|
|
Je třeba reformovat české zpravodajské služby?
Bulan, Jiří ; Šándor, Andor (vedoucí práce) ; Balabán, Miloš (oponent)
Bulan, Jiří. Je třeba reformovat české zpravodajské služby? Praha, 2011. 101 s. Diplomová práce (Mgr.) Univerzita Karlova, Fakulta sociálních věd, Institut politologických studií. Katedra mezinárodních vztahů. Vedoucí diplomové práce Gen. Ing. Andor Šándor. Anotace (abstrakt) Diplomová práce je komparativní analýzou českého zpravodajského systému. Na základě odborných statí a především rozhovorů se současnými i bývalými zpravodajci a některými politiky se snaží odpovědět jak, a případně zda vůbec reformovat české zpravodajské služby. Ukázalo se, že mezi některými českými zpravodajskými službami i uvnitř služeb samotných panuje napjatá atmosféra, kterou zapříčinila různá osobní selhání. Ve všech zjištěných případech šlo o jednotlivé osobní excesy, nikoliv systémové chyby. Představitelé služeb hodnotí schopnost odhalovat bezpečnostní hrozby kriticky. Službám chybí především silné řízení ze strany vlády, stejně tak nezávislá kontrola živých operací služeb. Jak zlepšit práci služeb? Právě zpravodajská komunita musí stanovit společnou vizi, která vzejde jedině z hlubší interní odborné diskuze. Bez ní není možné systémové reformy provést.
|
|
|
Význam špionáže při vývinu sovětské jaderné bomby
Gottwald, Antonín ; Pondělíček, Jiří (vedoucí práce) ; Litera, Bohuslav (oponent)
v češtině Má práce s názvem Význam špionáže při vývinu jaderné bomby se věnuje problematice sovětské špionáže na americkém jaderném výzkumném programu v době druhé světové války a krátce po ní. Hlavní výzkumnou otázkou je význam informací, které byly ukradeny z amerického výzkumu pro následný sovětský jaderný výzkumný program. Ke zmapování problematiky se tato práce tedy věnuje americkému výzkumnému programu včetně technologií a metod, které se vyvíjely na jednotlivých pracovištích, dále se zabývá konkrétními špiony, kteří se různými způsoby dokázali dostat k nejstřeženějším informacím a následně je předat do rukou sovětských tajných služeb, přičemž se zde na konkrétních informacích vykresluje, jak moc se toho Sověti od Američanů dozvěděli. Součástí práce je i analýza sovětského špionážního systému ve Spojených státech a jeho fungování, včetně zmínky o několika přeběhnuvších špionech, od kterých měli Američané představu o rozsahu sovětské špionáže. Další kapitola práce se věnuje obraně Spojených států proti takové špionáži a popisuje mechanismy tajných služeb v boji proti cizím agentům, ať už se jedná o zákony iniciované vládou nebo programy tajných služeb. Práce se dále věnuje i sovětskému jadernému výzkumu, který je zde analyzován z důvodu zhodnocení jeho nedostatků a pozitiv, aby bylo možné...
|
|
|
Zpravodajská komunita Spojených států amerických: Byla adekvátně zreformována po teroristických útocích v září 2001?
Kondrótová, Katarína ; Rolenc, Jan Martin (vedoucí práce) ; Machoň, Miloslav (oponent)
Cílem této práce bude identifikovat selhání a nedostatky zpravodajské komunity Spojených států amerických, které umožnily provedení teroristických útoků v září 2001, a posléze zanalyzovat, jestli na ně reforma z roku 2004 reagovala adekvátně. Práce bude sledovat vývoj zpravodajských praktik ve Spojených státech, se zaměřením na selhání které nastali před a počas září 2001. Následně rozebere reformní zákon Intelligence Reform and Terrorism Prevention Act z roku 2004 a zhodnotí, jestli napravil tato selhání a vylepšil tím kontrateroristické opatření v kontextu Spojených států, a teda i mezinárodně. Práce by měla poskytnout odpovědi na nasledující otázky: Byl zákon IRTPA vhodnou reakcí na teroristické útoky v září 2001? Jaký byl jeho dopad na americkou zpravodajskou komunitu?
