Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 11 záznamů.  1 - 10další  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Potravní ekologie ryb v Sargasovém moři
Horák, Mikuláš ; Horká, Petra (vedoucí práce) ; Frouzová, Jaroslava (oponent)
Cílem této práce je vytvořit rešeršní přehled současných znalostí o potravních vztazích ve společenstvech ryb v ekosystémech Sargasového moře a prohloubit porozumění trofických dynamik v této oblasti. Jediného moře bez pevninného ohraničení, jehož relativní hranice jsou dány významnými oceánskými proudy. Práce se snaží spojit dosavadní poznatky ekologie ryb v oligotrofních vodách moře a popsat druhové složení ryb v různých vrstvách pelagiálu, strukturu potravních sítí a interakce mezi nimi. K pochopení a přiblížení těchto interakcí je využito různých již existujících hodnot získaných pomocí metody analýzy stabilních izotopů 15 N a 13 C za účelem stanovení trofických pozic a struktury potravních sítí. Fluktuace těchto hodnot v potravních sítích může nastínit přírodní i antropogenní vlivy. Klíčová slova: Sargasové moře, potravní ekologie, potravní síť, trofické vztahy, stabilní izotopy
Potravní ekologie netopýrů Středozemí
Žďárská, Lenka ; Andreas, Michal (vedoucí práce) ; Gajdošík, Martin (oponent)
Práce podává základní přehled o složení potravy netopýrů ve východním Středomoří a na Blízkém východě, dále se zabývá strukturou netopýřích společenstev v jednotlivých bioregionech dané oblasti z hlediska loveckých strategií a rozdělení zdrojů a v neposlední řadě též echolokačními a morfologickými charakteristikami netopýrů ovlivňujícími složení potravy. Ač některé vzorky byly poměrně malé a je tedy třeba se dívat střízlivě na jejich výpovědní hodnotu, je i tak jejich význam nesporný. Studie totiž v některých případech přinesla úplně první poznatky týkající se složení potravy u několika druhů. Asellia arabica loví především brouky (Coleoptera: Scarabaeidae), Triaenops persicus loví motýly (Lepidoptera), ale i ploštice (Heteroptera), brouky (Coleoptera: Scarabaeidae) a rovnokřídlé (Orthoptera), naopak Triaenops parvus je specialista na lov motýlů (Lepidoptera). Rhinopoma muscatellum loví především mravence (Hymenoptera: Formicoidea), dále brouky (Coleoptera: Melolonthinae) a ploštice (Heteroptera), Rhinopoma hadramauticum loví mravence (Hymenoptera: Formicoidea). Kořistí Chaerephon nigeriae se stávají především motýly (Lepidoptera) různé velikosti, ploštice (Heteroptera) a brouci (Coleoptera). Pipistrellus hanaki má širokou potravní niku jako ostatní druhy rodu Pipistrellus. V této studii se v jeho...
Potravní ekologie koní v kontextu ochranářského managementu krajiny
HÁJKOVÁ, Pavlína
Tato práce jako koncipována jako review informací o potravní ekologii ferálních a divokých koní holarktických lokalit, jejich preferenci habitatů, impaktu na vegetaci a kompetičním překryvu s jinými herbivory. V kontextu práce byl vytvořen optimalizovaný protokol pro sběr potravních dat.
Potravní ekologie sladkovodních ploštic (Heteroptera: Nepomorpha)
Šretrová, Martina ; Sacherová, Veronika (vedoucí práce) ; Kment, Petr (oponent)
Tato bakalářská práce se zaměřuje na ploštice ze skupiny Nepomorpha žijící ve sladkých vodách, konkrétně na čeledi a jejich nejběžnější zástupce, které nalézáme v České republice. Hlavním tématem této práce je zmapování potravních ekologií, které vodní ploštice využívají. Lze u nich pozorovat různé způsoby obživy, jako je fytofagie, masožravost a omnivorie. Nejdůležitější strategií, kterou využívá většina vodních ploštic, je predace. S tímto chováním se pojí morfologické adaptace, jako modifikace ústního ústrojí a předních končetin. Dále jsou v práci podrobněji popsané způsoby získávání a zpracovávání kořisti. Speciální kapitola je pak věnována čeledi Corixidae, která se od ostatních liší morfologicky i ekologicky. V neposlední řadě je zde diskutován význam dravých ploštic v ekosystému.
