|
|
Ekonomie kriminality: Racionální pachatel a morální náklady zločinu
Šilar, Milan ; Mlčoch, Lubomír (vedoucí práce) ; Gregor, Martin (oponent)
Hlavní nedostatek ekonomie kriminality je její pohled na zločince jako na aktéra izolovaného od společnosti. V této práci se nejprve zabývám alternativními modely kriminality z teorie her, které berou v potaz reakce zločincova okolí na jeho chování. Ukazuji, že některé proměnné zločinu jsou závislé na jedincově okolí a analyzuji je pomocí tzv. morálních nákladů zločinu, kdy jsou některé zisky a ztráty z kriminálního aktu propojeny mezi lidmi. Prezentuji dva vlastní modely, prvním je agregovaný model kriminality, který obsahuje morální náklady zločinu. V druhém modelu modifikuji inspekční hru pomocí morálních nákladů zločinu a řeším ji použitím evoluční teorie her. Výsledkem prvního modelu je vyšší volatilita zločinu než v klasické ekonomii kriminality. V druhém modelu pak zločin fluktuuje v čase maximálním možným způsobem. Pokud morální náklady zločinu překročí jistou kritickou hranici a jsou tak porušeny předpoklady inspekční hry, pak společnost konverguje do stavu s nulovou mírou kriminality. V obou modelech je tak demonstrováno, že díky sociálním interakcím je zločin sebeposilující se jev.
|
|
|
Vliv hazardu na kriminalitu: evidence z České Republiky
Lupač, Milan ; Dušek, Libor (vedoucí práce) ; Špecián, Petr (oponent)
Hlavním cílem této diplomové práce je zjistit vztah kriminality a hazardu v českém prostředí, kde je hazard široce dostupný. Pro zjištění efektu hazardu na kriminalitu byla použita data o výherních přístrojích a živých hrách, spolu s daty o kriminalitě zaznamenané v jednotlivých policejních okrscích. Finální data obsahují pozorování 388 geografických jednotek za dobu mezi dubnem 2013 a prosincem 2015. K odhadu efektu byly použity tři estimační techniky, metoda nejmenších čtverců, Poissonova regrese a Negativní binomiální regrese. Za hlavní proměnnou reprezentující rozsah hazardu byl zvolen počet výherních automatů, jelikož výherní automaty jsou nejvíce rozšířeným typem hazardu v České republice. Za pomoci všech tří technik a použití různých frekvencí dat bylo odhadnuto, že každý dodatečný výherní automat na 1000 obyvatel je spojen s růstem kriminality mezi 0.3 a 0.5 procenty. Na druhou stranu, odhad efektu živých her v kasinech, elektromechanických rulet a elektromechanických kostek je statisticky nevýznamný. Efekt počtu výherních automatů na kriminalitu byl analyzován i pro jednotlivé kategorie trestných činů. Výsledky zde naznačují, že hráči jsou více náchylní k páchání trestných činů, které poskytují materiální zisk, na rozdíl například od násilných trestných činů. Mimo jiné bylo také odhadnuto, že vliv redukce hazardu na propad počtu trestných činů za sledované období byl poměrně malý a může mu být přičítán pokles kriminality o 937 trestných činů.
|
|
|
Ekonomická efektivnost trestu domácího vězení
Michailidis, Simon ; Babin, Jan (vedoucí práce) ; Rod, Aleš (oponent)
Hlavním cílem této bakalářské práce je zjistit, zda je trest domácího vězení ekonomicky efektivnější, než trest odnětí svobody. Trest domácího vězení je nejprve hodnocen z hlediska dopadu na veřejné rozpočty, následně je zhodnocena jeho celková ekonomická efektivnost. Pro účely analýzy je pomocí metody dvou období odhadnuta nákladová funkce Vězeňské služby ČR. Pomocí této funkce je zjištěna možná úspora vězeňské služby při nahrazení jednoho trestu odnětí svobody trestem domácího vězení. Následně jsou vypočítány náklady na trest domácího vězení při použití elektronického monitoringu i namátkových kontrol. Náklady i možná úspora jsou v podobné výši, významná úspora veřejných financí při nahrazování trestu odnětí svobody trestem domácího vězení tedy není prokázána. Pro zhodnocení celkové ekonomické efektivnosti je využito jak předchozí nákladové analýzy, tak i závěrů moderní ekonomie zločinu. V tomto kontextu je trest domácího vězení jednoznačně ekonomicky efektivnější než trest odnětí svobody. Tato skutečnost je potvrzena i jeho častým využíváním v zahraničí.
