|
|
Role of phenology in differentiation of plant niches: quantitative and comparative approach using a large set of species
Huang, Lin ; Herben, Tomáš (vedoucí práce) ; van Kleunen, Mark (oponent) ; Dostál, Petr (oponent)
Niche differentiation is the most recognized species coexistence mechanism, of which, the temporal differentiation of species, i.e. phenological differentiation has gained an increasing interest of ecologists. However, as an important dimension of phenology, the phenology of growth has drawn relatively few attentions due to the lack of sufficient phenological data. Therefore, the aim of this thesis is to examine potential role of temporal differentiation of plant growth patterns in plant coexistence. I first collected data on growth phenology of 381 perennial herbs in the Botanical Garden of Charles University in Prague within one growing season (in 2015). Using this database, I addressed the general patterns of growth phenology among perennial herbs. I distinguished two contrasting growth patterns: (1) species with early peak growth had high standardized growth rates in contrast to late species, reflecting the survival under forest canopy, where species are selected to grow early and fast before the development of tree canopy which restricts their size; (2) tall species showed later peak growth than short species, associating with (asymmetric) competition for light in open habitats, where the main selection factor is for tall stature, which cannot be attained early in the season. Then, by linking...
|
|
|
Trávy v zahradní a krajinářské architektuře
Přibylová, Eliška
Cílem předkládané monografie bylo zpracovat textovou část k tématu okrasných trav, nastínit jejich původ, zabývat se vybranými vlastnostmi trav, ať už to ekologickými, kompozičními či pěstitelskými. Dále pak vyhledat informace zabývající se rozmnožováním, významem či možným doporučením v použití trav. Vypracován byl jednak literární přehled, tak i výsledky diskuse, které jsou novým cenným přínosem pro uplatnění v praxi. Na vybraných modelových územích bylo uskutečněno roční pozorování v 14-ti denním intervalu u 100 vybraných taxonů okrasných trav s cílem vyhodnotit vybrané vlastnosti trav, na základě kterých došlo k vydefinování a grafickému vyjádření habituálních typů. Výsledky a diskuse se tedy zabývají celkem pěti podkapitolami. Prvním z nich je fenologie okrasných trav, dále zhodnocení vybraných vlastností trav, habituální typy okrasných trav, kompozičně zajímavé kombinace okrasných trav s jinými pěstitelskými skupinami rostlin a doporučení pro použití okrasných trav v praxi. Autorka práce vytvořila na základě ročního pozorování okrasných trav cenný materiál, který touto formou nebyl doposud zpracován. Růstové i vývojové fáze jsou velmi dobře dokladovatelné na základě pořízené vlastní fotodokumentace, jenž je součástí karet taxonů. Na konci práce jsou autorkou zobecněny závěry vycházející z kapitoly výsledky a diskuse.
|
|
|
Faktory ovlivňující množství silice izolované z různých taxonů rodu Mentha L. (máta)
Pražák, František
Cílem diplomové práce bylo shromáždění aktuálních literárních podkladů o faktorech (vnitřních - druh, vývojové stadium) a (vnějších - půdní a klimatické podmínky kultivace), které nejvíce ovlivňují obsah silice v rodu Mentha L. Na základě výsledků zjištěných při laboratorním rozboru kvantitativního obsahu silic v rostlinách taxonů rodu Mentha L. vysazených na experimentálním pozemku Zahrad-nické Fakulty v Lednici byla hypotéza závislosti doby sklizně, vlivu druhů a kultivarů na obsah silic potvrzena. Dále byla predikována výpočtem skutečnost, že na základě aktuálního stavu základních živin v půdě experimentálního pozemku by bylo možné přídavkem dusíkatého hnojiva zvýšit objem zelené hmoty a při zachování celistvosti rostlin, zejména listové plochy zvýšit celkový výnos silice z pěstovaných taxonů rodu Mentha L. Přímý vliv klimatických podmínek na obsah silic nebyl prokázán vzhledem k velmi suchému létu s minimem srážek a závislosti na zavlažování.
