|
|
Vliv mikrobioplastů na vodní rostliny
Mácová, Sabina ; Maršálková, Eliška (oponent) ; Kučerík, Jiří (vedoucí práce)
Znečištění životního prostředí plasty se stává jedním z vážných ekologických problémů, proto se v posledních letech vyvíjí snaha navrhnout alternativy k běžným konvenčním plastům. Jako možná alternativa se jeví biodegradabilní plasty, které mají podobné vlastnosti jako syntetické plasty, a navíc jsou považovány za nezávadné a rozložitelné v životním prostředí. Avšak za reálných podmínek je biodegradace poměrně časově náročný proces a může dojít pouze k bio fragmentaci na malé částice, tzv. mikrobioplasty. O jejich vlivu na životní prostředí se prozatím ví jen velmi málo. Tato práce se zabývá ekotoxikologickým vlivem mikročástic biodegradabilního poly(3-hydroxybutyrátu) (P3HB) ve dvou velikostních frakcích (částice
|
|
|
Využití testů ekotoxicity pro posouzení účinnosti čistírenských technologií
Konečná, Kateřina ; Komendová, Renata (oponent) ; Zlámalová Gargošová, Helena (vedoucí práce)
Tato diplomová práce je zaměřena na posouzení účinnosti čistírenských technologií v domovních čistírnách odpadních vod. Pro tyto účely byly odebrány vzorky ze 3 odlišných domovních čistíren. Pro hodnocení ekotoxicity byly vybráni dva zástupci akvatického ekosystému, rostlina Lemna minor a sladkovodní korýš Thamnocephalus platyurus. Pro posouzení z analytického hlediska byly vybrány ukazatelé podle nařízení vlády o vypouštění vod do vod povrchových a podzemních č. 401/2015 Sb. a 57/2016 Sb. Všechny vybrané domovní čistírny velikostně odpovídají pro 30–500 ekvivalentních obyvatel, přičemž je využívá cca 10–20 obyvatel. Výsledky ekotoxikologických testů potvrdily, že domovní čistírny účinně snižují míru toxicity. Ve všech čistírnách byly hodnoty IC50 u L. minor a hodnoty LC50 u T. platyurus stanoveny pouze na přítoku, jelikož na odtoku nebyla dosažena inhibice ani mortalita vyšší než 50 % oproti kontrolní skupině. U L. minor se hodnoty inhibice růstu (IC50) na přítoku pohybovaly v rozmezí 9,39 – 43,99 ml/l, u T. platyurus byly hodnoty LC50 na přítoku stanoveny v rozmezí 5,6 – 20 ml/l. Výsledky chemické analýzy ovšem odhalily, že žádná voda z námi vybraných domovních čistíren není vhodná pro vypouštění vod do vod podzemních nebo povrchových, jelikož překračují limitní hodnoty stanovené ve vládních nařízeních.
|
|
|
Hodnocení účinnosti kořenových čistíren prostřednictvím testů ekotoxicity
Konečná, Kateřina ; Procházková, Petra (oponent) ; Zlámalová Gargošová, Helena (vedoucí práce)
Tato bakalářské práce se zaměřuje na hodnocení účinnosti kořenových čistíren pomocí vhodně zvolených testů ekotoxicity. Pro tyto účely byly využity ekotoxikologické testy v akvatickém uspořádání, konkrétně s planktonním organismem Thamnocephalus platyurus a rostlinou Lemna minor. Hodnocení se provádělo na obecní kořenové čistírně, která čistí vodu pro 955 ekvivalentních obyvatel. Výsledky testů s T. platyurus potvrdily, že kořenová čistírna vodu dostatečně zbavuje akutní toxicity. Pro dva vzorky byly stanoveny hodnoty LC50, pro přítok 213,71 ml/l a pro usazovací nádrž 388,20 ml/l. Na odtoku již nešlo tyto hodnoty určit pro nízký ekotoxikologický efekt takto ošetřené vody. U testů s organismem L. minor byly vypočteny hodnoty IC50 taktéž u prvních dvou vzorků. U vzorku č. 1 byla hodnota IC50 vypočtena na 311,25 ml/l, u vzorku č. 2 na 963,35 ml/l. Nicméně na základě testů přímé toxicit vod s L. minor lze i v případě tohoto organismu potvrdit, dobrý čistící efekt této kořenové čistírny.
|
|
|
Hodnocení toxicity průsakových vod a půd ze skládky odpadů
Walachová, Klára
Diplomová práce se zabývá hodnocením toxicity průsakových vod a půd ze skládky odpadů Těmice. Teoretická část je zaměřena na charakteristiku komunálního odpadu a popis procesu skládkování. Další část práce je věnována oboru ekotoxikologie a popsáním jeho základních metod. Praktická část se zabývá popisem vybrané skládky odpadů a provedením testu inhibice růstu hořčice bílé (Sinapis alba L.) na průsakových vodách ze skládky odpadů. Práce dále obsahuje provedení testu fytotoxicity půdy pomocí Phytotoxkit. Zaměřuje se na popis této metody, pracovní postup a pracovní pomůcky. V závěru práce je vyhodnocení obou testů, které spočívají ve výpočtu inhibice růstu kořene pro jednotlivé koncentrace testované látky. Práce je doplněna o fotodokumentaci prováděných laboratorních testů a skládky odpadů.
