|
|
Temperament žáka a jeho pozice v třídním kolektivu na počátku dospívání
ČEKALOVÁ, Bára
Bakalářská práce se zabývá temperamentem v prostředí školní třídy. Jejím hlavním cílem je objevit vztah mezi temperamentovými rysy a sociálními pozicemi. První část shromažďuje již zjištěné teoretické poznatky a výzkumy o daném vztahu. Část druhá zkoumá tento vztah prakticky. Praktická část je tvořena kvantitativní studií. Výzkumný vzorek tvořilo celkem 75 žáků 6. a 7. tříd základní školy. Temperamentové rysy byly zjišťovány pomocí dotazníku EATQR od Mary Rothbart a Lese Eliss, sociální pozice pomocí sociometrické ratingové metody Vladimíra Hrabala. Pro doplnění informací jsme analyzovali slovní výpovědi žáků o jejich spolužácích a orientačně je srovnávali se sebevýpovědním dotazníkem. Data byla zpracovávána pomocí programu Statistica 13 a Microsoft Excel. Výsledky výzkumu ukázaly, že jisté spojitosti v tomto vztahu existují, nejsou však v plné míře shodné s teoretickými předpoklady a předešlými výzkumy. V celkovém vzorku jsme našli souvislosti mezi volní kontrolou a extraverzí. Ve vzorku chlapců byl nalezen statisticky významný pozitivní vztah mezi extraverzí a vlivem. Nenašli jsme žádný signifikantně významný vztah mezi temperamentovými rysy a sociálními pozicemi ve třídě ve skupině dívek. Ve slovních výpovědích se často objevovalo hodnocení ostatních podle známek nebo hodnocení učitele. Dívky hodnotily kladněji dívky a chlapci chlapce. Mezi sebevýpovědními dotazníky a výsledky hodnocení druhými se často objevovaly nesrovnalosti, které mohou být způsobeny stylizací dle sociální žádoucnosti či malým výzkumným vzorkem.
|
|
| |
|
|
Některá specifika vnímání rodičů jejich dospivajícími dětmi
Vávrová, Rút ; Pelikán, Jiří (vedoucí práce) ; Krykorková, Hana (oponent)
Diplomová práce se soustředí na některá specifika vnímání rodičů jejich dospívajícími dětmi. Teoretická část popisuje rodičovství se zaměřením na období s adolescentním dítětem, dále pak vývoj pojmu dospívající, hlavní charakteristiky tohoto vývojového období a proměnu osobnosti jedince, který jím prochází. Zabývá se také sociálním kontextem a možnými vlivy, které na dospívajícího jedince působí a podílí se na jeho vnímání osoby rodiče. Popisuje i variabilitu některých pohledů na rodiče v závislosti na zvolených faktorech. Jako podklad k další části práce sloužila výzkumná sonda, která měla za cíl zjistit, jak někteří čeští dospívající v současné době vidí své rodiče. Mezi vybrané respondenty byl distribuován dotazník a získané informace byly poté zpracovány a utříděny podle několika kritérií. Výsledky jsou prezentovány v empirické části práce.
|
|
|
Výchovné problémy v období rané adolescence a jejich prevence (program Chobotnička)
Jirková, Andrea ; Vítečková, Michaela (vedoucí práce) ; Krykorková, Hana (oponent)
První část diplomové práce mapuje problematiku výchovných problémů a jejich prevenci u dětí v období rané adolescence. Nejprve jsou vymezena specifika tohoto vývojového období, následuje analýza příčin vzniku výchovných problémů z pohledu osobnostních faktorů i vlivu sociálního prostředí jedince. Dále se zabývá formami problémového chování (neagresivní a agresivní projevy), systémem prevence v České republice a institucemi, které pomáhají řešit již vzniklé výchovné problémy. Druhá část práce je přiblížením preventivní činnosti konkrétní neziskové organizace. Zabývá se okolnostmi vzniku programu Chobotnička - šance pro děti a jeho dalším vývojem. Popisuje cíle programu, jeho organizaci a obsah, způsob výběru a zařazení klientů. Připojena je také ukázka jedné z lekcí. Nedílnou součástí je i popis jednotlivých metod využívaných v programu. Pro celkové dokreslení práce s klienty jsou doplněny kazuistiky. Závěr práce je věnován zhodnocení programu z pohledu poskytovatele i z pohledu klientů, zároveň se zabývá otázkou další budoucnosti programu Chobotnička.
|
|
|
Emočná a sociálna inteligencia adolescentov zdravotne oslabených a telesne postihnutých
Karaffová, Eva ; Baumgartner, František
V súčasnosti sa ku konceptu inteligencie viažu rôzne teoretické významy, rovnako ako konceptuálne nejasnosti konštruktu. Poukazuje sa na dôležitosť analýzy vzťahu emočnej inteligencie v ponímaní modelu ako osobnostnej črty i ako schopnosti k sociálnym kompetenciám významným v rannej adolescencii. Chápanie konceptu emočnej inteligencie nie je jednotné a taktiež je isté prekrývanie s pojmom sociálna inteligencia. V tomto príspevku sa venujeme vzťahu emočnej inteligencie ako osobnostnej črty k sociálnej inteligencii. Dáta boli získané vo výbere dospievajúcich zdravotne oslabených a s telesným postihnutím pomocou škály črtovej emočnej inteligencie (TEIQue) a škály sociálnej inteligencie (TSIS). Niektoré z konceptov, ktoré štúdia predkladá, prepája a poukazuje na potrebu predloženia modelu integrujúceho viaceré prístupy, skúma tiež dôsledky pre výskum a prax.
|
|
|
Psychosociální souvislosti antisociálního chování dospívajících: hlavní výsledky projektu SAHA
Sobotková, Veronika ; Blatný, Marek ; Jelínek, Martin ; Hrdlička, M.
Studie přináší hlavní výsledky národní části projektu SAHA (Social And Health Assessment) v oblasti antisociálního chování dospívajících. Projektu se zúčastnilo 4,980 adolescentů ve věku 12 – 16 let z městských oblastí, v předkládané studii byla analyzována data od 3023 žáků základních škol ve věku 12 - 14 let. Na základě odpovědí na položky Škály antisociálního chování jsme identifikovali typy osob s různými projevy antisociálního chování. Pro identifikaci typů dětí jsme použili shlukovou analýzu. Provedli jsme nehierarchickou shlukovou analýzu (k-means). Jako nejvhodnější a nejlépe interpretovatelné jsme vybrali řešení pro 4 typy osob: typ 1 s mírně zvýšeným problémovým chováním (17% ze sledované populace), typ 2 s vysokou mírou všech antisociálních projevů (2%), typ 3 s nízkou mírou všech projevů antisociálního chování (56%) a typ 4, který je v podstatě shodný s předchozím typem, liší se jen ve větší četnosti fyzických soubojů (25%). Identifikované typy jsme porovnali z hlediska dalších charakteristik a projevů – zneužívání návykových látek, styků s vrstevníky, školního prostředí, rodinného zázemí a výchovných stylů a expozice násilí (svědek násilí, oběť násilí). Jako nejvíce riziková (zneužívání návykových látek, styky s delikventními vrstevníky) a zároveň ohrožená (špatné rodinné zázemí, oběti násilí) skupina se ukázal typ č. 2 – děti s vysokou mírou všech projevů antisociálního chování.
|
host ::
RSS.