|
|
|
Adaptace rostlin ke klimatickým změnám
Koláříková, Veronika ; Münzbergová, Zuzana (vedoucí práce) ; Sklenář, Petr (oponent)
Klimatické změny představují pro rostliny selektivní sílu, se kterou se musí vypořádat, jinak čelí riziku extinkce. Porozumění mechanismům, které rostliny používají, aby se tomuto riziku vyhnuly, je důležité pro efektivní ochranu biodiverzity. Klimatické změny mohou přesáhnout toleranci rostlin k abiotickým podmínkám. Rostliny na tyto změny mohou reagovat posunem výskytu, fenotypovou plasticitou, evoluční adaptací nebo kombinací těchto strategií. Fenotypová plasticita a evoluční adaptace se projevují změnou ve fyziologii, morfologii a/nebo fenologii rostlin. V této práci jsou shrnuty poznatky o těchto ekologických a evolučních strategiích, dále pak jsou zde uvedeny používané metody studia projevů rostlin, na které působí klimatické změny. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Klimatické a fenologické poměry observatoře Tušimice
Hájková, Lenka ; Sládek, Ivan (vedoucí práce) ; Láska, Kamil (oponent) ; Žalud, Zdeněk (oponent)
Disertační práce je zaměřena na zpracování klimatických, agroklimatických a fenologických poměrů observatoře Tušimice za 45 let pozorování (1968-2012) na základě meteorologických a fenologických dat za využití statistických metod, metody součtových řad a geografických informačních systémů. V práci byly vyhodnoceny základní klimatické prvky; z agroklimatických charakteristik byly zvoleny charakteristiky podle doporučení WMO, z fenologických dat byly zpracovány vybrané fenologické fáze rostlinných druhů, které se běžně vyskytují v oblasti lokality Tušimice. Pro tyto účely byla zpracována literární rešerše zaměřená na hodnocení klimatických a fenologických poměrů nejen v oblasti Tušimic, ale též na území Česka a rovněž v zahraničí (např. Saska). Dále byly provedeny statistické analýzy klimatických a fenologických prvků a výpočet vybraných charakteristik za období 1968-2012 a po jednotlivých desetiletích (1971-1980, 1981-1990, 1991-2000, 2001-2010) včetně dlouhodobého průměru 1971-2010. U vybraných prvků byla provedena analýza trendu a variability v interakci s měnící se cirkulací vzduchu ve střední Evropě. Dále byly porovnány výsledky podle Quittovy klasifikace na základě dlouhodobých průměrů meteorologických dat (1961-1990 versus 1981-2010). Na stanici Tušimice bylo vyhodnoceno sucho za 45 let...
|
|
|
Topoklima údolí a jeho vliv na vegetaci
Kuželová, Hana ; Sládek, Ivan (vedoucí práce) ; Klabzuba, Jiří (oponent)
Topoklima údolí a jeho vliv na vegetaci Abstrakt Předkládaná práce se zabývá specifickým topoklimatem údolí na příkladu údolí, v němž leží osada Studené, nedaleko Jílového u Prahy. Cílem bylo zhodnotit topoklima a jeho vliv na fytogeografické a fenologické poměry údolí. Při opakovaných návštěvách údolí v roce 2011 a 2012 byla prováděna ambulantní měření teploty pomocí Assmannova psychrometru a pozorování fenologických projevů rostlin. Bylo potvrzeno vytváření nočních údolních inverzí. Dne 28. dubna 2012 byl zaznamenaný gradient teploty 6 řC a trvání inverze 3,5 hodiny po východu Slunce. V průběhu dne vzrůstají teplotní rozdíly v údolí vlivem zastínění jeho částí. Jako referenční meteorologické stanice byly použity stanice PřF UK na Pecném a amatérská stanice v Okrouhlu. Nižší dosažené teplotní sumy v údolí mají vliv na pozdější nástupy fenofází rostlin. Podrobně byla sledována líska a habr, pro které byla vytvořena podrobná fenologická stupnice. Jako vhodnější se pro pozorování jevil habr. Líska měla v nejčasnějších vegetativních fázích větší časové rozdíly nástupů mezi jednotlivými lokalitami. Na podzim roku 2011 byl sledován nástup fenofáze zrání plodů u lísky. Zaznamenaný rozdíl mezi lokalitou nad údolím a v údolí byl 24 dnů. Pro porovnání jsem měla k dispozici data ze stanice Šindelová v Krušných...
