|
|
Přístroj pro elektroterapii
Kopečný, Josef ; Kolář, Radim (oponent) ; Chmelař, Milan (vedoucí práce)
V úvodu této práce jsou popsány základy fyziatrické léčby. Podrobněji se zde rozebírá elektroléčba a to jak z hlediska vedení proudu tkáněmi tak i z hlediska využití nejrůznějších druhů proudů, které se pro tuto léčbu používají. Také jsou zde zmíněny elektrody a přechod proudu mezi elektrodou a pokožkou. Závěrečná část je věnována návrhu a realizaci jednoduchého přístroje pro tuto terapii.
|
|
|
Mikroimpulzní stimulace a její využití ve fyziatrické léčbě
Nedvědová, Marie ; Kolouch, Jaromír (oponent) ; Chmelař, Milan (vedoucí práce)
Obecná část bakalářské práce je věnována samotnému elektrickému proudu a rozboru jeho účinků na lidský organismus. Je konfrontováno jak pozitivní terapeutické využití proudu ve fyziatrické léčbě, tak i negativní dopad na člověka vzhledem k elektrickým nebezpečným projevům. Navazující rešerše přináší nejnovější poznatky o použití impulsních proudů v oblasti elektroléčby. Výsledky rešerše shrnuje přehled vybraných elektroterapeutických metod, který se zároveň stává výchozím pro praktickou část bakalářské práce – návrh mikroimpulzního stimulátoru. Prvotní představa o funkci základního obvodu vyšla ze simulací pomocí programu PSpice. Teoretický návrh přístroje vrcholí realizací funkčního vzorku, díky němuž byly pořízeny záznamy skutečných časových průběhů impulsů, získaných z měření osciloskopem.
|
|
|
Elektroléčba
Vodochodská, Andrea ; Harabiš, Vratislav (oponent) ; Chmelař, Milan (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá druhy fyziatrické léčby, jako je fototerapie, termoterapie, kryoterapie a mechanoterapie. Především však elektroléčbou, která je zde rozdělena na bezkontaktní a kontaktní. V této práci jsou popsány režimy a principy použití elektroterapie. Velká pozornost je zde věnována rozborům jednotlivých elektrických proudů, které jsou nejčastěji využívány při elektroterapii. Závěrečná část práce se zabývá návrhem bateriově napájeného generátoru pro elektroléčbu.
|
|
|
Efekt elektrické stimulace na hojení měkkých tkání
Fošumpaur, Karel ; Jeníček, Jakub (vedoucí práce) ; Angerová, Yvona (oponent)
Jméno, příjmení: Karel Fošumpaur Vedoucí práce: Mgr. Jakub Jeníček, Ph.D. Oponent práce: Název práce: Efekt elektrické stimulace na hojení měkkých tkání Abstrakt bakalářské práce: Tato bakalářská práce shrnuje současnou úroveň poznání ohledně efektivity elektrické stimulace na hojení měkkých tkání prostřednictvím zpracování přehledu problematiky. Cílem práce je popsat současnou úroveň výzkumu dané problematiky z hlediska jeho úplnosti, aktuální fáze a limitací. Systematickou rešerší bylo dosaženo patnácti odborných, relevantních článků, které byly do práce zařazeny a analyzovány. Pomocí analytického rozboru a zhodnocení studií je určeno zda a za jakých podmínek je elektrická stimulace pro hojení měkkých tkání efektivní. Mezi prezentované články patří studie testující efektivitu elektrické stimulace pro hojení strukturálně poškozené svaloviny, šlach, kůže a vaziva. Práce přináší převážně pozitivní závěr ohledně hojivého efektu elektrické stimulace. Klíčová slova: elektrická stimulace, hojení, měkké tkáně, sval, šlacha, kůže, vazivo, vaz, regenerace, reparace, elektroterapie
|
|
|
Vzdálené účinky svalové elektrostimulace
Koláček, Michal ; Slabý, Kryštof (vedoucí práce) ; Demeková, Júlia (oponent)
Práce se na základě rešerše literatury snaží identifikovat možné mimosvalové a vzdálené svalové účinky elektrostimulace m. quadriceps femoris. Dále se zabývá posouzením vlivu vysokofrekvenční elektrické stimulace (HTEMS) svalstva dolních končetin na aktivitu autonomního nervového systému vyjádřenou pomocí variability srdeční frekvence, tedy spektrálního výkonu v jednotlivých frekvenčních pásmech. Překřížené randomizované studie se zúčastnilo 15 zdravých probandů (7 mužů a 8 žen), věkový průměr 24,4 ± 2,5 let. Variabilita srdeční frekvence byla hodnocena ve dvou situacích: situace bez aplikace HTEMS a situace s působením HTEMS. Elektrostimulace byla provedena přístrojem HiToP 191. Výsledky neprokázaly statisticky významný rozdíl u všech sledovaných komponent. Studie se zabývala i reproducibilitou měření senzitivního a motorického prahu pro elektrostimulaci metodou HTEMS.
