|
|
Studium proteinu oligandrinu sekretovaného oomycetou Pythium oligandrum
Neykulova, Anastasia ; Bělonožníková, Kateřina (vedoucí práce) ; Adámková, Lyubina (oponent)
Oomyceta Pythium oligandrum působí jako mykoparazit patogenních hub, bakterií i oomycet v půdě díky produkci řady hydrolytických enzymů pro degradaci polysacharidů i proteinů v buněčné stěně hostitele. Zároveň také P. oligandrum dokáže interagovat s kořeny rostlin prostřednictvím specifických elicitorů a stimulovat obranyschopnost a růst rostlin. P. oligandrum je tedy úspěšně používaným ekologicky šetrným prostředkem biologické ochrany rostlin. Mezi sekretované elicitory P. oligandrum patří nízkomolekulární proteiny oligandriny (~10 kDa), které mají charakteristickou strukturu a konzervovanou sekvenci mezi skupinou tzv. elicitinů, a současně nejsou homologní k rostlinným proteinům. V rámci této bakalářské práce byla analyzována produkce oligandrinu v různých typech pěstebních médií po kultivaci P. oligandrum. V kultivačních médiích byla také sledována celková proteolytická aktivita a obsah fenolických látek jako dalších možných elicitorů obranných reakcí rostlin. Dále se tato práce soustředila na možnost rekombinantní exprese oligandrinu v buňkách E. coli a jeho následnou purifikaci. Klíčová slova: Pythium oligandrum, oligandrin, elicitory, kultivace, rekombinantní exprese
|
|
|
Vliv technologie pěstování kotvičníku zemního (Tribulus terrestris L.) na kvalitu produktu
NEUMANN, Jaroslav
Tato diplomová práce se zaměřuje na kotvicník zemní (Tribulus terrestris L.) a jeho pěstování s cílem dosažení největšího obsahu biologicky aktivních látek. Kotvičník má své kořeny v Čínské tradiční medicíně a Indické Ayurvédě. Sledovanými látkami jsou protodioscin a diosgenin. Tyto dvě látky patří mezi saponiny kterým jsou jim přisuzovány mnohé blahodárné účinky na lidské zdraví. Například protodioscin se hojně používá jako lék na problém s početím. Diosgenin má své využití v boji proti rakovině. Obě tyto látky jsou používány také ve fitness s cílem zvýšení svalové hmoty a síly. Tím se nejvíc proslavil protodioscin, který se stal známým díky Bulharským vzpěračům. Ovšem mechanismy působení protodioscinu a vlastně i diosgeninu v lidském těle nejsou zcela známy co se ovlivňování hormonů v našem těle týče. V praktické části této práce je použita kyselina acetylsalicylová a komerční přípravek NanoFyt Si? jako elicitor. Ke kontrole sloužil postřik vodou, který byl prováděný stejně jako postřiky elicitory. Statisticky je shrnuto v jaké koncentraci elicitory působí či nepůsobí. Na základě statistických výsledků je doporučený postup pěstování.
|
|
|
The effect of elicitors on the secondary metabolites production in vitro cultures -I.
Damaskinos, Antonios ; Tůmová, Lenka (vedoucí práce) ; Martin, Jan (oponent)
Účinné látky vždy pocházely z rostlin. Rostliny však byly schopny vyrobit jen velmi malá množství a to byl důvod, proč se zkouší mnoho alternativních způsobů výroby, jeden z nich je kultivace tkáňových kultur. Tato metoda používá fragment z živé tkáně nebo orgánu, odebíraný z neporušené rostliny, nebo již existující explantátové kultury, za účelem pěstování umělého růstového média. I tento způsob však není schopen produkovat velké množství ve srovnání s extrakcí z terénních rostlin. Elicitace je považována za možný způsob, jak zvýšit produkci sekundárních metabolitů. Tato metoda využívá rostlinám vlastní obranný systém, aby se zvýšila produkce sekundárních metabolitů in vitro. Sloučenina, která se používá k dosažení tohoto jevu se nazývá elicitor. Během naší experimentální práce jsem použil jako spouštěče sloučeninu Ethephon (2-chlorethylfosfonová kyselina) na kalusů a suspenzi kultur Hypericum perforatum, se záměrem sledovat jeho vliv na produkci flavonoidů. Tento experiment byl založen na třech různých koncentracích a šesti různých ochranných časech, přičemž v 6, 12, 24, 72, 168 hodin. Maximální efekt spouštěče byl dosažen s koncentrací C1 (1mg/100ml) po 12 hodinách a o koncentraci C3 (100mg/100ml) po 72 hodinách.
|
|
|
Technologie pěstování Leuzey saflorové (Leuzea carthamoides DC.) a její využití.
