|
|
Odborný překlad a organizovaná činnost překladatelů ve 2. polovině 20. století
Chmelařová, Eliška ; Svoboda, Tomáš (vedoucí práce) ; Kolaříková, Dagmar (oponent)
Tato práce se zabývá organizovanou činností překladatelů ve druhé polovině 20. století. Soustředí se na překladatele odborných textů. Cílem práce je podat základní přehled o organizacích a institucích, které působily na našem území, a při kterých se soustředila překladatelská činnost. Podobný systematický přehled zatím v domácí odborné literatuře k dispozici není. K výzkumu byla zvolena metoda orální historie, která byla realizována pomocí rozhovorů s pamětníky. Z rozhovorů vznikly případové studie pojednávající vždy detailněji o jedné ze zkoumaných organizací či institucí, k nimž patří Mezinárodní federace překladatelů, Překladatelská sekce Svazu československých spisovatelů, překladatelské oddělení ve Škoda Auto a.s., Mezinárodní organizace novinářů, Pražská informační služba a Světová odborová federace. Informace získané z rozhovorů jsem porovnala a vyvodila obecnější poznatky o tom, jak vypadala překladatelská práce ve druhé polovině 20. století. KLÍČOVÁ SLOVA externí překladatel, instituce, interní překladatel, odborný překlad, orální historie, organizace, organizovaná činnost, případová studie
|
|
|
Odborný překlad a organizovaná činnost překladatelů ve 2. polovině 20. století
Chmelařová, Eliška ; Svoboda, Tomáš (vedoucí práce) ; Kolaříková, Dagmar (oponent)
Tato práce se zabývá organizovanou činností překladatelů ve druhé polovině 20. století. Soustředí se na překladatele odborných textů. Cílem práce je podat základní přehled o organizacích a institucích, které působily na našem území, a při kterých se soustředila překladatelská činnost. Podobný systematický přehled zatím v domácí odborné literatuře k dispozici není. K výzkumu byla zvolena metoda orální historie, která byla realizována pomocí rozhovorů s pamětníky. Z rozhovorů vznikly případové studie pojednávající vždy detailněji o jedné ze zkoumaných organizací či institucí, k nimž patří Mezinárodní federace překladatelů, Překladatelská sekce Svazu československých spisovatelů, překladatelské oddělení ve Škoda Auto a.s., Mezinárodní organizace novinářů, Pražská informační služba a Světová odborová federace. Informace získané z rozhovorů jsem porovnala a vyvodila obecnější poznatky o tom, jak vypadala překladatelská práce ve druhé polovině 20. století. KLÍČOVÁ SLOVA externí překladatel, instituce, interní překladatel, odborný překlad, orální historie, organizace, organizovaná činnost, případová studie
|
|
|
Vliv teplotních faktorů na fenologii rajčete jedlého
Kolaříková, Dagmar ; Türkott, Luboš (vedoucí práce) ; Brigita, Brigita (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá vlivem teplotních faktorů na fenologii rajčete jedlého (Lycopersicon esculentum). Cílem práce pak je předložit ucelený přehled o pěstování rajčete jedlého v podmínkách mírného pásu, popsat fenologii této plodiny a určit fyziologické nároky na teplotní podmínky v jednotlivých fázích vývoje rostliny. Tyto poznatky poté použít při polním pokusu, a provést analýzu dynamiky nástupu jednotlivých fenologických fází v závislosti na teplotních podmínkách. Rajče jedlé se řadí mezi plodovou zeleninu, i když je v některých zemích spíše přiřazováno k ovoci. Jedná se o teplomilnou trvalku, která je díky svým specifickým nárokům na teplotu pěstována v oblasti mírného pásu jako jednoletka. Mnoho odrůd řadíme mezi tzv. F1 hybridy, kde je hybridní efekt přínosný především raností, výnosem a menší náchylností k chorobám. Fenologie se zabývá otázkami rychlosti vývoje rostlin v jednotlivých fázích (takzvaných fenologických fází) v závislosti na počasí a podnebí. Vývoj rostliny rajčete prochází jednotlivými fenologickými fázemi: klíčení, tvorba listů, vytváření vedlejších výhonů, tvorba květů, kvetení, růst plodů, zrání plodů (semen) a stárnutí, kdy každá tato růstová fáze má specifické požadavky na teplotní podmínky.
Vlastní výzkum probíhal na dvou experimentálních plochách, v Praze 6 - Suchdole a v Mochově. Pokusnými rostlinami byly hybridní LSL odrůdy rajčete Palava F1 a Thomas F1, které byly po celou dobu vegetace standardně ošetřovány. V průběhu vegetačního období u nich byly určovány růstové charakteristiky, a to konkrétní růstové fáze a jejich zastoupení v porostu. U vybraných jedinců pak bylo zjišťováno množství suché biomasy a index listové plochy (LAI). Výsledky byly analyzovány a zpracovány pomocí grafů a tabulek.
Po analýze veškerých získaných dat bylo potvrzeno, že rostliny rajčete mají specifické nároky na prostředí v jednotlivých růstových fázích. Tyto požadavky se poté mění i s použitou odrůdou rostliny. Celkově je možno říci, že z klimatologických ukazatelů rajčata nejvíce reagují právě na teplotu vzduchu. Teplota vzduchu mimo porost dosahovala vyšších hodnot v porovnání s teplotou vzduchu v zapojeném porostu. U obou odrůd pak docházelo ke stagnaci růstových fází především při prudké změně teploty, při tropických teplotách nad 30 °C a při výrazném ochlazení. Hodnota LAI narůstala v průběhu vegetace, avšak v období vlny veder a následného ochlazení došlo na obou lokalitách k poškození listové plochy a poklesu LAI. Odrůdy reagovaly odlišně svou adaptabilitou na vysoké teploty.
|
host ::
RSS.