|
| |
|
|
Vliv klimatické změny na hydrologické extrémy v horských povodích
Čermák, Daniel ; Langhammer, Jakub (vedoucí práce) ; Jeníček, Michal (oponent)
Diplomová práce se zabývá tématem nízkých průtoků v horských povodích Česka v kontextu s předpokládanou klimatickou změnou. K analýze jsou vybrána povodí Zdobnice, Vydry a Mumlavy. V první části jsou vyhodnocena historická meteorologická a hydrologická data od roku 1961 do roku 2019 získaná od ČHMU. Práce se dále soustředí na odhad možné změny hodnot průtoků ve vzdálené budoucnosti (do roku 2100) v důsledku změny klimatu. K těmto účelům je použit konceptuální model HBV, který je pro svoji robustnost pro tyto typy analýz široce využívaný. Pro vyhodnocení dopadů možných změn bylo definováno dvanáct alternativních scénářů, které byly vytvořeny na základě výsledků globálních a regionálních klimatických modelů vztažených přímo ke každému povodí. Kalibrace modelu byla provedena pomocí automatické funkce GAP optimization. Na základě nejlepších výsledků je kalibrační období nastaveno pro roky 1980 - 1998. Výsledky práce ukazují, že předpokladem pro klimatickou změnu je přibližný nárůst teploty o 1,5 řC - 4,5 řC. Zároveň je podle klimatických modelů předpovídána změna srážkových úhrnů o -10% až +10%. V důsledku těchto klimatických změn nastává v povodích posun sezonality odtoku. Tento posun je nejvíce patrný v povodí Zdobnice. Z hlediska nedostatkových objemů, které jsou v práci použity pro vyhodnocení...
|
|
|
Detekce disturbance lesa pomocí UAV multispektrální fotogrammetrie
Minařík, Robert ; Langhammer, Jakub (vedoucí práce) ; Hofierka, Jaroslav (oponent) ; Miřijovský, Jakub (oponent)
V současné době nejvíce negativně ovlivňují vývoj smíšených a boreálních lesů Evropy epidemické (kalamitní) přemnožení kůrovců (Scolytinae Latreille, 1804) vlivem klimatické změny a nevhodné skladby dřevin, která mohou výrazně narušit zdravotní stav lesů a způsobit ekonomické ztráty. Proto je nezbytné použít vhodné metody pro včasnou detekci kůrovcové disturbance. Metody multispektrálního dálkového průzkumu země (DPZ) pomocí bezpilotních leteckých systémů (UAS) představují novou možnost bezkontaktního monitoringu krajiny poskytující kvantitativní informaci o zdravotním stavu vegetace s vysokým časoprostorovým rozlišením, proto se jeví jako vhodné i pro včasnou detekci disturbance. Disertační práce se zaměřila na ověření využití metod UAS multispektrální fotogrammetrie a klasifikace obrazu pro detekci disturbance lesa způsobené lýkožroutem smrkovým (Ips typographus Linnaeus, 1758) na úrovni jednotlivých stromů s rozlišením jednotlivých fází napadení pro studium dynamiky disturbance. V disertační práci byly rozpracovány všechny důležité aspekty detekce: analýza vhodnosti spektrálních pásem pro detekci disturbance, radiometrická kalibrace multispektrálních kamer, automatizovaná segmentace jednotlivých korun z fotogrammetrického mračna bodů (PPC) a klasifikace fází disturbance na úrovni jednotlivých...
|
|
|
Natural regeneration of spruce stands in Vysoké Tatry (High Tatras) after large scale disturbation
Michalová, Zuzana ; Weiser, Martin (vedoucí práce) ; Wild, Jan (oponent)
Pozorovanie prirodzenej regenerácie Smreka obyčajného (Picea abies) prebiehalo v sezónach 2010 a 2011 na území zasiahnutom veternou kalamitou v Tatranskom Národnom Parku. Cieľom diplomovej práce bolo popísať charakter distribúcie prirodzenej obnovy u smreka, ako aj nájsť priestorovú škálu, na ktorej sa prejavujú rozdiely vo fenotypovej variabilite. Ďalším krokom bolo skúsiť nájdené rozdiely pripísať meraným abiotickým a stanovištným faktorom, no predovšetkým biotickým interakciám, s dôrazom na vnútro- a medzidruhovú kompetíciu.Fenotypová odpoveď u smrekov sa ukázala na každej z vyšetrovaných hierarchických priestorových škál. Výsledky preukázali súvislosť medzi vlhkostným gradientom a vegetačným zložením na krajinnej úrovni i na najmenšej škále. Vegetačné zloženie následne priamo modifikovalo nielen fenotyp u zmladenia, ale aj významne ovplyvnilo početnosť obnovy.