VYTISKA, Petr
Tato práce pojednává o technologii pěstování leuzey saflorové (Leuzea carthamoides DC.), o látkách, které obsahuje a o jejím možném farmaceutickém využití. Dále se v práci věnuji popisu některých látek, které nalezneme v nadzemních či podzemních částech rostliny. Mezi nejúčinnější látky, které leuzea obsahuje se řadí fytoekdysteroidy, triterpeny, flavonoidy, thiofeny a fenolické kyseliny. Množství těchto obsahových látek se přímo odvíjí od způsobu pěstování, výběru vhodného stanoviště, použití elicitorů a použité technologie sušení a sklizně. V závěrečné části se zabývám průzkumem povědomí veřejnosti o leuzee jako léčivé rostlině.
|
|
|
The effect of elicitors on the secondary metabolites production in vitro cultures -I.
Damaskinos, Antonios ; Tůmová, Lenka (vedoucí práce) ; Martin, Jan (oponent)
Účinné látky vždy pocházely z rostlin. Rostliny však byly schopny vyrobit jen velmi malá množství a to byl důvod, proč se zkouší mnoho alternativních způsobů výroby, jeden z nich je kultivace tkáňových kultur. Tato metoda používá fragment z živé tkáně nebo orgánu, odebíraný z neporušené rostliny, nebo již existující explantátové kultury, za účelem pěstování umělého růstového média. I tento způsob však není schopen produkovat velké množství ve srovnání s extrakcí z terénních rostlin. Elicitace je považována za možný způsob, jak zvýšit produkci sekundárních metabolitů. Tato metoda využívá rostlinám vlastní obranný systém, aby se zvýšila produkce sekundárních metabolitů in vitro. Sloučenina, která se používá k dosažení tohoto jevu se nazývá elicitor. Během naší experimentální práce jsem použil jako spouštěče sloučeninu Ethephon (2-chlorethylfosfonová kyselina) na kalusů a suspenzi kultur Hypericum perforatum, se záměrem sledovat jeho vliv na produkci flavonoidů. Tento experiment byl založen na třech různých koncentracích a šesti různých ochranných časech, přičemž v 6, 12, 24, 72, 168 hodin. Maximální efekt spouštěče byl dosažen s koncentrací C1 (1mg/100ml) po 12 hodinách a o koncentraci C3 (100mg/100ml) po 72 hodinách.
|
|
|
Vliv elicitorů, hnojení a technologie pěstování Ostropestřce mariánského (Silybum marianum L) na produkt a jeho využití
GUBIŠOVÁ, Jana
Ostropestřec mariánský (Silybum marianum) je jedna z nejdéle známých léčivých rostlin. Semena ostropestřce obsahují biologicky aktivní látky taxifolin, silychristin, silydianin, silybin A, silybin B, isosilybin A a isosilybin B celkově nazývané jako silymarinový komplex. Cílem této práce byl vliv elicitorů, hnojení a technologie pěstování na produkt a jeho využití. V první části diplomové práce jsem se zabývala historií, botanickou charakteristikou, agrotechnikou, chemickým složením a metodami stanovení účinných látek, farmakologickými účinky účinných látek. V praktické části jsem pomocí dvou maloparcelových pokusů zjišťovala vliv elicitorů na obsah účinných látek. Ve vlastním pokusu byly použity 2 elicitory NanoFYTSi? v koncentraci 1ml/l a N-FENOL MIX? v koncentraci 0,5ml/l. Ve druhém pokusu od vedoucího práce byl kromě NanoFYT Si? v koncentraci 1ml/l a N-FENOL MIX? v koncentraci 0,5ml/l použit elicitor ASA ve třech různých koncentracích, nízké [10-5 mol/l], střední [10-4 mol/l] a vysoké [10-3 mol/l]. V závěru jsem provedla statistické vyhodnocení jednotlivých pokusů, porovnání s ostatními publikovanými pokusy a návrh technologie pěstování a využití Ostropestřce mariánského.
|
|
|
Technologie pěstování chmele (Humulus lupulus L.). Vliv elicitorů na výnos a kvalitu produktu. Jeho potravinářské a nepotravinářské využití.
HAŠKOVCOVÁ, Petra
Bakalářská práce se zabývá technologií pěstování chmele, jeho využitím, použitím elicitorů a rostlinných přípravků na zemědělských plodinách. Obecná část bakalářské práce pojednává o historii chmele, morfologii chmelové rostliny, technologii pěstování chmele, výživě a hnojení, ochraně před škůdci a proti chorobám, o sklizni a chemickém složení chmele. Česká republika patří tradičně mezi největší světové producenty chmele. Český chmel je světově proslulý svou kvalitou, danou naprosto převažující jemnou aromatickou odrůdou Žatecký poloraný červeňák (ŽPČ). Dále jsou v této části uvedeny informace o vlivu elicitorů na zemědělské plodiny, vliv rostlinných preparátů a využití chmele. V závěru práce jsou shrnuty základní údaje o chmelu otáčivém.