Potravní ekologie sladkovodních ploštic (Heteroptera: Nepomorpha)
Šretrová, Martina ; Sacherová, Veronika (vedoucí práce) ; Kment, Petr (oponent)
Tato bakalářská práce se zaměřuje na ploštice ze skupiny Nepomorpha žijící ve sladkých vodách, konkrétně na čeledi a jejich nejběžnější zástupce, které nalézáme v České republice. Hlavním tématem této práce je zmapování potravních ekologií, které vodní ploštice využívají. Lze u nich pozorovat různé způsoby obživy, jako je fytofagie, masožravost a omnivorie. Nejdůležitější strategií, kterou využívá většina vodních ploštic, je predace. S tímto chováním se pojí morfologické adaptace, jako modifikace ústního ústrojí a předních končetin. Dále jsou v práci podrobněji popsané způsoby získávání a zpracovávání kořisti. V neposlední řadě je zde diskutován vliv predátorů na jejich kořist. Speciální kapitola je pak věnována čeledi Corixidae, která se od ostatních liší morfologicky i ekologicky.
Niche Partitioning in Tropical Birds
Petruf, Miroslav ; Sedláček, Ondřej (vedoucí práce) ; Exnerová, Alice (oponent)
v slovenčine Rozdeľovanie ekologických ník umožňuje potenciálnym kompetítorom koexistovať. Niky sa s rastúcou heterogenitou habitatu zužujú, čo je zrejmé najmä v nahustených tropických spoločenstvách. Vysoký prekryv ník blízko príbuzných druhov zintenzívňuje kompetíciu o zdroje. Odlišným spôsobom zháňania potravy sa takéto vtáky dokážu vyhnúť kompetičnému vyčleneniu. V sympatrii môže dôjsť k posunu znakov, kedy sa druhy líšia nielen v potravnej nike, ale aj v morfológii. Špecializované druhy tak môžu využívať súkromné zdroje. Vtáky v sezónnom tropickom prostredí obsadzujú odlišné niky počas období vlhka a sucha kvôli kolísajúcemu množstvu zdrojov v preferovaných habitatoch. Dominantné postavenie sympatrických druhov v rámci ekologickej gildy je často odrazom ich telesnej veľkosti, a od toho sa odvíja aj to, ako sa podelia o zdroje. Teritorialita môže závisieť od nákladov a výhod obrany zdrojov, ktoré sa tiež môžu líšiť medzi sezónami. Dominantné postavenie je odlišné aj medzi jednotlivcami v rámci populácie, čo často viedie k vnútrodruhovému rozdeľovaniu ník. Navyše pohlavný dimorfizmus a rozdiely v reprodukčných rolách dokážu zapríčiniť odlišnosti v zháňaní potravy medzi pohlaviami. Vnútrodruhové rozdelenie ník môže taktiež slúžiť k vysvetleniu čiastočnej migrácie niektorých tropických vtákov....
Potravní ekologie kuny skalní (Martes foina) v ČR
Nováková, Lucie ; Vohralík, Vladimír (vedoucí práce) ; Červený, Jaroslav (oponent)
Potrava kuny skalní (Martes foina) byla studována v synantropním prostředí na čtyřech lokalitách. Lokality byly vybrány tak, aby sledovaly urbanizační gradient od centra velkoměsta, přes jeho periferii až po menší obce. Složení potravy bylo zjišťováno neinvazní metodou rozboru trusu. Makroskopické zbytky potravy byly rozděleny do jedenácti kategorií (savci, ptáci, ptačí vejce, ryby, neidentifikovaní obratlovci, bezobratlí, plody, vegetativní zbytky, antropogenní materiál, kameny a neidentifikované zbytky). Celkem bylo identifikováno 104 různých živočišných a rostlinných taxonů. Hojně se také objevovaly materiály antropogenního původu. Pomocí frekvence výskytu a procenta váhového zastoupení jedenácti kategorií byly zjišťovány rozdíly ve složení potravy podle typu prostředí a jejich sezónní změny. Byly zjištěny rozdíly mezi městským a rurálním prostředím, zejména v zastoupení savců, ptáků a plodů. Konzumace savců vykazuje urbanizační gradient, v prostředí s nejvyšší zástavbou je jejich váhové zastoupení v potravě nejnižší, na lokalitách s menší zástavbou jejich zastoupení stoupá. V městském prostředí byla naopak zaznamenána vyšší frekvence výskytu ptáků, v rurálním prostředí byla tato frekvence nízká. V rurálním prostředí bylo zjištěno vyšší váhové zastoupení plodů než v městském typu prostředí. Byly...
