|
| |
|
|
Ţena mezi ideálem, normou a realitou v českém šlechtickém prostředí mezi léty 1500-1650
Seifertová, Michaela ; Šedivá Koldinská, Marie (vedoucí práce) ; Holý, Martin (oponent)
Bakalářská práce si klade za cíl rekonstruovat obraz ideální ženy a norem uplatňovaných pro ženské vlastnosti, chování a jednání pro období let 1500-1650 v českých zemích, a to prostřednictvím tří základních ženských kategorií, panny, manželky a vdovy. Další úkol představuje porovnání tohoto ideálního vzoru s reálnou skutečností. Vzhledem k nedostatku pramenů, jež by se zabývaly modelem ideální ženy ve šlechtickém prostředí, zaměřuji se taktéž na představitelky měšťanských kruhů, kde jsou prameny zmiňovaného charakteru k dispozici. V souvislosti s tím je mým úkolem rovněž nalezení odpovědi na otázku, zda byly popsaný ideál a normy platné pro obě zkoumané společenské vrstvy. Vycházela jsem z mravoučných a mravokárných spisů, satirických skladeb a písemností osobní povahy, jež jsem posléze konfrontovala s literaturou věnující se dějinám žen a dějinám každodennosti.
|
|
|
Životní svět trestankyň v řepském klášteře Kongregace sv. Karla Boromejského (na přelomu 30. a 40. let 20. století)
Dopitová, Michaela ; Pullmann, Michal (vedoucí práce) ; Hladík, Ondřej (oponent)
Cílem bakalářské práce je nastínit každodenní život a osudy trestanek v řepském klášteře Kongregace sv. Karla Boromejského na přelomu třicátých a čtyřicátých let dvacátého století. Práce zahrnuje rozbor trestanek na základě jejich národnosti, sociálního složení, typu zločinu, doby trestu, či náboženského vyznání. Dále se věnuje cílům trestnice, výchovným prostředkům aplikovaným na ženy a respektem trestanek k těmto prostředkům i k samotnému personálu. Popisuje každodenní rytmus v řepském klášteře, včetně činností, které ženy vykonávaly. Sleduje chování a jednání trestanek, jejich vzájemné vztahy, hierarchie mezi ženami a procesy vyjednávání mezi nimi.
|
|
| |
|
|
Vše pro bratry. Historie rodinného života v 19. století na příkladě rodiny Lamblových
Paurová, Lucie ; Pokorná, Magdaléna (vedoucí práce) ; Štaif, Jiří (oponent)
Rodina Lamblových patřila k předním intelektuálním rodinám v Čechách v druhé polovině 19. století. František Sudimír se stal významným hospodářským úředníkem, Karel Milan uznávaným hospodářským pedagogem, Vilém Dušan proslaveným lékařem a Jan Baptista zemědělským odborníkem a organizátorem hospodářského školství. Dospělosti se dožilo osm sourozenců Lamblových, čtyři sestry (Marie, Barbora, Eliška, Anna) a čtyři bratři. Všichni bratři založili vlastní rodiny, ze sester se vdala jen nejmladší Anna. Bratři i sestry Lamblovi se angažovali v českém vlasteneckém životě (např. Vilém Dušan byl v roce 1848 politicky aktivní, dopisoval si mj. s Karlem Havlíčkem), sestry pak hlavně v ženském hnutí. Všichni dohromady tvořili po sedmdesát let kompaktní celek. Udržovali vřelé rodinné vztahy a podporovali se. Ani v dospělém věku neztráceli kontakt, sestry svým svobodným či ovdovělým bratrům vedly domácnosti a o bratry se obětavě staraly v místech jejich působení. Tato diplomová práce se mapuje sourozenecké strategie a vytváří obraz konkrétního rodinného života na základě pozůstalostí z Literárního archivu Památníku národního písemnictví, přičemž pro tuto práci byla nejpodstatnější rodinná korespondence, dále deníky, zápisníky a vzpomínky. Cílem je také ukázat, jak významnou úlohu má soukromá korespondence a...
|
|
|
Turn to the ordinary in contemporary architectural thinking
Nováková, Martina
The paper seeks to clarify the ambiguous relationship between architecture and ordinariness – more specifically how the architecture has been inspired by the ordinary. The reasoning behind this argument is that there are many European architects in whose work it is possible to find clear and successful tendencies towards the ordinary. These architects are not, however, the first ones to adopt this shift to reality, to ordinariness. The architecture which is explored in this paper is of exceptional quality which typically results from a modern understanding of production, tectonic density and strength of compositional. It also demonstrates strong empathy for its local conditions as well as a confident critical approach to the modern avantgarde. It responds to the desire for purity, truth and often affirms a repressed social and cultural reality. Although the architecture itself engages with banal, everyday and secondary, it must be understood that we are dealing with architecture. The difference is significant; there is no conciliation between architecture and nonarchitecture, between art and non-art. If architecture or art shifts towards the ordinary, it maintains its status as architecture or art; when the ordinary attempts to shift towards architecture or art, it can be at most kitsch. The presence of this boundary is immutable. It can be moved, alienated and obscured but never destroyed.
