|
|
Úloha sippingu v nutriční podpoře geriatrických pacientů
Ondrová, Ellen ; Vágnerová, Tereza (vedoucí práce) ; Mádlová, Pavla (oponent)
Úvod do problematiky: Významným problémem ve stáří je podvýživa (malnutrice). Malnutrice je přítomna u 30 -70 % hospitalizovaných seniorů a její následky jsou závažné. Systematický screening a včasná léčba jsou nezbytné pro zajištění a udržení dobrého zdravotního stavu seniora a jsou nedílnou součástí celkové geriatrické péče. Nutriční pod- pora pomocí sippingu, perorálními nutričními doplňky (PND), je jedním ze základních pří- stupů v léčbě malnutrice u geriatrických pacientů. Cíl práce: Hlavním cílem diplomové práce bylo zhodnotit příjem sippingu u geriatrických pacientů a zmonitorovat případná úskalí v jeho užívání. Pro zodpovězení hlavního cíle byly stanoveny čtyři výzkumné otázky, které měly přinést odpovědi: 1. Jaký podíl tvoří energie přijatá z diety a ze sippingu z celkového energetického příj- mu (CEP) pacienta a jak ovlivní pohlaví a věk energetický příjem ze sippingu? 2. Jaký podíl tvoří bílkoviny získané z diety a ze sippingu z ordinované dávky pacienta? 3. Pokryje dieta včetně sippingu energetické a bílkovinné potřeby pacienta? 4. Vypijí pacienti svou ordinovanou dávku sippingu a ovlivní některé faktory jako edukace nutričním terapeutem a schopnost najedení příjem sippingu u pacienta? Metody výzkumu: V této observační studii bylo použito kvantitativního výzkumu formou sběru dat....
|
|
|
Znalosti sester v oblasti ošetřovatelské péče o pacienty s enterální výživou
Zemanová, Veronika ; Tomová, Šárka (vedoucí práce) ; Hromádková, Jaroslava (oponent)
Bakalářská práce se zabývá znalostmi sester v oblasti ošetřovatelské péče o pacienty s enterální výživou. Práce je rozdělena do dvou částí část teoretickou a empirickou Cílem závěrečné práce oblasti enterální výživy. Případně zvýšit informovanost prostřednictvím odborných školení sester a zabránit nežádoucím účinkům podávání enterální výživy, které mohou nastat při nevhodných ošetřovatelských pacientů s enterální výživou. Teoretická část bakalářské práce se zabývá umělé výživy, způsoby aplikace, její indikace i kontraindikace a možné komplikace, které mohou nastat při podávání enterální výživy pacientům. Empirická část závěrečné práce je zpracována kvantitativním výzkumem obsahuje výsledky výzkumného šetření a následné porovnání s výsledky podobných prací. otazníkové šetření na základě nestandardizovaného dotazníkového šetření, které anonymizován Výsledky: Celkem bylo rozdáno 140 dotazníků. Celého šetření se nakonec zúčastnilo 102 respondentů Návratnost z celkového počtu dotazníků byla 72,85 Většina dotazovaných 99 (97,06%) má správnou představu o tom, co znamená pojem enterální výživa. Skupina respondentů v počtu má znalosti v otázce jaká je počáteční rychlost kontinulání výživy. Taktéž 3,73%) dotazovaných odpověděla správně v otázce proplachu sondy. Sestry nemají dostatečné znalosti v postpyloricky...
