|
|
Práce dirigenta v sekci dechových nástrojů
Spilka, Vít ; KOUTNÍK, Tomáš (vedoucí práce) ; SVÁROVSKÝ, Leoš (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá prací dirigenta s dechovými nástroji, které tvoří obsáhlou složku v moderním symfonického orchestru. Spis je koncipován jako přehled důležitých informací pro práci s dechovými skupinami – v jednotlivých kapitolách jsou řešeny otázky charakteristiky dechových nástrojů, ladění, vyrovnanosti zvuku, instrumentace, akustiky koncertních sálů i celkového metodického pohledu jak zacházet s dechovými nástroji. První kapitola pojednává o odlišných systémech ladění včetně přehledu zásadních rozdílů, které mají značný vliv na intonaci dechových nástrojů. V kapitole druhé jsou popsány charakteristiky dechových nástrojů a jejich specifika včetně akustických a konstrukčních vlastností. Kapitola třetí se zabývá samotnou metodikou práce s dechovou sekcí – metodou ladění akordů, vyrovnáním zvukových proporcí, rytmickou ukázněností, pozicí hudebníků na pódiu apod. Čtvrtá kapitola je zaměřena na instrumentaci a obsahuje rovněž příklady instrumentačních řešení. V kapitole páté se pisatel zabývá aspekty akustiky koncertních sálů včetně proporční vyrovnanosti zvuku, konkrétně pak vhodným počtem hudebníků pro daný rozměr koncertní síně.
|
|
|
Estetické postoje Rafaela Kubelíka ve světle mnichovských pramenů
Kraftová, Nikol ; Ottlová, Marta (vedoucí práce) ; Gabrielová, Jarmila (oponent)
Diplomová práce pojednává o estetických názorech dirigenta Rafaela Kubelíka na základě pramenů přístupných v mnichovských archivních a provozovacích institucích a za pomoci výpovědí pamětníků, kteří působili v Symfonickém orchestru Bavorského rozhlasu v období Kubelíkovy spolupráce s tímto tělesem. Práce obsahuje komentovaný přehled repertoáru prováděného Kubelíkem v abonentních řadách BRSO, který v kombinaci s výpověďmi Kubelíka a ve srovnání s programem hostujících dirigentů poukazuje na Kubelíkovu dramaturgickou činnost a na jeho případné hudební preference. Prezentován je i Kubelíkův vztah a interpretační přístup k opeře a jeho představa o procesu inscenační realizace. Další kapitoly poukazují na Kubelíkovy dirigentské kvality a na jeho specifické interpretační požadavky. Zařazen je také životopis Rafaela Kubelíka a řada vzpomínek pamětníků, které doplňují celkový obraz o Kubelíkově osobnosti.
|
|
| |
|
|
František Jílek, význačný dirigent Janáčkovy opery Brno
Kružík, Robert ; PETRÁŠ, Miroslav (vedoucí práce) ; BERNÁŠEK, Václav (oponent)
Jméno Františka Jílka rezonuje v úzkých odborných kruzích do dnešní doby, a to je tomu již dvacet tři let od jeho smrti. Já sám ho mám, už od útlého dětství, spojeno s Janáčkovou hudbou a interpretační precizností jemu vlastní, na kterou vzpomínají všichni hudebníci, kteří s ním po léta spolupracovali. V této práci se budu zaměřovat zejména na Jílkovo období v pozici šéfa brněnské opery. Doložím jeho činorodost mnohými recenzemi na jednotlivé premiéry operních titulů, kterých bylo za bezmála třicet let ve funkci mnoho. Dále bych rád zmínil i jeho působení pedagogické na hudební fakultě JAMU a taktéž pětileté období ve funkci šéfdirigenta Státní filharmonie Brno.
|
|
|
Leoš Janáček : Glagolská mše
Kružík, Robert ; MÁTL, Lubomír (vedoucí práce) ; SVÁROVSKÝ, Leoš (oponent)
Skladby Leoše Janáčka mně byly vždy velmi blízké. Vyrůstal jsem při jejich poslechu a mnohokrát jsem jako dítě vyslechl opery v Janáčkově divadle, kde můj otec dlouhá léta působil. Proto se s velkým zájmem nořím do díla Glagolská mše, jelikož jsem si také jistý, že je to nosný materiál pro napsání diplomové práce. V této práci se budu zaměřovat z největší části na srovnání interpretací, protože interpretovat Janáčka lze, jak nám ukázal čas, mnohými způsoby a jen těžko lze určit, který je ten správný. Jakožto brněnský rodák mám blízko k " brněnské" tradici provozování mistrovských děl. Především se tedy zaměřím na srovnání brněnské tradice s interpretací Sira Charlese Macherrase, jenž se zasloužil o propagaci Janáčkovy hudby ve světě.