|
|
|
Vnímání lidské disturbance kopytníky v přírodě a v zajetí
Šťastná, Tereza ; Komárková, Martina (vedoucí práce) ; Frýdlová, Petra (oponent)
Vztah kopytníků a lidí se vyvíjel od interakce predátora a kořisti po současnou domestikaci. Chování kopytníků v závislosti na lidské disturbanci se často liší. Cílem práce bylo porovnat reaktivitu na člověka u vybraných druhů v přírodě a lidské péči a vysledovat vzájemnou korelaci, mezi i vnitrodruhově. Práce ukazuje reakce na člověka u vybraných druhů kopytníků (osli, koně, sobi a kozy). Pro porovnání byly vybrány následující reakce: vigilance, "alert distance", útěková a vyhýbací vzdálenost. Bylo zjištěno, že mezi hlavní působící faktory patří předchozí zkušenost s lidmi, habituace, velikost skupiny či roční období. S velikostí skupiny se snižovala vigilance, což bylo dokázáno u oslů, sobů a koz. Chování kopytníků se lišilo v závislosti na ročním období podle dostupnosti zdrojů, přítomnosti mláďat ve stádě (vyšší vigilance) či období říje (nižší vigilance). V lidské péči docházelo u kopytníků méně k vyhýbání kontaktu s člověkem, pokud experimentátor byl známý. Z výzkumů vyplývá, že kopytníci v přírodě se člověku raději vyhýbají ve srovnání s kopytníky v lidské péči. Z vybraných kopytníků je dle zdrojů v přírodě i v lidské péči nejostražitější sob. Do budoucna by bylo zajímavé se v přírodě zaměřit na vnímání lidské disturbance v závislosti na dominanční hierarchii stáda a v lidské péči na...
|
|
|
Sezónní a dlouhodobá dynamika planktonu v malých vodách
Pejsar, Patrik ; Černý, Martin (vedoucí práce) ; Juračka, Petr Jan (oponent)
Zooplanktonní organizmy obývající tůně utváří metaspolečenstva a metapopulace. Lokality jsou propojeny disperzí, která je zásadní složkou kolonizačně-extinkčních dynamik. Lokality se liší environmentálními podmínkami, typem společenstva a biotickými interakcemi, které zde probíhají. Rozdíl v takových parametrech může být mezi prostorově oddělenými tůněmi nebo v jedné tůní díky změnám v čase. Vzhledem k proměnám prostředí v tůních probíhají dynamické změny společenstva na lokalitě a skrze míru migrace a její efektivitu i v regionu. Změny mohou nastat kvůli sezónním pochodům, aktuálním disturbancím, dlouhodobým změnám environmentálních podmínek nebo biotickým faktorům jako je predace, kompetice a vliv parazitů. V dlouhodobém měřítku je možné rozdělit lokality na stabilnější a efemerní. V prostředí tůní mohou být překvapivě efemerní stanoviště hnací silou metaspolečenstvových a metapopulačních procesů podle teorie "inverzní pevnina-ostrov." Zásadní vliv na dynamiku zooplanktonu v malých vodních tělesech má globální změna klimatu. Změny teplot a dešťových srážek přímo ovlivňují hydrologii tůní a skrze ni i životní procesy planktonních živočichů. V závislosti na regionálním průběhu klimatických změn a na podobě těchto vodních ploch i metaspolečenstev, která je obývají, se mění regionální...
|
|
|
Dendrochronologické datování rychlých svahových pohybů
Tumajer, Jan ; Treml, Václav (vedoucí práce) ; Burda, Jan (oponent)
Svahové pohyby jsou jedním z přírodních procesů, které mohou představovat značná ohrožení pro člověka i jeho majetek. Dendrochronologie jako jedna z možností jejich rekonstrukce umožňuje zjištění celé řady parametrů minulých eventů, které lze následně využít při plánování bezpečnostních opatření. Možnosti použití rozličných dendrochronologických metod v aplikovaném výzkumu byly otestovány formou metaanalýzy odborných článků dostupných v elektronické i tištěné podobě a také prostřednictvím případové studie zaměřené na minulou aktivitu lavinové dráhy Schustlerův žlab (Labský důl, Krkonoše). Hlavním závěrem metaanalýzy je kromě jiného evidentní prostorová nerovnoměrnost recentních výzkumných dendrogeomorfologických aktivit - datování lavin je výsadou Montany (USA), v případě tekoucích svahových pohybů (mur) zase jednoznačně dominují jako zájmová oblast Alpy (v první řadě Švýcarsko). Vyhodnocení několika vzorků dřeva při vhodně zvolených indikátorech disturbance vedlo v rámci případové studie k dosažení výsledků s přesností odpovídající běžně publikovaným vědeckým článkům zaměřeným na dendrochronologické datování lavin a umožnilo v období mezi roky 1953-2007 vymezit v zájmovém území 14 roků s potenciálním výskytem lavin. To, i přes téměř úplné opomíjení dendrochronologických metod ve výzkumu lavin v...
