|
|
Jiftách (Sd 11,29-40) - exegeze a interpretace biblického textu
Páleník, Dan ; Prudký, Martin (vedoucí práce) ; Čapek, Filip (oponent)
Tato práce se zabývá exegezí a výkladem biblického oddílu Sd 11, 29-40. Základní metodou je narativní analýza, vybraný oddíl tedy zkoumám a vykládám jako příběhový celek v jeho současné podobě. Zaměřuji se na průběh děje, jakým způsobem a s kým jednají jednotlivé postavy a jaký je význam těchto skutečností v celkovém narativu. Zároveň přihlédnu ke stavbě textu, protože ta je nezbytnou součástí vyprávění. Zkoumám také kontext vybraného oddílu, protože se jedná o součást širšího celku Jiftáchova narativu, knihy Soudců a v posledku kánonu Starého zákona. Jednotlivá jednání a skutečnosti totiž mohou v pohledu širšího kontextu mít význam, který jen z vybraného oddílu nemusí být zřejmý či přítomný. Cílem je najít v textu a kontextu nejzaloženější výklad či výklady vybraného oddílu. To také umožní vyrovnat se s různými jinými výklady, čemuž se věnuji v průběhu celé práce. V závěru uvedu ve zkratce vliv oddílu a jeho vnímání v oblasti umění a uvedu příklady motivů, jež příběh nabízí jako zvěstné.
|
|
|
Stavba Babylonské věže (anylýza hebrejského textu Geneze 11)
Říhová, Kristýna ; Beneš, Jiří (vedoucí práce) ; Biernot, David (oponent)
Práce se zabývá překladem a výkladem hebrejského textu Genese 11 a to za užití synchronní exegetické metody. Důraz je kladen na sledování co nejširšího záběru významů u překládaných výrazů, dále na přímé řeči, makrosyntaktické signály, paralelismy a větné členy. Hloubku zkoumaného textu odkrývá práce s nevokalizovaným textem, zaměření na grafickou podobu slov, naslouchání názvukům a užití metathese. Klíčová je snaha respektovat bezčasovost hebrejských sloves, jež zvěst příběhu o touze, pýše, neslyšení, iluzích, vnitřním rozkladu a cestě zpět k Bohu, výrazně aktualizuje.
|
|
|
Žalm 118. Výklad a interpretace biblického textu
Šenkyřík, Jáchym ; Prudký, Martin (vedoucí práce) ; Čapek, Filip (oponent)
Práce Žalm 118: Výklad a interpretace biblického textu se zabývá exegezí konkrétního biblického textu, žalmem 118 (LXX 117). Přistupuje k němu z několika různých per- spektiv (jak synchronních, tak diachronních), které dohromady podávají ucelený výklad žalmu. Tak se práce nejdříve soustředí na samotný text, jeho různé varianty a jeho možný překlad. Následuje stylisticko-poetický rozbor, ukazující stylistické a poetické prvky a také vzájemnou výrazovou provázanost žalmu. Tak lze pochopit logické plynutí textu, jeho strukturu. Poté práce přistupuje k určení žánru žalmu, aby bylo zřejmé, jakým způsobem a jakou formou se vyjadřuje. Díky tomu lze přistoupit k podrobnějšímu výkladu jednotlivých motivů a poetických obrazů textu. Další perspektivou výkladu je zohlednění hudebních konotací žalmu. Následuje jeho zasazení do kontextu žaltáře a Hebrejské bible jako i načrtnutí základních cest jeho dějin působení.
|
|
|
Jan Merell jako překladatel a biblista
Primus, Jan ; Bartoň, Josef (vedoucí práce) ; Hřebík, Josef (oponent)
Obsahem diplomové práce je zpracování a prezentace dostupných materiálů o životě a díle kněze, biblisty, pedagoga a děkana Cyrilometodějské bohoslovecké fakulty prof. ThDr. Jana Merella. Cílem práce bylo z dostupných pramenů zdokumentovat jeho životní osudy v kontextu historických událostí, především z období, kdy byl Jan Merell konfrontován s proticírkevní perzekuční politikou totalitních režimů 20. století jednak v průběhu okupace Československa armádami nacistického Německa a následně i během nástupu a upevňování moci komunistického režimu. Dále měla práce podat stručný přehled bohaté literární a vědecké činnosti Jana Merella, díky níž se zařadil na přední místa mezi zástupci české biblické vědy a jeho význam a věhlas překročil i hranice naší země. Jan Merell patří, i přes rozporuplné názory na některé aspekty jeho veřejného působení, k významným představitelům české a československé katolické církve.
