|
|
In vitro fertilizace u koní
Müller, Filip ; Šušor, Andrej (vedoucí práce) ; Šimoník, Ondřej (oponent)
Reprodukční management v koňské chovatelské praxi se stále více opírá o in vitro fertilizaci (IVF) koňských oocytů. Tato technologie je komplexní proces zahrnující zisk nezralých oocytů, jejich in vitro maturaci a in vitro oplození hřebčím spermatem. Po následné in vitro kultivaci je časné embryo přeneseno do synchronizované příjemkyně. Úspěšnost koňského IVF je však ovlivněna mnoha faktory, například kvalitou oocytů, kapacitací spermií nebo i základními technickými aspekty samotného procesu, který je značně odlišný od jiných savčích modelů. Cílem této bakalářské práce je zhodnocení současných poznatků o IVF koňských oocytů, identifikace klíčových faktorů ovlivňujících úspěšnost celého procesu a popis současných postupů při přípravě gamet pro IVF. Inkorporací nejnovějších přístupů v IVF technologii u koní, a jejich následnou optimalizací, bude dosaženo vyšší úspěšnosti celého procesu. Klíčovými aspekty pro zdokonalení koňského IVF je odběr gamet a následná manipulace s nimi, in vitro maturace oocytů, in vitro kapacitace spermií a následný embryonální vývoj.
|
|
| |
|
|
Endokrinní disruptory a jejich vliv na vývojovou kompetenci savčího oocytu
Štenglová, Anna ; Němcová, Lucie (vedoucí práce) ; Ješeta, Michal (oponent)
Endokrinní disruptory (EDs) jsou definované jako látky exogenního původu narušující endokrinní systém. EDs se vyskytují ve významném množství v přírodním prostředí, plastových produktech, zpomalovačích hoření, což vede k nevyhnutelné expozici. Díky jejich širokému působení vzniklo několik organizací/ úmluv s cílem regulovat jejich výskyt v přírodním prostředí a omezit, popřípadě eliminovat jejich výrobu. Vstupem do těla nepříznivě ovlivňují vývoj, reprodukční, nervovou nebo imunitní soustavu více tříd živočichů pomocí hormonů. Modifikované hormonální hladiny jsou kromě potíží s fertilitou asociované také s fyziologickými abnormalitami, osteoporózou, depresí nebo s metabolickými onemocněními. EDs ovlivňují samičí reprodukční systém hormonálními modifikacemi HHG osy, v některých případech dokonce vedoucími až k dřívějšímu nástupu puberty. Pod vlivem EDs lze pozorovat narušení procesu steroidogeneze, vývoje folikulů a oocytů, zejména prostřednictvím meiotických defektů, což může vyústit až k předčasnému ovariálnímu selhání, popřípadě k infertilitě. Více endokrinních disruptorů narušuje reprodukční soustavu žen i po více generací epigenetickými efekty. Tato práce shrnuje poznatky o těchto všudypřítomných chemikáliích a jejich působení na samičí reprodukční systém, se zaměřením na vývojovou kompetenci...
|
|
|
Časná ontogeneze buněčných cirkadiánních hodin
Knapová, Adéla ; Sumová, Alena (vedoucí práce) ; Vácha, Martin (oponent)
Tato práce se zaměřuje na vývoj a funkci cirkadiánního systému, který reguluje biologické procesy v organismu podle cyklu 24 hodin. V úvodu je představen cirkadiánní systém a jeho klíčové složky, včetně suprachiasmatických jader hypotalamu a periferních oscilátorů. Je zde i zmíněn molekulární chod cirkadiánních hodin, který je ovlivněn dvěma smyčkami. Hlavním tématem je ontogeneze cirkadiánních hodin, ke které dochází autonomně během buněčné diferenciace embryonálních kmenových buněk. Tento proces je ovlivněn různými faktory, jako jsou ultradiánní rytmy segmentačních hodin a vliv mateřských faktorů. Ne všechny signály jsou však pro vývoj těchto hodin, a hlavně jejich rytmů, zásadní, jak odhalily metody in vitro. Dále je v práci diskutováno, jak se chování embryonálních kmenových buněk liší od buněk diferenciovaných z nich, a proč jsou v těchto buňkách cirkadiánní hodiny nefunkční. Práce přináší hlubší porozumění ontogeneze cirkadiánního systému, jeho rytmů a jeho regulačních mechanismů - tedy toho kdy, kde a za jakých okolností se hodiny začínají vytvářet a "tikat".
