|
|
Výživa a hnojení kukuřice na siláž
VÁJA, Petr
Tato diplomová práce je zaměřena na pokus zabývající se hnojením silážní kukuřice. Pokus byl realizován v roce 2021 v zemědělském podniku Zemko Kožlí a.s. Polní pokus byl založen s hybridem ES Joker a byl hnojen různými kombinacemi hnojiv. Celkem pro pokus bylo vytvořeno osm variant hnojení ve dvou opakováních. Pro hnojení byla použita hnojiva DAM 390, Močovina a Amofos. Během vegetace byly sledovány rozdíly mezi variantami hnojení, a to v počtu rostlin, nárůstu nadzemní biomasy, hmotnosti jednotlivých rostlin, hmotnosti a počtu jednotlivých palic, a nakonec v celkovém výnosu z každé varianty. Doplňující kritériem bylo hodnocení procenta sušina a ekonomické zhodnocení každé varianty. Největší výnos byl zaznamenán u varianty, která byla hnojena pouze dusíkem v hnojivu Močovina. Nejnižší výnos naopak byl u variant hnojených fosforem v hnojivu Amofos v kombinaci s dusíkem v hnojivu DAM 390. Se zvyšující se dávkou průmyslových hnojiv klesal výnos biomasy. Pokusy kukuřice hnojené fosforem dosáhly vyšší sušiny.
|
|
|
Vliv teploty na oplozenost a líhnivost po krátkodobém skladování neoplozených jiker sumce velkého (Silurus glanis)
PŘIBYL, Tadeáš
V experimentálních podmínkách byl ověřen vliv skladování uměle vytřených neoplozených jiker sumce velkého na jejich oplozenost, líhnivost a zahájení přijmu exogenní potravy po přechodu z embryonální do larvální periody života. Pro experiment byly využity jikry uměle vytřené jikernačky, pomocí indukce ovulace kapří hypofýzou. Před umělým výtěrem jikernačky byl proveden odběr spermatu od mlíčáků do injekčních stříkaček, které byly zčásti naplněny imobilizačního roztokem pro spermie. Umělý výtěr ryb obojího pohlaví byl proveden v anestezii (hřebíčkovým olejem). Z uměle vytřených jiker byly bezprostředně poté odebrány vzorky v množství přibližně 50 g do celkem 6 plastových misek. Misky s jikrami, zakryté vlhkým kusem látky, byly uloženy do předem vytemperovaných izolačních termoboxů. V termoboxech byly udržovány teploty 5, 10, 15, 20, 25 a 30 °C. Následně bylo v časových intervalech 0,5, 1, 2, 3, 4, 6, 8 a 10 h (od výtěru) odebíráno z každé skupiny skladované při různé teplotě malé množství neoplozených jiker (cca 50 ks), které bylo vloženo do skleněných kádinek (ve 3 opakováních), osemeněno směsí spermatu a aktivováno přidáním vody. V kádinkách s inkubovanými neodlepkovanými jikrami a následně přechovávanými vykulenými embryi (při teplotě 19,5-21 °C) byla 2x denně vyměňována voda. Přibližně po 4 h od zahájení inkubace byl spočítán přesný počet všech nasazených a z toho oplozených jiker. Neoplozené jikry (bíle zbarvené) a odumřelá embrya byla průběžně odstraňována. Přibližně za 100 h od oplození, poté co došlo k vykulení všech živých embryí, byla vyhodnocena líhnivost. Za dalších přibližně 115 h, po přechodu z embryonální do larvální periody života, byla do každé misky předložena živá potrava (nauplia žábronožky r. Artemia). Po 3 h došlo ke spočítání jedinců, kteří zahájili příjem potravy (se zřetelně naplněným trávicím traktem). Nejvyšší oplozenost byla zjištěna u jiker skladovaných 0,5-2 h (95,0?2,2 % až 100,0?0,0 %). Při oplození za 3 h od výtěru je patrný pokles oplozenosti ve všech testovaných skupinách. Statisticky signifikantní pokles oplozenosti byl zjištěn u jiker skladovaných 6 h, teplota skladování neměla na oplozenost vliv. Podobné výsledky byly zjištěny i u líhnivosti, kdy s prodlužující se dobou skladování docházelo k jejímu poklesu. Nejvyšší líhnivost z nasazených jiker byla zaznamenána při skladování při 25 °C (v délce 0,5 h 61,4?5,5 %, resp. 1 h 42,8?12,9 %). S prodlužující se dobou skladování více jak 0,5 h docházelo k signifikantnímu poklesu líhnivosti ve všech sledovaných teplotách skladování. Posledním sledovaným parametrem bylo, kolik % larev z celkového počtu nasazených jiker zahájilo příjem potravy. Nejvyšší hodnoty byly zaznamenány při skladování 0,5 h od výtěru v teplotě 25 °C (60,1?5,3 %), 30 °C (54,5?17,7 %) a 20 °C (39,0?12,7 %). Naopak při skladování 5 °C, 10 °C a 15 °C byly hodnoty od 8,9?2,8 % do 35,0?18,8 %. Při skladování jiker v délce více než 8 h od výtěru byla zaznamenána totální mortalita embryí. Pro získání životaschopného potomstva je zapotřebí provést oplození jiker co nejdříve od výtěru (max. do 0,5 hodiny), a vyvarovat se skladování jiker v nízkých teplotách (pod 15 °C).
