|
|
Vliv teploty na oplozenost a líhnivost po krátkodobém skladování neoplozených jiker sumce velkého (Silurus glanis)
PŘIBYL, Tadeáš
V experimentálních podmínkách byl ověřen vliv skladování uměle vytřených neoplozených jiker sumce velkého na jejich oplozenost, líhnivost a zahájení přijmu exogenní potravy po přechodu z embryonální do larvální periody života. Pro experiment byly využity jikry uměle vytřené jikernačky, pomocí indukce ovulace kapří hypofýzou. Před umělým výtěrem jikernačky byl proveden odběr spermatu od mlíčáků do injekčních stříkaček, které byly zčásti naplněny imobilizačního roztokem pro spermie. Umělý výtěr ryb obojího pohlaví byl proveden v anestezii (hřebíčkovým olejem). Z uměle vytřených jiker byly bezprostředně poté odebrány vzorky v množství přibližně 50 g do celkem 6 plastových misek. Misky s jikrami, zakryté vlhkým kusem látky, byly uloženy do předem vytemperovaných izolačních termoboxů. V termoboxech byly udržovány teploty 5, 10, 15, 20, 25 a 30 °C. Následně bylo v časových intervalech 0,5, 1, 2, 3, 4, 6, 8 a 10 h (od výtěru) odebíráno z každé skupiny skladované při různé teplotě malé množství neoplozených jiker (cca 50 ks), které bylo vloženo do skleněných kádinek (ve 3 opakováních), osemeněno směsí spermatu a aktivováno přidáním vody. V kádinkách s inkubovanými neodlepkovanými jikrami a následně přechovávanými vykulenými embryi (při teplotě 19,5-21 °C) byla 2x denně vyměňována voda. Přibližně po 4 h od zahájení inkubace byl spočítán přesný počet všech nasazených a z toho oplozených jiker. Neoplozené jikry (bíle zbarvené) a odumřelá embrya byla průběžně odstraňována. Přibližně za 100 h od oplození, poté co došlo k vykulení všech živých embryí, byla vyhodnocena líhnivost. Za dalších přibližně 115 h, po přechodu z embryonální do larvální periody života, byla do každé misky předložena živá potrava (nauplia žábronožky r. Artemia). Po 3 h došlo ke spočítání jedinců, kteří zahájili příjem potravy (se zřetelně naplněným trávicím traktem). Nejvyšší oplozenost byla zjištěna u jiker skladovaných 0,5-2 h (95,0?2,2 % až 100,0?0,0 %). Při oplození za 3 h od výtěru je patrný pokles oplozenosti ve všech testovaných skupinách. Statisticky signifikantní pokles oplozenosti byl zjištěn u jiker skladovaných 6 h, teplota skladování neměla na oplozenost vliv. Podobné výsledky byly zjištěny i u líhnivosti, kdy s prodlužující se dobou skladování docházelo k jejímu poklesu. Nejvyšší líhnivost z nasazených jiker byla zaznamenána při skladování při 25 °C (v délce 0,5 h 61,4?5,5 %, resp. 1 h 42,8?12,9 %). S prodlužující se dobou skladování více jak 0,5 h docházelo k signifikantnímu poklesu líhnivosti ve všech sledovaných teplotách skladování. Posledním sledovaným parametrem bylo, kolik % larev z celkového počtu nasazených jiker zahájilo příjem potravy. Nejvyšší hodnoty byly zaznamenány při skladování 0,5 h od výtěru v teplotě 25 °C (60,1?5,3 %), 30 °C (54,5?17,7 %) a 20 °C (39,0?12,7 %). Naopak při skladování 5 °C, 10 °C a 15 °C byly hodnoty od 8,9?2,8 % do 35,0?18,8 %. Při skladování jiker v délce více než 8 h od výtěru byla zaznamenána totální mortalita embryí. Pro získání životaschopného potomstva je zapotřebí provést oplození jiker co nejdříve od výtěru (max. do 0,5 hodiny), a vyvarovat se skladování jiker v nízkých teplotách (pod 15 °C).
|
|
|
Testování háďátka octového (Turbatrix aceti) a substrátů pro eliminaci olejových látek z povrchové blanky pro raná stádia okouna říčního (Perca fluviatilis)
PŘIBYL, Tadeáš
V této práci jsem se zabýval alternativním krmným organismem Turbatrix aceti pro odkrm raných stádií okouna říčního a možností eliminací olejových látek z povrchové blanky pro raná stádia okouna říčního. Larvám okouna je nezbytné v prvních 20 dnech po vykulení předkládat živou potrava. Pro odkrm raných stádií okouna se běžně využívá Artemia sp. Bylo testováno 5 variant režimů krmení po šesti opakování, kdy hlavními sledovanými parametry bylo přežití a rychlost růstu (hmotnost). Průměrné přežití na konci experimentu v jednotlivých 5 variantách režimů krmení bylo následující (T 107 ks, A5T1 5 145 ks, A10T10 150 ks, A 196 ks, A15T5 207 ks). Mezi skupinou A a A15T5 nebyl prokázán rozdíl po udělání směrodatné odchylky. Konečná hmotnost (mg) (po 20 dnech odchovu) dosáhla 28 ? 7,7 ve skupině A; 2,9 ? 1,4 ve skupině T; 4,4 ? 3,3 ve skupině A5T15; 7,4 ? 1,1 ve skupině A10T10; 15,9 ? 2,7 ve skupině A15T5. Z výsledků je patrné, že Turbatrix aceti se nedá využít pro odkrm raných stádií okouna říčního, protože mortalita a hmotnost ryb byla větší než v kontrolní skupině, kde bylo krmeno pouze Artemia sp. V druhém experimentu byla testována možnost redukce syndromu nenaplňování plynového měchýře u okouna v intenzivní akvakultuře pomocí několika typů povrchových substrátů. Naplnění plynového měchýře v jednotlivých skupinách bylo následovné (O 55 ? 27 %, S 40 ? 6 %, MT 58 ? 16 %, ML 38 ? 20 %, PP 65 ? 18 %, C 48 ? 8 %). Po udělání směrodatné odchylky nebyly výsledky signifikantní. Použité hladinové sběrače tuku se neosvědčily, protože procento naplnění plynového měchýře se nelišilo od kontrolní skupiny, kde žádný povrchový sběrač nečistot (olejového filmu) nebyl použit.
|
host ::
RSS.