|
|
|
Osobnost dirigenta instrumentalisty
Kružík, Robert ; OLIVIERI-MUNROE, Charles (vedoucí práce) ; KOUTNÍK, Tomáš (oponent)
V dnešní době je umění dirigování vyhraněným uměleckým směrem a je považováno za jedno z nejkomplikovanějších a zároveň nejvíce ceněných odvětví mezi hudebními obory, a to z mnoha úhlů pohledu. Ale ne vždy tomu tak bylo. Tato práce pojednává o vzniku tohoto celkem mladého oboru z hlediska samostatnosti, oddělení od ostatních s ním spojených oborů a vzniku legendy dirigenta. Navazující část je věnována krátkým improvizovaným rozhovorům s osobnostmi, kterých se to přímo dotýká. Doplněna je pak vlastními názory a celkovým shrnutím.
|
|
|
Švédský sborový fenomén.
Hájek, Michal ; KOUTNÍK, Tomáš (vedoucí práce) ; BRYCH, Jaroslav (oponent)
Ve Švédsku existuje velký počet excelentních sborů a velký počet špičkových sborových acappellových skladeb. Amatérské sbory zde mnohdy zpívají na profesionální úrovni. Analýzou tohoto skandinávského fenoménu se zabývám v předkládané práci.První kapitola se obrací do historie. Zkoumám zde různé aspekty, které formovaly švédské sborové umění v 18. a 19. století. Ve duhé kapitole popisuji sborový vývoj ve 20.století, především pak působení sbormistra a pedagoga Erica Ericsona. Ve třetí kapitole se věnuji analýze samotného švédského sborového zvuku, připojuji i zvukové nahrávky. V poslední kapitole předkládám k nahlédnutí notové ukázky klíčových sborových kompozic. Ukazuje se, že současný skandinávský sborový fenomén je výsledkem dlouholetého vývoje a podílí se na něm mnoho faktorů historických, kulturních, čistě hudebních a sociologických.
|
|
|
Ruská tradice dirigování v Petrohradě.
Macek, František ; OLIVIERI-MUNROE, Charles (vedoucí práce) ; SVÁROVSKÝ, Leoš (oponent)
Bakalářská práce se věnuje Ruské tradici dirigování v Petrohradě. Cílem textu je podat ucelený náhled na hudební kulturu města se speciálním zaměřením na funkci dirigenta. Zabývá se hlavními kulturními institucemi města: Mariinským divadlem, Petrohradskou filharmonií a Státní konzervatoří Nikolaje Rimského-Korsakova. Zároveň pojednává o práci třech významných dirigentů, kteří tyto instituce velmi ovlivnili a přinesli jim světovou pozornost. Těmito dirigenty jsou Eduard Nápravník, Jevgenij Mravinskij a Ilja Musin.
|
|
|
Symbióza pěveckých a nástrojových praktik v mé interpretační činnosti
Tauchmanová, Hana ; HLAVÁČ, Jiří (vedoucí práce) ; MAREŠ, Vlastimil (oponent)
Podnětem k sepsání této práce byla skutečnost, že se ve své interpretační praxi věnuji zpěvu i hře na klarinet. Pro oba tyto obory je stěžejní správné dýchání. Porovnáním popsaných metodik těchto oborů s vlastní zkušeností studijní, interpretační i pedagogickou se snažím zjistit, v čem jsou metodické postupy při výuce zpěvu a hry na klarinet podobné, a v čem se naopak odlišují. Cílem mojí práce bylo na základě vlastní zkušenosti popsat, jak mi znalosti získané při studiu zpěvu pomohly při začátku studia hry na klarinet, kde naopak mi byly brzdou, a jak zpětně poznatky získané při studiu klarinetu ovlivnily moji pěveckou praxi.
|
|
|
Nastudování operní inscenace z pohledu dirigenta od pověření po premiéru
Bubák, Jan ; SVÁROVSKÝ, Leoš (vedoucí práce) ; BABICKÝ, František (oponent)
Cílem této magisterské práce je zmapovat a popsat pracovní úkoly a úkony dirigenta při hudební přípravě operní inscenace. Jeho práce je nahlížena především z praktického hlediska a hlavní snahou je podat zkouškový proces v ideální podobě. Jedině tak je možno dosáhnout optimálního uměleckého výsledku. Tato práce zároveň ukazuje nejčastější případy komplikací a nedostatků zkouškového procesu, které mohou vést k znehodnocování kvality inscenace. Je obtížným úkolem dirigenta se s těmito nedostatky utkat a připravit za jakýchkoli pracovních podmínek kvalitní inscenaci.
Dílo podává ukázky výběru obsazení a postupnou analýzu celého procesu nastudování. Detailní pozornost je věnována pozici asistenta dirigenta a jeho pracovním povinnostem. Zvláštní kapitola popisuje vývoj funkce asistenta a jeho význam roli v přípravě kvalitní operní inscenace.
|
host ::
RSS.