|
|
|
Ovlivnění spasticity u pacietnů s roztroušenou sklerózou metodou elektrické stimulace dle Jantsche
Pokorná, Anna ; Kövári, Martina (vedoucí práce) ; Kříž, Jiří (oponent)
Elektrická stimulace (ES) dle Jantsche byla vytvořena s primárním cílem redukovat spasticitu, avšak její účinek nebyl žádnou studií potvrzen či vyvrácen. Cílem diplomové práce proto bylo zjistit, zda tento typ ES snižuje spasticitu m. triceps surae u pacientů s roztroušenou sklerózou. Mimo spasticitu byl sledován i vliv ES na aktivní pohyb vykonaný antagonisty spastického svalu a rychlost chůze. Naší pilotní kontrolované nerandomizované studie se zúčastnilo celkem 15 probandů, kteří byli rozděleny do dvou skupin - s aplikací ES (skupina STIM) a bez aplikace ES (skupina NOSTIM) během hospitalizace. Při vyšetření byl využit koncept Jean-Michel Graciese - Five-step clinical assessment in spastic paresis, Z tohoto protokolu byly vybrány kroky pro hodnocení spasticity pomocí Tardieuovy škály, dále vyšetření rozsahu aktivního pohybu a 10MWT. Navíc byl pro hodnocení chůze přidán TUG. Měření probíhalo 1., 4. a 8. den hospitalizace. Mezi vnitroskupinový rozdíl byl hodnocen pomocí ANOVA pro opakovaná měření s Fisherovým post-hoc testem a hladinou významnosti p=0.05. Ze získaných dat vyplývá, že ES dle Jantsche má okamžitý vliv na snížení spasticity a zvýšení aktivního pohybu antagonisty spastického svalu. Navíc tento účinek trval po celou dobu hospitalizace a měl zvyšující se tendenci. Nebylo však potvrzeno...
|
|
|
Efektivita terapie vysokovýkonným laserem u plantární fasciitidy
Pitnerová, Lenka ; Malá, Jitka (vedoucí práce) ; Pavlů, Dagmar (oponent)
Autor: Bc. Lenka Pitnerová Název: Efektivita terapie vysokovýkonným laserem u plantární fasciitidy Cíle: Hlavním cílem této práce je posoudit efektivitu léčby plantární fasciitidy nízkovýkonným a vysokovýkonným laserem v porovnání s léčebným ultrazvukem Metody: Do studie bylo zahrnuto celkem 50 pacientů s diagnostikovaným syndromem patní ostruhy. Probandi byli rozděleni do tří skupin. Skupina A (n=20) podstoupila 10 aplikací vysokovýkonné laserové terapie, skupina B (n=20) podstoupila 10 aplikací nízkovýkonné laserové terapie a skupina C (n=10) absolvovala 10 aplikací léčebného ultrazvuku. Charakter a intenzita obtíží byly hodnoceny před a po aplikaci laseru za pomoci nestandardizovaného dotazníku a numerické škály bolesti. Pro popis a vyhodnocení výsledků studie bylo použito běžných statistických ukazatelů a metod. Výsledky: Na základě získaných výsledků se podařil prokázat pozitivní efekt na klinický průběh onemocnění vysokovýkonným laserem a terapie laserem byla shledána významně efektivnější než terapie léčebným ultrazvukem při léčbě plantární fasciitidy. Téměř ve všech měřených parametrech dosahovala nejvyššího procenta zlepšení skupina léčená vysokovýkonným laserem. Výsledky studie jsou omezeny nízkým počtem pacientů a nejednotností skupiny probandů. Během experimentu nebyly zaznamenány žádné...