|
|
|
Rentgenová počítačová tomografie embrya myši
Šejnohová, Marie ; Walek, Petr (oponent) ; Kolář, Radim (vedoucí práce)
Jedním z cílů diplomové práce je porovnání možností dostupných mikro-CT. Teoretická část se zabývá možnostmi barvení měkkých tkání a embryí z důvodu zvýšení kontrastu mikro-CT snímků u těchto tkání. Dále se zde popisují zdroje záření a detektory dostupných mikro-CT systémů. V praxi bylo realizováno barvení embrya ve spolupráci s Ústavem embryologie a histologie v Brně. Následně proběhlo skenování na stanici v Brně na FSI, v Praze na ČVUT a synchrotronu Elettra v Itálii. V práci jsou popsána měření embrya myši pomocí výše uvedených zařízení a výsledky porovnány. Nejlepších výsledků bylo dosaženo na mikro-CT v Brně, kde se využívá rentgenová trubice a flat panel detektor. Tyto snímky se použily pro segmentaci chrupavčité tkáně čichového ústrojí pomocí metody 3D region growing. Z výsledných dat byly vytvořeny 3D modely za účelem porovnání s manuálně segmentovaným modelem. Poloautomatickou segmentací se dosahuje méně přesných výsledků, ale z hlediska časové náročnosti je tato metoda vhodnější.
|
|
|
Pouzdro
Svobodová, Hana ; Šrek Bromová, Veronika (oponent) ; Gabriel, Michal (vedoucí práce)
Vycházím z tématu schoulení, které vkládám do svých prací předešlých, tak i do závěrečné bakalářské práce. Odlitek mého těla, který je pokryt peřím a vytvářím z něho kokon, obal bez vnitřku. Socha má dvě strany, princip duality, ženskosti a protipólu. Vnější obal evokuje příjemný ptačí povrch těla a ve vnitřní části agresivně prolézají konce knotů peří.
|
|
|
Automatické vyhlazení 3D modelů kraniální embryonální myší chrupavky
Kočendová, Kateřina ; Harabiš, Vratislav (oponent) ; Jakubíček, Roman (vedoucí práce)
Práce je zaměřena na vyhlazování 3D modelů ručně segmentované kraniofaciální chrupavčité tkáně myších embryí. Při procesu ruční segmentace dochází ve výsledných modelech ke tvorbě artefaktů a nepřesností, které je potřeba korigovat. Nejprve je segmentace upravena pomocí gradientu a prahování. Následné vyhlazovací metody jsou sestrojeny na základě teoretické rešerše. Algoritmizace je provedena v prostředí MATLAB. Veškeré algoritmy jsou navrženy a otestovány na vybraných modelech. Statistické vyhodnocení je stanoveno pomocí Dice koeficientu, kde je jako zlatý standard používán ručně vyhlazený model, na kterém byly zredukovány veškeré artefakty.
