|
|
Shaping IR discourse: the case of Telegram in Slovakia in the light of Russia-Ukraine war
Salíni, Michal ; Földes, Kristián (vedoucí práce) ; Martinková, Viera (oponent)
Sociální média, jako je Telegram, hrají stále důležitější roli při utváření veřejného diskurzu na Slovensku i v zahraničí, včetně otázky vnímání hlavních aktérů a praxe mezinárodních vztahů. Tato práce zkoumá proces konstrukce identit těchto aktérů na nejpopulárnějších kanálech Telegramu na Slovensku, které byly označeny za šiřitele dezinformací či dezinformačních narativů, ve světle ruské invaze na Ukrajinu. K pochopení role zkoumaných narativů při utváření zahraničněpolitického vnímání slovenské společnosti jsou využity teoretické přístupy zahrnující poststrukturalistické vnímání IR, mentální modely, teorii sociální identity a symbolický interakcionismus. Co se týče metodologie, k identifikaci narativů zobrazujících jednotlivé aktéry a jejich výskyt je použita kvalitativní obsahová analýza. Za druhé, prvky diskurzivně-historického přístupu, doplněné van Dijkovou klasifikací analytických kategorií diskurzních struktur, jsou použity ke zkoumání diskurzních strategií, které příspěvky použily k předání narativů publiku. Výsledky analýzy ukazují poměrně vysokou míru výskytu války na Ukrajině jako tématu a jako nejčastěji se vyskytující aktéry identifikují Rusko a Ukrajinu. Zobrazení Ruska představuje tuto zemi jako pozitivně silného aktéra, který je však ohrožen ze strany Západu. Na druhou stranu...
|
|
|
Ideologie v diskurzu protektorátního denního tisku
Veselská, Tereza ; Dufek, Ondřej (vedoucí práce) ; Křeček, Jan (oponent)
Diplomová práce Ideologie v diskurzu protektorátního denního tisku se zabývá ideologickým působením v diskurzu legálně vycházejících dobových deníků České slovo, Lidové noviny a Venkov. Teoretická část se nejprve obrací k dějinnému pozadí státního zřízení Protektorát Čechy a Morava a jeho politickému a společenskému postavení v rámci Velkoněmecké Říše. Po vylíčení demonstrací 28. října 1939 a událostí 17. listopadu téhož roku je představen charakter médií v protektorátním období, zvláštní důraz je kladen na tisk. Dále je objasněn pojem diskurz, jeho původ, význam a dnešní pojetí. Následně je popsána kritická analýza diskurzu, její východiska, cíle a tři hlavní přístupy. Poslední kapitola teoretické přípravy je věnována diskurzivně-historickému přístupu, který byl vyvinut Ruth Wodakovou a jejími kolegy z vídeňské školy. Je nastíněn ideální postup tohoto přístupu a jsou vysvětleny diskurzivní strategie nominace, predikace, argumentace, s jejichž pomocí je následně proveden rozbor čtyř novinových článků v praktické části práce. Po shrnutí textové analýzy je srovnáno ideologické působení okolo událostí 17. listopadu 1939 s kontrolním obdobím před 28. říjnem téhož roku a jsou vyvozeny závěry.
|
|
|
Masakry v Lidicích a Klakovské dolině - srovnání mediální reprezentace a historické reflexe
Jaroš, Martin ; Šafařík, Petr (vedoucí práce) ; Dimitrov, Michal (oponent)
Bakalářská práce analyzuje skrze diskurzivně-historický přístup a další sociologické koncepty přítomnost tendenčnosti či instrumentalizace v dobovém tisku a vývoj společenské diskuze k tématu vypálení obce Lidice a osad Kľak a Ostrý Gruň; konkrétně sleduje míru informovanosti a mediální obsahy vybraných periodik od doby protektorátu Čech a Moravy, přechodného období existence Slovenského štátu, přes 40 let komunistické éry, po obnovená či nově vzniklá periodika listopadu 1989, až do současnosti, tj. roku 2017, a to až na výjimky po dekádách, vždy v den výročí události. Práce se snaží potvrdit hypotézu, že citlivé historické události bývají vykládány tendenčně, poplatně aktuálnímu režimu, a to skrze (v tomto případě) tištěná média; ať už vládní, opoziční, nebo i ta, která se snaží se o (politickou) nestrannost a nezaujatost.
|
|
|
Ideologie v diskurzu protektorátního denního tisku
Veselská, Tereza ; Dufek, Ondřej (vedoucí práce) ; Křeček, Jan (oponent)
Diplomová práce Ideologie v diskurzu protektorátního denního tisku se zabývá ideologickým působením v diskurzu legálně vycházejících dobových deníků České slovo, Lidové noviny a Venkov. Teoretická část se nejprve obrací k dějinnému pozadí státního zřízení Protektorát Čechy a Morava a jeho politickému a společenskému postavení v rámci Velkoněmecké Říše. Po vylíčení demonstrací 28. října 1939 a událostí 17. listopadu téhož roku je představen charakter médií v protektorátním období, zvláštní důraz je kladen na tisk. Dále je objasněn pojem diskurz, jeho původ, význam a dnešní pojetí. Následně je popsána kritická analýza diskurzu, její východiska, cíle a tři hlavní přístupy. Poslední kapitola teoretické přípravy je věnována diskurzivně-historickému přístupu, který byl vyvinut Ruth Wodakovou a jejími kolegy z vídeňské školy. Je nastíněn ideální postup tohoto přístupu a jsou vysvětleny diskurzivní strategie nominace, predikace, argumentace, s jejichž pomocí je následně proveden rozbor čtyř novinových článků v praktické části práce. Po shrnutí textové analýzy je srovnáno ideologické působení okolo událostí 17. listopadu 1939 s kontrolním obdobím před 28. říjnem téhož roku a jsou vyvozeny závěry.
|
host ::
RSS.