|
|
|
Kristův sestup do pekel
Eder, Pavel ; Mrázek, Jiří (vedoucí práce) ; Dus, Jan (oponent)
Bakalářská práce Kristův sestup do pekel: Exegeze 1Pt 3,18-22 si klade za cíl poskytnutí výkladu dané biblické pasáže novozákonního Prvního listu Pe- trova, která bývá obecně chápána jako perikopa problematická k výkladu. První část práce ve stručnosti představuje První list Petrův v jeho celku: zmi- ňuje externí evidenci listu, dále se zaměřuje na problém autorství, s tím úzce související dataci vzniku, také zkoumá adresáta, literární formu a strukturu listu. Druhá část práce se zabývá pasáží 3,18-22, která bývá někdy nazývána také jako Kristův sestup do pekel. Na základě vlastního překladu oddílu z pů- vodního řeckého textu, na němž byla též provedena vlastní textová kritika, se práce pomocí odborných exegetických metod diachronních a synchron- ních snaží dopátrat původního významu textu.
|
|
|
Poklad v Novém zákoně
Rampich-Hamariová, Juliana ; Mrázek, Jiří (vedoucí práce) ; Dus, Jan (oponent)
Diplomová práce shrnuje výsledky provedených exegetických studií všech čtrnácti textů konkordančně obsahujících slovo "poklad" (thesauros) v řeckém Novém zákoně, a dále ve třech případech látku pro poklad zástupnou, za použití jazykového rozboru, textové analýzy a dostupných českých nebo cizojazyčných komentářů. K přiřazení jiných termínů, tedy termínu "hřivna" dochází v evangeliu Matoušově a Lukášově, kde v podobenství o hřivnách jsou splněny vnější i vnitřní atributy hřivny jako "pokladu". Pro evangelium Janovo, kde označení "poklad" nenalézáme vůbec, je zvolena pro svůj symbolický význam a vztah k Velikonocům "vonná mast" v oddíle o Pomazání v Betanii, přičemž janovskou verzi srovnáváme s líčením u synoptiků. Roztříděním dosažených interpretačních rámců všech sedmnácti textů; se dostaneme k několika základním modelům, které charakterizují roli "pokladu" v Novém zákoně z pohledu materie, alegorie, symbolismu nebo konotace. Poklad je obraz pro něco vzácného, světu nevlastního, s čím máme pramalou zkušenost, protože se s tím nemáme obvykle možnost konfrontovat, a je třeba dát se vést hodnotami, které jsme citem v Duchu svatém přijali za vlastní. Novozákonní poklad je dobrým znakem pro všechno, čím je Ježíšova zvěst, evangelium a Království nebeské. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Psalm 118 in the New Testament
Veverková, Zuzana ; Mrázek, Jiří (vedoucí práce) ; Pokorný, Petr (oponent)
Naša diplomová práca sa zaoberá úlohou 118. Žalmu v Novom zákone. Začali sme analýzou samotného žalmu a ponúkli citácie a narážky naň, aby sme túto úlohu našli. V našej téze dúfame, že autori Nového zákona našli pre Žalm 118 nový kristologický význam s nádejou, že títo autori nevytrhávali uvedené citáty z kontextu až príliš. Následne ponúkame čitateľovi analýzu troch vybraných novozákonných citácii, s ktorými pracujeme v kategóriách kontextu, exegézy a použitia Ž 118. Prvé texty sa zaoberajú istotou v Bohu, ďalej uholným kameňom, ktorý stavitelia zavrhli a napokon sme sa zamerali na oslavu a požehnanie Kráľa. Pozeráme sa na interpretáciu nášho žalmu a použitie kontextu citovaných veršov.