|
|
| |
|
|
Tolerance sippingu u pacientů v nemocničním zařízení (množství, typ přípravku, délka podávání, příchutě)
MRAČNOVÁ, Karolína
Bakalářská práce s názvem "Tolerance sippingu u pacientů v nemocničním zařízení (množství, typ přípravku, délka podávání, příchutě)" je rozdělená na teoretickou a praktickou část. Hlavním cílem bakalářské práce bylo zmapovat toleranci sippingu u pacientů v nemocničním zařízení a dále posoudit, z jakého důvodu není sipping u některých pacientů tolerován. Teoretická část je zaměřena na malnutrici, vyšetření nutričního stavu, enterální výživu a orální nutriční suplementa. Praktická část byla zaměřena na zmapování tolerance sippingu u pacientů na oddělení interním a onkologickém. Zjišťovalo se, jak dobře respondenti snášejí sipping, co se týče délky užívání, příchutě, typu přípravku a množství. Pro výzkum byla použita kvantitativní metoda v podobě dotazníku vlastní konstrukce. Praktická část obsahuje analýzu dat z dotazníkového šetření a analýzu jídelníčků od několika pacientů. Získaná data byla zpracována prostřednictvím programů Microsoft Excel a Nutriservis Professional. Z vyhodnocených dat se zjistilo, že přibližně 1/3 respondentů netolerovala sipping dobře. Jednalo se především o pacienty, kteří užívali přípravky kratší dobu než 7 dní. Sipping nejlépe snášeli informanti, kterým bylo indikováno užívat 1-2 přípravky denně. Většina respondentů neměla žádné oblíbené a neoblíbené příchutě sippingu, a proto nelze posoudit snášenlivost týkající se příchutě. Mezi respondenty byl nejlépe snášen mléčný typ přípravku. Nejčastějším důvodem špatné tolerance sippingu byla jeho chuť a ve větší míře také zažívací potíže. Nemožnost vyzkoušet více druhů přípravků a příchutí od různých firem mělo u části respondentů rovněž vliv na horší snášenlivost. Dále mohlo mít negativní dopad na toleranci podání přípravku nevyhovující teploty a neznalost zásad správného užívání sippingu ze strany pacientů.
|
|
|
Teorie a praxe v péči o pacienty s perkutánní endoskopickou gastrostomií
NOVOTNÁ, Štěpánka
Bakalářská práce se zabývá péčí o pacienty s perkutánní endoskopickou gastrostomií. Je rozdělena na teoretickou a praktickou část. V teoretické části je popsána enterální výživa, malnutrice, perkutánní endoskopická gastrostomie a ošetřovatelská péče. Praktická část obsahuje zpracování a vyhodnocení výsledků získaných ve výzkumném šetření. Pro bakalářskou práci byly stanoveny dva cíle. Prvním cílem bylo zjistit úroveň znalostí v ošetřovatelské péči o pacienta s PEG. Druhým cílem bylo zjistit, zda sestry pracující na vybraných odděleních dodržují postupy dle standardů ošetřovatelské péče při ošetřování PEG. Pro naplnění cílů byl zvolen polostrukturovaný rozhovor, který obsahoval dvacet tři otázek. Rozhovory byly provedeny s deseti sestrami na interním a onkologickém oddělení, které ošetřují pacienty s PEG. Z výsledků je patrné, že úroveň vzdělání a délka praxe ovlivňují ošetřovatelskou péči o pacienta s perkutánní endoskopickou gastrostomií. Bylo zjištěno, že někteří probandi dělají přípravu pacienta před zavedením PEG a ošetření pacienta 1. den zavedení PEG. Probandi zvládají podávat výživu, ošetřovat okolí vpichu a podávat léky a tekutiny do sondy. Problémy se vyskytly při odsávání žaludečního obsahu a rotaci kanyly. Většina probandů dodržuje standard oddělení a dále se vzdělávají za pomoci seminářů, knih nebo internetu. Poté z rozhovorů vyplynulo, že se probandi nejčastěji setkali s komplikacemi, jako jsou zarudnutí okolí vpichu nebo vytažení PEG sondy. Dále bylo zjišťováno, jak sestry zapisují ošetřovatelskou péči do dokumentace a jak edukují rodinu nebo pacienta při propuštění do domácí péče.