|
|
|
Estimating the impact of the 2012 liquor prohibition on crime
Krejsa, Jiří ; Dušek, Libor (vedoucí práce) ; van Koten, Silvester (oponent)
Tato diplomová práce se soustřeďuje na zachyceni kauzálního vztahu mezi alkoholem a jeho externalitou, zločinem. Kvazi-přirozený experiment, jakým byl český zákaz prodeje tvrdého alkoholu po sérii otrav metanolem v roce 2012, je cennou výzkumnou příležitostí pro tento vztah. Během této částečné prohibice poklesla násilná trestná činnost o zhruba 10 %, stejně jako agregát trestných činů ublížení na zdraví, nebezpečné vyhrožování, výtržnictví a poškozování cizí věci. Navíc se tento propad nejvíce projevil na víkendové zločinnosti. Počet pachatelů trestných činů pod vlivem alkoholu poklesl o přibližně 18 % u dopravních trestných činů a o 28 % u nedopravních. Pozornost je věnována i možnosti, že pokles nahlášené zločinnosti byl způsoben nižší mírou detekce policie. Zatímco v modelovém příkladu demonstruji, že značná část poklesu v zaznamenané míře ohrožování pod vlivem alkoholu mohla být způsobena nižší detekcí, pouze míry zločinů bez obětí by tímto mohly být ovlivněny. Závěrem zkoumám možný efekt na míry majetkové kriminality, který je ale nesignifikantní s výjimkou vloupání do barů a restaurací.
|
|
|
Analýza vlivu prezidentské amnestie na míru kriminality v ČR
Krejsa, Jiří ; Potužák, Pavel (vedoucí práce) ; Babin, Jan (oponent)
V práci zkoumám důsledky novoroční amnestie prezidenta na míru kriminality. S využitím metody difference-in-differences hodnotím její dopad v České republice ve srovnání se Slovenskem. Odhad provádím na vyváženém panelu dat za 58 měsíců. Na základě mnou specifikovaného modelu odhaduji, že měsíční míra krádeží v ČR stoupla průměrně o 6,63 %, zatímco míra násilných činů nebyla statisticky významně dotčena. Potvrdila se tak má hypotéza o selektivním dopadu na míru kriminality v důsledku nenáhodného výběru amnestovaných. Diskutuji též možné zdroje vychýlení těchto odhadů.
|
|
|
Ekonomie zlatého zločinu
Mlčoch, Tomáš ; Schwarz, Jiří (vedoucí práce) ; Dušek, Libor (oponent)
Tato diplomová práce zkoumá reakci zločinců na prudké zvýšení reálné ceny zlata mezi roky 1998 a 2012. Za použití regresní analýzy ukazuji, že zvýšení reálné ceny zlata nemá významný vliv na počet zlatých zločinů, avšak cena zlata významně ovlivňuje množství ukradeného zlata s elasticitou 2.2. Následně ukazuji, že zvýšení reálné zpožděné mzdy, reálné mzdy a počtu vězňů významně snižuje počet zlatých zločinů, zatímco zvýšená nezaměstnanost má negativní vliv. Dále nacházím ve všech regresních specifikacích (denní, měsíční i čtvrtletní), že vyšší teplota a také nižší zamračenost (jako zástupné proměnné pro dobré počasí) významně zvyšují míru zlatých zločinů. Denní model také odhalil, že během víkendů a svátků je významně a výrazně nižší zločinnost.
