|
|
Muzeum průmyslového dědictví v areálu bývalé textilní továrny v Prostějově
Horáková, Terezie ; Zemánek, Václav (oponent) ; Zemánková, Helena (vedoucí práce)
Areál bývalého oděvního podniku OP Prostějov je výzvou pro budoucí generace, jak zajímavě zhodnotit dnes již nevyužívané budovy továrny z 50. let minulého století. V návrhu se počítá s novou městskou částí, která poskytne prostory pro veškerou městskou administrativu, což umožní jednodušší pohyb mezi jednotlivými úřady. Dále je zde navrženo bydlení od malých bytů pro seniory po velké byty s výhledem. V několika křídlech je také navržen podnikatelský inkubátor, v dalších škola. Potom jsou zde veškeré služby a prostory volnočasových aktivit. Muzeum průmyslového dědictví je ve středu veškerého dění. Má tři hlavní části – výstavní, auditorium a deposity s administrativou. V bezprostřední blízkosti v budově bývalé teplárny je navržena mediatéka s knihovnou a archivy navazujícími na muzeum. V okolí muzea se nachází obchody, restaurace a další služby.
|
|
| |
|
|
Výroba akvárií Popovice
Suchanek, Tomáš ; Štikar, Jaroslav (oponent) ; Nový, Alois (vedoucí práce) ; Donaťáková, Dagmar (vedoucí práce)
Bakalářská práce se zabývá dokumentací pro získání stavebního povolení a dokumentací provádění stavby výroby akvárií. Práce vychází z dříve vypracované studie z předmětu AG032. Obec Popovice se nachází v okrese Uherského Hradiště, řešená parcela je téměř u jižní hranice obce. Pozemek je rovinatý a poměrně úzký, tvar pozemku značně ovlivnil rozmístění jednotlivých objektů. Nachází se v těsné blízkosti železniční stanice, je zde dobrá dostupnost pro zásobování a expedici díky blízkosti rychlostní silnice E50. Továrna se dělí na čtyři nadzemní stavební objekty, vzájemně dilatované, které vyhovují výrobním požadavkům. Všechny objekty jsou nepodsklepené a jednopodlažní. V prvním objektu na jižní části pozemku se nachází showroom výrobků a administrativní část se zázemím pro zaměstnance a návštěvy. Tento objekt je z důvodu atypického tvaru showroomu z části monolitický železobetonový a z části zděný z tvárnic systému Porotherm. Za tímto objektem je hlavní výrobní hala, do které je možno vjet nákladním automobilem a pomocí mostového jeřábu manipulovat s rozměrnými a těžkými tabulemi skla. Výrobní proces lepení má vysoké nároky na prosvětlení prostor, proto je prosvětlen jak střešními pásovými světlíky, tak velkými prosklenými plochami stěn. Tato výrobní hala přímo navazuje na prostor pro ukládání odpadů na východní straně, na straně severní navazuje na prostor stolárny. Zde se nachází i technologické zázemí obou objektů. V prostoru mezi hlavním výrobním objektem, stolárnou a ukládáním odpadů vznikl manipulační dvůr. Konstrukční systém výrobních objektů je skeletový prefabrikovaný, založen na monolitických patkách. Světlíky a strop jsou tvořeny ocelovými profily. Objekt pro ukládání odpadu má nosný systém zděný. Spojujícími prvky pro celou výrobnu jsou fasádní panely Kingspan bílé barvy. Prostor za továrnou je vyplněn zelení s parkovou úpravou a vodním prvkem.
|
|
|
PERLA Ústí nad Orlicí
Tomková, Iva ; Glosová,, Dagmar (oponent) ; Nový, Alois (vedoucí práce)
Předmětem studie je zpracování urbanisticko – architektonického návrhu strategie konverze a revitalizace území areálu továrny PERLA 01 v Ústí nad Orlicí. Rozloha předmětného území je cca 3ha, což je plocha 8 krát větší než samotné hlavní náměstí. Většina pozemků je ve vlastnictví města. Současný stav řešeného území neodpovídá estetickým ani funkčním nárokům, kladeným na tento prostor, který je určen pro rozšíření městského centra, jehož současná kapacita neodpovídá potřebám ani velikosti města a jeho spádového území. Textilní závody a samotná Perla hrály v historii regionu zásadní roli a ovlivnily život místních občanů. Proto se návrh snaží zachovat co nejvíce původních konstrukcí a s nimi i kouzlo a ducha původní továrny a výrobních hal. Areál je však pročištěn, dýchá a stává se poprvé v historii součástí městské struktury a ne bariérou v jejím centru.