Potravní ekologie netopýrů Středozemí
Žďárská, Lenka ; Andreas, Michal (vedoucí práce) ; Gajdošík, Martin (oponent)
Práce podává základní přehled o složení potravy netopýrů ve východním Středomoří a na Blízkém východě, dále se zabývá strukturou netopýřích společenstev v jednotlivých bioregionech dané oblasti z hlediska loveckých strategií a rozdělení zdrojů a v neposlední řadě též echolokačními a morfologickými charakteristikami netopýrů ovlivňujícími složení potravy. Ač některé vzorky byly poměrně malé a je tedy třeba se dívat střízlivě na jejich výpovědní hodnotu, je i tak jejich význam nesporný. Studie totiž v některých případech přinesla úplně první poznatky týkající se složení potravy u několika druhů. Asellia arabica loví především brouky (Coleoptera: Scarabaeidae), Triaenops persicus loví motýly (Lepidoptera), ale i ploštice (Heteroptera), brouky (Coleoptera: Scarabaeidae) a rovnokřídlé (Orthoptera), naopak Triaenops parvus je specialista na lov motýlů (Lepidoptera). Rhinopoma muscatellum loví především mravence (Hymenoptera: Formicoidea), dále brouky (Coleoptera: Melolonthinae) a ploštice (Heteroptera), Rhinopoma hadramauticum loví mravence (Hymenoptera: Formicoidea). Kořistí Chaerephon nigeriae se stávají především motýly (Lepidoptera) různé velikosti, ploštice (Heteroptera) a brouci (Coleoptera). Pipistrellus hanaki má širokou potravní niku jako ostatní druhy rodu Pipistrellus. V této studii se v jeho...
Raci jako kořist
MAN, Milan
Vzhledem k nárůstu počtu nepůvodních druhů raků a jejich přítomnosti na stále více lokalitách je tu i možnost jejich eliminace pomocí dravých druhů ryb. Délkové vztahy mezi kořistí a predátorem by nám mohly tuto možnost objasnit. Cílem této bakalářské práce bylo vypracování kvalitní literární rešerše o začlenění raků do potravního řetězce a zpracování odebraných vzorků okounů říčních (Perca fluviatilis) z lokality s výskytem juvenilů raka říčního (Astacus astacus). Chtěl jsem tímto ověřit možnost predace okouna říčního na juvenilních jedincích raka říčního. V analyzovaných okounech byli však nalezeni jen tři raci. Po velmi nízkém zastoupení raků v analyzovaných okounech, bylo přistoupeno k laboratornímu experimentu s tohoročky raka signálního (Pacifastacus leniusculus) a okouny. Bohužel tento experiment dopadl zcela neočekávaně. Okounům byli předloženi raci, ale ryby o ně po celou dobu experimentu nejevily žádný zájem. Výsledky analýzy potravy ukazují, že menší okouni jsou sice schopní raky pozřít, ale nejedná se o vyhledávanou složku jejich potravy. V tomto případě byla nízká frekvence výskytu raků v potravě způsobena dostatkem potravy další (larvy hmyzu) a také množstvím úkrytů v rybníce, kde byli raci odchováváni. Experimentálně se mi bohužel nepodařilo potvrdit pozitivní vztah okouna coby predátora a juvenilního raka coby kořisti. Avšak závěry ostatních studií o využití větších okounů dokazují preferenci a vysokou frekvenci výskytu juvenilních druhů raků v jejich potravě.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 11 záznamů.   1 - 10další  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.