|
Environmentání dopady pěstování japonského topolu z pohledu emisí skleníkových plynů
KAŇKA, Jakub
Cílem bakalářské práce "Environmentální dopady pěstování japonského topolu z pohledu emisí skleníkových plynů" je vytvořit obecný přehled o pěstování rychle rostoucích dřevin, konkrétně pak Topolu japonského, literární rešerší. Dalším cílem je zpracovat výzkum zaměřený na vliv jeho pěstování na životní prostředí s ohledem na produkci skleníkových plynů, která je vyjádřena produkcí emisí oxidu uhličitého (CO2 eq). Pro tento účel byl pro práci zpracován rámec veškerých operací a zásahů zahrnujících založení, ošetřování a následnou sklizeň plantáže. Pomocí těchto dat byla v programu SIMA - PRO vypočtena celková emisní zátěž z hlediska produkce CO2 eq pro životní prostředí plynoucí z pěstování energetických plodin.
|
|
Procesy a fungování bioplynové stanice
ŘEZNÍK, Luboš
Je nezbytné hledat racionálnější způsoby využívání energie a najít způsob jak co nejvíce využít obnovitelných zdrojů energie. Jak můžeme vidět, od roku 2010 se objevil obrovský nárůst bioplynových stanic v České republice. Nejvíce se u nás využívají zemědělské bioplynové stanice. Vstupní surovinou do této bioplynové stanice je především hnůj, kejda, posklizňové zbytky, kukuřičná siláž, biomasa z travnatých ploch, energetické plodiny apod. V práci je shrnuta historie a základní charakteristika biomasy, kde jsme se zajímali o využití biomasy k energetickým účelům. Je zde také vysvětlena historie výroby a využití bioplynu v České republice. V praktické části jsem analyzoval a vysvětlil fungování bioplynové stanice Klučenice v daném zemědělském podniku. V práci je vysvětleno, jak se projektovala bioplynová stanice. Dále jsem se podrobně zaměřil na technické provozní jednotky, kde jsem udělal komplexní zhodnocení. Vytvořené provozní jednotky jsem si rozdělil do 7 skupin a následně je podrobně popsal a doplnil tabulkami a grafy. V druhé fázi praktické části jsem znázornil a popsal roční spotřebu rostlinné a živočišné složky. Poté jsem udělal celkový přehled výroby elektrické energie v bioplynové stanici Klučenice a zhodnotil její ekonomickou sílu.
|
|
Energetické plodiny a světové ceny potravin
JEGLA, Martin
Tato diplomová práce se zaměřuje na analýzu odborné literatury a skutečného stavu v oblasti energetických plodin a světových cen potravin a snaží se vyjádřit soudobý stav v této oblasti formou pojednání. Snaží se analyzovat vztah pěstování technických a energetických plodin ve vztahu k pěstování potravinářské produkce, k světovým cenám potravin a předpokládanému růstu světové populace. Analýzou sekundárních statistických dat globální produkce vybraných potravin v posledních 5 letech a jejich srovnáním s cenami vybraných technických a energetických plodin se snaží zjistit přímé a nepřímé vazby mezi vývojem cen těchto komodit.
|
|
Mykobiota šťovíku krmného
Janďourková, Hana ; Novotný, David (vedoucí práce) ; Mazáková, Jana (oponent)
Šťovík krmný (Rumex patientia L. x Rumex tianschanicus A. Los.) je rostlina s velkým výnosem nadzemní biomasy. Z tohoto důvodu je pěstována pro energetické účely, ale na Ukrajině je také významnou krmnou plodinou. Přestože se šťovík krmný v České republice pokusně pěstuje už od roku 1992 (provozně od roku 2001), nebyla ještě zkoumána jeho mykobiota. Cílem této práce bylo zjistit složení mykobioty zdravých rostlin a mykobioty asociované se skvrnitostmi listů a stonků. Dále pak ověřit zda houby izolované ze skvrn tyto skvrny mohou způsobovat a jestli mohou být skvrnitosti způsobeny již dříve izolovanou houbou Phomopsis sp. Vzorky byly odebrány ze 4 lokalit v České republice, ve třech odběrech v průběhu vegetační sezony. Endofyty byly izolovány z kořene, stonku a listu. Houby asociované se skvrnami byly izolovány ze stonku a listu. Houby byly kultivovány na 2 % sladinovém agaru a pak morfologicky určovány. Z reprezentativních kmenů pak byla izolována DNA a sekvence úseku ITS byla porovnána s databází GenBank, tak bylo ověřeno morfologické určení a určeny sterilní druhy. Nejčastějšími endofyty byly Clonostachys rosea f. rosea, Cladosporium cladosporioides, Rhizopus arrhizus var. arrhizus, Alternaria alternata a Acremonium strictum typ 1. Nejčastějšími houbami asociovanými se skvrnami byly Acremonium...