|
|
|
Bohatství v Lukášově evangeliu
Vlk, Jaromír ; Brož, Jaroslav (vedoucí práce) ; Scarano, Angelo (oponent)
Cílem diplomové práce je podat ucelený pohled na téma "bohatství," jak jej přestavuje Lukáš ve svém evangeliu. První kapitola se věnuje obecnému pohledu na majetek a bohatství, jak nám jej předává nejdříve SZ a poté i NZ. Následující kapitola se zabývá užším výběrem textů, na které ve třetí kapitole navazuje stěžejní část této diplomové práce - podrobná jazyková a literární analýza - exegeze. Vybrané texty tvoří soubor několika podobenství, která tématu majetku (a také postoji vůči němu) věnují určitou pozornost. Jedná se především o podobenství o boháči a stodolách (L 12,13-21), podobenství o ztraceném penízi (L 15,8-10), podobenství o marnotratném synu (L 15,11-32), podobenství o nepoctivém správci (L 16,1-9) a také podobenství o boháči a Lazarovi (L 16,19-31). Čtvrtá kapitola nejen sumarizuje Lukášův pohled na bohatství a majetek, ale zmiňuje i protilehlý úhel pohledu, a to chudobu. Následující kapitola se zaměřuje na výraz "Boží království" a jeho vztah k hmotným statkům tohoto světa. Jelikož bývá Lukášovo evangelium spojováno se Skutky apoštolskými do jednoho velkého celku, věnuje poslední kapitola svou pozornost vztahu první křesťanské komunity k majetku a bohatství. Cenné informace z období prvních století jsou čerpány ze zmíněné knihy Skutky apoštolů. Klíčová slova bohatství, majetek,...
|
|
|
Křesťan a politika ve světle novozákonních textů
Grobelný, Miroslav ; Ryšková, Mireia (vedoucí práce) ; Větrovec, Pavel (oponent)
Hlavním cílem diplomové práce "Křesťan a politika ve světle novozákonních textů" je zachytit různé aspekty pohledu na politickou moc v textech Nového zákona, posoudit tyto texty na pozadí jejich historického a literárního kontextu a hledat jejich společná témata. V této práci jsme se zabývali poměrně velkým množstvím úryvků s cílem dosáhnout celkového náhledu na téma. Na počátku jsme zdůvodnili, proč je relevantní hledat inspiraci u Ježíše Krista. Dále jsme se zaměřili na Ježíšovy politické principy. Věnovali jsme se konfliktu mezi Janem Křtitelem a Herodem Antipou a konfliktům mezi Ježíšem a politickými a náboženskými vůdci jeho doby. Zaměřili jsme se přitom na konflikty, které se týkaly židovského Zákona a placení daní. Následně jsme se věnovali konfliktu mezi Ježíšem a Pilátem, který vedl k Ježíšovu ukřižování. Poté jsme se stručně dotkli stanovisek apoštola Pavla a uvedli jsme několik příkladů pronásledování křesťanů ze strany pohanů. V závěru jsme se pokusili shrnout, co říká Nový zákon o vztahu křesťana k politické moci a připojili jsme i krátkou zmínku o vztahu církve a státu v sociální nauce církve. Na samém konci jsme ještě připojili krátké osobní zhodnocení.
|
|
|
A příšery skákati tam budou. Výnos o Babylónu (Izajáš XIII).
Lukáš, Jan ; Prudký, Martin (vedoucí práce) ; Čapek, Filip (oponent)
Třináctá kapitola knihy Izajáš patřící do sbírky výnosů proti pronárodům (kapitoly 13 až 23) sice spadá svým umístěním do Protoizajáše (kapitoly 1 až 39), ale jedná se o autonomní jednotku. Tento první výnos sbírky směřuje proti největšímu odpůrci Judského království a též jeho zhoubci. Babylón se v Bibli stal symbolem pro bezbožné místo, kde se Božímu lidu dějí příkoří, ať už v knize Daniel, v Novém zákoně pak 1. epištole Petrově, či ve Zjevení. Při líčení zániku tohoto města, analogickému ke zničení Jeruzaléma, používá autor poetických prostředků a velmi barvitých a někdy velice syrových obrazů, včetně jakéhosi starověkého bestiáře. Tato diplomová práce se soustředí v první řadě na překlad hebrejského textu, tak jak je nyní dochovaný v biblickém kánonu, a jeho srovnání s ostatními starověkými překlady do starořečtiny, latiny i na řečtině závislé koptštiny. Je na místě vzít zde v úvahu bezprostřední kontext, zvláště 14. kapitolu, a také texty stejného žánru, tedy výroky proti ostatním národům, zejména Asýrii, ale i proti Judsku a Izraeli a pak i příbuzné formy z knihy Jeremiáš, kde přicházejí ke slovu i historicko-kritické otázky. Pozornost si tu zaslouží také příbuznost tohoto textu s Genesis 11,1-9. Zvláště v poslední části zkoumané pasáže (verše 20 až 22) se nacházejí v Bibli málo frekventovaná...
|
host ::
RSS.