|
|
Koletova hornická hudba
Schrollová, Kristina ; Váňová, Hana (vedoucí práce) ; Gregor, Vít (oponent)
Univerzita Karlova Pedagogická fakulta Katedra hudební výchovy ABSTRAKT v ČJ Koletova hornická hudba Kolet`s mining music Kristina Schrollová Vedoucí práce: doc. PaedDr. Hana Váňová, CSc. Studijní program: Učitelství pro 1.st ZŠ, specializace Hv Studijní obor: Učitelství pro 1.st ZŠ 2024 ABSTRAKT Diplomová práce se zabývá motivací dětí ke hře na hudební nástroj vlivem kulturního působení orchestru Koletovy hornické hudby v části regionu Jestřebích hor. Práce je rozdělena do dvou částí. První část je věnována historii Koletovy hornické hudby od jejího počátku až po současnost, hudebním událostem, které se staly pod vedením různých dirigentů orchestru. Zaměřuji se také na osoby, díky kterým Koletova hornická hudba byla udržena a za kterých se událo nejvíce významných událostí. Jedná se o bratry Koletovy a Zdeňka Tlučhoře. Druhá část je zaměřena na získávání dat o motivaci žáků ZŠ Velké Svatoňovice, Malé Svatoňovice, Batňovice, Úpice a Rtyně v Podkrkonoší a žáků ZUŠ Úpice a Rtyně v Podkrkonoší. Výzkumné šetření bude provedeno i u členů Koletovy hornické hudby, které bude sloužit k získání dat o jejich vlastní motivaci k hudbě. KLÍČOVÁ SLOVA Dirigenti, hra na hudební nástroj, hudba, Koletova hornická hudba, motivace
|
|
| |
|
|
František Jílek, význačný dirigent Janáčkovy opery Brno
Kružík, Robert ; PETRÁŠ, Miroslav (vedoucí práce) ; BERNÁŠEK, Václav (oponent)
Jméno Františka Jílka rezonuje v úzkých odborných kruzích do dnešní doby, a to je tomu již dvacet tři let od jeho smrti. Já sám ho mám, už od útlého dětství, spojeno s Janáčkovou hudbou a interpretační precizností jemu vlastní, na kterou vzpomínají všichni hudebníci, kteří s ním po léta spolupracovali. V této práci se budu zaměřovat zejména na Jílkovo období v pozici šéfa brněnské opery. Doložím jeho činorodost mnohými recenzemi na jednotlivé premiéry operních titulů, kterých bylo za bezmála třicet let ve funkci mnoho. Dále bych rád zmínil i jeho působení pedagogické na hudební fakultě JAMU a taktéž pětileté období ve funkci šéfdirigenta Státní filharmonie Brno.
|
|
|
Leonard Bernstein: MASS
Růžičková, Michaela ; HAJÓSSYOVÁ, Magdaléna (vedoucí práce) ; MÁROVÁ, Libuše (oponent)
Tato diplomová práce podrobně rozebírá dílo Leonarda Bernsteina: MASS (Mše), a to jak po formální, hudebně – teoretické stránce, tak po stránce interpretační. V tomto kontextu se speciálně zaměřuje na problematiku interpretování multižánrového hudebního díla a na jeho definici.
|
|
| |
|
|
Osobnost dirigenta a sbormistra Zdeňka T omáše
Karpíšek, Tomáš ; HUDEC, Jiří (vedoucí práce) ; ŽALUD, Radomír (oponent)
Bakalářská diplomová práce Osobnost dirigenta a sbormistra Zdeňka Tomáše se zaměřuje na zachycení životního příběhu českého hudebníka, který se rozhodl zasvětit svůj život převážně práci s ochotnickými soubory a pedagogické činnosti. Ačkoli se studie zabývá jak osobní tak i profesní stránkou Tomášova života, její těžiště spočívá v popisu a rozboru jeho uměleckého působení. Je zde zachycena jeho umělecká dráha od dětství a studií až po pedagogickou činnost a závěr života v Praze. Zdůrazněné jsou klíčové etapy Tomášova života - působení v Pěveckém sboru Křížkovský, Rakovnické opeře, Městské hudební škole města Rakovník, pěveckém sboru Hlahol a na Lidové škole umění ve Voršilské ulici. Kromě popisu umělecké dráhy Zdeňka Tomáše práce obsahuje četné přesahy do jeho osobního života a také do společensko-historického pozadí doby. Jedná se o práci, která čerpá jednak z dobových publikací, ale i ze soukromých spisů, držených v majetku rodiny, a v neposlední řadě také z autentických vzpomínek jeho kolegů a rodinných příslušníků.