|
|
|
Využití sippingu v ošetřovatelské praxi
JANÁČKOVÁ, Iva
Bakalářská práce s názvem využití sippingu v ošetřovatelské praxi je věnována problematice užívání sippingu v nemocnicích u pacientů. Věnuje se spolupráci sester s nutričními terapeuty v nemocnicích a dále se práce snaží zmapovat povědomí sester o sippingu obecně. Nejčastější příčinou neschopnosti normálně přijímat stravu jsou rozsáhlé operace, úrazy, nádory nebo infekce. Při obnovení střevní peristaltiky je možné začít s užíváním enterální výživy. Jednou z možností je užívání sippingu. Sipping je tekutá forma stravy s přesně definovaným složením živin. Jak si někteří mylně myslí, sipping nenahrazuje stravu, pouze doplňuje základní stravovací režim. Sipping je určený k popíjení mezi jídly a je snadno dostupný v lékárně. Tato bakalářská práce je rozdělena na část teoretickou a empirickou. Cílem této práce je zmapovat vědomosti nelékařských zdravotnických pracovníků o sippingu a zjistit, zda využívají sipping jako doplněk při léčbě svých pacientů. Pro tyto cíle byly stanoveny tři hypotézy. Empirická část bakalářské práce se zabývala potvrzením nebo vyvrácením stanovených hypotéz. Pro tuto bakalářskou práci jsem zvolila kvantitativní metodu. Sběr dat byl prováděn formou dotazníkového šetření ve třech zvolených zařízeních. Data z dotazníků byla následně převedena do programu Microsoft Excel. Tato data byla odeslána statistikovy a jím zpracována a vyhodnocena. Výsledky jsou prezentovány v této bakalářské práci. Výzkumné šetření ukázalo, že spolupráce nutričních terapeutů a nelékařských zdravotnických pracovníků není na takové úrovni, jaká by mohla být. Většina sester je o termínu sipping a základních znalostech které se ho týkají informována. Na lůžkových odděleních je siiping využíván jako doplněk stravy, však vyhodnocení přínosu sippingu při léčbě většinou neprobíhá.
|
|
|
Péče o výživu u pacientů na anesteziologicko-resuscitačním oddělení
BABIKOVA, Taťána
Bakalářská práce se věnuje problematice péče o výživu u pacientů na anesteziologicko-resuscitačním oddělení. Nejčastější příčinou neschopnosti normálně přijímat potravu v akutní medicíně jsou rozsáhlé operace, traumata, nádory nebo infekce. Z počátku je nutné živit nemocného pouze parenterálně. Po obnovení střevní pasáže je zatěžován střevní trakt pomocí enterální výživy. Je tedy důležité zvolit správné metody, aby jejich kladný efekt byl co největší. Tato bakalářská práce je rozdělena na část teoretickou a empirickou. Cílem této práce je zmapovat péči o výživu u pacientů na anesteziologicko-resuscitačním oddělení. Pro tento cíl jsme si stanovili následující výzkumné otázky: Jak sestry pečují o pacienty s parenterální výživou na anesteziologicko-resuscitačním oddělení? Jak sestry pečují o pacienty s enterální výživou na anesteziologicko-resuscitačním oddělení? K realizaci empirické části bakalářské práce jsme zvolili kvalitativní výzkumné šetření. Sběr dat byl prováděn pomocí polostrukturovaných rozhovorů se všeobecnými sestrami. Výzkumný soubor tvořilo 6 všeobecných sester. Rozhovory byly doslovně přepsány do Microsoft Word 2016. Získané informace byly kódovány a poté kategorizovány. Výzkumné šetření probíhalo během dubna 2020. Šetření ukázalo, že všeobecné sestry mají v problematice výživy dostatek znalostí a dokážou samostatně pečovat o pacienty s parenterální nebo enterální výživou. Dozvěděli jsme se, že na anesteziologicko-resuscitačním oddělení se v první řadě zahajuje parenterální výživa, a to většinou přes CŽK nebo výjimečně přes PŽK. Po stabilizaci pacienta se pozvolna přechází na výživu enterální, formou tzv. sippingu až k úplnému nasazení enterální výživy, nejčastěji přes NGS nebo per os. Výsledky šetření jsou realizovány v návrhu semináře pro sestry, který bude sloužit k prohloubení jejich vědomostí o této problematice.
|
|
|
Hodnocení dusíkové bilance vzhledem k podané parenterální a enterální výživě a ke kompozici těla u kriticky nemocných pacientů
Vaňková, Martina ; Hronek, Miloslav (vedoucí práce) ; Havel, Eduard (oponent)
Cílem práce bylo stanovení a zhodnocení dusíkové bilance vzhledem k podané nutriční podpoře, kompozici těla, energetickému výdeji, utilizaci nutričních substrátů a k jejich změnám během hospitalizace. Dusíková bilance byla stanovena u 12 mužů a jedné ženy (věk 44 ± 16,4 let) s polytraumatem (ISS 40 ± 11) na JIP na základě 2 měření v časovém odstupu 1-7 dní, jako rozdíl přijatého a vydaného dusíku. Pacientům byl dále měřen energetický výdej a utilizace nutričních substrátů indirektní kalorimetrií, složení těla bioimpedanční analýzou a provedeno biochemické laboratorní vyšetření. Korelační analýzou byly zjištěny závislosti mezi dusíkovou bilancí a ostatními sledovanými parametry i závislosti na rozdílu délky traumatu. Celkový příjem bílkovin činil v průměru 1,40 ± 0,69 g.kg-1 .d-1 . Při této dávce byly zaznamenány negativní hodnoty dusíkové bilance v 1. měření u 9ti pacientů a v 2. měření celé skupiny. V práci byly porovnány i výsledky přijmu dusíku parenterální a enterální cestou. Pro praxi byly zjištěny významné korelace mezi celkovým příjmem dusíku a energetickým výdejem (p = 6,31.10-3 ; r = 0,6) u 1. měření a naopak negativní korelace při 2. měření (p = 0,036; r = -0,59). Dále celkovým příjmem dusíku a délkou traumatu (p = 0,036, r = -0,58). Jako důležitý faktor ovlivňující sledované parametry se...
