|
|
Možná uplatnění fenoménu camp při interpretaci soudobého českého kulturního prostoru
DEMETER, Peter
Předkládaná dizertační práce se zaměřuje na specifickou výstřední estetiku zakládající se na hyperbolách, ambivalentních významech a ironickém postoji, pro niž se v angloamerickém prostředí ustálilo označení camp původně pocházející zřejmě z francouzštiny. Kořeny campu lze nacházet na dvoře Ludvíka XIV., kde můžeme zaznamenat zanícené snahy o kultivaci vyumělkovaného dvorského stylu, které kulminovaly v barokní metafoře světa jako divadla. Vlivem modernity a postmodernity se působnost campu rozšířila do různých oblastí kultury a jev začal skrze svou výstřednost korelovat s obecnou marginálností, respektive s něčím, co se vymyká "normalitě" a "přirozenosti", a tedy i zažitým schématům vnímání či ustáleným způsobům reflexe historie. Záměrem předkládané práce je na základě teoreticko-dějinného výkladu zmapovat projevy campu (zejména literární) s ohledem k českému prostředí, v němž může bohatý interpretační potenciál jevu osvětlit mnohé kulturně-společenské tendence.
|
|
|
Utrpení knížete Sternenhocha z hlediska Klímovy filozofie
Tichá, Veronika ; Heczková, Libuše (vedoucí práce) ; Vojtěch, Daniel (oponent)
Tato práce se zabývá nejznámějším dílem Ladislava Klímy, jednoho z nejkontroverznějších českých autorů první poloviny 20. století, Utrpení knížete Sternenhocha, a sice z hlediska Klímova filozofického přístupu k jeho literární tvorbě a životu vůbec. Vycházeli jsme zároveň z filozofie Friedricha Nietzscheho, jehož některými myšlenkami se nechal Klíma inspirovat. Na příběhu lásky a nenávisti jsme se ve srovnání s divadelním (David Jařab - premiéra v divadle Komedie 2007) a filmovým (Jan Němec - V žáru královské lásky 1990) zpracováním tohoto díla snažili nalézt stopy jeho učení o solipsismu a egodeismu, a to především ve stylu, kompozici a hlavních postavách. Vetší důraz byl kladen na postavu Helgy, jelikož nejvíce reprezentuje Klímovy filozofické názory. Nutně jsme se dotkli otázky vůle, autorit a posmrtného života. Klíčová slova: F. Nietzsche, lidé vyšší/nižší, solipsismus, egodeismus, ludibrionismus, posmrtný život, halucinace, femme fatale
|
|
|
Femme fatale jako kulturní konstrukt: fenomén osudového ženství v kultuře historické a transkulturní perspektivě
Ebelová, Patricie ; Soukup, Václav (vedoucí práce) ; Půtová, Barbora (oponent) ; Poláková, Markéta (oponent)
Předmětem disertační práce Femme fatale jako kulturní konstrukt: fenomén osudového ženství v historické a transkulturní perspektivě je deskripce, komparace a interpretace femme fatale v kontextu fenoménů břišní tanečnice, gejši a saloniéry. Cílem této práce, a s ním spjatou hlavní výzkumnou otázkou, je komparativní analýza femme fatale jako unikátní ho kulturního konstruktu, který se originálním způsobem promítá do různých ženských profesí. Zvláštní pozornost je věnována zachycení konkrétních kulturních a historických atributů, které se vztahují k profesím, znalostem, dovednostem a sociálním rolím břišních tanečnic, gejš a saloniér. Mezi dílčí cíle práce patří interdisciplinární zpracování problematiky emancipace a sexuality v dobových postojích k ženám a identifikace motivů osudového ženství ve výtvarném umění. V neposlední řadě je cílem práce studium kulturního a estetického přínosu žen vnímaných jako femme fatale. Práci tvoří čtyři relativně samostatné kapitoly, ve kterých je z různých úhlů pohledu interdisciplinárně analyzován fenomén osudového ženství. V první kapitole, která představuje historickou expozici celé práce, je zkoumán fenomén femme fatale skrze prizma mytologie a náboženství. Ve druhé kapitole je téma osudového ženství analyzováno v kontextu profese a sociální role břišní tanečnice. Třetí...
|
|
|
Carmen a Colomba, femmes fatales?
