|
|
Hodnocení efektivnosti zahraniční rozvojové spolupráce Česka v období 1996-2010
Peštová, Michaela ; Novotný, Josef (vedoucí práce) ; Halaxa, Petr (oponent)
Předkládaná diplomová práce se zabývá efektivností bilaterálních projektů zahraniční rozvojové spolupráce České republiky. Na základě odborné literatury zabývající se efektivností rozvojové spolupráce a pravidly pro správné projektové řízení byl specifikován ideální vzhled a potřebné součásti projektů rozvojové spolupráce. Tyto pravidla a principy byly konfrontovány s podobou realizace rozvojových projektů Česka, prostřednictvím vlastního šetření vybraných projektů a evaluačních zpráv, které k nim byly vytvořené. Obecně lze konstatovat, že podoba projektů doporučeným principům a formálním požadavkům spíše neodpovídala a ani výsledky projektů nebyly takové, jak se očekávalo. Řada principů byla vytvořena a používala se již dlouho předtím, než byly projekty formulovány a realizovány. Na druhou stranu však v té době v Česku neexistovala jednotná pravidla pro výběr projektů, ten byl zcela v rukou zodpovědných ministerstev. Klíčová slova: rozvojová spolupráce, efektivnost pomoci, řízení projektového cyklu, Česko
|
|
|
Hodnocení efektivnosti zahraniční rozvojové spolupráce Česka v období 1996-2010
Peštová, Michaela ; Novotný, Josef (vedoucí práce) ; Halaxa, Petr (oponent)
Předkládaná diplomová práce se zabývá efektivností bilaterálních projektů zahraniční rozvojové spolupráce České republiky. Na základě odborné literatury zabývající se efektivností rozvojové spolupráce a pravidly pro správné projektové řízení byl specifikován ideální vzhled a potřebné součásti projektů rozvojové spolupráce. Tyto pravidla a principy byly konfrontovány s podobou realizace rozvojových projektů Česka, prostřednictvím vlastního šetření vybraných projektů a evaluačních zpráv, které k nim byly vytvořené. Obecně lze konstatovat, že podoba projektů doporučeným principům a formálním požadavkům spíše neodpovídala a ani výsledky projektů nebyly takové, jak se očekávalo. Řada principů byla vytvořena a používala se již dlouho předtím, než byly projekty formulovány a realizovány. Na druhou stranu však v té době v Česku neexistovala jednotná pravidla pro výběr projektů, ten byl zcela v rukou zodpovědných ministerstev. Klíčová slova: rozvojová spolupráce, efektivnost pomoci, řízení projektového cyklu, Česko
|
|
|
The Czech Republic as an Emerging Donor Country and the Policy Change towards Aid Effectiveness
Trousil, Pavel ; Nekola, Martin (vedoucí práce) ; Horký-Hlucháň , Ondřej (oponent)
V analýze vývoje české zahraniční rozvojové politiky aplikuji teorii koalic aktérů (Advocacy Coalition Framework - ACF), abych zjistil, k jakým změnám v této politice vůči účinnosti pomoci došlo od poloviny 90. let 20. století do současnosti. Pomocí této teorie naznačuji, že změny směrem ke zvýšení účinnosti pomoci, které se objevily během tohoto období, nejsou natolik výrazné, ale že jsou spíše menšího rozsahu. Argumentuji, že po celé sledované období české zahraniční rozvojové politice dominoval "systém přesvědčení" té koalice aktérů, která představuje realistický přístup k této politice vycházející ze "sobeckých" zájmů, jako jsou například vzájemně výhodné vztahy, zájmy komerční nebo politické a strategické. Použitím ACF se pokouším vysvětlit politický proces a důvody proč nedošlo k výrazné změně v této politice. V této analýze tvrdím, že i navzdory externím procesům, které se odehrávají mimo politický subsystém (jako např. objevení mezinárodního hnutí podporujícího účinnost rozvojové pomoci), menšinová koalice, jejíž "systém přesvědčení" je zastoupen především altruistickými motivy a podporou pro zvýšení účinnosti pomoci, neměla dostatek politických zdrojů, aby prosadila výraznou změnu politiky. Tvrdím, že konflikt mezi koalicemi je ovlivněn normativními přesvědčeními a že je více...