|
|
|
The study of fluids and secretions from reproductive tracts of pig (Sus scrofa f. domestica) and cattle (Bos primigenius f. taurus)
Dráb, Tomáš ; Liberda, Jiří (vedoucí práce) ; Jonáková, Věra (oponent) ; Ulčová-Gallová, Zdeňka (oponent)
Protein-sacharidové interakce hrají významnou roli v reprodukci savců, jsou podstatou takových dějů, jako je maturace a vzájemné rozpoznání gamet nebo formování oviduktálního rezervoáru spermií. V mé dizertační práci jsem se zabýval aktivitami glykosidas v folikulární tekutině krávy a prasnice jejich změnami spojenými se zráním folikulu. Detekoval jsem aktivity pěti různých glykosidas v terciálním a preovulačním folikulu u obou druhů. Nejaktivnějšími enzymy byly α-L-fukosidasa v kravské folikulární tekutině a α-D-manosidasa v prasečí. Zároveň aktivita obou těchto enzymů vykazovala největší nárůst během zrání folikulu. Je zajímavé, že právě α-L-fukosa v případě krávy a α- D-manosa v případě prasnice jsou sacharidy, které se důležité pro vznik oviduktálního rezervoáru spermií a aktivita výše zmíněných enzymů se tak nabízí jako hypotetický mechanismus synchronizace uvolňování spermií z jejich oviduktálního rezervoáru s dobou ovulace. Dále jsem ukázal, že aktivita β- D-galaktosidasy a α-D-manosidasy ovlivňují interakci mezi receptory spermií pro zonu pellucida a zonou pellucidou, což může vysvětlit, jak změny zony pellucida spojené s její maturací mohou vést ke snížení polyspermického oplodnění. Abych lépe charakterizoval studované glykosidasy, vyvinul jsem červenou nativní elektroforézu - což je nová...
|
|
|
The study of fluids and secretions from reproductive tracts of pig (Sus scrofa f. domestica) and cattle (Bos primigenius f. taurus)
Dráb, Tomáš ; Liberda, Jiří (vedoucí práce) ; Jonáková, Věra (oponent) ; Ulčová-Gallová, Zdeňka (oponent)
Protein-sacharidové interakce hrají významnou roli v reprodukci savců, jsou podstatou takových dějů, jako je maturace a vzájemné rozpoznání gamet nebo formování oviduktálního rezervoáru spermií. V mé dizertační práci jsem se zabýval aktivitami glykosidas v folikulární tekutině krávy a prasnice jejich změnami spojenými se zráním folikulu. Detekoval jsem aktivity pěti různých glykosidas v terciálním a preovulačním folikulu u obou druhů. Nejaktivnějšími enzymy byly α-L-fukosidasa v kravské folikulární tekutině a α-D-manosidasa v prasečí. Zároveň aktivita obou těchto enzymů vykazovala největší nárůst během zrání folikulu. Je zajímavé, že právě α-L-fukosa v případě krávy a α- D-manosa v případě prasnice jsou sacharidy, které se důležité pro vznik oviduktálního rezervoáru spermií a aktivita výše zmíněných enzymů se tak nabízí jako hypotetický mechanismus synchronizace uvolňování spermií z jejich oviduktálního rezervoáru s dobou ovulace. Dále jsem ukázal, že aktivita β- D-galaktosidasy a α-D-manosidasy ovlivňují interakci mezi receptory spermií pro zonu pellucida a zonou pellucidou, což může vysvětlit, jak změny zony pellucida spojené s její maturací mohou vést ke snížení polyspermického oplodnění. Abych lépe charakterizoval studované glykosidasy, vyvinul jsem červenou nativní elektroforézu - což je nová...