|
|
|
Zdravotně technické instalace ve výrobním závodu
Jurek, Tomáš ; Vrána, Jakub (oponent) ; Vaščáková, Alena (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá odváděním splaškových a dešťových odpadních vod a zásobováním pitnou a požární vodou ve výrobním závodě v Brně-Slatině. Teoretická část se zabývá otázkou přípravy a distribuce teplé vody. Dále se práce zaměřuje na možné varianty řešení dané specializace. Technická část práce řeší vnitřní rozvody zdravotně technických instalací ve vybrané variantě.
|
|
|
Vize pro Krnov
Macejková, Eva ; Ječmen, Marek (oponent) ; Mléčka, Jan (vedoucí práce)
Revitalizácia územia. Predmetom riešenia bakalárskej práce bolo navrhnutie novej vízie pre jeden z brownfieldov v bývalom areály textilnej výroby v priamej blízkosti centra Krnova, na spojnici ulíc Soukenická a Sv. Ducha. V súčasnosti je pozemok uzavretý, nepriechodný, po zbúraní továrenských budov. Ponechaná bola len jedna z nich. Mesto napovedá, že by potrebovalo zväčšiť priestory pre knižnicu, či sál pre zasadanie rady. Lukratívna poloha pozemku je na to nastavená. Hlavným cieľom návrhu bolo vyťaženie z tohto premiestnenia knižnice. Umiestnením na pozemok so sebou nesie množstvo potenciálu. Miesta, ktoré by re vi ta lizovalo urbánny priestor rovnako ako aj ľudí pre ktorých je tvorený.
|
|
|
Gmont Cable Brno
Valešová, Kateřina ; Vostrejž, Dušan (oponent) ; Boleslavská, Yvona (vedoucí práce)
Bakalářská práce zabývající se dokumentací pro DSP A DPS novostavby výrobní haly GMONT CABLE. Práce vychází z dříve vypracované studie v předmětu AG035 Ateliér výrobních staveb. Navrhovaná stavba se nachází v Brně v městské části Slatina na adrese Tuřanka 115. Parcela je aktuálně vedena jako brownfield a je určena rozvoji v oblasti průmyslu. Parcela se nachází na relativně rovinatém terénu, na jihovýchodní straně dochází ke změně výškové úrovně postupně o 3 metry. Na severovýchodní hranici pozemku se nachází terénní zlom s převýšením také 3 metry. Nadmořská výška pozemku se pohybuje kolem 234,7 m.n.m.B.p.v. Pro navrhovanou stavbu byla využita pouze severozápadní část pozemku, zbylá část pozemku je určena pro další možný rozvoj. Objekt se skládá z dvoupodlažní administrativní budovy, dvou výrobních hal a skladového prostoru. Celý objekt je nepodsklepený. Celý objekt je navržený jako skelet, administrativní část je železobetonová a výrobní haly a sklad ocelový. Výrobní haly jsou osvětleny střešními šedovými světlýky. Administrativní část je založena na železobetonových patkách. Administrativní část má přibližný tvar písmene L a nachází se v přední části pozemku. Stropy administrativní části jsou vykonzolovány před fasádu. Velká okna umístěna na fasádě jsou stíněna dřevěnými lamelami. Fasáda je omítnuta bílou barvou. Výrobní haly a sklad jsou obloženy bílými fasádními deskami a spoje těchto desek jsou překryty dřevěnými prvky.