|
|
|
Testy toxicity s perloočkou Daphnia magna
Melezínková, Petra
Cílem této diplomové práce bylo stanovení hodnoty toxického účinku chemické lát-ky na testovaný organismus Daphnia magna. Pro testování byly vybrány látky: poly-aluminiumchlorid (PAX 18), jeho vodný roztok (PAX 19) a dichroman draselný. Práce je rozdělena do dvou částí - v první polovině se věnuji teorii přibližující zá-kladní terminologii dané problematiky a obecnou charakteristiku testovaného organismu. V části praktické se již přímo zaměřuji na charakteristiku použitých látek, průběh testování a samotné výsledky práce spolu s diskuzí. Experimentální koncentrace pro PAX 18 byly v rozmezí 1-100 mg.l-1, pro PAX 19 10-300 mg.l-1 a pro dichroman draselný 40-150 mg.l-1. Testování probíhalo ve 3 opako-váních s deseti jedinci + kontrola. Hodnoty 24hEC50 byly: pro PAX 18 45,06 mg.l-1, pro PAX 19 97,82 mg.l-1 a pro dichroman draselný 1,569 mg.l-1. Hodnoty 48hEC50 pro PAX 18 byly 22,62 mg.l-1, pro PAX 19 37,20 mg.l-1 a pro dichroman draselný 0,864 mg.l-1. U všech testů byly sledovány výkyvy hodnoty pH a obsahu rozpuštěného kyslíku, stejně jako počet inhibovaných jedinců. Výsledky pozorování byly zaneseny do grafů a poté slovně okomentovány.
|
|
| |
|
|
Může hlíva ústřičná ovlivnit toxicitu průsakových vod?
Ciencialová, Tereza
Diplomová práce se zabývá problematikou skládkování a průsakovými vodami ze skládky komunálního odpadu. Úvodní část je zaměřená na teoretický popis skládky- popis skládkování, dělení skládek, legislativní požadavky. Podrobněji je zde dále popsána ekotoxikologie a bisorpce. Druhá část diplomové práce obsahuje informace o skládce Kuchyňka, popis přírodních podmínek lokality, metodiku, jaká byla použita při zjišťování toxicity průsakových vod ze skládky a použití hlívy ústřičné ke snížení toxicity průsakových vod ze skládky. V závěru je zhodnocen vliv hlívy ústřičné (Pleurotus ostreatus) na toxicitu průsakových vod ze skládky. Jsou zde porovnány výsledky pokusu před použitím hlívy ústřičné a po jejím použití na průsakových vodách.
|
|
|
Hodnocení toxicity průsakových vod ze skládky odpadů Kuchyňky
Studeníková, Petra
Diplomová práce na téma Hodnocení toxicity průsakových vod ze skládky odpadů Kuchyňky se v úvodní části zabývá legislativním prostředím, způsoby nakládání s odpady, statistickými údaji. Dále je zde teoretický popis procesu skládkování, dělení skládek a charakteristika základních metod ekotoxikologie. Následující část práce je věnována informacím o skládce odpadů Zdounky Kuchyňky, její lokalizace, přírodní poměry a údaje o monitoringu na skládce. Dále se tato kapitola věnuje popisu provedení testu inhibice růstu okřehku menšího (Lemna minor L.) na průsakových vodách ze skládky odpadů Kuchyňky. V poslední části diplomové práce se nachází vyhodnocení výsledků testu toxicity průsakových a dešťových vod ze skládky odpadů Kuchyňky.
|
|
|
Analýza toxicity průsakových vod ze skládky odpadů Kuchyňky
Staňková, Jiřina
Diplomová práce je zaměřena na analýzu toxicity průsakových vod ze skládky odpadů Kuchyňky. Skládá se z teoretické části, která se zabývá nakládáním s odpady a jeho zneškodňováním. Dále se zabývá procesem skládkování se zaměřením na monitoring vod. Další částí je seznámení se základními metodami ekotoxikologie. V praktické části se práce zabývá analýzou průsakových a dešťových vod ze skládky odpadů Kuchyňky. Na těchto vodách byl proveden test semichronické toxicity se semeny hořčice bíle (Sinapis alba, L.). Práce obsahuje popis této metody, použité materiály a pracovní postup. Dále jsou zde shrnuty výsledky testů a jejich vyhodnocení. Ve výsledcích jsou uvedeny hodnoty inhibice růstu kořene a klíčivost semen v jednotlivých fázích testu, které jsou graficky zpracovány. Práce je doplněna o fotodokumentaci skládky odpadů a provedení testu toxicity.
|
|
|
Analýza toxicity průsakových vod ze skládky odpadů Štěpánovice
Pelikánová, Aranka
Diplomová práce se zabývá skládkováním, monitoringem průsakových vod ze skládky a toxicitou těchto vod. V úvodní teoretické části je práce zaměřena na charakteristiku komunálního odpadu a popisu procesu skládkování. V navazující části se práce věnuje popisu vědního oboru ekotoxikologie a jeho základním metodám. Práce obsahuje informace o skládce odpadů Štěpánovice, která se nachází v Plzeňském kraji. V praktické části je práce zaměřena na popis prováděného testu semichronické toxicity průsakových vod ze skládky Štěpánovice pomocí semen hořčice bílé (Sinapis alba L.). V závěru práce je uvedeno vyhodnocení daného testu, které spočívá ve výpočtu inhibice růstu kořene pro určitou koncentraci testované látky.
|
host ::
RSS.