|
| |
|
|
Ekologické souvislosti pohlavního rozmnožování
Toman, Jan ; Flegr, Jaroslav (vedoucí práce) ; Markoš, Anton (oponent)
Pohlavní rozmnožování je jedním z nejzajímavějších biologických fenoménů. Dodnes se žádné teorii nepodařilo kompletně vysvětlit jeho široké rozšíření napříč eukaryotickými klady navzdory jeho výrazným nevýhodám (například dvojnásobné ceně sexu). Můžeme rozlišit tři okruhy přístupů k řešení tohoto problému - teorie molekulárně-biologické, genetické a ekologické. Poslední jmenované jsou dnes nejrozvinutější a předpokládá se, že právě mezi nimi leží odpověď na záhadu sexu. Většina teorií se navzájem nevylučuje a je možné je spojit, nebo mohou působit zároveň. Prostředí abioticky stálá a bez biotických interakcí (tj. homogenní) by podle teorií měla upřednostňovat druhy s nepohlavním způsobem množení, prostředí abioticky proměnlivá a s velkým množstvím biotických interakcí (tj. heterogenní) naopak druhy pohlavní. Podporou těchto domněnek je mimo jiné i fenomén přerušovaných rovnováh a řada jeho vysvětlení, například hypotéza plus ça change P. R. Sheldona, nebo teorie zamrzlé plasticity J. Flegra. V současnosti existuje velké množství empirických dat, která jsou s uvedenou tezí v souladu. Prostředí výrazně homogenní (zejména různá extrémní prostředí) zřejmě opravdu upřednostňují nepohlavní organismy - ať už primárně nepohlavní prokaryota, nebo sekundárně nepohlavní eukaryota. Naopak ve většině biotopů...
|
|
|
Ekologické souvislosti pohlavního rozmnožování
Toman, Jan ; Flegr, Jaroslav (vedoucí práce) ; Markoš, Anton (oponent)
Pohlavní rozmnožování je jedním z nejzajímavějších biologických fenoménů. Dodnes se žádné teorii nepodařilo kompletně vysvětlit jeho široké rozšíření napříč eukaryotickými klady navzdory jeho výrazným nevýhodám (například dvojnásobné ceně sexu). Můžeme rozlišit tři okruhy přístupů k řešení tohoto problému - teorie molekulárně-biologické, genetické a ekologické. Poslední jmenované jsou dnes nejrozvinutější a předpokládá se, že právě mezi nimi leží odpověď na záhadu sexu. Většina teorií se navzájem nevylučuje a je možné je spojit, nebo mohou působit zároveň. Prostředí abioticky stálá a bez biotických interakcí (tj. homogenní) by podle teorií měla upřednostňovat druhy s nepohlavním způsobem množení, prostředí abioticky proměnlivá a s velkým množstvím biotických interakcí (tj. heterogenní) naopak druhy pohlavní. Podporou těchto domněnek je mimo jiné i fenomén přerušovaných rovnováh a řada jeho vysvětlení, například hypotéza plus ça change P. R. Sheldona, nebo teorie zamrzlé plasticity J. Flegra. V současnosti existuje velké množství empirických dat, která jsou s uvedenou tezí v souladu. Prostředí výrazně homogenní (zejména různá extrémní prostředí) zřejmě opravdu upřednostňují nepohlavní organismy - ať už primárně nepohlavní prokaryota, nebo sekundárně nepohlavní eukaryota. Naopak ve většině biotopů...
|
|
|
Laterální genový přenos a jeho využití ve fylogenetice eukaryot
Novák, Lukáš ; Hampl, Vladimír (vedoucí práce) ; Čepička, Ivan (oponent)
K laterálnímu genovému přenosu dochází u eukaryot relativně vzácně. Proto může být přítomnost konkrétního laterálně přeneseného genu u více linií eukaryot považována za jejich společnou synapomorfii, která je definuje jako monofyletickou skupinu. Na rozdíl od běžných fylogenetických postupů dokáže tento přístup potenciálně odhalit i směr evoluce a pozici kořene evolučního stromu. V první části této práce diskutuji různé aspekty využití laterálního genového přenosu ve fylogenetice eukaryot včetně výhod a nevýhod oproti běžným postupům. Ve druhé části pak představuji jednotlivé studie, které v minulosti tuto metodu využily. Klíčová slova: Laterální genový přenos, vzácné genomové změny, artefakt přitahování dlouhých větví, endosymbióza, fylogenetika, eukaryota, protista.
|
|
|
Osud oocyst kryptosporidií v prostředí, při kontaktu s různými skupinami bezobratlých
KOCIÁNOVÁ, Jitka
Práce se zabývá výskytem, rozšířením a destrukcí oocyst kryptosporidií v prostředí. Zaměřuje se zejména na kontakt s různými skupinami bezobratlých. Poukazuje na to, co se s oocystami děje, po průchodu tělem bezobratlých, neboť někteří mohou oocysty trávit a destruovat, jiní mají roli mechanických přenašečů. Další informace jsou o různých metodách, které se používají pro detekci oocyst v prostředí nebo v těle různých bezobratlých živočichů.
|
host ::
RSS.