|
|
Utilization of experimental games' methods in the study of cooperation, altruism and fairness and their biological predictors
Nováková, Julie ; Flegr, Jaroslav (vedoucí práce) ; Lindová, Jitka (oponent)
Kooperativní, altruistické a férově se projevující chování představuje důležité téma evoluční a behaviorální biologie a mechanismy vedoucí k jeho evoluci, ultimátní i proximátní prekurzory, jsou předmětem mnoha výzkumů v biologii i společenských vědách, teoretických i experimentálních prací. Ve světle teorie life histories jsem se zaměřila na vztah zdravotního stavu jedince a kooperativního chování u lidí a testovala hypotézu, že zdravější jedinci budou projevovat kooperativnější tendence (a to zejména díky větším možnostem budoucích interakcí a dlouhodobých zisků) a naopak. Data získaná od vzorku univerzitních studentů hrajících experimentální hry (hra na diktátora, hra na ultimátum, rozšířená hra na ultimátum, hra na důvěru - též překládána jako investiční hra - a obrácená hra na diktátora) a vyplňujících dotazník zaměřený na zdraví a osobnost nepodpořila tuto hypotézu. Mé další hypotézy - že lepší pamět a nižší temporal discounting budou spojeny s kooperativnějším chováním (vycházející z podmínek pro reciproční kooperaci) - byly daty podpořeny, nicméně pouze částečně v případě paměti. Data z pěti experimentálních her jsem také využila ke stručnému popisu podílu různých typů chování (sobeckého, altruistického, férového a kooperativního) ve studované populaci, přičemž jsem se zaměřovala na...
|
|
|
Globální rozměr Rawlsovy teorie spravedlnosti
Ottingerová, Lucie ; Šimsa, Martin (vedoucí práce) ; Kučera, Jan (oponent)
Tato práce se zabývá jednou z nejaktuálnějších debat na poli moderní politické filozofie, a to konkrétně diskuzí o existenci, podobě a rozsahu spravedlnosti v kontextu současného vysoce globalizovaného světa. Spor o existenci globální spravedlnosti, v této práci označován jako spor mezi kosmopolity a internacionalisty, však není pojímán v celé jeho rozsáhlé šíři. Konkrétním úkolem této práce je představit danou polemiku na pozadí kontextu jednoho z velkých filozofických děl 20. století, které se významně zasadilo o vymezení pojmu "spravedlnost" v moderní liberální tradici a kterým je Teorie spravedlnosti Johna Rawlse. Toto dílo vyvolalo nadšenou reakci ze strany skupiny kosmopolitních teoretiků, mezi něž patří především Charles Beitz a Thomas Pogge, která v ní viděla jasný pokus o extenzi liberálních představ a principů nad rámec národních států. Jejich pozornost upoutal především Rawlsův distributivní princip rozdílnosti jako vhodný prostředek realizace sociální spravedlnosti na globální úrovni. Rawls však závěry svých kosmopolitních přívrženců zavrhl. Jelikož si tato práce klade za cíl porozumět důvodům, které jej k tomuto kroku vedly, bude nutné věnovat se Rawlsově filozofii jako celku, a tedy nikoli pouze Teorii spravedlnosti, ale i jeho pozdější tvorbě. Prostor bude věnován i představení...
|
|
|
Občané o fungování politického systému – únor 2013
Ďurďovič, Martin
V únorovém šetření CVVM zjišťovalo názory na politický systém v ČR. Položené otázky se týkaly spokojenosti s fungováním demokracie, hodnocení demokracie jako způsobu vlády, rovnoprávnosti a spravedlnosti v přístupu k občanům a hodnocení vývoje politického systému od listopadu 1989. S fungováním demokracie v ČR nejsou spokojeny tři pětiny Čechů (63 %). Podobný podíl Čechů (63 %) zastává názor, že s lidmi v ČR není zacházeno rovnoprávně a spravedlivě.
|
|
|
Rawls versus Nozick: Teorie spravedlnosti jako slušnosti, a nebo oprávnění
PILNÁ, Martina
Tato práce se zabývá odlišným pojetím spravedlnosti u Johna Rawlse a Roberta Nozicka. Vzhledem k tomu, že se jedná o liberální autory, je první kapitola věnována liberalismu a jeho projevům. Rawls je zde prezentován jako zastánce moderního liberalismu a Nozick jako představitel klasického liberalismu, konkrétně libertarianismu. Druhá kapitola se zabývá tím, jak oba autoři popisují přirozený stav. Třetí kapitola je pak věnována tomu, jak se Rawls a Nozick vyjadřují k pojmu svobody. Následující kapitola pak popisuje a srovnává jejich teorie spravedlnosti: spravedlnost jako slušnost a spravedlnost jako oprávnění. Pátá kapitola se věnuje závěrečné reflexi nad teoriemi obou autorů. Zde jsou prezentovány různé reakce a interpretace obou zmíněných teorií. Zároveň je zde ukázán nemalý přínos Rawlsovy Teorie spravedlnosti a Nozickovi Anarchie, které svými tezemi ovlivnily politicko-filosofickou diskusi.
|
|
|
Etické aspekty antidiskriminačního zákonodárství
TOMÁŠKOVÁ, Pavla
Práce se zabývá antidiskriminačním zákonem a jeho společenským opodstatněním. Dělí se do sedmi částí a zabývá se základními politicko-filosofickými termíny jako je rovnost, spravedlnost, svoboda, dále lidskými právy, mechanismem diskriminace, vztahem morálky a práva. V jednotlivých kapitolách lze najít vymezení těchto pojmů, jež se vyvíjely v různém historickém kontextu. Pozornost je věnována antidiskriminačnímu zákonu v judikatuře evropského a českého práva, stejně tak pojmové analýze termínu diskriminace. Následuje popis diskriminačního mechanismu pro ucelenější pochopení toho, proč lidé rozlišují a pro zvolení vhodného přístupu k diskriminaci ze strany zákonodárce. Téma uzavírá kapitola o spravedlnosti, jež se dotýká otázek toho, do jaké míry může právní norma zasahovat do svobod jedince a jaký je vztah mezi právem a morálkou.
|
host ::
RSS.