martin (vedoucí práce) ; Křemen, Pavel (oponent)
Násilí lze v rámci velkého množství filmových žánrů a specifických uchopení daných žánrů zpracovávat různými způsoby. Tato práce si klade za cíl prozkoumat odlišné funkce násilí ve filmech a následně ukázat, jak rozdílné může být přijímání násilí ze strany západních filmových kritiků, tedy novinářů, u stejného žánru s podobnými motivacemi hlavních hrdinů, ovšem s poněkud jiným přístupem těchto postav k používání násilí. V teoretické části budou popsány pojmy recenze, kritika, film a zároveň funkce násilí ve filmech napříč žánry. V praktické části bude poté ukázáno, jak se může dokonce v rámci jednoho většího žánru lišit pojetí násilí a jeho funkce, i když motivace hlavních postav mohou být někdy podobné. Určité paralely a zároveň rozdíly v rámci používání násilí a funkce násilí budou rozebrány na příkladě vybraných scén z akčních filmových sérií Ip Man a Rambo. Následně budou analyzovány reakce na projevy násilí ze strany filmových kritiků a v závěru bude posouzeno, zda kritici vůbec reagovali na zpracování násilí, jakým způsobem na něj reagovali a co celkově vyplývá z přístupu kritiků k různým možnostem zobrazování násilí. Dílčím cílem práce bude zjistit, jestli kritici znali knihu First Blood a zda ji porovnávali s filmovou adaptací, která je součástí jedné ze jmenovaných filmových sérií.
Známé kriminální kauzy v českém filmu: od reality a novinových zpráv k filmovému zpracování, až po filmové recenze. Zločin v Polné - případ Leopolda Hilsnera
Jourová, Markéta ; Novotný, David Jan (vedoucí práce) ; Bednařík, Petr (oponent)
Diplomová práce nesoucí název Známé kriminální kauzy v českém filmu: od reality a novinových zpráv k filmovému zpracování, až po filmové recenze. Zločin v Polné - případ Leopolda Hilsnera pojednává o kauze, která se odehrála na konci devatenáctého a na počátku dvacátého století. V lese Březině u obce Polná byla zavražděna mladá dívka Anežka Hrůzová. V době, kdy ve společnosti panovala protižidovská nálada, byl za vraha označen polenský Žid Leopold Hilsner, který byl za tuto vraždu a později ještě za další, odsouzen, ačkoliv chyběly relevantní důkazy a svědectví. Tehdejší tisk výrazně přispěl k šíření antisemitských nálad. Tato práce popisuje průběh reálného případu a soustředí se na způsob, jakým tehdejší média o kauze informovala. Na toto téma byl v roce 2016 natočen film Zločin v Polné režiséra Viktora Polesného, který tato práce taktéž rozebírá a zpracovává recenze, které byly k tomuto filmu napsané včetně diváckých reakcí. Práce porovnává reálný případ s jeho filmovým zpracováním a mediální ohlasy, které událost i film provázely. Součástí této práce je také historický kontext a prameny tehdejšího antisemitismu, teoretická část je věnována filmové dramaturgii a tvorbě scénáře. Vlastní kapitoly jsou věnovány dokumentu Případ Leopolda Hilsnera v režii Petra Buriana, který téma hilsneriády...
Známé kriminální kauzy v českém filmu: od reality a novinových zpráv k filmovému zpracování, až po filmové recenze. Zločin v Polné - případ Leopolda Hilsnera
Jourová, Markéta ; Novotný, David Jan (vedoucí práce) ; Bednařík, Petr (oponent)
Diplomová práce nesoucí název Známé kriminální kauzy v českém filmu: od reality a novinových zpráv k filmovému zpracování, až po filmové recenze. Zločin v Polné - případ Leopolda Hilsnera pojednává o kauze, která se odehrála na konci devatenáctého a na počátku dvacátého století. V lese Březině u obce Polná byla zavražděna mladá dívka Anežka Hrůzová. V době, kdy ve společnosti panovala protižidovská nálada, byl za vraha označen polenský Žid Leopold Hilsner, který byl za tuto vraždu a později ještě za další, odsouzen, ačkoliv chyběly relevantní důkazy a svědectví. Tehdejší tisk výrazně přispěl k šíření antisemitských nálad. Tato práce popisuje průběh reálného případu a soustředí se na způsob, jakým tehdejší média o kauze informovala. Na toto téma byl v roce 2016 natočen film Zločin v Polné režiséra Viktora Polesného, který tato práce taktéž rozebírá a zpracovává recenze, které byly k tomuto filmu napsané včetně diváckých reakcí. Práce porovnává reálný případ s jeho filmovým zpracováním a mediální ohlasy, které událost i film provázely. Součástí této práce je také historický kontext a prameny tehdejšího antisemitismu, teoretická část je věnována filmové dramaturgii a tvorbě scénáře. Vlastní kapitoly jsou věnovány dokumentu Případ Leopolda Hilsnera v režii Petra Buriana, který téma hilsneriády...