Kubíčková, Tereza ; Voldřichová - Beránková, Eva (vedoucí práce) ; Pohorský, Aleš (oponent)
Cílem bakalářské práce Carmen a Colomba jakožto femmes fatales je přiblížit vznik a rozšíření literárního mýtu femme fatale ve francouzské literatuře první poloviny 19. století a prostřednictvím analýzy dvou ženských hrdinek, Carmen a Colomby, novelisty Prospera Mériméea ukázat obecnou platnost tohoto mýtu. Nejprve se práce věnuje definici pojmu femme fatale, jeho rozšíření v 19. století a také otázce, do jaké míry se jedná o literární mýtus. Následující část je věnována analýze dvou zmíněných hrdinek, definici typů mužských obětí těchto femmes fatales a jejich bližší analýze. V závěrečné kapitole je ponechán prostor dalšímu vývoji mýtu femme fatale v druhé polovině 19. Století, a to především v povídkovém díle Ďábelské novely Barbeyho d'Aurevillyho a následné krystalizaci mýtu femme fatale v biblicko- mytologické postavě Salomé na konci 19. století.
|
|
|
Utrpení knížete Sternenhocha z hlediska Klímovy filozofie
Tichá, Veronika ; Heczková, Libuše (vedoucí práce) ; Vojtěch, Daniel (oponent)
Tato práce se zabývá nejznámějším dílem Ladislava Klímy, jednoho z nejkontroverznějších českých autorů první poloviny 20. století, Utrpení knížete Sternenhocha, a sice z hlediska Klímova filozofického přístupu k jeho literární tvorbě a životu vůbec. Vycházeli jsme zároveň z filozofie Friedricha Nietzscheho, jehož některými myšlenkami se nechal Klíma inspirovat. Na příběhu lásky a nenávisti jsme se ve srovnání s divadelním (David Jařab - premiéra v divadle Komedie 2007) a filmovým (Jan Němec - V žáru královské lásky 1990) zpracováním tohoto díla snažili nalézt stopy jeho učení o solipsismu a egodeismu, a to především ve stylu, kompozici a hlavních postavách. Vetší důraz byl kladen na postavu Helgy, jelikož nejvíce reprezentuje Klímovy filozofické názory. Nutně jsme se dotkli otázky vůle, autorit a posmrtného života. Klíčová slova: F. Nietzsche, lidé vyšší/nižší, solipsismus, egodeismus, ludibrionismus, posmrtný život, halucinace, femme fatale
|
|
|
The Diversity of the Femme Fatale Character in Film
Naumovska, Frosina ; ANGIOLILLO, Mary Carmel (vedoucí práce) ; BERGAN, Ronald (oponent)
This thesis will examine the diversity of the film archetype knows as the ?femme fatale? from her emergence in early noir film to her development in contemporary cinema. By tracing her appearance across a timeframe of eight decades, I will expose the diversity of her physical manifestations as well as diverse methods that she used in continual war against manhood. I will do so, by analyzing one prototype of the femme fatale followed by six other female characters, all of whom have been critically referenced as a ?femme fatale? or ?devil?s woman? within different film genres. These characters are LOLA-LOLA from the 1930 early German noir film Blue Angel as the prototypical femme fatale; BABY DOLL from the 1956 American black comedy of the same name; VARLA from the 1965 American exploitation film Faster, Pussycat! Kill! Kill!; ANNIE WILKES from the 1990?s American thriller/horror Misery; LOLITA from the 1997 French-American melodrama of the same name; VERA from the 2007 Russian drama Banishment and LISBETH SALANDER from the 2011 American mystery film The Girl with the Dragon Tattoo. The term ?femme fatale? will be examined for its origins and the development of this type of character will be examined from its early appearance to its manifestation in contemporary film. Attention will be paid to how the manifestation of the femme fatale reflects the time in which the film was produced.
|
|
|
Typologie a sémiotika ženských postav v díle Ladislava Klímy
ADAMCOVÁ, Eva
Bakalářská práce se soustředí na dílo Ladislava Klímy, a to především na jeho ženské postavy. Teoretická část práce se věnuje sémiotice a sémiotickým teoriím několika odborníků. Praktická část je věnována nejdříve tématu postavení ženy ve společnosti v historii a v době vzniku díla Ladislava Klímy. Dále se v praktické části objevuje kapitola o ženách v Klímově životě. Následují kapitoly, které se zabývají konkrétními ženskými postavami Klímových knih a jejich srovnáním s podobnými postavami, které se vyskytovaly v dobové literatuře a filmu.
|
host ::
RSS.