|
|
|
Využití embryotransferu v moderní reprodukci dojeného skotu
Lužíková, Darina
Darina Lužíková, Využití embryotransferu v moderní reprodukci dojeného skotu Bakalářská práce je zaměřena na využití embryotransferu v moderní reprodukci dojeného skotu. Hlavním předmětem této práce je přenos embryí z in vitro produkce, které vznikly v Holandsku, do příjemkyň holštýnského plemene v konkrétním podniku v České republice. V teoretické části se zaměříme na metodiku embryotransferu s využitím embryí získaných klasickou cestou výplachem, včetně přípravy dárkyň a příjemkyň. V této práci jsou popsaná také časová a hormonální schémata, která se nejčastěji využívají v ČR. Dále je popsána metodika in vitro produkce embryí a získávání oocytů metodou ovum pick–up. V praktické části jsou zhodnocené výsledky z embryotransferů z konkrétního podniku od prosince 2018 do dubna 2021.
|
|
|
Cell cycle regulation and genome integrity protection in the early mammalian embryos
Knoblochová, Lucie ; Drutovič, David (vedoucí práce) ; Carr, Antony M. (oponent) ; Fulková, Helena (oponent)
(česky) Neplodnost patří mezi závažný zdravotní problém, který celosvětové postihuje každého šestého člověka (Njagi et al., 2023). Jednou z hlavních příčin neplodnosti jsou aneuploidie neboli změny v počtu jednotlivých chromozomů, případně velké chromosomové přestavby, kdy je část chromozomu ztracena nebo naopak přidána. Aneuploidie mají nepříznivý dopad na buněčné funkce a mohou vyústit až ve vývojové vady neslučitelné se životem embrya. Vznik aneuploidií v embryích byl dlouhodobě spojován zejména se špatným vývojem vajíčka ještě před jeho oplozením. Nedávné studie nicméně ukázaly, že embryonální aneuploidie mohou vznikat i jiným způsobem, a sice až po oplození vajíčka a během raného embryonálního vývoje. I když detailní popis tohoto procesu není dosud znám, ukazuje se, že aneuploidie vznikající tímto způsobem jsou následkem předčasné mitózy, do níž buňka vstupuje s neopravenou vážně poškozenou DNA. Za běžných podmínek je poškození DNA zachyceno specializovanými signálními drahami (DNA damage response, DDR), které zpomalí nebo zcela zastaví průběh buněčného cyklu, dokud není poškozená DNA opravena. DDR signální dráhy jsou dobře popsány v kontextu již vyvinutého organismu, nicméně jejich role v embryonálním vývoji je dosud nejasná. Tato práce je zaměřena na studium ochrany integrity genomu a...
|
|
|
Trestněprávní aspekty asistované reprodukce
Paták, Milan ; Sovová, Olga (vedoucí práce) ; Císařová, Dagmar (oponent)
Pojem asistovaná reprodukce patří mezi živě diskutovaná témata v odborné i laické veřejnosti. Nové vědecké objevy na poli biologie a medicíny, jakož i využívání metod a postupů, které umožňují vznik nového života, s sebou přináší řadu nejen právních otázek. Cílem práce je poskytnout ucelený přehled trestněprávních vztahů, které mohou při poskytování asistované reprodukce vznikat. Práce zkoumá, zda současná právní úprava zaručuje dostatečnou ochranu vztahům, zájmům a hodnotám chráněným trestním zákoníkem. V rámci analýzy trestných činů se práce zabývá otázkou potřebnosti trestní represe a uvádí návrhy de lege ferenda. Práce se skládá z pěti kapitol. První kapitola se člení na dvě části. První část definuje pojem asistovaná reprodukce, popisuje historický přehled událostí, které současnému pojetí pojmu předcházely, a vysvětluje základní medicínskou terminologii vztahující se k vybranému tématu. Část druhá prezentuje jednotlivé základní zásady, na kterých je právní úprava v České republice vybudována a obsahuje výčet relevantních právních pramenů. Druhá kapitola stručně charakterizuje odvětví trestního a medicínského práva a objasňuje jejich vzájemný vztah. Třetí kapitola se týká základních podmínek vzniku trestní odpovědnosti a zmiňuje základní typologii možných pachatelů. Čtvrtá kapitola obsáhle analyzuje...
|
host ::
RSS.