|
|
Mykobiota šťovíku krmného
Janďourková, Hana ; Novotný, David (vedoucí práce) ; Nováková, Alena (oponent)
Šťovík krmný (Rumex patientia L. x Rumex tianschanicus A. Los.) je rostlina s velkým výnosem nadzemní biomasy. Z tohoto důvodu je pěstována pro energetické účely, ale na Ukrajině je také významnou krmnou plodinou. Přestože se šťovík krmný v České republice pokusně pěstuje už od roku 1992 (provozně od roku 2001), nebyla ještě zkoumána jeho mykobiota. Cílem této práce bylo zjistit složení mykobioty zdravých rostlin a mykobioty asociované se skvrnitostmi listů a stonků. Dále pak ověřit zda houby izolované ze skvrn tyto skvrny mohou způsobovat a jestli mohou být skvrnitosti způsobeny již dříve izolovanou houbou Phomopsis sp. Houby byly kultivovány na 2% sladinovém agaru a pak morfologicky určovány. Z reprezentativních kmenů pak byla izolována DNA a sekvence úseku ITS byla porovnána s databází GenBank, tak bylo ověřeno morfologické určení a určeny sterilní druhy. Ze zdravých rostlin bylo kultivováno celkem 24 morfotypů endofytických hub. Nejčastějšími druhy zde byly: Clonostachys rosea f. rosea, Cladosporium cladosporioides, Rhizopus arrhizus var. arrhizus, Alternaria alternata a Acremonium strictum. Ze skvrnitostí pak bylo izolováno celkem 29 morfotypů hub, dominantními druhy zde byly: A. strictum, Aureobasidium pullulans, C. cladosporioides, C. rosea f. rosea a Fusarium proliferatum. Přestože se mezi...
|
|
Studium fyziologických změn rostlin při stresu zinečnatými ionty
Adam, Rostislav ; Soudek, Petr (vedoucí práce) ; Petrová, Šárka (oponent)
Těžké kovy jsou po staletí součástí lidského života. Některé mohou být esenci- ální, ale u všech se při vysokých koncentracích projevuje toxický účinek, zejména jako oxidativní stres. Proto je nutné snížit jejich množství v životním prostředí. Metod existuje mnoho. Relativně novými jsou fytoremediace. Abychom ale mohli vybrat vhodné rostliny pro tento účel, musíme nejprve zjistit, jaký má na ně vyšší koncentrace kovů v půdním roztoku a kde končí tolerance rostlin na daný kov. Zinek není výjimkou, ač je důležitou součástí mnoha enzymů. Jeho efekt na rostliny je především v blednutí až rezivění listů a redukci nadzemní i kořenové biomasy. V hydroponickém médiu je sléz Malva verticillata velmi citlivý na mírné zvýšení koncentrace zinku ve formě Zn(NO3)2, kdy se toxický efekt projevuje již při koncentraci 0,2 mmol/l již po 2 týdnech. Čirok Sorghum bicolor při koncent- racích do 1 mmol/l výrazný efekt nevykazuje. Byly testovány kultivary čiroku Sorghum bicolor DSM 14-535, Expres, Honey Graze BMR, Nutri Honey, Sucrosorgho 506 a Sweet Virginia. Dle EC50 je nejcit- livějším kultivarem Sucrosorgho 506, naopak velmi odolné jsou kultivary Nutri Honey a Sweet Virginia. Kultivar Nutri Honey vykazuje výrazně větší přenos zinku do nadzemní části. Též byla testována možnost podpořit kumulaci v čiroku Sorghum...
|
|
Houby energeticky významných rostlin
Janďourková, Hana ; Novotný, David (vedoucí práce) ; Marková, Jaroslava (oponent)
Tato práce je literární rešerší o houbách energeticky významných rostlin. Uvedeny jsou nejdůležitější fytopatogenní a endofytické houby energetických rostlin, se zvláštním zřetelem k rodu Fusarium. Energetické rostliny jsou rostliny pěstované pro fytoenergetiku. Druhy vhodné pro tento účel byly vybrány zejména pro vysoké výnosy biomasy při co nejnižší vložené práci. Jedná se o rozmanité druhy rostlin od trav až po dřeviny. Mykobiota energeticky významných rostlin je stále ještě málo prozkoumána ve srovnání s tradičně pěstovanými zemědělskými plodinami. Více je známo o fytopatogenních houbách než o endofytech energetických rostlin. Ve své diplomové práci se budu věnovat studiu endofytické mykobioty ozdobnice čínské, šťovíku krmného a čiroku, proto byla excerpce mykobioty těchto rostlin provedena do větší hloubky. Anamorfní rod Fusarium je jeden z nejvýznamějších rodů fytopatogenních a endofytických hub bylin. Z tohoto důvodu je mu věnován větší prostor. Klíčová slova: fytopatogenní houby, endofyty, energetické rostliny, fytoenergetika, Fusarium
|
| |
| |
|
Potenciál biomasy v ČR a náklady na její energetické využití - II
Štěrba, Martin ; Pavlas, Martin (oponent) ; Máša, Vítězslav (vedoucí práce)
V posledních letech se stále více setkáváme s pojmy bioenergie, biomasa nebo biopaliva. Ve spojení s rostoucím tlakem na využívání těchto komodit roste jejich poptávka. Plodiny pěstované za účelem výroby energie mohou být v budoucnu významným obnovitelným zdrojem energie a jsou hlavní náplní předkládané práce. Úvodní kapitola obsahuje rozdělení, charakteristiku, výčet jednotlivých zástupců a způsoby energetického využití plodin. Následuje seznámení s legislativní úpravou nakládání s energetickými plodinami. Trh s tímto biopalivem se teprve rozvíjí, a proto práce předkládá jen rámcový pohled na aktuální stav jeho produkce a využití v České Republice a potenciální vyhlídky do budoucna. Zajímavé jsou také postoje zemědělců a otázka konkurenceschopnosti. Tyto oblasti jsou souhrnně analyzovány v závěrečných kapitolách.
|