|
|
Využití testů s destruenty pro ekotoxikologické hodnocení kvality půd
Rábová, Petra ; Mravcová, Ludmila (oponent) ; Zlámalová Gargošová, Helena (vedoucí práce)
Náplní této práce bylo stanovení aktivity dehydrogenázy vzorků matric, které mohou vstupovat do životního prostředí a využití ekotoxikologických testů za účelem posouzení kvality takto ovlivněné půdy. Byly sledovány účinky vzorků kalu, biouhlu, dvou vzorků ze skládky a vzorku sedimentu. V rámci ekotoxikologie byly zařazeny testy na destruentech, tedy testy únikového chování (organismus Eisenia fetida a Folsomia candida), testy akutní, chronické a reprodukční toxicity (organismus Eisenia fetida) a testy inhibice růstu kořene salátu Lactuca sativa. Výsledky poukazují na to, že testy aktivity dehydrogenázy slouží jako vhodné doplnění ekotoxikologických testů. Poskytují cenné rozšiřující informace o kvalitě půdy a působení vzorku po aplikaci na půdu. Nejméně příznivý vliv na aktivitu enzymu a vitalitu organismů měl vzorek sedimentu, a to jak při stanovení aktivity dehydrogenázy, tak v ekotoxikologických testech. Dále bylo zjištěno, že biouhel jako produkt úpravy čistírenského kalu je pro organismy méně toxický než původní kal.
|
|
|
Vliv pokročilých oxidačních procesů na ekotoxicitu pesticidních látek
Goma, Bernadette ; Procházková, Petra (oponent) ; Zlámalová Gargošová, Helena (vedoucí práce)
Tématem této bakalářské práce je studium vlivu pokročilých oxidačních procesů na ekotoxicitu pesticidních přípravků Metazachlor a Chloridazon. Oba herbicidy jsou běžně využívané na ochranu zemědělských plodin, jako jsou řepka olejka, tuřín, mangold či řepa krmná proti celé škále nežádoucích jednoděložných a dvouděložných plevelných rostlin. Aplikace bývá nejčastěji na velkých plochách, a tudíž představují vysoké riziko pro jednotlivé složky životního prostředí. V práci byl sledován případný vliv na zástupce producentů a konzumentů akvatického ekosystému. Roztoky pesticidních přípravků, které byly podrobeny vybraným způsobům ošetření pomocí pokročilých oxidačních procesů,byly otestovány na vodních organismech, a to konkrétně na korýši Daphnia magna a vodní rostlině Lemna minor. Z výsledků jednotlivých testů byly vypočteny ekotoxikologické hodnoty EC50 a IC50 a byla porovnána jejich ekotoxicita a takto i efektivita oxidačních procesů při odstraňování polutantů z odpadních vod.
|
|
|
Ekotoxikologické hodnocení vybraných průmyslových odpadních materiálů a anorganických kompozitů s jejich obsahem
Pavlitová Letková, Zuzana ; Zlámalová Gargošová, Helena (oponent) ; Pulkrabová,, Jana (oponent) ; Beklová, Miroslava (oponent) ; Vávrová, Milada (vedoucí práce)
Tato disertacní práce shrnuje výsledky testu ekotoxicity, které byly provádeny na ruzných druzích prumyslového odpadního materiálu jako jsou klasické popílky, fluidní popely a popílky, škváry, strusky a také na anorganických kompozitech s obsahem tohoto odpadu, které by mohly být v budoucnu použity jako stavební hmoty. Pro posouzení ekotoxicity byly využity testy akutní toxicity na testovacích organismech: akvarijní rybe (Poecilia reticulata), perloocce (Daphnia magna), sladkovodní rase (Raphidocellis subcapitata). Ekotoxicita byla hodnocena i testem inhibice rustu korene horcice bílé (Sinapis alba). (Vyhodnoceno dle Vyhlášky c. 294/2005 Sb.) Z kontaktních testu byly vybrány testy s roupicemi, chvostokoky a salátem. Bylo realizováno prímé srovnání testu klasického se semeny horcice a kontaktního testu se semeny salátu. Výsledkem pro testy ekotoxicity bylo urcení procentuální mortality, imobilizace, stimulace nebo inhibice rustu pro testované organismy. Bylo provedeno srovnání výsledku jednotlivých testu ekotoxicity a porovnání klasicky provedených akvatických testu a testu kontaktních realizovaných v umelé pude.