Přístup filmových recenzentů k adaptacím tří románů Michala Viewegha
Berková, Pavlína ; Novotný, David Jan (vedoucí práce) ; Čeňková, Jana (oponent)
Diplomová práce s názvem "Přístup filmových recenzentů k adaptacím tří románů Michala Viewegha" si klade za cíl postihnout způsob, jakým čeští filmoví recenzenti přistupují k adaptacím knižních děl. Filmové zpracování se často od knižní předlohy výrazně liší nebo ji naopak kopíruje až příliš věrně, čímž může docházet k ovlivnění kvality samotného díla. Znalost knižní předlohy proto může výrazně pozměnit divákovo vnímání filmu a jeho následné hodnocení. Pokud tak recenzent chce čtenáři předložit plnohodnotné posouzení filmu, měl by vždy vzít v potaz všechny aspekty filmového díla, které mohou být pro budoucího diváka relevantní. Na základě analýzy tří zfilmovaných románů Michala Viewegha (Báječná léta pod psa, Román pro ženy, Účastníci zájezdu) a jejich filmových recenzí hledá práce odpověď na otázku, jak filmoví recenzenti posuzují filmové adaptace - zda znají a zohledňují knižní předlohu při svém hodnocení nebo zda k filmům přistupují spíše jako k autonomním dílům. První část práce se teoreticky zabývá pojmem recenze, definicí filmového umění, zejména rozdílům mezi filmem a literaturou, a specifikům filmových adaptací. V druhé, praktické části je metodou kvalitativní analýzy obsahu zkoumáno devět recenzí od různých publicistů ze tří celostátních deníků.
Známé kriminální kauzy v českém filmu: od reality a novinových zpráv k filmovému zpracování, až po filmové recenze. Zločin v Polné - případ Leopolda Hilsnera
Zemánková, Markéta ; Novotný, David Jan (vedoucí práce) ; Bednařík, Petr (oponent)
Diplomová práce nesoucí název Známé kriminální kauzy v českém filmu: od reality a novinových zpráv k filmovému zpracování, až po filmové recenze. Zločin v Polné - případ Leopolda Hilsnera pojednává o kauze, která se odehrála na konci devatenáctého a na počátku dvacátého století. V lese Březině u obce Polná byla zavražděna mladá dívka Anežka Hrůzová. V době, kdy ve společnosti panovala protižidovská nálada, byl za vraha označen polenský Žid Leopold Hilsner, který byl za tuto vraždu a později ještě za další, odsouzen, ačkoliv chyběly relevantní důkazy a svědectví. Tehdejší tisk výrazně přispěl k šíření antisemitských nálad. Tato práce popisuje průběh reálného případu a soustředí se na způsob, jakým tehdejší média o kauze informovala. Na toto téma byl v roce 2016 natočen film Zločin v Polné režiséra Viktora Polesného, který tato práce taktéž rozebírá a zpracovává recenze, které byly k tomuto filmu napsané včetně diváckých reakcí. Práce porovnává reálný případ s jeho filmovým zpracováním a mediální ohlasy, které událost i film provázely. Součástí této práce je také historický kontext a prameny tehdejšího antisemitismu, teoretická část je věnována filmové dramaturgii a tvorbě scénáře. Vlastní kapitoly jsou věnovány dokumentu Případ Leopolda Hilsnera v režii Petra Buriana, který téma hilsneriády...