|
|
|
Využití elektroterapie k ovlivnění spasticity u pacientů po cévní mozkové příhodě
Pokorná, Anna ; Jeníček, Jakub (vedoucí práce) ; Tichá, Monika (oponent)
BAKALÁŘSKÉ PRÁCE Jméno: Anna Pokorná Vedoucí práce: Mgr. Jakub Jeníček Oponent práce: Název bakalářské práce: Využití elektroterapie k ovlivnění spasticity u pacientů po cévní mozkové příhodě Abstrakt bakalářské práce: Tématem bakalářské práce je využití elektroterapie k ovlivnění spasticity u pacientů po cévní mozkové příhodě. Práce se skládá ze dvou částí - teoretické a praktické. V teoretické části je stručně popsána problematika týkající se cévní mozkové příhody, regulace svalového napětí a spasticity. Převážně je zde uvedena provedená rešerše dostupných literární zdrojů na téma elektroterapie s antispastickým účinkem. Tyto poznatky vychází zejména z výsledků uskutečněných zahraničních studií, které jsou vzájemně porovnávány. Praktická část obsahuje dvě kazuistiky pacientů, kteří prodělali cévní mozkovou příhodu a je u nich přítomná spasticita m. triceps surae. Na daný sval je pět dní po sobě aplikována Dvoukanálová elektrická stimulace dle Janstch. Je sledován její vliv na spasticitu, která byla vyšetřena pomocí škály Five-Step Clinical Assessment dle Gracies před první a bezprostředně po páté terapii. Dále byly pozorovány změny parametrů, které uvedená škála popisuje. Cílem práce je shrnout, ale zároveň obohatit danou problematiku a na základě výsledků vlastní terapie zhodnotit efekt...
|
|
|
Vliv elektrostimulace dle Jantsche na spastickou parézu flexorů zápěstí a prstů ruky u pacientů po cévní mozkové příhodě
Bushuyeva, Violeta ; Kövári, Martina (vedoucí práce) ; Demeková, Júlia (oponent)
Tato práce si klade za cíl zhodnotit okamžitý účinek elektrostimulace dle Jantsche na spastickou parézu flexorů zápěstí a prstů ruky vzniklou následkem cévní mozkové příhody. V teoretické části byla provedená krátká rešerše moderních poznatků o cévní mozkové příhodě, syndromu spastické parézy a fyzikální terapii v léčbě spasticity s užším zaměřením na elektroterapii s antispastickým účinkem. Praktická část obsahuje kasuistiku pacienta, u kterého byla v rámci hospitalizace prováděna elektrostimulace dle Jantsche každý všední den byl vyšetřován před a neprodleně po elektrostimulaci. Vyšetření vycházelo z Klinického ní spasticity v pěti krocích ese. Pro účel rychlého a kvalitního zhodnocení spasticity byly z vyšetření dle Graciese vybrány tyto parametry: pomalý pasivní (Xv1) a aktivní (XA) rozsah pohybu a pasivní rychlý rozsah pohybu hodnotící stupeň zárazu neboli catch Následně byly z naměřených hodnot dopočítány úhel spasticity (Xv1 Xv3)/Xv1). Ze získaných dat vyplívá, že elektrostimulace dle Jantsche má okamžitý vliv na snížení spasticity jak flexorů zápěstí, tak prstů. Vliv na aktivní rozsah pohybu prokázal pouze u elektrostimulace flexoru palce. U zápěstí a ostatních prstů ke změně aktivního rozsahu pohybu nedošlo.
|
|
|
Ovlivnění spasticity u pacietnů s roztroušenou sklerózou metodou elektrické stimulace dle Jantsche
Pokorná, Anna ; Kövári, Martina (vedoucí práce) ; Kříž, Jiří (oponent)
Elektrická stimulace (ES) dle Jantsche byla vytvořena s primárním cílem redukovat spasticitu, avšak její účinek nebyl žádnou studií potvrzen či vyvrácen. Cílem diplomové práce proto bylo zjistit, zda tento typ ES snižuje spasticitu m. triceps surae u pacientů s roztroušenou sklerózou. Mimo spasticitu byl sledován i vliv ES na aktivní pohyb vykonaný antagonisty spastického svalu a rychlost chůze. Naší pilotní kontrolované nerandomizované studie se zúčastnilo celkem 15 probandů, kteří byli rozděleny do dvou skupin - s aplikací ES (skupina STIM) a bez aplikace ES (skupina NOSTIM) během hospitalizace. Při vyšetření byl využit koncept Jean-Michel Graciese - Five-step clinical assessment in spastic paresis, Z tohoto protokolu byly vybrány kroky pro hodnocení spasticity pomocí Tardieuovy škály, dále vyšetření rozsahu aktivního pohybu a 10MWT. Navíc byl pro hodnocení chůze přidán TUG. Měření probíhalo 1., 4. a 8. den hospitalizace. Mezi vnitroskupinový rozdíl byl hodnocen pomocí ANOVA pro opakovaná měření s Fisherovým post-hoc testem a hladinou významnosti p=0.05. Ze získaných dat vyplývá, že ES dle Jantsche má okamžitý vliv na snížení spasticity a zvýšení aktivního pohybu antagonisty spastického svalu. Navíc tento účinek trval po celou dobu hospitalizace a měl zvyšující se tendenci. Nebylo však potvrzeno...
|
host ::
RSS.