|
|
Vodíkové technologie pro akumulaci elektrické energie z obnovitelných zdrojů
Švácha, Filip ; Kracík, Petr (oponent) ; Poláčik, Ján (vedoucí práce)
Cílem práce je popsat současné možnosti ukládání elektrické energie z obnovitelných zdrojů se zaměřením na vodíkové technologie. V prvních třech částech jsou formou rešerše postupně rozebrány problematika ukládání energie z obnovitelných zdrojů, současné možnosti ukládání energie a samotné ukládání energie do vodíku. Poslední část je praktická a jejím cílem je porovnat současné možnosti při navrhování systému ukládajícího energii do vodíku. Následně je vybrána nejvýhodnější možnost a porovnána s jinými způsoby ukládání energie.
|
|
|
Nekonvenční využití větrné energie
Zajíc, Josef ; Turek, Vojtěch (oponent) ; Jícha, Jaroslav (vedoucí práce)
Bakalářská práce se zabývá využitím energie větru jako zdroje energie pro výrobu vodíku. V první části jsou popsány typy větrných motorů se zaměřením především na vrtulové větrné motory a jejich konstrukci. Následuje popis problematiky spotřeby elektrické energie závislý na čase a s ním spojená problematika akumulace elektřiny pomocí různých metod. Závěrná část práce je pak věnována statistickému vyhodnocení větrných podmínek, popisu a návrhu zařízení vodíkového hospodářství.
|
|
|
Diagnostika elektrických výbojů v kapalinách
Vašíček, Michal ; Mazánková, Věra (oponent) ; Kozáková, Zdenka (vedoucí práce)
Cílem této práce je proměření elektrických charakteristik zapálení stejnosměrného elektrického výboje v roztoku elektrolytu a vyhodnocení jednotlivých parametrů (napětí, proud, světelný signál a zvuk). Výsledkem je porovnání těchto parametrů při přechodu z diafragmové na kapilární konfiguraci použitím statických a dynamických charakteristik. Další část popisuje vzájemné rozdíly a určuje přibližnou hranici mezi jednotlivými konfiguracemi. Studium stejnosměrného elektrického výboje generovaného na dírce bylo prováděno v polykarbonátovém reaktoru o celkovém objemu 110 ml rozděleného měnitelnou polyacetátovou přepážkou. Na tyto přepážky byla umístěna série keramických disků značky Shapal o tloušťce 0,3–1,5 mm se středovou dírkou o průměru 0,3 mm. Rozdělením vznikly dvě přibližně stejně velké komory, z nichž každá obsahovala nerezovou elektrodu. Na elektrody bylo dodáváno stejnosměrným zdrojem vysoké napětí o výkonu až 500 W. Jako elektrolyt byl použit roztok NaCl s počáteční vodivostí 570 S/cm. Časově rozlišené charakteristiky byly zaznamenávány na čtyřkanálovém osciloskopu Tektronix TDS 2024B, na němž bylo měřeno napětí přes sondu HV Tektronix P6015A, proud přes odpor 5,13 , zvuk piezoelektrickým mikrofonem pod reaktorem a emitované světlo výboje pomocí optického vlákna u otvoru v přepážce. Naměřením a zpracováním časově rozlišených charakteristik jednotlivých parametrů bylo dosaženo přesného popisu chování diafragmové a kapilární konfigurace. Byly popsány rozdíly napětí při fázi generace bublin a zapálení výboje. Práce obsahuje zejména popis chování kavitujících bublin a přibližně stanovuje přechod mezi diafragmovou a kapilární konfigurací na l/d = 3 (kde l je tloušťka přepážky a průměr dírky je značen d).
|
|
|
Polarografická analýza vod
Klečka, Tomáš ; Rozman, Jiří (oponent) ; Čížek, Martin (vedoucí práce)
Bakalářská práce se v první části zabývá teoretickým základem polarografie a voltametrie, rozebírají se některé metody s ohledem na jejich detekční meze. Poté je provedeno měření na polarografu metodou anodické rozpouštěcí voltametrie a vyhodnocení v MATLABu za pomocí dvou funkcí. Dále je navržen postup pro laboratorní úlohu s polarografem.
