|
|
Demokratická eroze ve světě
Nehoda, Marek ; Guasti, Petra (vedoucí práce) ; Perottino, Michel (oponent)
Tato diplomová práce řeší problematiku demokratické eroze, především ve formě povyšování výkonné moci. Práce je primárně založena na teorii Nancy Bermeo, která povyšování definovala a začala se touto problematikou zabývat. Metodicky tato práce využívá principy případové studie, přičemž jednotlivými případovými studiemi jsou Maďarsko, Nikaragua, Thajsko, Turecko, Mali a Arménie, ve kterých je předmětem výzkumu fenomén povyšování výkonné moci v jednotlivých složkách moci během let 2008 až 2018. Výzkumné otázky jsou zodpovězeny díky systematické analýze mocenských složek uvnitř případových studií. Výsledkem je zjištění, že napříč různými politickými systémy a regiony se vyskytují společné znaky u zkoumaných případů. U všech případů, kromě Thajska se objevuje jednokomorový parlament, a také že instituce, na kterou se povyšuje výkonná moc jako první, je zpravidla ta, která může nejvíce ohrozit kontinuitu exekutivního mandátu. Dále, generalizaci znaků demokratické eroze je možno provést. Mezi ně patří zejména - protiústavní aktivity, manipulace volebního procesu, omezení pravomocí nebo zisk kontroly nad legislativou/justicí/exekutivou aj. Nakonec, nejčastěji dochází k povyšování výkonné moci nad moc soudní, kde z výzkumu vyplývá, že soudní moc se stává nejčastěji "terčem" zejména z důvodu její funkce...
|
|
|
Pojetí společenské smlouvy u Hobbese, Locka a Rousseaua
Petráková, Blanka ; Kysela, Jan (vedoucí práce) ; Havel, Tomáš (oponent)
Práce se zabývá teoriemi společenských smluv filozofů Thomase Hobbese, Johna Locka a Jean-Jacquese Rousseaua. Vychází zejména z děl Leviathan Thomase Hobbese, Druhého pojednání o vládě Johna Locka a z Rozprav a O společenské smlouvě Jean-Jacquese Rousseaua. Autoři ve svých teoriích představují správné fungování státu a jeho zrod uzavřením společenské smlouvy. Cílem práce je prozkoumat teorie společenských smluv v pojetí těchto tří významných autorů a metodou komparace zjistit, jak spolu souhlasí ve stěžejních bodech svých děl. Těmi jsou přirozený stav, akt uzavření společenské smlouvy, suverén, suverenita a organizace státního zřízení. Ze zkoumání vyplývá, že se autoři v některých bodech shodují, v některých se naopak výrazným způsobem rozcházejí. Zároveň se ukazuje významný vliv prostředí a událostí, které autoři během života prožili, na formování jejich myšlenek a teorií. V samotném závěru práce následuje zamyšlení nad legitimitou Ústavy ČR a přínosem teorií jmenovaných autorů pro dnešní společnost.
|
|
|
Presidential systems
Niklová, Dominika ; Kysela, Jan (vedoucí práce) ; Pithart, Petr (oponent)
Ako tému svojej diplomovej práce som si zvolila prezidentský systém vlády. Zaujímam sa o situáciu v krajinách Latinskej Ameriky, kde stále panuje politická nestabilita. Za jej pôvodcu sa označuje práve prezidentský systém. V tejto štúdii sa snažím objasniť, či pre štáty je vhodným riešením, aby preberali model fungovanie podľa USA, ktoré sa považuje za tvorcu prezidentského systému vládnutia. Moja práca sa delí do desiatich kapitol a tie sa ďalej rozdeľujú na jednotlivé podkapitoly a ich časti. V úvode som bližšie predstavila pojem a účel prezidentských systémov, ale ďalej už budem analyzovať len samotný prezidentský systém. V druhej kapitole sa venujem ceste k vzniku Ústavy USA. Tá sa stala základom pre všetky krajiny, ktoré sa rozhodli zvoliť si prezidentský systém vlády. Ďalej bližšie rozoberám definíciu prezidentského systému a jeho jednotlivé znaky. Táto časť je veľmi podstatná, pretože bez nej by som sa neprepracovala k hlbšej analýze a nemohla by som ho porovnať s parlamentarizmom. Tretia kapitola približuje, že prezidencionalizmus delíme na severoamerický a latinskoamerický. Lenže nesmieme zabudnúť na krajiny, ktoré vznikali po rozpade bývalého Sovietskeho zväzu. Mnohé z nich sa vydali cestou silného prezidenta. Lenže keďže tu ešte stále zostali pozostatky komunizmu a nie je tu dostatočne...
|
|
|
Parlamentní systémy
Brablecová, Martina ; Kysela, Jan (vedoucí práce) ; Pithart, Petr (oponent)
Tématem mé diplomové práce jsou parlamentní systémy. Proto toto téma jsem se rozhodla zejména z toho důvodu, že Česká republika se řadí mezi státy s parlamentní formou vlády, podobně jako většina států Evropy. Práce se člení do sedmi kapitol, které jsou následně rozděleny na jednotlivé podkapitoly, případně i další části. V úvodu své práce jsem se zaměřila na obecný pojem politických systémů. Účelem této kapitoly je zejména uvést čtenáře do tématu a seznámit ho se základními typy demokratických politických systémů, mezi něž se řadí zejména parlamentní, prezidentské a poloprezidentské systémy. Druhá kapitola se již zaměřuje na parlamentní systémy a na jejich základní vymezení. Tato kapitola obsahuje teoretické základy pro celou práci a seznamuje čtenáře především se základními principy, na základě nichž tyto systémy fungují. Mezi tyto principy lze zařadit především princip dělby moci, který však není chápán příliš přísně, svrchovanost parlamentu a specifické vztahy mezi exekutivou a legislativou. V kapitole třetí jsem se zabývala vzájemnými vztahy mezi nejvyššími ústavními orgány, stejně jako jejich postavením v ústavním systému. Tato problematika je velice důležitá, jelikož právě vztahy mezi těmito orgány jsou zásadní pro určení formy vlády. Tuto kapitolu dále dělím do podkapitol zabývajících se...
|
|
|
Oslabení nezávislosti soudnictví a vliv státní správy na soudní rozhodování v letech 1948 - 1953
Havel, Ladislav ; Jakubec, Ivan (vedoucí práce) ; Matula, Miloš (oponent)
Předmětem diplomové práce je výkon soudní moci v Československé republice v letech 1948 -- 1953. Toto historické období je charakterizováno narušením dělby moci v důsledku rozhodujícího vlivu Komunistické strany Československa na celou tehdejší společnost. Specifickým aspektem tohoto období jsou zásahy do nezávislého soudního rozhodování a jeho využití jako mocenskopolitického nástroje. Hlavním cílem práce je identifikace a analýza jednotlivých složek specifického mechanismu, který byl vytvořen za účelem systémového ovlivňování soudního rozhodování výhradně ve prospěch mocenských a politických zájmů Komunistické strany Československa, a to za využití orgánů státní správy, zejména Ministerstva spravedlnosti. S tímto procesem byly spojeny zásadní změny právního řádu, organizace a personálního obsazení justičních orgánů.
|
host ::
RSS.