|
|
Druhová diverzita původců kruhové hnědé hniloby z rodu Neofabraea v České republice
Pešicová, Kamila ; Novotný, David (vedoucí práce) ; Mazáková, Jana (oponent)
Rod Neofabraea je významný fytopatogenní rod rozšířený po celém světě. Čtyři z jeho druhů jsou zodpovědné za kruhovou hnědou hnilobu jádrovin. Cílem této práce bylo zjistit, které z těchto druhů se vyskytují na území České republiky. Během dvou let bylo získáno 81 izolátů Neofabraea, které byly identifikovány pomocí PCR fingerprintingu (primery ERIC 1R a M13-core) a sekvenace ITS, mtSSU a tub2.Výsledky ukázaly, že na území ČR se vyskytují druhy N. alba, N. perennans a Cryptosporiopsis kienholzii.Podle dostupných informací se jedná teprve o druhý nález C. kienholzii v Evropě. Dominantním druhem je jednoznačně N. alba. Jeden izolát (KP4) se nepodařilo určit do druhu. KP4 je velmi blízký C. kienholzii, ale je biologicky i geneticky odlišitelný. Dále byla porovnávána agresivita jednotlivých druhů k plodům jabloně. Nejagresivnější se ukázal být druh N. perennans a kmen KP4, naopak nejméně agresivní je C. kienholzii. Kmeny N. alba (KP36 a KP37), které byly izolovány v latentní fázi ze zdravého plodu a listu jabloně, prokázaly v infekčních testech patogenitu k plodům. Klíčová slova: agresivita, Cryptosporiopsis kienholzii, Dermateaceae, Helotiales, jabloň, Malus, PCR fingerprinting, skládkové choroby. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Mykobiota šťovíku krmného
Janďourková, Hana ; Novotný, David (vedoucí práce) ; Mazáková, Jana (oponent)
Šťovík krmný (Rumex patientia L. x Rumex tianschanicus A. Los.) je rostlina s velkým výnosem nadzemní biomasy. Z tohoto důvodu je pěstována pro energetické účely, ale na Ukrajině je také významnou krmnou plodinou. Přestože se šťovík krmný v České republice pokusně pěstuje už od roku 1992 (provozně od roku 2001), nebyla ještě zkoumána jeho mykobiota. Cílem této práce bylo zjistit složení mykobioty zdravých rostlin a mykobioty asociované se skvrnitostmi listů a stonků. Dále pak ověřit zda houby izolované ze skvrn tyto skvrny mohou způsobovat a jestli mohou být skvrnitosti způsobeny již dříve izolovanou houbou Phomopsis sp. Vzorky byly odebrány ze 4 lokalit v České republice, ve třech odběrech v průběhu vegetační sezony. Endofyty byly izolovány z kořene, stonku a listu. Houby asociované se skvrnami byly izolovány ze stonku a listu. Houby byly kultivovány na 2 % sladinovém agaru a pak morfologicky určovány. Z reprezentativních kmenů pak byla izolována DNA a sekvence úseku ITS byla porovnána s databází GenBank, tak bylo ověřeno morfologické určení a určeny sterilní druhy. Nejčastějšími endofyty byly Clonostachys rosea f. rosea, Cladosporium cladosporioides, Rhizopus arrhizus var. arrhizus, Alternaria alternata a Acremonium strictum typ 1. Nejčastějšími houbami asociovanými se skvrnami byly Acremonium...
|
|
|
Mykobiota šťovíku krmného
Janďourková, Hana ; Novotný, David (vedoucí práce) ; Mazáková, Jana (oponent)
Šťovík krmný (Rumex patientia L. x Rumex tianschanicus A. Los.) je rostlina s velkým výnosem nadzemní biomasy. Z tohoto důvodu je pěstována pro energetické účely, ale na Ukrajině je také významnou krmnou plodinou. Přestože se šťovík krmný v České republice pokusně pěstuje už od roku 1992 (provozně od roku 2001), nebyla ještě zkoumána jeho mykobiota. Cílem této práce bylo zjistit složení mykobioty zdravých rostlin a mykobioty asociované se skvrnitostmi listů a stonků. Dále pak ověřit zda houby izolované ze skvrn tyto skvrny mohou způsobovat a jestli mohou být skvrnitosti způsobeny již dříve izolovanou houbou Phomopsis sp. Vzorky byly odebrány ze 4 lokalit v České republice, ve třech odběrech v průběhu vegetační sezony. Endofyty byly izolovány z kořene, stonku a listu. Houby asociované se skvrnami byly izolovány ze stonku a listu. Houby byly kultivovány na 2 % sladinovém agaru a pak morfologicky určovány. Z reprezentativních kmenů pak byla izolována DNA a sekvence úseku ITS byla porovnána s databází GenBank, tak bylo ověřeno morfologické určení a určeny sterilní druhy. Nejčastějšími endofyty byly Clonostachys rosea f. rosea, Cladosporium cladosporioides, Rhizopus arrhizus var. arrhizus, Alternaria alternata a Acremonium strictum typ 1. Nejčastějšími houbami asociovanými se skvrnami byly Acremonium...