|
|
|
Návrh technologie pěstování kotvičníku zemního (Tribulus terrestris L.) a jeho využití
BARTOŠ, Pavel
Kotvičník zemní (Tribulus terrestris L.) je jednoletá rostlina z čeledi Zygophyllaceae (kacibovité). Pro své léčivé účinky se již dlouho používá v tradiční čínské a indické medicíně k léčbě různých onemocnění. Bylo prokázáno, že účinné látky, mezi které lze zařadit steroidní saponiny, glykosidy, flavonoidy, fytosteroly a alkaloidy, vykazují účinky na reprodukci, účinky afrodiziakální, antibakteriální, antikarcinogenní, antioxidační, diuretické, antidiabetické, kardiovaskulární a mnohé další. Cílem této diplomové práce bylo ověřit vliv elicitorů na obsah vybraných účinných látek v kotvičníku zemním. Elicitorem v této práci byla kyselina acetylsalicylová o třech různých koncentracích (10-3 mol.l-1, 10-4 mol.l-1, 10-5 mol.l-1) aplikovaná postřikem. Pomocí vysokoúčinné kapalinové chromatografie a hmotnostního spektrometru byl u plodů a natě stanoven obsah diosgeninu, protodioscinu, ruscogeninu. U všech třech sledovaných látek byl pozorován pozitivní vliv elicitoru na jejich obsah
|
|
|
Technologie pěstování a hnojení ječmene (Hordeum) s cílem maximální kvality produktu a jeho využití pro výrobu doplňku stravy "zeleného ječmene"
DARDOVÁ, Magdaléna
Cílem bakalářské práce bylo studium technologie pěstování a hnojení ječmene (Hordeum) pro výrobu doplňku stravy "zeleného ječmene". Hlavními účinnými látkami v zeleném ječmeni jsou enzymy superoxid dismutáza, kataláza, peroxidáza, transhydrogenáza a cytochrom oxidáza. Dalšími látkami jsou flavonoidy saponarin, glykosylisovitexin a lutonarin. Vypracováním rešerše byla zjišťována nejlepší technologie pěstování a hnojení zeleného ječmene. Nejvíce látek obsahuje ječmen pěstovaný v ekologickém zemědělství. Naopak tento ječmen má vyšší obsah dusičnanů v důsledku výhradního používání statkových hnojiv, která jsou dusíkato-draselná, a v takovém systému je fosfor faktorem v minimu. Podle Liebigova zákona dusík, který není v harmonickém poměru k prvku v minimu, není rostlina schopna transformovat na dusík organických látek. Z nutričního hlediska se jeví nejvýhodnější ekologické pěstování ječmene na vyschlých sladkovodních jezerech v USA. Půda v těchto oblastech obsahuje dostatek živin pro ječmen, což je dobrým předpokladem pro kvalitní výrobky. Pokud by se zelený ječmen pěstoval v České republice, bylo by nejvhodnější pěstování konvenčním způsobem. Půdy jsou zde chudé na živiny, a tak by pouze statková hnojiva nebyla dostačující. Ke zvýšení účinných látek je vhodné použít některý z několika druhů elicitorů. Nejvhodnější odrůdou by byla odrůda sladovnického ječmene Sebastian, která obsahuje nejvíce účinných látek.
|
|
|
Technologie pěstování Ostropestřce mariánského (Silybum marianum L. Gaertn.) a hnojení s cílem maximální kvality produktu a jeho využití
GUBIŠOVÁ, Jana
Ostropestřec mariánský (Silybum marianum L. Gaertn.) je léčivá rostlina známá již tisíce let. V České republice byl záměrně pěstován od 70. let a v poslední době o něj zájem stále roste. A to zejména díky farmaceutickému průmyslu u nás i v zahraničí, který využívá pokrutiny po lisování nažek k izolaci účinných látek. Výhodou této rostliny je nenáročnost na prostředí, ve kterém je pěstována a v případě vhodně zvolené agrotechniky a kvalitní půdy také vysoké výnosy. Hlavním cílem bakalářské práce bylo shromáždit dostupné informace o technologii pěstování ostropestřce mariánského a seznámení se s jeho botanickou charakteristikou, chemickým složením a účinnými látkami, agrotechnikou, využitím, hnojením a ochranou před škůdci. Dále byla práce zaměřená na shrnutí metod pro stanovení některých účinných látek, objasnění farmakologických účinků látek a vlivu elicitorů a techniky pěstování na obsah účinných látek. V závěru práce byla shrnuta problematika pěstování ostropestřce mariánského a navržena technologie pro pěstování v praxi a jeho využití. A to zejména technologie přípravy půdy, zvolení vhodné předplodiny, setí, hnojení a sklizeň, která bývá u této léčivé rostliny nejnáročnější. Dále byl vytvořen návrh pro využití semen ostropestřce mariánského v potravinářství, kde byl jeho výskyt shledán nedostatečným. Potenciál této léčivé rostliny by byl např. ve využití při výrobě funkčních potravin.
|
host ::
RSS.