|
|
|
Nutriční den na standardním a intenzivním lůžku fakultní nemocnice
Lupoměská, Petra ; Meisnerová, Eva (vedoucí práce) ; Novák, František (oponent)
Bakalářská práce se skládá ze dvou částí, a to z teoretické a praktické. Teoretická část je rozdělena do několika kapitol, první seznamuje s obecnými informacemi o malnutrici jako je její definice, prevalence, dělení, příčiny, následky a možnosti diagnostiky. Následující kapitola uvádí algoritmus nutriční péče, zbývající se pak zaměřují na umělou výživu. Jsou v nich popsány indikace, kontraindikace, komplikace i další podstatné údaje o výživě enterální i parenterální. Praktická část je věnována celosvětovému programu "Nutriční den" a hodnocení dat získaných právě během konání tohoto dne v listopadu loňského roku od pacientů IV. interní kliniky Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. Získávání dat bylo realizováno kvantitativním výzkumným šetřením formou standardizovaných formulářů. V rámci výzkumu byly zvoleny dva cíle, prvním bylo zjistit, jaký byl perorální příjem pacientů během hospitalizace. Tento cíl splněn nebyl, neboť ne všichni pacienti umístění na standardním lůžku byli ochotni dotazník vyplnit. Bylo ale zjištěno, že z celkového počtu 62 nemocných, o kterých byl údaj o příjmu získán, snědlo celou porci nemocniční stravy pouhých 29 %. Druhým cílem bylo zjistit, zda u pacientů umístěných na jednotkách intenzivní péče došlo k dosažení plánovaného denního příjmu kalorií či nikoliv. Tento cíl...
|
|
|
Vliv enterální výživy na průběh Crohnovy choroby
Homzová, Nikola ; Lukáš, Milan (vedoucí práce) ; Bortlík, Martin (oponent)
Úvod: Crohnova choroba je onemocnění trávicího traktu nejasné etiologie, které může z mnoha příčin ohrožovat nutriční stav pacientů. Malnutrice pak může zhoršovat odpověď pacienta na léčbu základního onemocnění. Možnosti optimalizace výživového stavu jsou rozmanité, zahrnují dietní úpravy, enterální i parenterální výživu a jejich vzájemné kombinace. Za účelem zajištění co nejvyšší míry šetrnosti a efektivity výživy je potřebné zajistit zcela individuální přístup k jednotlivému pacientovi. Metody: Sledován byl vliv enterální výživy na průběh Crohnovy nemoci. Do výzkumného šetření bylo zahrnuto 84 malnutričních pacientů s aktivní formou Crohnovy choroby. Ti byli rozděleni do 2 skupin s ohledem na typ a dávkování enterální výživy. Do první skupiny byli řazeni pacienti, kteří užívali doplňkovou enterální výživu formou sippingu o energetické hodnotě 1200 kcal/den. Zbylou energetickou potřebu hradili pacienti bezezbytkovou dietou obohacenou o rozpustnou vlákninu. Druhá skupina zahrnovala pacienty, u nichž byla podávána po dobu osmi týdnů exkluzivní oligomerní enterální výživa nasojejunální sondou dle energetické potřeby pacienta, která byla stanovena u obou skupin pomocí Harris- Benediktovy rovnice. Přechod na exkluzivní enterální výživu byl postupný, stejně jako návrat k pevné stravě. U vybraných...
|
host ::
RSS.