|
|
|
Osobnost dirigenta instrumentalisty
Kružík, Robert ; OLIVIERI-MUNROE, Charles (vedoucí práce) ; KOUTNÍK, Tomáš (oponent)
V dnešní době je umění dirigování vyhraněným uměleckým směrem a je považováno za jedno z nejkomplikovanějších a zároveň nejvíce ceněných odvětví mezi hudebními obory, a to z mnoha úhlů pohledu. Ale ne vždy tomu tak bylo. Tato práce pojednává o vzniku tohoto celkem mladého oboru z hlediska samostatnosti, oddělení od ostatních s ním spojených oborů a vzniku legendy dirigenta. Navazující část je věnována krátkým improvizovaným rozhovorům s osobnostmi, kterých se to přímo dotýká. Doplněna je pak vlastními názory a celkovým shrnutím.
|
|
|
Švédský sborový fenomén.
Hájek, Michal ; KOUTNÍK, Tomáš (vedoucí práce) ; BRYCH, Jaroslav (oponent)
Ve Švédsku existuje velký počet excelentních sborů a velký počet špičkových sborových acappellových skladeb. Amatérské sbory zde mnohdy zpívají na profesionální úrovni. Analýzou tohoto skandinávského fenoménu se zabývám v předkládané práci.První kapitola se obrací do historie. Zkoumám zde různé aspekty, které formovaly švédské sborové umění v 18. a 19. století. Ve duhé kapitole popisuji sborový vývoj ve 20.století, především pak působení sbormistra a pedagoga Erica Ericsona. Ve třetí kapitole se věnuji analýze samotného švédského sborového zvuku, připojuji i zvukové nahrávky. V poslední kapitole předkládám k nahlédnutí notové ukázky klíčových sborových kompozic. Ukazuje se, že současný skandinávský sborový fenomén je výsledkem dlouholetého vývoje a podílí se na něm mnoho faktorů historických, kulturních, čistě hudebních a sociologických.
|
|
|
Ruská tradice dirigování v Petrohradě.
Macek, František ; OLIVIERI-MUNROE, Charles (vedoucí práce) ; SVÁROVSKÝ, Leoš (oponent)
Bakalářská práce se věnuje Ruské tradici dirigování v Petrohradě. Cílem textu je podat ucelený náhled na hudební kulturu města se speciálním zaměřením na funkci dirigenta. Zabývá se hlavními kulturními institucemi města: Mariinským divadlem, Petrohradskou filharmonií a Státní konzervatoří Nikolaje Rimského-Korsakova. Zároveň pojednává o práci třech významných dirigentů, kteří tyto instituce velmi ovlivnili a přinesli jim světovou pozornost. Těmito dirigenty jsou Eduard Nápravník, Jevgenij Mravinskij a Ilja Musin.
|
|
|
Světská sborová tvorba a capella Francise Poulenca
Louženský, Petr ; KOUTNÍK, Tomáš (vedoucí práce) ; MÁTL, Lubomír (oponent)
Práce pojednává o světském sborovém díle a capella francouzského skladatele první poloviny dvacátého století Francise Poulenca. V první části se práce věnuje jeho zásadním životním momentům a událostem majícím stěžejní vliv na jeho tvorbu, případně skladatelský styl, v druhé části pak zevrubně zpracovává jeho sborové dílo světské, psané pouze pro smíšený sbor, bez doprovodu hudebních nástrojů, s přihlédnutím k jeho formě, harmonické struktuře a především stylu jeho skladatelské techniky.
|
host ::
RSS.