Název:
Vliv teploty na oplozenost a líhnivost po krátkodobém skladování neoplozených jiker sumce velkého (Silurus glanis)
Autoři:
PŘIBYL, Tadeáš Typ dokumentu: Diplomové práce
Rok:
2021
Jazyk:
cze
Abstrakt: [cze][eng] V experimentálních podmínkách byl ověřen vliv skladování uměle vytřených neoplozených jiker sumce velkého na jejich oplozenost, líhnivost a zahájení přijmu exogenní potravy po přechodu z embryonální do larvální periody života. Pro experiment byly využity jikry uměle vytřené jikernačky, pomocí indukce ovulace kapří hypofýzou. Před umělým výtěrem jikernačky byl proveden odběr spermatu od mlíčáků do injekčních stříkaček, které byly zčásti naplněny imobilizačního roztokem pro spermie. Umělý výtěr ryb obojího pohlaví byl proveden v anestezii (hřebíčkovým olejem). Z uměle vytřených jiker byly bezprostředně poté odebrány vzorky v množství přibližně 50 g do celkem 6 plastových misek. Misky s jikrami, zakryté vlhkým kusem látky, byly uloženy do předem vytemperovaných izolačních termoboxů. V termoboxech byly udržovány teploty 5, 10, 15, 20, 25 a 30 °C. Následně bylo v časových intervalech 0,5, 1, 2, 3, 4, 6, 8 a 10 h (od výtěru) odebíráno z každé skupiny skladované při různé teplotě malé množství neoplozených jiker (cca 50 ks), které bylo vloženo do skleněných kádinek (ve 3 opakováních), osemeněno směsí spermatu a aktivováno přidáním vody. V kádinkách s inkubovanými neodlepkovanými jikrami a následně přechovávanými vykulenými embryi (při teplotě 19,5-21 °C) byla 2x denně vyměňována voda. Přibližně po 4 h od zahájení inkubace byl spočítán přesný počet všech nasazených a z toho oplozených jiker. Neoplozené jikry (bíle zbarvené) a odumřelá embrya byla průběžně odstraňována. Přibližně za 100 h od oplození, poté co došlo k vykulení všech živých embryí, byla vyhodnocena líhnivost. Za dalších přibližně 115 h, po přechodu z embryonální do larvální periody života, byla do každé misky předložena živá potrava (nauplia žábronožky r. Artemia). Po 3 h došlo ke spočítání jedinců, kteří zahájili příjem potravy (se zřetelně naplněným trávicím traktem). Nejvyšší oplozenost byla zjištěna u jiker skladovaných 0,5-2 h (95,0?2,2 % až 100,0?0,0 %). Při oplození za 3 h od výtěru je patrný pokles oplozenosti ve všech testovaných skupinách. Statisticky signifikantní pokles oplozenosti byl zjištěn u jiker skladovaných 6 h, teplota skladování neměla na oplozenost vliv. Podobné výsledky byly zjištěny i u líhnivosti, kdy s prodlužující se dobou skladování docházelo k jejímu poklesu. Nejvyšší líhnivost z nasazených jiker byla zaznamenána při skladování při 25 °C (v délce 0,5 h 61,4?5,5 %, resp. 1 h 42,8?12,9 %). S prodlužující se dobou skladování více jak 0,5 h docházelo k signifikantnímu poklesu líhnivosti ve všech sledovaných teplotách skladování. Posledním sledovaným parametrem bylo, kolik % larev z celkového počtu nasazených jiker zahájilo příjem potravy. Nejvyšší hodnoty byly zaznamenány při skladování 0,5 h od výtěru v teplotě 25 °C (60,1?5,3 %), 30 °C (54,5?17,7 %) a 20 °C (39,0?12,7 %). Naopak při skladování 5 °C, 10 °C a 15 °C byly hodnoty od 8,9?2,8 % do 35,0?18,8 %. Při skladování jiker v délce více než 8 h od výtěru byla zaznamenána totální mortalita embryí. Pro získání životaschopného potomstva je zapotřebí provést oplození jiker co nejdříve od výtěru (max. do 0,5 hodiny), a vyvarovat se skladování jiker v nízkých teplotách (pod 15 °C). The experiment validated the impact of storage of artificially spawned unfertilised eggs of European catfish on fertilization, hatching and the beginning of exogenous food intake throughout the transition from the embryonic to larval life period. The eggs from artificially spawned individuals have been used for this experiment using the induction of ovulation by the carp pituitary system. Sperm from each individual was collected by stripping using a hypodermic needle, that were partially filled with immobilising solution for sperm before artificial spawning of female individuals. Artificial stripping of fish was carried out under anaesthesia (by clove oil). Immediately after artificial hatching, samples of eggs (approximately 50 g) were put into six plastic bowls. Covered with wet cloth, bowls with eggs were placed into tempered, isolating thermo boxes with temperatures of 5, 10, 15, 20, 25 and 30 °C. Subsequently, in time intervals of 0,5, 1, 2, 3, 4, 6, 8 and 10 hours (after spawning) a small amount of eggs (approximately 50 pieces) was taken away from each temperature and put into glass beakers (with three repetitions), then the sperm was added and finally activated by adding water. In beakers with incubated non-sticking eggs and during the consequent storage of hatching embryos through temperature between 19,5-20 °C, water was changed two times a day. Approximately 4 hours after incubation, the exact number of used and fertilised eggs, was calculated. Unfertilised eggs (of white colour) and dead embryos were removed. Hatchery was assessed approximately 100 hours after fertilisation, when all living embryos had been hatched. After another 115 hours, throughout the transition from the embryonic to larval life development, live food (nauplia Artemia) was put into each bowl. Three hours after, individuals that began the food intake were calculated. The highest level of fertilisation was found in eggs stored between 0,5 and 2 hours (95,0?2,2 % - 100,0?0,0 %). The decrease in fertilisation is noticeable in all tested groups after 3 hours from stripping. Statistically significant decrease in fertilization was detected in eggs stored for 6 hours, the storage temperature did not affect the fertilization. Similar results have been maintained also in hatchery, where hatchery decreases as storage time increases. The highest level of hatchery was found in eggs stored in 25 °C (for 0,5 h 61,4?5,5 %), or more precisely 1 h 42,8?12,9 %). Hatching significantly decreases in all storage temperatures when storage time is longer than half an hour. The last parameter concerned how many percent of the individuals began the food intake. The highest level was recorded in eggs stored for half an hour (after spawning) in 25 °C (60,1?5,3 %), 30 °C (54,5?17,7 %) and 20 °C (39,0?12,7 %). On the contrary, storage temperatures 5 °C, 10 °C and 15 °C had results between 8,9?2,8 % and 35,0?18,8 %. Total mortality was detected when the storage time was more than 8 hours. It is necessary to fertilize the eggs as soon as possible (max. up to half an hour) after spawning, and to avoid storage of eggs at low temperatures (below 15 °C), to obtain viable individuals.
Klíčová slova:
líhnivost; míra přežití; oplozenost; příjem potravy; Skladování jiker; teplota; fertilisation; food intake; hatching; storage of eggs; survival rate; temperature Citace: PŘIBYL, Tadeáš. Vliv teploty na oplozenost a líhnivost po krátkodobém skladování neoplozených jiker sumce velkého (Silurus glanis) . České Budějovice, 2021. diplomová práce (Ing.). JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH. Fakulta rybářství a ochrany vod
Instituce: Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích
(web)
Informace o dostupnosti dokumentu:
Plný text je dostupný v digitálním repozitáři JČU. Původní záznam: http://www.jcu.cz/vskp/57192
host ::