|
|
|
Ekotoxikologické hodnocení vybraných plastů
Demová, Kristína ; Mravcová, Ludmila (oponent) ; Zlámalová Gargošová, Helena (vedoucí práce)
Predložená bakalárska práca sa zaoberá problematikou plastov v životnom prostredí a ich ekotoxikologickým hodnotením. Táto téma sa dáva v súčasnosti do popredia kvôli vývoju nových, ľahšie odbúrateľných plastov. To má predstavovať riešenie v aktuálnom environmentálnom probléme. Práve preto bolo cieľom tejto práce overiť predpoklad ekologickej nezávadnosti takýchto plastov. Experimentálna časť sa zameriava na jeden vybraný biodegradabilný plast – polyhydroxybutyrát, ktorý bol hodnotený pomocou vybraných akútnych a chronických testov toxicity. Testy boli realizované v akvatickom usporiadaní, aby bolo možné predikovať účinok na akvatický ekosystém. Z jeho zástupcov boli zvolené dva organizmy, a to kôrovec Daphnia magna a rastlina Lemna minor. Najväčšiu hodnotu výsledkov vykazuje chronický test na organizme Daphnia magna, ktorý poukazuje na negatívne účinky vybraného plastu na testovací organizmus.
|
|
|
Ekotoxicita pěnových hasebních prostředků
Belisová, Mária ; Vávrová, Milada (oponent) ; Zlámalová Gargošová, Helena (vedoucí práce)
Táto bakalárska práca sa zaoberá ekotoxicitou vybraných hasiacich prípravkov so zameraním na penotvorné látky (tenzidy) obsiahnuté v penových hasiacich prístrojoch. Jedná sa o pevné zmáčadlá TS TURBO a TS ECO. V tejto bakalárskej práci bol posudzovaný ich ekotoxikologický účinok na vybraných testoch ekotoxicity v akvatickom prostredí, na vodnej rastline Lemna minor a na kôrovcovi Thamnocephalus platyurus. Ide o sladkovodné organizmy, na ktorých je možné rýchlo a pomerne jednoducho stanoviť mieru kontaminácie vody. Ďalej boli tieto hasiace prostriedky testované z hľadiska akútnej toxicity pre pôdne organizmy ekotoxikologickými testami v kontaktnom usporiadaní na dážďovke hnojnej Eisenia fetida a na semienkach šalátu siateho Lactuca sativa. Nakoniec bola testovaná biodegradácia oboch prostriedkov, kedy bola pozorovaná zmena v ekotoxikologickom účinku po 24 hodinách a po jednom mesiaci. Zmena ekotoxicity bola opäť otestovaná na organizme Thamnocephalus platyurus. Na základe výsledkov testov boli spočítané hodnoty LC50 a IC50 pre testované hasiace prípravky a bola porovnaná ich ekotoxicita.
|
|
|
Ekotoxikologické hodnocení vybraných plastů
Demová, Kristína ; Mravcová, Ludmila (oponent) ; Zlámalová Gargošová, Helena (vedoucí práce)
Predložená bakalárska práca sa zaoberá problematikou plastov v životnom prostredí a ich ekotoxikologickým hodnotením. Táto téma sa dáva v súčasnosti do popredia kvôli vývoju nových, ľahšie odbúrateľných plastov. To má predstavovať riešenie v aktuálnom environmentálnom probléme. Práve preto bolo cieľom tejto práce overiť predpoklad ekologickej nezávadnosti takýchto plastov. Experimentálna časť sa zameriava na jeden vybraný biodegradabilný plast – polyhydroxybutyrát, ktorý bol hodnotený pomocou vybraných akútnych a chronických testov toxicity. Testy boli realizované v akvatickom usporiadaní, aby bolo možné predikovať účinok na akvatický ekosystém. Z jeho zástupcov boli zvolené dva organizmy, a to kôrovec Daphnia magna a rastlina Lemna minor. Najväčšiu hodnotu výsledkov vykazuje chronický test na organizme Daphnia magna, ktorý poukazuje na negatívne účinky vybraného plastu na testovací organizmus.
|
|
|
Toxicita nulamocného nanoželeza a jeho osud v životním prostředí
Semerád, Jaroslav
Elementární nanoželezo označované jako nulamocné nanoželezo (nanoscale zerovalent iron - nZVI) patří dnes již k běžně používaným materiálům v sanační praxi. Přestože celosvětové aplikace ukazují jeho vysokou efektivitu při degradaci a imobilizaci různých organických i anorganických polutantů, potenciálně negativní vliv nZVI na exponované organismy nebyl doposud dostatečně prozkoumán. Pro zhodnocení environmentálního rizika spojeného s aplikací tohoto materiálu je nutné především porozumět mechanismům jeho toxicity a celkovému vlivu na rezidentní mikrobiální společenstva. Tato práce se věnuje sumarizaci dosavadních znalostí o toxicitě nZVI a vývoji nových testů pro in vitro srovnávání akutní toxicity nově vyvíjených derivátů tohoto materiálu. Dále je v rámci této práce hodnoceno i riziko těchto materiálů spojené s vývojem toxicity v průběhu času - stárnutí nZVI. V poslední části je sledován a hodnocen vliv různých modifikací nZVI na mikrobiální společenstva v reálně kontaminované půdě s uměle vytvořenými mikrokosmy. Zároveň je v této části dále hodnocen potenciál materiálů na bázi nZVI pro využití v kombinaci s biostimulačním krokem při nanobioremediacích.