|
|
|
Rozvojová politika EU: jak členské státy přijímají závazky týkající se efektivnosti pomoci a jejího objemu
Šutová, Martina ; Šlosarčík, Ivo (vedoucí práce) ; Dubský, Zbyněk (oponent)
Rozvojová spolupráce se v poslední době stává velmi diskutovaným tématem, zejména v souvislosti s její efektivností. Evropská Unie i Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj přijaly v posledních letech několik dokumentů týkajících se právě efektivnosti pomoci a možností jejího zlepšení. Cílem této práce je na vybraných členských státech (Francie, Švédsko a Česká republika) zjistit, zda přijímají závazky vyplývající z těchto dokumentů do svých národních rozvojových politik a zda v souladu s nimi realizují svoji rozvojovou spolupráci. Vzhledem k tomu, že se v této oblasti závazky obou organizací prolínají a obě organizace se snaží přimět členské státy k tomu, aby své závazky plnily, zaměří se tato práce také na to, která z uvedených organizací má na vybrané členské státy větší vliv. Klíčová slova Rozvojová politika EU, závěry Rady, členské státy, OECD, efektivnost pomoci, finanční závazky
|
|
|
Efficiency in international funds for climate change
Husová, Kateřina ; Jílková, Jiřina (vedoucí práce) ; Vojáček, Ondřej (oponent)
V léta dlouhých vyjednávání o novém globální klimatickém režimu zůstává nejpalčivějším tématem finanční podpora rozvojovým zemím na adaptace a mitigace. Jedná se o miliardách dolarů ročně, které by měly být rozdělovány prostřednictvím soukromých investic, tak také z významné části skrze veřejné fondy. Zásadní otázkou, která ovlivňuje vyjednávání, je ovšem efektivní utrácení těchto prostředků. S ohledem na rozsah rozdělovaných prostředků a s ohledem na dosavadní zkušenosti s distribucí oficiální rozvojové pomoci a také s přihlédnutím k faktu, že dosavadní klimatické fondy rozdělují milióny a nikoliv miliardy dolarů vychází efektivnost jako klíčová podmínka úspěchu budoucího klimatického režimu. Navíc je efektivní distribuce podmínkou pro "zabránění nebezpečné interakce s klimatickým systémem", což je nejzásadnější cíl zakotvení v Rámcové úmluvě o změnách klimatu OSN. Všeobecně rozšířená myšlenka předpokládá, že k neefektivnímu utrácení z veřejných fondů dochází na straně příjemce. Tato práce přistupuje k efektivnosti na příkladě Globálního fondu pro životní prostředí, Adaptačního fondu pod Kjótským protokolem a Klimatických investičních fondů Světové banky. Práce se zaměřuje na otázku, zda existující mechanismy v těchto fondech jsou nastaveny optimálně tak, aby rozdělování prostředků jim svěřených probíhalo efektivně. Při zkoumání jejich vnitřních politik a směrnic se práce soustředí na čtyři základní otázky - jakým způsobem se lze dostat k prostředkům fondu, kdo ve fondu rozhoduje, kdo a jak implementuje a komu se fondy zodpovídají. Práce zjišťuje, že existují podstatné rozdíly mezi těmito třemi fondy v tom, jak a kým jsou nastavovány priority a cíle, jaké jsou požadavky fondu na příjemce prostředků a jak fond kontroluje efektivnost svých útrat. Tato práce přináší hloubkovou analýzu silných a slabých stránek v existujících fondech s ohledem na výstupovou efektivnost.
|
host ::
RSS.