|
|
|
ANALÝZA SOUČASNÉHO ŽIVOTNÍHO STYLU PODLE GILLESE LIPOVETSKÉHO A MICHELA MAFFESOLIHO: KOMPARACE A KONFRONTACE VYBRANÝCH TÉMAT, PROBLÉMŮ A KONTROVERZÍ
VOLEK, Jan
Práce analyzuje a srovnává přístupy dvou autorů zabývajících se jevy v soudobé společnosti. Soustřeďuje se převážně na témata životního stylu a hodnot. Klade si otázky týkající se socializace a individualizace společnosti. Práce je rozdělena do čtyř částí. V první části jde o seznámení se základními termíny (postmoderna, životní styl, hodnoty) a jejich vymezení. Druhá část práce je věnována koncepci Gillese Lipovetského. Třetí část se zaměřuje na koncepci Michela Maffesoliho. Ve čtvrté části jde pak o komparaci těchto dvou myšlenkových konceptů, kdy se práce soustředí především na vysledování argumentačních střetů a třecích ploch. Na základě této komparace vyvstávají otázky a myšlenky, které jsou v závěrečné části práce prezentovány.
|
|
|
Rituály dnů
KULÍKOVÁ, Markéta
Tato prakticky zaměřená diplomová práce sestává z malířského cyklu pěti obrazů. Jedná se o malby akrylovými barvami velkých formátů. Formálně a obsahově jde o figurální vyjádření důležitosti osobních, všedních rituálů ve vztahu dvou osob. Doprovodná teoretická část je zaměřena na východiska k části praktické. Objasňuje problematiku rituálu, ritualizovaného chování a intimity a zahrnuje také kapitolu pojednávající o všednodennosti ve výtvarném umění, konkrétně malířství.
|
|
|
Četnictvo za dob našich prababiček a pradědů
HADRAVA, Martin
Má diplomová práce s názvem Četnictvo za dob našich prababiček a pradědů je zaměřena ve svém úvodu na historii a vývoj četnictva, jako složku bezpečnostního sboru a poté zaměřena především na konkrétní službu četníka na stanici. Hlavními prameny, ze kterých vychází má práce jsou písemnosti úřední povahy, které pocházejí z činnosti vybraných jihočeských četnických stanic a jsou součástí státních okresních archívů. Celá práce je rozdělena do 6 kapitol. První kapitola pojednává o vzniku, historii a vývoji četnictva. Druhá kapitola se zaměřuje na četníka, na to, jak a za jakých podmínek mohl být přijat k četnictvu a věnuji se i kasárnám, místu kde žil a pracoval. Třetí kapitola je věnována služební každodennosti. Ve čtvrté kapitole popisuji četnické stanice Cehnice a Strakonice, zvláštní část kapitoly je věnovaná vnější obchůzkové službě, kterou vykonávali četníci těchto stanic. Předmětem páté kapitoly jsou služební výkony četníků a nejčastější trestné činy a přestupky, které museli vyšetřovat. V šesté kapitole se zmiňuji k rozdílům mezi četnickými stanicemi v Cehnicích a Strakonicích.
|
|
|
Příběh tří neprovdaných žen v čase tří režimů (Příspěvek k dějinám každodennosti v letech 1850-1950)
NOVÁ, Naděžda
Diplomová práce sleduje příběh tří neprovdaných žen od poloviny 19. století do poloviny 20. století. Na pozadí jejich osudů seznamuje s proměnami společností a s každodenním životem popisované doby. Po nezbytném uvedení tématu, zaměření práce, kritickém zhodnocení literatury a pramenů, následuje kapitola věnovaná počátkům emancipace žen v Čechách. Další kapitola si všímá dívčího vzdělání v 19. století, rekapituluje jeho cestu od reforem Marie Terezie až po vstup českých žen na univerzitu. Čtvrtá kapitola se zabývá osudy otce hlavních protagonistek, sester Gabrielových, Josefa Ambrože Gabriela, významného českého vlastence. Pátá a šestá kapitola podávají přehled důležitých mezníků života sester Gabrielových od narození, přes výběr povolání a profesní uplatnění až po smrt. Sedmá kapitola přibližuje společensky významné příbuzenské a přátelské vazby sester Gabrielových; zvláštní pozornost věnuje jejich názorům na muže a podobám vztahů k nim, všímá si rovněž jejich zájmu o umění, především o divadlo, které bylo nedílnou součástí společenského života. Následující dvě kapitoly jsou zaměřeny na realitu každodenního života sester Gabrielových se zvláštním zřetelem ke dvěma pro ně příznačným oblastem, tj. ke zdraví a módě. Po závěru, který rekapituluje životní poslání tří neprovdaných žen v průběhu tří režimů, následuje seznam použitých pramenů a literatury a prezentace příloh.
|
host ::
RSS.