|
|
|
Vliv pokročilých oxidačních procesů na ekotoxicitu pesticidních látek
Goma, Bernadette ; Procházková, Petra (oponent) ; Zlámalová Gargošová, Helena (vedoucí práce)
Tématem této bakalářské práce je studium vlivu pokročilých oxidačních procesů na ekotoxicitu pesticidních přípravků Metazachlor a Chloridazon. Oba herbicidy jsou běžně využívané na ochranu zemědělských plodin, jako jsou řepka olejka, tuřín, mangold či řepa krmná proti celé škále nežádoucích jednoděložných a dvouděložných plevelných rostlin. Aplikace bývá nejčastěji na velkých plochách, a tudíž představují vysoké riziko pro jednotlivé složky životního prostředí. V práci byl sledován případný vliv na zástupce producentů a konzumentů akvatického ekosystému. Roztoky pesticidních přípravků, které byly podrobeny vybraným způsobům ošetření pomocí pokročilých oxidačních procesů,byly otestovány na vodních organismech, a to konkrétně na korýši Daphnia magna a vodní rostlině Lemna minor. Z výsledků jednotlivých testů byly vypočteny ekotoxikologické hodnoty EC50 a IC50 a byla porovnána jejich ekotoxicita a takto i efektivita oxidačních procesů při odstraňování polutantů z odpadních vod.
|
|
|
Využití testů s destruenty pro ekotoxikologické hodnocení kvality půd
Rábová, Petra ; Mravcová, Ludmila (oponent) ; Zlámalová Gargošová, Helena (vedoucí práce)
Náplní této práce bylo stanovení aktivity dehydrogenázy vzorků matric, které mohou vstupovat do životního prostředí a využití ekotoxikologických testů za účelem posouzení kvality takto ovlivněné půdy. Byly sledovány účinky vzorků kalu, biouhlu, dvou vzorků ze skládky a vzorku sedimentu. V rámci ekotoxikologie byly zařazeny testy na destruentech, tedy testy únikového chování (organismus Eisenia fetida a Folsomia candida), testy akutní, chronické a reprodukční toxicity (organismus Eisenia fetida) a testy inhibice růstu kořene salátu Lactuca sativa. Výsledky poukazují na to, že testy aktivity dehydrogenázy slouží jako vhodné doplnění ekotoxikologických testů. Poskytují cenné rozšiřující informace o kvalitě půdy a působení vzorku po aplikaci na půdu. Nejméně příznivý vliv na aktivitu enzymu a vitalitu organismů měl vzorek sedimentu, a to jak při stanovení aktivity dehydrogenázy, tak v ekotoxikologických testech. Dále bylo zjištěno, že biouhel jako produkt úpravy čistírenského kalu je pro organismy méně toxický než původní kal.
|
|
|
Toxicita nulamocného nanoželeza a jeho osud v životním prostředí
Semerád, Jaroslav
Elementární nanoželezo označované jako nulamocné nanoželezo (nanoscale zerovalent iron - nZVI) patří dnes již k běžně používaným materiálům v sanační praxi. Přestože celosvětové aplikace ukazují jeho vysokou efektivitu při degradaci a imobilizaci různých organických i anorganických polutantů, potenciálně negativní vliv nZVI na exponované organismy nebyl doposud dostatečně prozkoumán. Pro zhodnocení environmentálního rizika spojeného s aplikací tohoto materiálu je nutné především porozumět mechanismům jeho toxicity a celkovému vlivu na rezidentní mikrobiální společenstva. Tato práce se věnuje sumarizaci dosavadních znalostí o toxicitě nZVI a vývoji nových testů pro in vitro srovnávání akutní toxicity nově vyvíjených derivátů tohoto materiálu. Dále je v rámci této práce hodnoceno i riziko těchto materiálů spojené s vývojem toxicity v průběhu času - stárnutí nZVI. V poslední části je sledován a hodnocen vliv různých modifikací nZVI na mikrobiální společenstva v reálně kontaminované půdě s uměle vytvořenými mikrokosmy. Zároveň je v této části dále hodnocen potenciál materiálů na bázi nZVI pro využití v kombinaci s biostimulačním krokem při nanobioremediacích.
|
host ::
RSS.