|
|
|
Ekonomické vs. společenské náklady regulace držby zbraní: dopady omezení výroby, prodeje, exportu a importu zbraní na ekonomiku státu a jeho obyvatele
Kukač, Petr ; Procházka, Pavel (vedoucí práce) ; Hřebík, Tomáš (oponent)
Práce si klade za cíl analyzovat vliv regulace držby zbraní na kriminalitu i vybrané makroekonomické ukazatele a porovnat výsledky s předchozími výzkumy. Výchozím bodem je ekonomie kriminality G. Beckera přizpůsobená problematice množství zbraní ve společnosti. Pomocí korelační analýzy je přezkoumán vztah mezi množstvím legálně držených zbraní v České republice a počtem trestných činů jimi spáchaných. Výsledky korelační analýzy ukazují silnou nepřímou závislost mezi danými faktory. Druhá část práce se zaobírá také statistikami kriminality ve vybraných zemích OECD. Závěrečná část se zabývá makroekonomickými dopady regulace držby zbraní. Výsledky naznačují, že její zavedení by mělo značné dopady na zaměstnanost, příjmy z daní, ekonomickou aktivitu i produkci a mezinárodní obchod.
|
|
|
Porušují řidiči luxusních automobilů častěji dopravní předpisy?
Klouček, Oldřich ; Rod, Aleš (vedoucí práce) ; Babin, Jan (oponent)
Cílem této bakalářské práce je ověřit, zda jsou řidiči luxusních automobilů více ochotní porušit dopravní předpisy. Teoretický základ práce tvoří standardní teorie spotřebitele, kde je za použití přístupu maximalizace užitku a analýzy nákladů a výnosů provedena analýza nelegálního chování. Práce shrnuje ty nejdůležitější poznatky z ekonomie zločinu a ekonomie luxusu, které pak využívá pro tvorbu předpokladů a modelů. Praktická část je založena na analýze hustého městského silničního provozu a na dopravních přestupcích, díky kterým se lze vyhnout čekání v zácpě. Na základě dat získaných terénním pozorováním v Praze bylo zjištěno, že s rostoucí pořizovací cenou vozidla roste i pravděpodobnost spáchání dopravního přestupku. S využitím předpokladu, že za luxusní vozy lze označit vozy s vysokou pořizovací cenou bylo prokázáno, že řidiči těchto vozů se dopouštějí dopravních přestupků častěji. Bylo také prokázáno, že čas strávený v dopravní zácpě je jedním z hlavních faktorů, které rozhodují o porušení dopravních předpisů.
|
|
|
Víra a kriminalita
Ševčík, Jan ; Kovanda, Lukáš (vedoucí práce) ; Svoboda, Miroslav (oponent)
Bakalářská práce analyzuje vztah počtu věřících křesťanů a kriminality. Testuje se v ní hypotéza, podle které existuje negativní vliv počtu věřících na počet trestných činů. Tento vliv je zkoumán na sedmi kategoriích kriminality: vraždy, znásilnění, úmyslné ublížení na zdraví, vloupání, krádeže, loupeže a celková kriminalita. Data použitá v modelu jsou z roku 2011, kdy proběhlo sčítání lidu. Pomocí metody nejmenších čtverců analyzuje 14 krajů České republiky. Negativní vliv se ukázal jako statisticky významný u vloupání a celkové kriminality.
|
|
|
Nezaměstnanost a kriminalita
Krempaský, Michal ; Koblovský, Petr (vedoucí práce) ; Brožová, Dagmar (oponent)
Tato práce analyzuje vztah nezaměstnanosti a kriminality. Testuji hypotézu, která říká, že nezaměstnanost působí na kriminalitu nepřímo skrz okamžitý negativní efekt příležitosti a zpožděný pozitivní efekt motivace. Vliv nezaměstnanosti je zkoumán na 11 kategoriích kriminality. Analýza byla provedena pomocí metody fixních efektů na čtvrtletních panelových datech pro 14 krajů České republiky v období od posledního čtvrtletí roku 2005 do posledního čtvrtletí roku 2012. Negativní efekt příležitosti a pozitivní efekt motivace se ukázaly jako statisticky významné v modelu majetkových činů celkem a celkové kriminality. Velikost obou vlivů je však velmi malá.
|
host ::
RSS.