|
|
|
Plant strategies in belowground competition - insight through game theory
Smyčka, Jan ; Weiser, Martin (vedoucí práce) ; Šmilauer, Petr (oponent)
V posledních desetiletích se ukazuje, že některé rostliny po vystavení kořenové kompetici zažívají tragedii obecních pastvin (TOC). V přítomnosti kompetitora investují do podzemní biomasy více, než by odpovídalo optimální výtěžnosti živin celé kompetující skupiny, a také více než když kompetici vystaveny nejsou. Nicméně se ukazuje, že jiné druhy se do TOC nezapojují a pravděpodobně svůj kořenový systém přizpůsobují pro nejlepší výtěžnost živin, nezávisle na přítomnosti kompetitora. Investice těchto rostlin do kořenů se pravděpodobně řídí ideální volnou distribucí (IFD). Ve své diplomové práci se zaměřuji především na dva aspekty: Pomocí matematického modelování zkoumám, jestli tyto dvě strategie mohou koexistovat v rámci jednoho druhu, případně jestli druhy s různými strategiemi mohou existovat v jednom společenstvu. Z výsledků modelování odvozuji predikce, které následně testuji meta- analytickou studií. Na druhu Agrostis stolonifera testuji předpoklady TOC a IFD modelů ohledně vnímání sousedů a živin. Pomocí matematického modelu ukazuji, že tyto dvě strategie pravděpodobně mohou koexistovat v rámci společenstva, nicméně koexistence v rámci druhu není možná. Uvnitř druhu by měla vždy převládnout strategie vedoucí k TOC. Z toho je možné odvodit, že jakmile nějaká evoluční větev získá TOC strategii, je...
|
|
|
Funkční analýza kvality spermií po působení vybraných endokrinních disruptorů
Linhartová, Zuzana ; Liberda, Jiří (vedoucí práce) ; Ryšlavá, Helena (oponent)
Cíl Cílem mé práce bylo zjistit, zda vybrané endokrinní disruptory (EDs) mají vliv na reprodukční parametry spermií. Moje práce se díky dvěma experimentálním modelům, na kterých byl zkoumán vliv vybraných ED, dělí na dvě části: A) pokusy na praseti divokém (Sus scrofa), B) pokusy na okounu říčním (Perca fluviatilis L.). A) Na kančím modelu byl testován vliv vybraných EDs (zearalenone (ZEN), di(2-ethylhexyl) ftalát (DEHP), vinklozolin (VIN) na průběh kapacitace, akrosomální reakce in vitro a změny v detekci a lokalizaci vybraných proteinů. B) Na rybím modelu byl zkoumán vliv vybraného ED bisfenol A (BPA) na motilitu a rychlost pohybu rybích spermií Výsledky Savčí model U savčího modelu zkoumané EDs průkazně ovlivňovaly průběh kapacitace i akrosomální reakci ve srovnání s kontrolními vzorky. Metodou průtoková cytometrie jsem prokázala nárůst počtu značených buněk v průběhu kapacitace a snížení počtu značených buňek po AR a porovnala rozdíly mezi experimentálními vzorky a kontrolními. Ve vyšších koncentracích EDs jednoznačně potlačovaly akrosomální reakci a tudíž snižovaly počet spermií schopných oplození. Vypovídací schopnost výsledků detekce akrosomální reakce byla potvrzena využitím různých metodických přístupů (imunofluorescence, imunodetekce, SDS elektroforéza, chlotetracyklinová analýza). Rybí model U...
|
|
|
Vliv hnojení a frekvence spásání na porostovou skladbu a produkci píce trvalého travního porostu
TVRDÍK, Adolf
V podhorské oblasti Šumavy (Kaplice, Velký Chuchelec, 650 m n.m.) byly na experimentálních a provozních plochách vybrány varianty pastevně obhospodařovaných travních porostů s různými způsoby a frekvencí pastvy a úrovní výživy (hnojení). Byla sledována a vyhodnocena jejich porostová skladba (3x ročně), stáří píce při spásání (fenofáze dominantních druhů), produkce pícní biomasy. Práce je zaměřena na posouzení vlivů způsobu a frekvence pastevního využívání a hnojení na produkci píce.
|
host ::
RSS.