|
|
|
Druhová diverzita původců kruhové hnědé hniloby z rodu Neofabraea v České republice
Pešicová, Kamila ; Novotný, David (vedoucí práce) ; Mazáková, Jana (oponent)
Rod Neofabraea je významný fytopatogenní rod rozšířený po celém světě. Čtyři z jeho druhů jsou zodpovědné za kruhovou hnědou hnilobu jádrovin. Cílem této práce bylo zjistit, které z těchto druhů se vyskytují na území České republiky. Během dvou let bylo získáno 81 izolátů Neofabraea, které byly identifikovány pomocí PCR fingerprintingu (primery ERIC 1R a M13-core) a sekvenace ITS, mtSSU a tub2.Výsledky ukázaly, že na území ČR se vyskytují druhy N. alba, N. perennans a Cryptosporiopsis kienholzii.Podle dostupných informací se jedná teprve o druhý nález C. kienholzii v Evropě. Dominantním druhem je jednoznačně N. alba. Jeden izolát (KP4) se nepodařilo určit do druhu. KP4 je velmi blízký C. kienholzii, ale je biologicky i geneticky odlišitelný. Dále byla porovnávána agresivita jednotlivých druhů k plodům jabloně. Nejagresivnější se ukázal být druh N. perennans a kmen KP4, naopak nejméně agresivní je C. kienholzii. Kmeny N. alba (KP36 a KP37), které byly izolovány v latentní fázi ze zdravého plodu a listu jabloně, prokázaly v infekčních testech patogenitu k plodům. Klíčová slova: agresivita, Cryptosporiopsis kienholzii, Dermateaceae, Helotiales, jabloň, Malus, PCR fingerprinting, skládkové choroby. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Vliv esenciálních olejů na háďátko Heterodera schachtii
Rejchrtová, Pavlína ; Zouhar, Miloslav (vedoucí práce) ; Mazáková, Jana (oponent)
Hádátko Heterodera schachtii lze zařadit mezi jednoho z nejvýznamnějších škůdců řepy u nás i v celém světě. Jeho výskyt způsobuje celosvětové ekonomické ztráty v pěstování této plodiny. Na některých velmi zamořených pozemcích může jeho vlivem dojít i k ukončení pěstování řepy cukrové.
Cílem mé práce bylo zpracovat rešerši na téma háďátko řepné, jeho výskyt, životní cyklus, příznaky napadení a možnosti preventivní i kurativní ochrany. Poté prověřit vliv vybraných esenciálních olejů na mortalitu H. schachtii při jejich přímém a nepřímém působení, dále v řízených podmínkách v květináčových testech.
Do testování na přímé působení esencí bylo zařazeno celkem 23 různých esenciálních olejů od dvou firem (Salus a Sigma). Nejprve byla zkoušena 0,5% koncentrace esencí. Pro každou variantu byla založena tři opakování a dále byly založeny dvě kontrolní varianty, také ve třech opakováních. Háďátka byla přímému působení esence vystavena po dobu 24 hodin, poté byl pokus vyhodnocován. U esencí FV, FEO, ANO, PA a TAO byly dále testovány koncentrace 0,4 %, 0,3 %, 0,2 % a 0,1 %. Do testování nepřímého působení bylo zařazeno 5 esenciálních olejů (FV, FEO, PA, ANO, TAO), vykazujících v přímém testování 100 % účinnost. Nepřímému působení byla háďátka vystavena rovněž 24 hodin. Poté byly jednotlivé filtrační papíry přeneseny do nálevek a po dalších 24 hodinách byli počítáni živí jedinci. K ověření účinnosti v in vivo podmínkách byly v řízených podmínkách pokusného skleníku založeny květináčové testy. Bylo založeno 5 variant (FV, FEO, PA, ANO, TAO) a kontrola K, každá v pěti opakováních. Po 90 dnech byl pokus vyhodnocován.
Z výsledků pokusů je zřejmé, že jednotlivé esenciální oleje vykazovaly v usmrcení háďátek různou účinnost. Výskyt cyst v jednotlivých variantách u testování v květináčích byl také rozdílný. Z květináčových testů je dále patrné, že esence měly i jistý vliv na růst nadzemní biomasy a kořenového systému cukrové řepy.
|
host ::
RSS.