|
|
|
Diafragmový výboj v roztocích organických barviv z hlediska elektrolytického rozkladu
Davidová, Jaroslava ; Brablec, Antonín (oponent) ; Kozáková, Zdenka (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá fyzikálními a chemickými jevy působícími na rozklad organických barviv v diafragmovém výboji, který je generován v kapalných roztocích. Protože byl v experimentech použit zdroj stejnosměrného vysokého napětí v kontinuálním režimu, objevuje se účinek elektrolýzy na rozklad barviva v diafragmovém výboji. Hlavním cílem této práce bylo zjistit, kdy probíhá pouze elektrolýza (resp. kdy dochází k zapálení výboje), a které faktory ovlivňují bod zapálení. Dále bylo cílem provést rozklad vybraných potravinářských a textilních organických barviv pouze účinkem elektrolýzy. V teoretické části je uvedena teorie vzniku elektrického výboje v kapalných roztocích a popsány různé typy výbojů generované v kapalinách. Dále je v mé práci rozebrána rešerše na téma elektrických výbojů v kapalinách využívaných ve světě, využití diafragmového výboje a různé způsoby odstranění organických barviv z vodných roztoků. Nakonec je v této diplomové práci uvedena teorie elektrolýzy vodného roztoku elektrolytu, teorie UV-VIS spektroskopie a také jsou zde jednoduše popsány analytické metody vhodné pro detekci organických molekul. Experimentální část je zaměřena na popis experimentu, který byl prováděn v reaktoru s oddělenými elektrodovými prostory. Propojení obou prostorů bylo realizováno přepážkou rozdělující reaktor na dvě části, kde byla umístěna nevodivá diafragma s dírou o d = 0,4 mm uprostřed. Experimentální část obsahuje i popis chemikálií použitých v experimentech a je zde popsán i průběh jednotlivých experimentů. Nejprve byl zjištěn bod zapálení výboje v reaktoru (tj. stanovení fáze, kdy probíhá pouze elektrolýza bez jakéhokoli účinku výboje) tvorbou peroxidu vodíku a měřením dynamických elektrických charakteristik. Poté byl proveden rozklad vybraných barviv elektrolýzou. Protože rozklad barviv je doprovázen odbarvením, koncentrace barviva byla měřena na UV-VIS spektrometru v rozmezí vlnových délek 350–700 nm. Ve výsledkové části jsou porovnány různé faktory působící na bod zapálení, jako je druh použitého elektrolytu, počáteční vodivost, druh barviva, teplota roztoku a typ reaktoru (resp. objem roztoku). Z výsledků vyplývá, že nejvýznamněji ovlivňuje zapálení výboje počáteční vodivost roztoku. Po zjištění bodu zapálení byla provedena elektrolýza vybraných barviv, kde proud byl nastavován na 10 mA, elektrolyt byl použit NaCl, kterým se nastavovala počáteční vodivost na 500 µS/cm. Nakonec bylo provedeno srovnání rozkladu barviv v závislosti na dodávaném výkonu, kde bylo zjištěno, že samotná elektrolýza má pouze minimální účinnost (cca 15 %), a tudíž významně neovlivňuje rozklad barviv v diafragmovém výboji v kapalných roztocích.
|
|
|
Spínaný zdroj pro galvanické pokovování
Janků, Roman ; Minárik, Vladimír (oponent) ; Červinka, Dalibor (vedoucí práce)
Práce se zabývá spínaným zdrojem pro galvanické pokovování. Je zde popsán teoretický princip galvanického pokovení, optimální technologický postup a seznam nejčastěji používaných kovů. Dále je zde seznam nejznámějších výrobců a popis jejich zdrojů pro galvanotechniku, které mají shodné výstupní parametry. V další části je práce je seznámení se z již hotovým školním zdrojem 2000A/20V jsou v ní řešeny, jeho největší technické nedostatky a zde také návrh konstrukčního uspořádání kresleného ve 3D Autocadu. Nakonec je ekonomická analýza výrobních nákladů zdroje, vyhledání vhodných dodavatelů součástek a materiálu. V práci najdeme také odhad prodejní ceny a celkové srovnání s konkurenčními zdroji.