Vývojové a mediální proměny Popelky jako pohádkového příběhu a jako postavy
GALAJDOVÁ, Nicole
Diplomová práce se zabývá proměnami prvků, jež konstituují v různých dobových, kulturních a mediálních kontextech pohádkový příběh o Popelce. Rozebírá a porovnává proto literární a filmová ztvárnění příběhu, a to dle morfologické stavby pohádky, jejích motivů a genderových stereotypů v ní přítomných. S jednotlivými rysy příběhů poté pracuje a rozděluje je na archetypální a proměnlivé. Pozornost je věnována rovněž titulní postavě příběhu, tedy Popelce, jejíž obecná charakteristika je u jednotlivých verzí příběhu vždy dokreslována v rámci genderové analýzy. V neposlední řadě se práce zabývá pohádkou obecně, tedy její definicí, charakteristikou a teorií jejího vzniku. Pohádku dále interpretuje jako součást folklórní tvorby a jako literární dílo.
Comparison of two Patrick McCabe's novels with their film adaptations/Porovnání dvou novel od Patrika McCaba s jejich filmovými adaptacemi
POUZAR, Tomáš
Tato práce se zaměřuje na blízké porozumění a získání vhledu do dvou novel od Patricka McCaba, jmenovitě The Butcher Boy a Breakfast on Pluto. Přesnější zaměření této práce je prozkoumání osobností obou protagonistů a určení původu jejich osobnostních rysů. Druhá část mé práce se zaměřuje na analýzu filmových adaptací obou novel a způsobu, jakým byly osobnosti Francieho Bradyho a Patricka Brandena ve filmech ztvárněny.
Tennessee Williams: Noc s leguánem
Semler, David ; MRAVCOVÁ, Marie (vedoucí práce) ; VAJCHR, Marek (oponent)
Bakalářská práce srovnává povídku a divadelní hru Tennesseeho Williamse, které obě nesou totožný název Noc s leguánem, a dále se zabývá adaptováním hry do podoby filmového díla, jehož režie se ujal americký režisér John Huston. Ačkoli jsou postavy povídky i její příběh odlišné od divadelní hry, sdílejí obě díla jak místo, ve kterém se příběhy odehrávají, tak především témata a motivy, kterými se zabývají: osamělost, úzkost, nesvoboda, kontrast mezi upjatou cudností a šokující nestoudností, ztráta víry v Boha, ale také touha po sblížení se s druhým člověkem a víra v sílu kontaktu a duchovní splynutí s druhým člověkem. Film Noc s leguánem je zdařilou a poměrně věrnou adaptací, ve které je většina změn oproti původní divadelní hře pouze formálních. Snímek je epičtější, je narušena Williamsova jednota místa, času a děje, dialogy jsou zkráceny, naopak charaktery postav jsou více prokresleny. Je potlačena symbolická a filozofická rovina hry, stejně jako je v menší míře užit autorův absurdní smysl pro humor a více prostoru dostává realistické ztvárnění. Celkové vyznění filmu, jeho téma a příběhy hlavních postav však ctí Tennesseeho předlohu.
Z písaře ministerským radou: Působení Jiřího Mařánka v kinematografii čtyricátých a padesátých let
Kupková, Marika ; Klimeš, Ivan (vedoucí práce) ; Skopal, P. (oponent) ; Heczková, Libuše (oponent)
Práce pojednává o působení Jiřího Mařánka ve vedení filmového odboru Ministerstva informací v letech 1945-1948. Jeho ministerské angažmá souvisí s dobovým posílením významu literární přípravy filmu a souvisejícího státního dramaturgického dozoru. Jiří Mařánek patří do okruhu spisovatelů, které spojovala jednak příslušnost k mezi- válečným avantgardním hnutím, jednak poválečné angažmá v mocenském aparátu, jež ukončily politické a hospodářské změny na přelomu čtyřicátých a padesátých let. Jeho profesní osud vypovídá o proměnách kulturní politiky státu, o institucionálním vývoji kinematografie a o vztazích literárního a filmového oboru. Vypovídá o tom, co pro tehdejšího literáta znamenalo úspěšné profesní uplatnění a v jakém figurovalo vztahu vůči kinematografii. Sledujeme tedy relativně krátkou, ale převratnou epizodu spisovatele a penzionovaného úředníka v pozici ministerského rady, jejíž příčiny a průběh se ale snažíme zasadit do složité sítě historicko společenských souvislostí i osobních motivací. Orientace na osobnost, kterou nenárokujeme historickou jedinečností, zásadní mocenskou rolí nebo zvláštním společenským významem nám usnadňuje zprostředkovat sledované společenské dění v jeho nejednoznačnosti a rozporuplnosti. Spíše než ucelenou biografii Jiřího Mařánka představujeme vybrané kapitoly z...

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 42 záznamů.   předchozí11 - 20dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.