|
|
Taltos v maďarské kulturní tradici
Horychová, Simona ; Pargač, Jan (vedoucí práce) ; Šalanda, Bohuslav (oponent)
Cílem práce je představit postavu Táltoše v celé jeho komplexnosti. Táltos se vyskytuje převážně v maďarském folkloru. Předpokládá se, že se právě v rurálním prostředí uchovaly magicko-náboženské představy proto-maďarů. Na základě komparace náboženských představ ugro-finských a altajsko-uralských etnik Sibiře s maďarskou folklorní tradicí se vědci snaží dokázat, že původní Táltosova funkce byla stejná jakou zastával šaman u těchto etnik. V evropském prostředí se vyskytují postavy se stejnými atributy jakými disponuje Táltos. Z tohoto důvodu se někteří vědci přiklání k evropsko-slovanskému původu. Nicméně v současnosti je Táltos v maďarské společnosti považován za šamana, a proto se snaží navázat na jeho náboženskou tradici. Klíčová slova Taltos, šaman, šamanismus, Maďaři, etnogeneze, kultura
|
|
|
Igboské národní vědomí
Štěpánková, Hana ; Skupnik, Jaroslav (vedoucí práce) ; Chlup, Radek (oponent)
Před přímým kontaktem s Evropou obývali dnešní jihovýchodní Nigérii skupiny lidí, které měly pouze vesnické nebo lokální vědomí. V roce 1967 však představitelé této oblasti vyhlásili nezávislý stát Biafra a chtěli se odtrhnout od Nigérie, což svědčí o silném kolektivním vědomí. Nositelé tohoto vědomí sami sebe označují za Igby a jejich kolektivita má znaky národa. Ve své diplomové práci se tedy věnuji igboskému národnímu vědomí. V teoretickém úvodu umisťuji národ do sféry idejí. Historiografická část práce se soustředí na vytváření igboského národa. Zabývá se tradiční kulturou, obchodem, misijní činností, školstvím, koloniální správou, migrací, dekolonizací a politikou v nezávislé Nigérii. Druhá, semiologická část práce vychází z výzkumu, který jsem uskutečnila mezi Igby v Praze. Zaměřuje se na to, jak je národní vědomí inter-subjektivně udržováno. K vysvětlení je použit koncept národních symbolů, které lze chápat jako narace živící představu kontinuity, posilující hranice a ujišťující o vnitřní stejnorodosti odlišitelné od vnější jinakosti.
|
|
| |
|
| |
|
|
Filosofie dějin Lva Gumiljova
Šmejkal, Jiří ; Nykl, Hanuš (vedoucí práce) ; Tumis, Stanislav (oponent)
Práce je věnovaná filosofii dějin Lva Nikolajeviče Gumiljova, jeho teorii etnogeneze a pasionarity. Práce nejdříve stručně představuje život a dílo tohoto myslitele, následně se zaměřuje na podněty, které předcházely hlavní teorii L. N. Gumiljova. Rovněž krátce představí meziválečný myšlenkový proud eurasijství. Hlavní část práce se zabývá teorií etnogeneze, Gumiljovou koncepcí etnika a filosofickou teorií pasionarity.
|
|
|
Taltos v maďarské kulturní tradici
Horychová, Simona ; Pargač, Jan (vedoucí práce) ; Šalanda, Bohuslav (oponent)
Cílem práce je představit postavu Táltoše v celé jeho komplexnosti. Táltos se vyskytuje převážně v maďarském folkloru. Předpokládá se, že se právě v rurálním prostředí uchovaly magicko-náboženské představy proto-maďarů. Na základě komparace náboženských představ ugro-finských a altajsko-uralských etnik Sibiře s maďarskou folklorní tradicí se vědci snaží dokázat, že původní Táltosova funkce byla stejná jakou zastával šaman u těchto etnik. V evropském prostředí se vyskytují postavy se stejnými atributy jakými disponuje Táltos. Z tohoto důvodu se někteří vědci přiklání k evropsko-slovanskému původu. Nicméně v současnosti je Táltos v maďarské společnosti považován za šamana, a proto se snaží navázat na jeho náboženskou tradici. Klíčová slova Taltos, šaman, šamanismus, Maďaři, etnogeneze, kultura
|
|
|
Igboské národní vědomí
Štěpánková, Hana ; Skupnik, Jaroslav (vedoucí práce) ; Chlup, Radek (oponent)
Před přímým kontaktem s Evropou obývali dnešní jihovýchodní Nigérii skupiny lidí, které měly pouze vesnické nebo lokální vědomí. V roce 1967 však představitelé této oblasti vyhlásili nezávislý stát Biafra a chtěli se odtrhnout od Nigérie, což svědčí o silném kolektivním vědomí. Nositelé tohoto vědomí sami sebe označují za Igby a jejich kolektivita má znaky národa. Ve své diplomové práci se tedy věnuji igboskému národnímu vědomí. V teoretickém úvodu umisťuji národ do sféry idejí. Historiografická část práce se soustředí na vytváření igboského národa. Zabývá se tradiční kulturou, obchodem, misijní činností, školstvím, koloniální správou, migrací, dekolonizací a politikou v nezávislé Nigérii. Druhá, semiologická část práce vychází z výzkumu, který jsem uskutečnila mezi Igby v Praze. Zaměřuje se na to, jak je národní vědomí inter-subjektivně udržováno. K vysvětlení je použit koncept národních symbolů, které lze chápat jako narace živící představu kontinuity, posilující hranice a ujišťující o vnitřní stejnorodosti odlišitelné od vnější jinakosti.
|
host ::
RSS.