|
|
|
Vliv teplotních faktorů na fenologii rajčete jedlého
Kolaříková, Dagmar ; Türkott, Luboš (vedoucí práce) ; Brigita, Brigita (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá vlivem teplotních faktorů na fenologii rajčete jedlého (Lycopersicon esculentum). Cílem práce pak je předložit ucelený přehled o pěstování rajčete jedlého v podmínkách mírného pásu, popsat fenologii této plodiny a určit fyziologické nároky na teplotní podmínky v jednotlivých fázích vývoje rostliny. Tyto poznatky poté použít při polním pokusu, a provést analýzu dynamiky nástupu jednotlivých fenologických fází v závislosti na teplotních podmínkách. Rajče jedlé se řadí mezi plodovou zeleninu, i když je v některých zemích spíše přiřazováno k ovoci. Jedná se o teplomilnou trvalku, která je díky svým specifickým nárokům na teplotu pěstována v oblasti mírného pásu jako jednoletka. Mnoho odrůd řadíme mezi tzv. F1 hybridy, kde je hybridní efekt přínosný především raností, výnosem a menší náchylností k chorobám. Fenologie se zabývá otázkami rychlosti vývoje rostlin v jednotlivých fázích (takzvaných fenologických fází) v závislosti na počasí a podnebí. Vývoj rostliny rajčete prochází jednotlivými fenologickými fázemi: klíčení, tvorba listů, vytváření vedlejších výhonů, tvorba květů, kvetení, růst plodů, zrání plodů (semen) a stárnutí, kdy každá tato růstová fáze má specifické požadavky na teplotní podmínky.
Vlastní výzkum probíhal na dvou experimentálních plochách, v Praze 6 - Suchdole a v Mochově. Pokusnými rostlinami byly hybridní LSL odrůdy rajčete Palava F1 a Thomas F1, které byly po celou dobu vegetace standardně ošetřovány. V průběhu vegetačního období u nich byly určovány růstové charakteristiky, a to konkrétní růstové fáze a jejich zastoupení v porostu. U vybraných jedinců pak bylo zjišťováno množství suché biomasy a index listové plochy (LAI). Výsledky byly analyzovány a zpracovány pomocí grafů a tabulek.
Po analýze veškerých získaných dat bylo potvrzeno, že rostliny rajčete mají specifické nároky na prostředí v jednotlivých růstových fázích. Tyto požadavky se poté mění i s použitou odrůdou rostliny. Celkově je možno říci, že z klimatologických ukazatelů rajčata nejvíce reagují právě na teplotu vzduchu. Teplota vzduchu mimo porost dosahovala vyšších hodnot v porovnání s teplotou vzduchu v zapojeném porostu. U obou odrůd pak docházelo ke stagnaci růstových fází především při prudké změně teploty, při tropických teplotách nad 30 °C a při výrazném ochlazení. Hodnota LAI narůstala v průběhu vegetace, avšak v období vlny veder a následného ochlazení došlo na obou lokalitách k poškození listové plochy a poklesu LAI. Odrůdy reagovaly odlišně svou adaptabilitou na vysoké teploty.
|
|
|
Hodnocení nástupu a doby trvání fáze kvetení u vybraných druhů polních plevelů
Trefil, Daniel ; Holec, Josef (vedoucí práce) ; Václav, Václav (oponent)
Plevele jsou v zemědělství chápány převážně jako škodlivý organismus při pěstování kulturních rostlin. Na druhou stranu plevele poskytují potravu pro bezobratlé živočichy, kteří se živí pylem a nektarem. Plodiny ji nemohou dlouhodobě poskytovat, protože kvetou synchronizovaně. Plevele kvetou během vegetačního období kontinuálně a v této fenologické fázi nalézáme různé druhy po celé vegetační období. Pro hmyz tak poskytují stabilní zdroj potravy.
Cílem předkládané práce bylo stanovit počátek rozkvětu a délku trvání fáze kvetení u vybraných druhů polních plevelů. Hodnoceny byly plochy areálu Pokusného a demonstračního pozemku FAPPZ, přilehlé plochy a demonstrační parcelky se vzácnějšími druhy plevelů, které se na pozemku přirozeně nevyskytují. Soupis kvetoucích druhů byl prováděn v týdenním intervalu. Monitoring byl zahájen v 9. kalendářním týdnu po odeznění mrazů, poté pozorování pokračovalo až do 48. kalendářního týdnu. Celkem bylo pozorováno 160 druhů polních plevelů, z čehož se 67 druhů vyskytovalo v demonstračních parcelkách.
Bylo zjištěno, že nejdříve rozkvétají fotoperiodicky neutrální druhy, převážně ze skupiny jednoletých ozimých plevelů, následovány jsou jednoletými efemérními plevely. Mezi pozdně rozkvétající druhy řadíme především zástupce pozdně jarních plevelů, ale také některé druhy vytrvalých plevelů.