|
|
|
"Power-to-Gas" technologie pro ukládání elektrické energie
Gálíček, Radomír ; Špiláček, Michal (oponent) ; Poláčik, Ján (vedoucí práce)
Změna klimatu je stále palčivějším globálním problémem, který vyžaduje inovativní technická řešení. Pokud by se v souvislosti se snižováním plynných emisí uhlíku významně zvýšil podíl obnovitelných zdrojů, vyvstala by potřeba akumulace, což by mohlo znamenat po-sun k vodíkovým technologiím. Tato bakalářská práce se zabývá technologiemi souvisejícími s přeměnou elektřiny na výhřevný plyn tzv. Power to gas. A v souvislosti s touto technologií je taktéž uveden souhrn metod výroby, skladování a přepravy a zmíněné aspekty vodíkové infrastruktury jsou zhodnoceny z technického a ekonomického hlediska. Ze způsobů výroby vodíku je v současnosti nejvyužívanější výroba z fosilních paliv, ovšem výroba pomocí elektrolýzy nebo biologických metod se jeví jako nadějné varianty v blízké budoucnosti. S vodíkem rovněž souvisí problematika palivových článků, jejichž využití na poli kogeneračních jednotek malých výkonů se těší v posledních letech dynamickému rozvoji. V praktické části je navrhnuta vodíková akumulační jednotka pro modelový RD, která je určená pro sezónní akumulaci energie z OZE. Je provedeno zhodnocení několika navrhovaných variant. Nejvýhodnější je porovnána s tradičním úložištěm využívajícím lithiové baterie, kdy výhodou baterií se ukazuje být jejich flexibilita, ovšem pro dlouhodobou akumulaci je výhodnější vodíková akumulace.
|
|
|
Elektrody pro elektrolyzér
Kaňa, Ondřej ; Knotek, Tomáš (oponent) ; Sedlaříková, Marie (vedoucí práce)
V diplomové práci se zabývám výrobou elektrod pro elektrolyzér. Zabývám se zvětšováním povrchu elektrod použitím nikl – zinkových galvanických a chemických povlaků. Na elektrody např. z ocelového plechu jsem nanesl galvanickým nebo chemickým pokovením tenkou vrstvu slitiny Ni-Zn. V alkalickém hydroxidu jsem odleptal zinkové komponenty z povrchu a tím jsem vytvořil porézní povrch. Elektroda má z makroskopického hlediska stejné geometrické rozměry, ale z mikroskopického hlediska má větší povrch a tedy i funkční plochu. V důsledku toho se dosáhne větší produkce vodíku při nezměněných rozměrech elektrolyzéru.
|
|
|
Rozvoj technologie frézování forem povlakovanými tvarovými frézami
Doležel, Ondřej ; Bumbálek, Bohumil (oponent) ; Píška, Miroslav (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá možným rozvojem frézování forem různými druhy povlakovanými moderními frézami. První část je věnována analýze soudobých trendů výrobních technologií forem. V analýze jsou uvedeny různé druhy strojů a nástrojů pro výrobu různých druhu forem a zápustek. Další část se věnuje návrhu zápustky pro část nůžek na plech. Pokračuje se návrhem výroby po tepelném zpracování a dokončení zápustky frézováním. Pro frézovaní zápustky jsou navrženy nástroje, NC program a možný rozvoj výroby zápustky pomocí nového obráběcího centra a možnost optimalizace výroby. Předposledním bodem práce je technicko ekonomické zhodnocení daného směru rozvoje porovnání kladu a záporu jednotlivých metod. V závěrečném zhodnocení je vše shrnuto.
|
|
|
Pokovování plastových dílců
Čermák, Jan ; Kubíček, Jaroslav (oponent) ; Žák, Ladislav (vedoucí práce)
Perspektiva vyrábění plastových dílců dopomohla k tomu, že se pokovování těchto dílců rozšířilo ve velkém měřítku. Ať už se jedná o povlak funkční nebo pouze dekorativní. Tato práce předkládá komplexní studium, rozbor, hodnocení a porovnání možností vytváření kovových povlaků na plastových materiálech. V této práci je pojednáno o galvanické, chemické, vakuové a speciálních způsobech pokovování. U všech zmíněných způsobů pokovování je uveden technologický postup, zařízení pro pokovování, zhodnocení jednotlivých způsobů a rozbor použití pokovených plastových dílců.
|
host ::
RSS.