|
|
|
Výrobní stavby, Výroba akvárií Brno
Chytilová, Markéta ; Maar, Radek (oponent) ; Boleslavská, Yvona (vedoucí práce) ; Bečkovský, David (vedoucí práce)
Tématem bakalářské práce bylo navrhnout novostavbu výrobního objektu pro firmu Akvária Pavlica, která se zabývá výrobou lepených akvárií pro interiéry obytných a veřejných staveb. Podkladem pro projekt je architektonická studie vypracovaná v předmětu AG035 – Ateliér architektonické tvorby 5 a AG036 – Komplexní projekt. Návrh objektu je situován na mírně svažitém pozemku v Brně, v Horních Heršpicích na ulici Sokolova. Parcela je momentálně vedena Magistrátem města Brna jako brownfield. Nachází se zde malá stavba určená k demolici. Vjezd na pozemek a vstup do objektu je řešen bezbariérově ze severní strany od hlavní silnice. Přední strana navržené stavby je rovnoběžná se stávající dopravní komunikací na ulici Sokolova. Požadavkem bylo vytvořit vhodné prostředí pro výrobu doplněné o sociálně administrativní zázemí a výstavní prostor pro stálou expozici. Navržený výrobní objekt je provozně rozdělen do více částí. Stavba se skládá ze vstupního prostoru, stálé expozice, zázemí pro návštěvníky, zázemí pro zaměstnance v 1. nadzemním podlaží a z administrativní části s kancelářemi a terasou v 2. nadzemním podlaží. Podlaží jsou mezi sebou propojena schodištěm i bezbariérově výtahem. Závod budou tvořit dva prostorově oddělené celky – hala pro výrobu akvárií vybavena jeřábovou drahou a stolárna. Objekt bude zastřešen plochými zelenými střechami. Dvoupodlažní část je navržena s fasádou bílé barvy a výrobní část barvy šedé. Na objektu se objevují velké prosklené plochy a obložení dřevěnými lamelami, které znázorňují materiály, se kterými se pracuje ve výrobních halách při výrobě akvárií. Součástí návrhu jsou parkovací místa pro zaměstnance, návštěvníky, imobilní osoby a autobus. Pro kamiony bude vytvořen manipulační dvůr u výrobních hal. Na nezastavěném prostoru se bude nacházet zeleň stávající, kterou bylo možné zachovat, zeleň nově navržená a jezírko.
|
|
|
Hospodářský život Hořovic do roku 1945
Kroupová, Kristýna ; Hnilica, Jiří (vedoucí práce) ; Foltýn, Dušan (oponent)
Podbrdsko je charakteristická oblast pro zpracování železa. Výroba železa v této oblasti doprovází život člověka po celá staletí. Pro vývoj zpracování této suroviny v železárnách jsou důležité Komárovské železárny, které měly jedinečný význam pro celou oblast. Druhým typem zpracování železa byla domácká výroba. Charakteristickým domáckým řemeslem pro Hořovice bylo cvočkařství. Od poloviny 19. století domácká výroba postupně zanikala. Důvodem byl přechod k tovární výrobě. V Hořovicích vzniklo několik velkých továren, které zpracovávaly železo. Mezi další důležitá hospodářská odvětví v Hořovicích patřilo sirkařství, výroba harmonik či pohostinské služby.
|
|
|
Antické vlivy na české a moravské kamenině a porcelánu z konce 18. století a 1. poloviny 19. století.
Minaříková, Adéla ; Ondřejová, Iva (vedoucí práce) ; Mergl, Jan (oponent)
Technika výroby měkké kameniny a porcelánu byla v Evropě objevena v průběhu 18. století. Předměty vyrobené z těchto materiálů dokládají společenské změny a rozvoj kultury stolování, ke které v průběhu tohoto století došlo. V jeho závěru se antická kultura stala zásadním inspiračním zdrojem, k čemuž přispěly jak objevy starověkých měst, Pompejí a Herkulanea, tak i vydávání publikací představujících antické umění. Od konce 18. století se kameninové a porcelánové předměty vyráběly i na českém území. V této diplomové práci jsem zdokumentovala, jak se antické vlivy projevovaly na výrobcích českých a moravských manufaktur, odkud přicházely a jakým způsobem byly transformovány. Práce se nevěnuje veškeré porcelánové a kameninové produkci, avšak zahrnuje všechny továrny, u kterých bylo možno antické vlivy dohledat. Přístup jednotlivých manufaktur se výrazně lišil. České porcelánky přebíraly antické náměty nejspíše zprostředkovaně, převážně z dobových grafických listů, využívaných v evropských podnicích. Tvary odvozené z antické keramiky se na českém porcelánu příliš neliší od starších či soudobých evropských příkladů, které posloužily jako vzory. Kamenina se však pokoušela, kromě námětů a tvarů, jež byly mnohdy shodné s porcelánem, tvarově a technologicky napodobit výrobky J. Wedgwooda a skrze ně se k antickým...
|
host ::
RSS.