Již v prvním týdnu pozorování kvetlo 11 druhů plevelů, postupně toto číslo stoupalo až do maximálního počtu 118 druhů ve 27. kalendářním týdnu, poté rostlinné druhy přirozeně ubývaly. Nově kvetoucí druhy byly zaznamenávány až do 36. kalendářního týdne, od této doby se už žádný nově rozkvétající zástupce nevyskytl.
Statisticky bylo prokázáno, že plevele rozdělené do skupin dle vytrvalosti mají ve většině případů rozdílný počátek rozkvětu. Délka kvetení sledovaných plevelných druhů se lišila podle systematického zařazené do čeledí.
|
|
|
Sledování doby kvetení vybraných druhů polních plevelů
Suran, Pavel ; Holec, Josef (vedoucí práce) ; Kolářová, Michaela (oponent)
Květy mají nenahraditelnou úlohu v pohlavním rozmnožování rostlin. Zároveň nabízejí potravu velkému množství hmyzích druhů, jak opylovačům, tak dospělcům parazitoidů. Tyto druhy jsou závislé na tom, kdy rostlinné druhy začínají kvést a jak dlouho kvetou, zároveň jsou některé druhy hmyzu závislé i na druhové diverzně kvetoucích rostlin. Proto je důležité monitorovat dobu kvetení jednotlivých druhů polních plevelů.
Fáze kvetení roslin je mimo jiné spouštěna teplotou a vlhkostí s tím, že některé druhy vyžadují jiné hodnoty těchto faktorů, než jiné druhy. Začátek a délka kvetení polních plevelů by tedy měl odpovídat určitému vývoji teplot a srážkek v pozorovaném období. Monitoring proběhl v roce 2015 a zájmovým územím byly Demonstrační a pokusné pozemky Fakulty Agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů České zemědělské univerzity v Praze. V období monitoringu byly v každém týdnu zaznamenány právě kvetoucí druhy polních plevelů.
V této práci bylo provedeno vyhodnocení začátku a konce doby kvetení jednotlivých druhů plevelných rostlin, které byly pozorovány na zájmovém území. V průběhu kvetení rostlin byly u některých druhů zaznamenány intervaly, ve kterých rostliny přestali kvést. Tyto intervaly byly také zhodnoceny. Bylo zjištěno, že většina rostlin vykvétajících na jaře vykvetla zhruba o jeden až dva měsíce dříve. Rostliny schopné kvést i při nižších teplotách, nebo při mírných mrazech, kvetly až dlouho do pozního podzimu, případně až do prosince. Rostliny začínající kvést v létě nebyly významně ovlivněny teplotním nárůstem prvních měsíců. Některé z těchto rostlin měly problém s velmi vysokými teplotami v létě, kdy přestaly kvést úplně, nebo vykvetly znovu až po skončení tohoto teplého období.
|
|
|
Parametrizace a validace růstového modelu pro řepku ozimou
Vrána, David
Tato práce pojednává o modelování růstu a vývoje řepky ozimé prostřednictvím softwaru DSSAT. Pro parametrizaci a následnou validaci posloužily následující ukazatele: termín počátku kvetení, termín dosažení plné zralosti, velikost výnosu, dynamika růstu biomasy a LAI (index listové plochy). Pro účely simulace byla využita data z maloparcelkových polních pokusů vedených společností ÚKZÚZ (Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský) v Lednici v letech 1999 -- 2006 a v Domanínku v letech 1999 -- 2011. Zároveň byl v Domanínku pod vedením Mendelu (Mendelova univerzita v Brně) v letech 2012 -- 2014 založen přímo za účelem růstové modelace vícevariantový pokus, který čítal celkem 8 variant, které se navzájem lišily termíny výsevu, dávkou dusíkatého hnojení a odrůdou. Na základě zmíněných víceletých pokusů byla vytvořena rozsáhlá databáze pro testování modelu DSSAT. Navzdory tomu, že se jedná o vůbec první pokus o simulaci růstu řepky tímto modelem v pěstebních podmínkách střední Evropy, bylo dosaženo velmi zajímavých výsledků. I přes výrazné odchylky některých testovaných parametrů, model dokázal celkem úspěšně vystihnout pro řepku charakteristickou dynamiku růstu. Hlavním nedostatkem ovšem je, že model nereaguje na odumírání listové plochy v zimním období. Taktéž můžeme považovat za úspěch to, že model správně zareagoval na rozdílné podmínky stanoviště a je zde vidět charakteristický vegetační posun mezi jednotlivými lokalitami a pozdější nástup fenofází v chladnější a výše položené oblasti Domanínku, kde model vykazuje i větší přesnost simulovaných hodnot.
|
host ::
RSS.