|
|
|
Špionážní aktivity berlínské CIA a jejich vliv na mezinárodní postavení USA mezi léty 1945-1961
Motyčková, Hana ; Nigrin, Tomáš (vedoucí práce) ; Pečenka, Marek (oponent)
Studená válka eskalovala během éry jaderných zbraní, jejichž použití by znamenalo válku totální s nejistým výsledkem pro všechny zúčastněné. Ke slovu tak během druhé poloviny 20. století přišly nové nekonvenční zbraně. Jednou z nich byly informace. Ty se staly nezbytně důležitým artiklem, za který soupeřící země neváhaly utratit stovky miliónů dolarů. S potřebou získat citlivé informace, které by se daly použít proti nepříteli, se rozrůstal počet tajných služeb, špiónů i výzvědných operací. Tajné služby vyvíjely nové techniky špionáže a obsazovaly strategická místa, která špehování konkurentů usnadňovala. Jedním z těchto strategických míst se během studené války stal i Berlín. Berlín byl Protokolem o zónách z roku 1944 rozdělen do čtyř sektorů, které byly spravovány vždy jedním ze Spojenců. Na celém území města pak fungoval společný okupační režim. Velice záhy se tak Berlín proměnil v město s hustou sítí tajných služeb. Zejména americké a sovětské tajné služby se zde střetávaly na denním pořádku. Přestože dnes Spojené státy disponují patrně nejefektivnější sítí tajných služeb na světě, v počátcích jejich působení na špionážní scéně v Berlíně byly výkonnostně daleko za Sověty. Tato bakalářská práce se věnuje problematice fungování CIA a její Berlin Operations Base. Cílem práce je zanalyzovat, zda a...
|
|
|
Je třeba reformovat české zpravodajské služby?
Bulan, Jiří ; Šándor, Andor (vedoucí práce) ; Balabán, Miloš (oponent)
Bulan, Jiří. Je třeba reformovat české zpravodajské služby? Praha, 2011. 101 s. Diplomová práce (Mgr.) Univerzita Karlova, Fakulta sociálních věd, Institut politologických studií. Katedra mezinárodních vztahů. Vedoucí diplomové práce Gen. Ing. Andor Šándor. Anotace (abstrakt) Diplomová práce je komparativní analýzou českého zpravodajského systému. Na základě odborných statí a především rozhovorů se současnými i bývalými zpravodajci a některými politiky se snaží odpovědět jak, a případně zda vůbec reformovat české zpravodajské služby. Ukázalo se, že mezi některými českými zpravodajskými službami i uvnitř služeb samotných panuje napjatá atmosféra, kterou zapříčinila různá osobní selhání. Ve všech zjištěných případech šlo o jednotlivé osobní excesy, nikoliv systémové chyby. Představitelé služeb hodnotí schopnost odhalovat bezpečnostní hrozby kriticky. Službám chybí především silné řízení ze strany vlády, stejně tak nezávislá kontrola živých operací služeb. Jak zlepšit práci služeb? Právě zpravodajská komunita musí stanovit společnou vizi, která vzejde jedině z hlubší interní odborné diskuze. Bez ní není možné systémové reformy provést.
|
|
|
Informační síť hlavního představitele protirakouského odboje T. G. Masaryka v době první světové války
KOUTSKÝ, Tomáš
Cílem předkládané diplomové práce je analýza a rekonstrukce informační sítě hlavního představitele protirakouského odboje v zahraničí T. G. Masaryka v době první světové války v kontextu dobových mezinárodních událostí. Důraz bude kladen jak na zahraniční, tak domácí informační zdroje, přičemž bude poukázáno, jakým způsobem a kým byl T. G. Masaryk o dění v českých zemí, resp. v Rakousko-Uhersku informován a jaký význam tyto informace pro jeho zahraniční aktivity představovaly.
|
|
|
Cesty s tajným poselstvím: "revoluční kurýři"
Hájková, Dagmara
Práce se zabývá cestami vybrané skupiny Čecho-Američanů z neutrálních USA to Rakousko-Uherska v době první světové války. Válka omezila cestování, zvláště mezi válčícími zeměmi. Přesto si Československý odboj vytvořil pomocí poslů zvláštní systém tajné výměny informací. Práce rozebírá kriteria pro výběr kurýrů, způsoby určování trasy cesty, finanční zajištění a možnosti získání cestovních pasů. Zvažuje praktické výsledky "cest s tajným poselstvím".
|
|
|
Emanuel Voska: v pozadí politiky
Hájková, Dagmara
Emanuel Voska, českoamerický podnikatel a krajanský činovník se dostal v době první světové války do blízkosti "velké politiky". Jako významný představitel českého hnutí za nezávislost v Americe se prosadil především v oblasti propagandy a špionáže. Jeho úspěchy byly omezeny válkou a v novém státě – Československu – se nedokázal prosadit ani jako podnikatel, ani jako politik. Příspěvek analyzuje Voskovy politické předpoklady a předkládá důvody jeho neúspěchu.
|
host ::
RSS.