|
|
|
Vliv disturbancí a managementu lesa na odtokový proces
Šmrhová, Zuzana ; Langhammer, Jakub (vedoucí práce) ; Váňová, Věra (oponent)
Vliv disturbancí a managementu lesa na odtokový proces Abstrakt Hlavním cílem práce je zhodnocení sou asné domácí i zahrani ní literatury, zabývající se vlivem lesních disturbancí a managementu lesa na odtokový proces. V re er ní ásti jsou popsány jednotlivé disturbance a metodika, která je pro hodnocení jejich vlivu na odtok pou ívána. Práce je aplikována na modelová území v centrální ásti umavy, kde je zmapován a popsán zdravotní stav lesa pro jednotlivá povodí. Náplní práce je zhodnocení chování modelových povodí b hem vybraných srá kových situací a prokázání vlivu zdravotního stavu lesa na charakter pr toku. Klí ová slova: les, disturbance, management, land use, odtok, GIS
|
|
|
Jak se liší druhové bohatství a početnost ptáků mezi vojenskými výcvikovými prostory a okolní krajinou? Případová studie z vojenského újezdu Hradiště
Bušek, Ondřej ; Reif, Jiří (vedoucí práce) ; Koleček, Jaroslav (oponent)
Od počátku 20. století se drasticky proměnila struktura i hospodářské využití středoevropské krajiny. Došlo k homogenizaci krajinné mozaiky, intenzifikaci zemědělství, urbanizaci a k opouštění zemědělské půdy. Tyto změny se nutně podepsaly na složení ptačích společenstvech, přičemž jedním z nejvýraznějších projevů je populační úbytek ptáků otevřené krajiny. Z toho důvodu je nezbytné najít a podrobit výzkumu místa, která byla před těmito negativními vlivy ušetřena. Takovými místy mohou být vojenské výcvikové prostory (VVP), tzn. plochy určené k výcviku ozbrojených sil. Z výsledků několika dosavadních výzkumů vyplývá, že VVP mohou hostit pozoruhodně vysokou diverzitu a velký počet ochranářsky významných druhů ptáků. To může být způsobeno dvěma faktory. Prvním je uzavřenost VVP před jinými lidskými aktivitami kromě vojenských, díky které nebyly vystaveny výše uvedeným negativním vlivům. Druhým faktorem je samotný vojenský výcvik, jehož působením vzniká velice heterogenní mozaika různých biotopů umožňující koexistenci velkého počtu druhů s rozdílnými ekologickými nároky. Žádná studie však dosud neprovedla přímé srovnání ptačích společenstev ve VVP a v okolní krajině. Pouze pomocí takových dat je možné ocenit skutečnou hodnotu VVP pro ochranu ptáků a zamyslet se nad mechanismy, jež ji generují. To bylo...
|
|
|
Effects of wild ungulates on vegetation in an abandoned landscape
Horčičková, Eva ; Herben, Tomáš (vedoucí práce) ; Diekmann, Martin (oponent) ; Tichý, Lubomír (oponent)
Divocí kopytníci jsou považováni za jedny z hlavních faktorů formujících terestrické ekosystémy od dob raného Kenozoika. Porozumění jejich interakcím s vegetací je nezbytné pro utváření představy, jak evropská krajina vypadala před příchodem člověka i jak by v dnešní době vypadala bez jeho vlivu. Tyto poznatky mají navíc praktický význam nezbytný pro nakládání s opuštěnou krajinou. Zatímco je současná evropská divoká fauna ochuzena o řadu velkých spásačů, jakými byl například pratur (Bos primigenius), historickou zkušenost s těmito býložravci krajina neztratila, částečně i díky kontinuální pastvě hospodářských zvířat. Na druhou stranu se současná evropská krajina potýká s populačním nárůstem jelenovitých (Cervidae) a prasete divokého (Sus scrofa) spojeným se značným dopadem na vegetaci a strukturu krajiny. Vesměs negativně vnímané působení těchto dominujících druhů bylo převážně studováno v lesním prostředí. Stále častěji se ale objevují případy, kdy tito kopytníci podporují druhovou bohatost lesního podrostu a krom toho upřednostňují pastvu v otevřené vegetaci a ovlivňují tak krajinnou heterogenitu v širším kontextu. Hlavním cílem této práce je tudíž prozkoumat vliv divokých volně žijících kopytníků na strukturu, složení a diverzitu vegetace v polootevřené mozaikovité krajině. Vycházím z...
|
host ::
RSS.